|
Bývalý
americký kosmonaut Charles Conrad, který
v roce 1969 podnikl vesmírnou expedici v lodi Apollo
12 a který se jako třetí člověk prošel po Měsíci, se zabil při dopravní
nehodě u kalifornského města Ojai. Conrad
(69) jel na motocyklu Harley Davidson, starém tři roky, když v zatáčce
vyletěl ze silnice a dopadl na vyzděnou strouhu.
Podle dopravní policie byl Conrad převezen do nemocnice, kde zemřel (v pátek 09.07.1999). Předběžnou příčinou smrti byla vnitřní zranění.
Charles "Pete" Conrad se zúčastnil čtyř kosmických letů, avšak do paměti veřejnosti se nejvíce zapsal přistáním na Měsíci 19. listopadu 1969 s výpravou Apollo 12.
LONDÝN - Steve Bennett, britský docent kosmonautiky a amatérský konstruktér, se přiblížil svému cíli prožít dovolenou ve vesmíru. Raketu ve tvaru stříbřitého doutníku, o délce 6,5 metru a hmotnosti 200 kg, sám zkonstruoval. Minulý týden vylétla asi kilometr vysoko a na Zem se vrátila pa- dákem. "Na konstrukční detaily mě přivedla epizoda jednoho kresleného seriálu pro děti, geniálního svou jednoduchostí," přiznal se Bennett, který s přáteli založil nadaci Starchaser (Lovec hvězd). (DPA, AFP, vpl)
Vědci v USA si nedovedou vysvětlit záhadný jev, který, jak se zdá , zpomaluje kosmické sondy a vychyluje je ze stanoveného směru.
Šestičlenný tým pod vedením astronoma Johna Andersona, se domnívá, že tyto neznámé síly nemají nic společného s fyzikálními zákony. Anderson nedávno tisku sdělil, že zpozoroval nesrovnalosti již v roce 1980 při studiu dráhy kosmické sondy Pioneer 10 a Pioneer 11.
Obě sondy byly vyslány do kosmu v roce 1972 a 1973 a jejich posláním bylo prozkoumat planety Jupiter a Saturn, které jsou na okraji naší sluneční soustavy. Nyní jsou obě sondy mimo soustavu, ve vzdálenosti 68x větší než Země od Slunce
Odchylky zaznamenané Andersonovým týmem, jsou poměrně malé. Kdyby byla například uvažovaná brzdící síla použitá u automobilů jedoucí rychlostí 500km/h, pak by trvalo plných 500 let, než by vůz zastavil. Vědce však zajímá především důvod, proč se u obou kosmických sond projevil shodný brzdící účinek.
Kromě sond Pioneer začaly v dalších letech další dvě sondy vyslané do kosmu vysílat zpět na Zemi radiové signály, které pomohly při zkoumání jevu. Byla to sondy Galileo, poslaná v roce 1989 k Jupiteru, a o dva roky později Ulysses. Tyto čtyři kosmické sondy ukázaly, že jejich dráhy a rychlost byly ovlivněny neznámou silou.
Jev byl zjištěn po pečlivém prozkoumání všech známých okolností, jež mohly mít na sondy vliv. Výzkum Andersonova týmu vychází hlavně z dat, která byla předána rádiem do pozemní stanice. Kalkulace se uskutečnily dvěma rozličnými způsoby, byly při nich použity dva druhy rádiových dat. Vědci vzali v potaz i takové faktory, jako jsou gravitační vliv komet a asteroidů a také gravitaci Slunce, planet naší sluneční soustavy. Dalšími okolnostmi posuzovanými vědci byly možné úniky z palivových nádrží sond a jejich manévrovací systém, teplo generované palubními bateriemi a vliv kosmického prostředí.
Oproti přitažlivosti se záhadná síla nemění v závislosti na čtverci vzdálenosti od Slunce, ale snižuje se lineárním způsobem. To vylučuje domněnku, že jde o gravitační vliv Slunce. Vědci se dozvědí o záhadě více, až v příštím století, kdy bude vyslána sonda k planetě Pluto, jediné planetě naší sluneční soustavy, jež zatím nebyla blíže prozkoumána.