---

Posádka : Shepherd,W.M.[VE](USA) | Gidzenko,J.P.[VE] | Krikaljov,S.K.[PI] 

---

[ Popis letu | Obrázky | Experimenty ]

Start první stálé posádky (Expedice 1) mezinárodní kosmické stanice ISS se uskutečnil v úterý 31.10.2000 v 07:52:47 UT (08:52:47 SEČ).

Nosná raketa Sojuz vynesla z Bajkonuru kosmickou loď Sojuz TM-31 s posádkou William Shepherd (USA - velitel stanice ISS), Jurij Gidzenko (velitel Sojuzu TM) a Sergej Krikaljov (palubní inženýr).

Hlavními úkoly posádky bylo:

• připojení lodi k modulu Zvezda stanice ISS;
• oživení systémů modulu Zvezda;
• instalace dodatečného vybavení v modulu Zvezda;
• zabezpečení setkání a spojení nákladní lodi Progress M1-4;
• vykládka nákladní lodi Progress M1-4;
• zabezpečení odpojení nákladní lodi Progress M1-4;
• zabezpečení setkání a spojení raketoplánů v rámci letů ISS-4A, ISS-5A a ISS-5A.1;
• přemístění transportní lodi Sojuz TM-31 z modulu Zvezda na modul Zarja;
• zabezpečení setkání a spojení nákladní lodi Progress M-44;
• uskutečnění řady vědeckých experimentů.

V dalších dnech se posádka věnovala především zabydlování stanice. Bližší podrobnosti o činnosti posádky jsou uvedeny na speciální stránce Expedice 1 na ISS.

Během pobytu Sojuzu TM-31 u stanice se k ISS vypravila řada dalších kosmických lodí.

Nákladní loď Progress M1-4 úspěšně odstartovala z Bajkonuru k ISS ve čtvrtek 16.11.2000 v 01:33 UT.

Se stanicí se Progress M1-4 měl spojit 18.11.2000 kolem 03:00 UT. Automatické přibližování však dospělo jen do vzdálenosti cca 150 m od stanice. Pak systém Kurs ztratil zaměření na stykovací uzel a ve snaze ho najít začal lodí kývat ze strany na stranu. Kolem 03:00 UT tedy ruční řízení Progressu M1-4 (systém TORU) převzal J.Gidzenko. Ve vzdálenosti cca 5 m od stanice však byl oslněn Sluncem, setkání musel přerušit a s nákladní lodí odmanévrovat do bezpečné vzdálenosti. Teprve druhý pokus o ručně řízené spojení byl úspěšný a Gidzenko připojil Progress M1-4 k uzlu +Z (dolní) modulu Zarja v 03:47:42 UT.

Progress M1-4 dopravil na ISS zásoby, jejichž vykládáním strávila posádka několik následujících dní. Šlo především o pohonné látky, zásoby potravin, zásoby plynného kyslíku, spací pytel, oděvy pro osádku, náhradní díly, přenosný počítač ThinkPad, spotřební materiál pro palubní záchod, náhradní pyropatrony pro výrobu kyslíku, osobní poštu a balíčky pro osádku. Celkem asi 2400 kg nákladu (včetně pohonných hmot).

Další důležitou událostí pro Expedici 1 na ISS bylo přijetí raketoplánu Endeavour STS-97, jehož start se uskutečnil 01.12.2000 v 03:06 UT. V rámci příprav na připojení STS-97 k ISS byla ještě 01.12.2000 v 16:20 UT od ISS odpojena nákladní loď Progress M1-4, aby se uvolnil prostor pro připojení raketoplánu. Raketoplán se ke stanici připojil 02.12.2000 v 19:59 UT a v následujících dnech kosmonauti z STS během tří výstupů do kosmu (EVA) namontovali a zprovoznili na ISS nosník ITS-P6 se solárními panely PVM-P6 a radiátory PVR S4/S6/P6 (blíže viz. popis letu STS-97).

