Jsou to vlastně příhradové konstrukce které nesou velké solární panely, radiátory termoregulačního systému a řadu dalších zařízení. Na povrchu jsou rozmístěny úchytné body a madla pro činnost mimo stanici. Jako první byl k ISS připojen speciální ITS-Z1 při STS-92 (říjen 2000).

Na vrcholek ITS-Z1 byl pak (v prosinci 2000) dočasně napojen ITS-P6, aby prozatím sloužil jako nosič prvního bloku solárních baterií PVM a prvních radiátorů PVR. V roce 2007 byl ITS-P6 (i s panely PVM a PVR) přemístěn na svou definitivní pozici na konci hlavního nosníku.

Postupně byly ke stanici vynášeny a připojovány jednotlivé díly hlavního příčného nosníku. Jako základ byl v dubnu 2002 připevněn k modulu Destiny středový nosník ITS-S0 (včetně mobilního transportéru MT). Další nosníky následovaly v následujích letech a celý nosník byl na ISS dokončen v roce 2009 (připojením pravobočního dílu ITS-S6).