|
Text a fotografie - Daniel Lazecký (spacedaniel@post.cz)
Jistě jste alespoň někteří z Vás četli můj článek, kterým jsem Vás chtěl seznámit s výstavou ve Francii. Ano jednalo se o aerokosmickou show - salon, který se co dva roky koná na letišti poblíž Paříže na LeBourget. V roce 1999 jsem tuto show navštívil poprvé, a to na popud a také patřičné popíchnutí mého kolegy J.Navary. To co jsem konkrétně viděl na této výstavě, jsem již popsal a také jste si to vše mohli přečíst na Alešových stránkách MEK, a tudíž se tímto nebudu dále zaobírat. Přesto vše jste si mohli povšimnout,že jsem se zmínil o modelech,které na výstavě byly snad všudepřítomny. Byly to resp. velké modely,makety a také zajímavé exponáty,které přibližovaly návštěvníkům produkci různých aerokosmických firem, konsorcií...a podobně. Nyní na konci roku 2000 jsem si ve volném dni nakonec našel čas, a s jakousi nostalgií jsem se začal probírat svou soukromou sbírkou, abych si tak trochu zavzpomínal. Uvědomil jsem si jak ten čas letí a co se vše v kosmonautice událo, co se děje nyní, co se bude dít...... Přišly mi tedy do rukou i fotografie,které jsem na výstavišti v LeBourget nafotil. Došlo mi vlastně, že když se jedná o věc minulou, tak vy všichni by jste měli alespoň přes uvedené fotografie “nasát” atmosféru jaká tehdy byla. Fotografie jsem zařadil do několik souborů, a pořídil k nim také nějaké popisky pro bližší orientaci. Doufám, že fotografie pomohou i raketovým modelářům, kterým díky Internetu tuto službu mohu poskytnout zdarma. Pokud přece jen někdo bude chtít fotografie mohu mu odpovědět na e-mail schránce spacedaniel@post.cz.
Odkazy na obrázky vedou vždy z označení snímku. Vpravo jsou náhledy většiny obrázků (ne všech).
ISS - mezinárodní stanice
- k snímkům ISS00199 a ISS00299
snímky pořízené ve stejném pavilonu-tedy ve společném stánku vystavovatelů-firem USA, které jakkoliv spolupracují s NASA na různých programech kosmických letů. Tedy hlavně zařízením a vybavením pro kosmické lodě a novou orbitální stanici ISS. Pro představu - model jsem neměřil, ale vešel by se hravě do vaší garáže a to jak na šíři tak délku - odhadem 3x5m. Model visel nad návštěvníky v prostoru nad stánky. Jeho ”pozici” zalištovaly lanka asi o průměru 3mm. Fotografie s označením ISS00299 je fotografií téhož modelu poněkud z druhé strany. Všimněte si jak je orbiter zadokován ke stanici od strany budoucího japonského modulu JEM. Škoda jen, že fotografie nepřiblíží tento pohled trojrozměrně, protože dívat se na tento model byl také zážitkem.
- snímek ISS00399
pochází z USA pavilonu a to od firmy Boeing. Menší model stanice asi 80cm dlouhý, jak je vidět nebyl jediným. CRV evakuační raketoplán - cca 30cm, a stejných rozměrů byly i modely mořského kosmodromu SeaLaunch a doprovodné lodi.
pořízeno v hangáru, kde byl stánek fy. Arianespatiales patřící k expozici ESA a CNES. Zde byl model obdobné velikosti jako v USA stánku, jen asi modelář byl jiný. Z fotografie vidíte také trochu odlišné vyhotovení, které asi mělo budit dojem kovu. Fotografie ISS00799 ukazuje jak je CRV zakotven u stanice a v jaké poloze. Na této fotografii také můžete vidět jak měl modelář smysl pro detail. Jsou například vidět uchopová madla pro snazší pohyb astronautů při EVA, systém natažení solárních panelů a nebo IRM na CRV pomocné motorové sekci.
- snímky ISS00599, ISS00699, ISS00899 a ISS00999
pochází již z expozic umístěné ve své budově na LeBourget, a ty se věnují jen iniciativě ESA a CNES. V této budově byl vystaven i ARD modul, který jsem již popsal. Před budovou na letištní ploše stojí rakety Ariane 4 a 5 ve skutečné velikosti,ale nepředbíhejme. Modely ISS v této expozici již nebyly okázale velké. Opět vše viselo na lankách, a zde si můžete všimnout,že i konfigurace jednotlivých modulů je různá a já sám jsem se s takovou setkal až na této výstavě. Tak nevím podle jakých kritérií modeláři pracovali. Foto ISS00599 a ISS00699 jsou od stejného modelu a v povrchové úpravě lesklý povrch kovu. Foto ISS00599 je pořízena s detailem na CRV a astronauta při EVA. Tento model byl asi 3,5m dlouhý.