Stanice ISS tedy získala nový, silný zdroj elektrické energie, který umožní obydlit všechny stavájící moduly (modul Unity byl pro Expedici 1 zatím uzavřen, protože energie nedostačovala na jeho vytápění), zapnout trvale všechna zařízení a bude stačit i pro napájení dalších modulů, především amerického laboratorního modulu Destiny, který by měl být připojen začátkem roku 2001 při letu STS-98. Pak už bude možno rozvinout vědecké experimenty na ISS v plné šíři.

Po otevření všech průlezů se v pátek 08.12.2000 odpoledne (ve 14:36 UT) v modulu Unity setkala posádka ISS s posádkou raketoplánu Endeavour STS-97. Posádka ISS si z letové paluby raketoplánu prohlédla nově instalované panely fotovoltaických článků. Následovalo společné fotografování, návštěva ISS a oběd. Pak se členové obou posádek věnovali překládání nákladu oběma směry. Večer téhož dne se uskutečnila i společná tisková konference.

V sobotu 09.12.2000 pokračovalo překládání nákladu mezi ISS a STS. V průběhu dne se uskutečnily zkušební zážehy motorků RCS pro testování mechanických vlastností konstrukce ISS, zejména nových fotovoltaických panelů. V 15:51 UT se už obě posádky rozloučily a byly uzavřeny průlezy. Kolem 18:00 UT byly zahájeny přípravy k oddělení od ISS a v 19:13 UT se raketoplán od ISS odpojil. Ve vzdálenosti přibližně 350 m byl proveden inspekční oblet stanice a ve 20:17 UT závěrečný úhybný manévr.

V dalších dnech stálá posádka ISS ověřovala funkci nových solárních panelů a pokračovala ve vybavování modulu Zarja, zásobování a údržbě ruského segmentu komplexu. Věnovala se i plánovaným ruským a americkým vědeckým experimentům.

V úterý 26.12.2000 došlo k opětovnému připojení Progressu M1-4 k ISS. Do vzdálenosti cca 200 m od komplexu proběhlo přiblížení v automatickém režimu. Pak, podle předem stanoveného plánu, převzal ruční řízení Progressu M1-4 J.Gidzenko. Bez problémů pak uskutečnil závěrečné přibližování až po úspěšné připojení nákladní lodi ke komplexu (k uzlu +Z (dolní) modulu Zarja) v 11:03 UT.

V dalších dnech a týdnech pokračoval na stanici normální provoz. Kosmonauti se věnovali zprovozňování dalších systémů, vědeckým experimentům a také přípravám na přílet dalšího raketoplánu.

Raketoplán Atlantis STS-98 a americkým laboratorním modulem Destiny vzlétl z rampy 39A na KSC dne 07.02.2001 ve 23:13:02 UT.

Na ISS mezitím pokračovaly přípravy na přijetí raketoplánu. Nakladní kosmická loď Progress M1-4 byla 08.02.2001 v 11:24 UT od ISS odpojena a kolem 13:00 UT téhož dne byla brzdicím manévrem navedena do hustých vrstev atmosféry, kde v prostoru na jižním Tichým oceánem zanikla. Uvolnila tak prostor pro přílet a připojení raketoplánu.

Připojení raketoplánu k ISS se uskutečnilo podle plánu v pátek 09.02.2001 v 16:51 UT. V 19:03 UT téhož dne došlo k otevření průlezů a obě posádky se setkaly v ISS. Setkání však bylo jen krátké, protože kolem 22:30 UT byly průlezy opět uzavřeny a v prostorách raketoplánu Atlantis byl snížen tlak na 703 hPa v rámci příprav na výstup do volného prostoru.

V následujících dnech kosmonauti z raketoplánu uskutečnili celkem 3 výstupy do kosmu (EVA) při nichž k modulu Unity na ISS připojili laboratorní modul Destiny (blíže viz. popis letu STS-98).

