Unity (původně Node 1)

Název modulu Unity (Jednota) vystihuje mezinárodní spolupráci při výstavbě stanice. Je základem americké části stanice, protože na něj budou připojeny další americké moduly.

Modul válcového tvaru o průměru 4.57 m a délce 5.49 m s kuželovitými dny je vybaven 6 kruhovými přírubami CBM (Common Berthing Mechanism) pro připojování různých modulů stanice; otvory přírub jsou uzavírány hermetickými příklopy. Uvnitř modulu jsou umístěny čtyři standardizované skříně pro umístění schránek s přístroji a jiným vybavením. Součástí výbavy jsou:

• klimatizační jednotka ECLSS (Environmental Control Life Support System)
• pomaloběžný televizní systém
• prozatímní telekomunikační a povelový systém jako doplněk ruského systému na modulu Zarja

Při letu STS-88 byl vypuštěn se dvěma instalovanými spojovacími adaptéry Pressurized Mating Adapters (PMA).

PMA-1 je hermetický propojovací tunel o délce 2.7 m a slouží k propojení modulů Unity a Zarja. K prvnímu z nich je připojen širším koncem přírubou CBM (Common Berthing Mechanism); pro připojení druhého slouží aktivní stykovací zařízení APDS (Androgynous Peripheral Docking System). Na vnějším povrchu byly astronauty instalovány 2 modemy pro přenos dat mezi modulem Unity a modulem Zarja. PMA-1 tedy propojuje americkou a ruskou část stanice.

PMA-2 bude nejprve sloužit k připojování raketoplánů (prostřednictvím stykovacího zařízení APDS) a později se na něj připojí US laboratorní modul..

Na zbývající porty modulu Unity se postupně připojí nosník Z1, přechodová komora (Airlock), kupole s několika velkými průzory (Cupola) a Node 3. Celkem modul při startu STS-88 vážil 12,5 tuny a jeho rozměry činily 11 x 5 metrů.

Modul se skládá z více než 50000 mechanických dílů, např. 216 trubek pro rozvod kapalin a plynů a 121 interních a externích elektrických kabelů, obsahujících kolem 10 km vodičů. Při výrobě a kompletaci bylo třeba více než 1800 výkresů. Základním stavebním materiálem modulu je hliník.