První únorový den roku 2003 se navždy zapsal do kroniky kosmonautiky černým písmem. Byl to totiž

DEN, KDY SE NEVRÁTILA COLUMBIA

Stejný název má i nejnovější kniha Tomáše Přibyla (mj. autor publikací "Smrt měla jméno Challenger", "Rudé hvězdy ve vesmíru" či "Příběh stanice Mir"), která vychází v červnu 2003.

Kniha "Den, kdy se nevrátila Columbia" se věnuje především tragické zkáze nejstaršího amerického raketoplánu. Seznamuje čtenáře s náplní osudného letu i s jednotlivými členy posádky, vlastní katastrofou, rozličnými hypotézami a následným náročným vyšetřováním. Vyvrací také nejrůznější fámy a skládá mozaiku celé tragédie.

Ale nejen to - kniha též obsahuje kapitoly věnované historii kosmických raketoplánů, jejich podrobný popis, vzpomíná na zkázu lodi Challenger, věnuje se technickým problémům v programu raketoplánů i v pilotované kosmonautice vůbec, seznamuje čtenáře s připravovanými lety raketoplánů a zabývá se nejbližší budoucností kosmonautiky. Přináší také podrobný přehled všech letů raketoplánů - včetně emblémů. A to vše na kvalitním křídovém papíře (200 stran) s několika sty barevnými fotografiemi!

Knihu "Den, kdy se nevrátila Columbia" lze získat uhrazením částky 400 Kč (359 Kč běžná maloobchodní cena, 41 Kč poštovné doporučeně a balné) poštovní složenkou typu C na níže uvedenou adresu. Při odběru dvou a více knih připočítejte za každou další 350 Kč. Knihu je možné získat i s osobním podpisem či věnováním od autora - v takovém případě stačí na složenku do "Zprávy pro příjemce" napsat požadované věnování. (Kniha bude expedována v průběhu června 2003 ihned po dodání z tiskárny.)

Adresa pro zaslání složenky či další dotazy:
Tomáš Přibyl, Teyschlova 23, Brno 63500
E-mail: tomas.pribyl@seznam.cz

Autogramiády knihy se konaly ve čtvrtek 5. června v 16:00 hod. v knihkupectví Letná (Veverkova ul., Praha) a v sobotu 7. června v 16:00 hod. v knihkupectví Pergamen (centrum Olympia, Brno).

Datum: 22.03.2003 Autor: (ker)
Zdroj: Mladá fronta DNES Strana: 07

První československý kosmonaut Vladimír Remek odešel od letectva před osmi roky. Stal se obchodním zástupcem jedné firmy v Moskvě a od loňského podzimu tam pracuje na našem velvyslanectví jako rada odpovědný za obchodní záležitosti. Kdyby to bylo možné, rád by znovu sedl do kosmické lodi a letěl do vesmíru. “Když jsem odcházel v roce 1995 od armády, měl jsem zdravotní klasifikaci A1,” vysvětloval. “Od té doby se mi jenom trochu zhoršil zrak.” A víme z výprav jiných kosmonautů, že mnozí létají s brýlemi. Remkův náhradník Oldřich Pelčák ještě několik let doufal, že i on poletí do vesmíru. Dnes žije jako penzista v Praze. Ivan Bella, první a jediný slovenský kosmonaut, navštívil ruskou orbitální stanici Mir v roce 1999. Nyní už Bella nelétá, ale pracuje na slovenském ministerstvu obrany. Bydlí v Malackách a denně dojíždí do metropole vlakem. V přeplněných vagonech občas zaslechne: “Je to Bella? Není to Bella? To přece není možné, aby náš kosmonaut jezdil do zaměstnání vlakem a ne služebním autem.” A on se tomu v duchu směje.

Datum: 22.03.2003 Autor: KAREL PACNER
Zdroj: Mladá fronta DNES Strana: 07

“Nebudeme létat na Mezinárodní kosmickou stanici, abychom tam jenom uklízeli záchody,” prohlásil tvrdě ruský kosmonaut Vitalij Sevasťjanov, poslanec dumy za komunistickou stranu, při nedávné návštěvě v Brně.

Pokračoval: “Budeme plnit povinnosti, které vyplývají z úmluvy o stavbě této stanice, ale chceme dostat zaplaceno v dolarech. Za ty peníze postavíme vlastní orbitální základnu, na jejíž palubě budeme plnit naše vědecké úkoly, nikoliv úkoly cizí.” Sevasťajnov byl spolu s dalšími dvěma ruskými kosmonauty, slovenským kolegou Ivanem Bellou a Oldřichem Pelčákem hostem Vladimíra Remka při oslavách 25. výročí jeho letu do vesmíru ve Hvězdárně a planetáriu Mikoláše Koperníka v Brně.

Potom však Sevasťjanov připustil, že po havárii amerického raketoplánu Columbia se situace změnila. Rusové jsou ochotni plně zajistit dopravu posádek i nákladů na palubu Mezinárodní stanice (ISS). “S Američany jednáme, že bychom tam mohli pomocí naší rakety Proton vozit až dvacetitunové kusy. Ovšem musíme dostat zaplaceno.” V další debatě ruský kosmonaut, který má za sebou dva starty do vesmíru v 60. a 70. letech, tvrdil, že mezi politiky a odborníky v Moskvě zraje představa o návratu k národnímu programu pilotovaných letů. Ty skončily se zánikem stanice Mir před třemi roky. Třebaže od poloviny 80. let připravoval tehdejší SSSR větší orbitální laboratoř Mir 2, po rozpadu impéria a ekonomickém kolapsu Kreml od toho upustil. Prezident Jelcin tehdy navrhl svému americkému protějšku Billu Clintonovi ruskou účast na chystané kosmické stavebnici NASA a západních států. Ze slov Sevasťjanova, dnes předsedy vlivného mandátového výboru parlamentu, vyplývá, že Rusové se cítí při určování vědecké náplně programu ISS v podřadné roli. Kdy se Rusové vrátí k vytvoření Miru 2? Sevasťjanov krčí rameny: “Za pět deset let. Přesně nevím.”