15.02.2001 byla dokončena překládka nákladu, zejména vaků CWC (Contingency Water Container) s vodou z palivových článků raketoplánu do ISS a náhradního zařízení Vozduch pro odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry stanice. Celkem bylo dopraveno na palubu ISS kolem 1500 kg nákladu. Zpět bylo odesláno přibližně 380 kg odpadu a demontovaného zařízení.

V pátek 16.02.2001 se obě posádky rozloučily a ve 13:14 UT byly uzavřeny průlezy. Ve 14:07 UT pak už došlo k oddělení raketoplánu Atlantis STS-98 od ISS. Ve vzdálenosti 120 - 140 m raketoplán ještě provedl kontrolní oblet kolem ISS a ve 14:48 UT došlo na závěrečný úhybný manévr, kterým raketoplán přešel na samostatnou dráhu.

O dva dny později, tedy v neděli 18.02.2001 kolem 18:00 UT měl raketoplán Atlantis STS-98 přistát na dráze SLF (Shuttle Landing Facility) na Kennedy Space Center. Kvůli příliš silnému bočnímu větru na KSC však musely být obě možnosti přistání toho dne odvolány a let raketoplánu byl prodloužen o 24 hodin. Ani v pondělí 19.02.2001 se však počasí na KSC nezlepšilo, rychlost větru byla přes 10 m/s (limit je 7.7 m/s), a proto byl let opět o další den prodloužen.

Raketoplán Atlantis STS-98 tak přistál až v úterý 20.02.2001. Na KSC sice stále nebylo dostatečně vhodné počasí ale na Edwards AFB bylo vyhovující, takže raketoplán Atlantis přistál na dráze 22 Edwards AFB ve 20:33:05 UT.

V sobotu 24.02.2001 měla posádka ISS na programu přepojení lodi Sojuz TM-31. Všichni tři kosmonauti se ve skafandrech přemístili do Sojuzu a pilotáže se ujal Gidzenko. V 10:06:20 UT odpojil loď Sojuz od portu -X (zadní port na modulu Zvezda), přeletěl pod stanici a v 10:37 UT se s lodí připojil na port +Z (dolní port na modulu Zarja). Po prověření hermetičnosti spoje byl otevřen průlez a posádka se vrátila zpět do ISS. Přepojením se uvolnil zadní port -X pro přijetí nákladní lodi Progress M-44.

Ke startu Progressu M-44 s cca 2500 kg nákladu pro ISS došlo 26.02.2001 v 08:09:35 UT z Bajkonuru.

Po bezproblémovém průběhu přibližování se Progress M-44 v automatickém režimu úspěšně připojil k ISS ve středu 28.02.2001 v 09:51 UT na port -X (zadní port na modulu Zvezda).

Kosmonauti Expedice 1 na ISS pak už čekali na přílet raketoplánu Discovery STS-102, který přivezl novou stálou posádku (Expedice 2).

Raketoplán Discovery STS-102 úspěšně odstartoval z KSC (LC-39B) ve čtvrtek 08.03.2001 v 11:42:09 UT (12:42:09 SEČ).

Připojení raketoplánu k ISS proběhlo v sobotu 10.03.2001. V následujících dnech se uskutečnily dva výstupy do kosmu (EVA), při nichž kosmonauti přepojili PMA-3 a nainstalovali na povrch stanice nová zařízení. K ISS byl také dočasně přípojen logistícký modul MPLM Leonardo, ve kterém bylo cca 5000 kg nákladu pro ISS. Po jeho vyložení posloužil MPLM Leonardo jako schránka pro uložení odpadu a již nepotřebného vybavení ISS. Raketoplán pak celý modul opět dopravil zpět na Zemi k dalšímu použití. Současně se raketoplánem Discovery STS-102 vrátila na Zemi první stálá posádka ISS (Expedice 1).

Sojuz TM-31 však zůstal stále připojen ke stanici jako nouzová záchranná loď pro novou stálou posádku.

V rámci příprav na přílet raketoplánu Endeavour STS-100 k ISS byla loď Sojuz TM-31 přepojena z portu +Z (dolní port na modulu Zarja) na port -X (zadní port na modulu Zvezda). K tomu došlo 18.04.2001, den před startem STS-100. Celá posádka Expedice 2 se v Sojuzu TM-31 odpojila od ISS ve 12:37 UT. Přelet ručně pilotoval Usačev a ve 13:01 loď úspěšně připojil k zadnímu portu stanice. Tímto manévrem se uvolnil prostor pro bezpečné připojení MPLM Raffaello na modul Unity při letu STS-100.

Raketoplán Endeavour STS-100 úspěšně odstartoval z KSC dne 19.04.2001 v 18:40:42 UT. Ke spojení raketoplánu s ISS pak došlo bez problémů v sobotu 21.04.2001 v 13:59:07 UT na portu +X (PMA-2 na přední části modulu Destiny). V dalších dnech kosmonauti z raketoplánu namontovali (během dvou EVA) na ISS kanadský manipulátor SSRMS. K ISS byl také dočasně připojen zásobovací modul MPLM Raffaello a jeho náklad byl přenesen na stanici. Během společného letu ale došlo k vážné poruše počítačového systému ISS, který způsobil i problémy v komunikaci s řídicím střediskem. Řízení komplexu a částečně i komunikaci se zemí musel převzít připojený raketoplán. Trvalo několik dní, než se problémy podařilo vyřešit natolik, aby se raketoplán mohl 29.04.2001 odpojit, odletět a 01.05.2001 přistát. Blíže viz. popis letu raketoplánu Endeavour STS-100.

Mezitím už 28.04.2001 v 07:37 UT z Bajkonuru odstartovala nosná raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz TM-32 s posádkou Talgat Musabajev[VE], Jurij Baturin[PI] a první "kosmický turista" Dennis Tito[KV] (USA). I přes problémy s orientačním systémem nakonec celé přibližování a spojení se stanicí ISS, proběhlo podle původního plánu, takže v pondělí 30.04.2001 v 07:38 UT se loď Sojuz TM-32 bez problémů a v automatickém režimu připojila na dolní port modulu Zarja (+Z). Po kontrole hermetičnosti byly kolem 09:30 UT otevřeny průlezy a návštěvnická posádka se na palubě ISS setkala s její druhou stálou posádkou (Expedice 2). V průběhu dne byla tvarovaná křesla ze Sojuzu TM-32 vyměněna s křesly z lodi Sojuz TM-31.

V dalších dnech se posádky věnovaly přenášení nákladu a přípravě Sojuzu TM-31 na přistání. Dennis Tito fotografoval, točil na video a pořádal tiskové konference. Přestože prošel jen zkráceným výcvikem, na stav beztíže se adaptoval docela dobře. První den po startu se mu sice udělalo nevolno, ale to brzy přešlo a Tito si pak mohl užít svůj výlet na oběžnou dráhu bez dalších rušivých momentů. NASA sice Tita na ISS neviděla ráda, prý kvůli možnému poškození zařízení a zdržování ostatních členů posádky, takže například do amerických modulů směl podle dohody Tito vstupovat jen v doprovodu, ale to Titovi v žádném případě nevadilo. Při tiskových konferencích mluvil o svých silných zážitcích a nabádal k letu i další zájemce.

V neděli 06.05.2001 se obě posádky rozloučily a návštěvníci nastoupili do Sojuzu TM-31. V 02.21 UT se od ISS odpojili a v 05:41:23 UT v návratové kabině Sojuzu TM-31 úspěšně přistáli v Kazachstánu. Let návštěvnické posádky trval celkem 7 dní 22 hodin 4 minuty a loď Sojuz TM-31 splnila svůj úkol po letu dlouhém 186 dní 21 hodin 49 minut. Tito se i po přistání cítil dobře, takže bylo možno konstatovat, že první skutečný výlet na oběžnou dráhu (a v tomto případě i na kosmickou stanici) byl úspěšný a mohou se začít připravovat i další.

U ISS tedy zůstal jako nouzové plavidlo nový Sojuz TM-32.