Je přirozené, že se mluvilo také o havárii amerického raketoplánu Columbia. Podtext všech otázek zněl: Nemáte strach si znovu sednout do tohoto kosmického stroje? Alexej Gubarev, který startoval do vesmíru dvakrát a velel Remkovi, to rázně odmítl: “Už dříve se stala spousta havárií. Další lety jen pozdržely, ale nezastavily. Ty, kteří zahynuli, jsme oplakali, ale létáme dál. Vždyť je to naše profese!” Valerij Tokarev, který se vypravil do kosmu v raketoplánu Discovery, upozornil, že kosmonauti se musí psychologicky připravit i na havarijní situace. “Víme, že od věčnosti nás dělí duralová stěna kabiny silná dva a půl milimetru.” Oldřich Pelčák dodal: “Všichni kosmonauti jsou hrdinové, nejen Jurij Gagarin.” Pokud by se Columbia nerozbila, měl Tokarev letět v raketoplánu Atlantis na ISS letos v červenci. Teď soudí, že odstartuje do roka. “Je to profesionální riziko, které si uvědomuji,” říká. Letos na podzim mají zahájit kosmické lety Číňané. Poletí zřejmě dva, ve své vlastní kosmické lodi. Plavidlo připomíná

“sovětsko-ruský” Sojuz. “Ano, prodali jsme jim licenci na výrobu Sojuzů,” vysvětloval Sevasťjanov. Takže je možné, že okolo Země budou nakonec kroužit tři kosmické laboratoře: ISS pod velením americké NASA, ruský Mir 2 a čínská stavebnice složená z modulů Sojuz. Vlastnictví stavebnicové orbitální stanice se zřejmě stane jedním ze znaků supervelmoci.

Všichni kosmonauti se shodli na tom, že příštím velkým cílem se stane výprava lidí na planetu Mars. Měla by odstartovat poměrně brzy v roce 2015 nebo 2017. “Technicky a ekonomicky lze už teď zvládnout takovou expedici,” zdůraznil Tokarev. “Zatím však používáme stále stejné motory na chemická paliva jako od počátku kosmonautiky. Potřebovali bychom silnější, na nových principech, možná atomové. Anebo sestrojit planetolet vybavený umělou tíží.” Cesta na Mars by totiž s nynějšími motory trvala tak tři čtvrtě roku, stejnou dobu zpáteční. Dlouhodobý trvalý stav beztíže by mohl posádce činit fyziologické obtíže, zvláště po návratu na Zemi. Proto odborníci hledají, jak let urychlit či beztíži odstranit. “Meziplanetární výpravy budou riskantnější než kroužení okolo Země,” dodal Tokarev. “To je normální oběť ve jménu pokroku.” Sevasťjanov upozornil na další okolnost. USA vypověděly v prosinci 2001 smlouvu o demilitarizaci vesmíru, neboť chystají kosmickou protiraketovou obranu, tyto možnosti analyzují i evropské země. “I my bychom mohli takový projekt uskutečnit,” řekl ruský kosmonaut a komunistický politik. “Nemáme však na něj peníze. Prezident Putin uvažuje o spojení s Evropou, my bychom byli raději, kdyby byl vesmír i nadále beze zbraní - pak by se mohla rozvíjet kosmonautika včetně naší spolupráce na ISS.”

Městská knihovna Letohrad uspořádala výstavu a besedu - Projekt Apollo, nejnádhernější dobrodružství v dějinách kosmonautiky.

V prosinci minulého roku uplynulo již 30 let od chvíle, kdy člověk naposledy chodil po povrchu Měsíce. Americký astronaut českého původu Eugene Cernan, velitel expedice Apolla 17, byl posledním z 12 mužů, kteří měli to štěstí se měsíčního povrchu dotknout. To, co začalo vypuštěním Sputníku 1, vyvrcholilo dobrodružstvím, které sledovali miliony lidí celého světa. Tyto slavné okamžiky přiblížila výstava fotografií s podpisy nejznámějších a nejslavnějších astronautů světa, modelů kosmické techniky a dokumentráních materiálů s kosmickou tematikou ze sbírek několika našich předních sběratelů.

Výstava byla zahájena v prostorách Městské knihovny Letohrad v pátek 10.ledna 2003 v 17 hodin. Po oficiálním zahájení následovala neformální beseda o americkém kosmickém programu minulosti a současnosti s naším předním odborníkem na tuto tematiku ing.Tomášem Přibylem, autorem několika knih o pilotované kosmonautice.

Tuto výstavu pořádala městská knihovna společně se Zpravodajem Kosmos News.

Výstava trvala do 7.února. K vidění byly, kromě autogramů, modely kosmické techniky, knihy a dokumentární materiál o americkém a sovětském kosmickém programu ze sbírek Milana Halouska, Tomáše Přibyla a Vladimíra Plachého.

Milan HALOUSEK
KOSMOS-NEWS