Záběr ISS00999 odpovídají modelu o délce asi 5x3m také zde byla zvolena konfigurace dle ISS00899 - nějakých kritérií, a na tomto pohledu lze také mimo jiné rozeznat japonský JEM a USA Transhab nebo připojený Sojuz či Progress. Povrch celé stanice již byl atraktivnější na pohled. Povrch kombinovaný s bílým a kovovým leskem.
Snímky s ARD - Atmospheric Re-entry Demonstrator
ARD-001, ARD-002, ARD-003, ARD-004, ARD-005
snímky ARD jste viděli a nebo si je můžete prohlédnout společně s článkem k tomuto tématu na stránkách MEK a to v oddíle - články. Zde jsem popsal celý příběh ARD a fotografie jsou ve článku připojeny. Jen se tedy budu stručně opakovat. To co vidíte na snímcích - je skutečný exponát a ne tedy žádný model nebo maketa. Šlo skutečně o kosmické prostředek vytvořený lidskou rukou a těleso, které prošlo muka kosmická.....
snímek LB001
je
snímkem celkového pohledu na zadní část letištní plochy. Ariane 5 vlevo
a vpravo je Ariane 4 a to prosím opět ve skutečné velikosti. Obě rakety
resp. nosiče stojí před budovou ,kde vystavovala hlavně ESA/CNES, a tady
je jí vidět pouze kousíček. Krásné počasí nám skutečně přálo.
Ariane 4, z předešlé fotografie se hrdě tyčí k azurové obloze na LeBourget. Jen natankovat palivo a odpálit..... Zde je již vidět v pozadí budova ESA a CNES .
....a vedle Ariane 4 stála opodál ještě větší a hrdější raketa-pýcha ESA-ARIANE 5. Elegantní nosič a velký konkurent NASA.
atmosféru této fotografie je potřeba si patřičně vychutnat . Človíček a jeho výtvor....lidský genius a technická vyspělost. Dále již jen no-comment.
pod Ariane 5 se dalo pohodlně projít , a nezachytit tento moment by byla škoda . Je to zvláštní pocit procházet se pod něčím co tvoři po nebi onu pekelnou brázdu, a svým hřmotem a silou dokáže stroj jako je tento zbavit okovů přitažlivosti Země. Motor VULCAIN 2 to rozhodně dokáže, a také nás již i přesvědčil, ale ještě jej uvidíme......
bližší pohled na trysku motoru VULCAIN 2 a jeho technické zpracování, na první pohled dá se říci nic moc.
nyní se díváte do útrob trysky motoru VULCAIN 2, snímek jsem pořídil z polohy ležmo.,a hned jak tak vzpomínám jsem se stal středem pozornosti . Prostě jinak ten snímek nešlo udělat. Nutno dodat , že šlo asi o nějaký zkušební exemplář z ověřovacích zkoušek . Budil dojem použití a také nesl stopy po sazích, ale i oxidace. Mimo jiné všimněte si jakéhosi zacelení dírky-trhliny a nebo propáleniny na stěně trysky. K zacelení této poruchy došlo asi za účelem výstavy-neboť ve zvětšení to vypadá jako svár v ochranné atmosféře. Ostatně ,ale to je jen můj názor.
fotografie pořízená ze stánku ESA a CNES - Model Ariane 5 s částečným řezem uložení užitečného zatížení . Model byl vysoký něco přes 2 m, a ukazuje uložení ARD a doprovodné družice Marque na konzole SPELTRA - viz. článek o ARD.
stánek ESA a CNES modely Ariane 4 a 5. V popředí je Ariane 5, v modelové podobě představuje nosič se speciálním nákladovým kontejnerem. Model byl asi 3m velký a za ním stojící Ariane 4 o něco delší, tedy odhadem 3,5m.
hangár kde vystavovaly evropské konsorcia své výrobky a techniku . Na snímku je vidět dva raketové motory . V pozadí je jeden a to od výrobce Britisch Aerospace, přiznám se, že jeho značení neznám. Je to také jediná fotografie tohoto motoru, nezdál se mi nějak přitažlivý svým vyvedením. Vedle tedy v popředí stojí již krasavec, a šlo o exponát. Umělecké dílo mistrů konstruktérů ESA. Srdce a raketový motor pro Ariane 5 - vážení představuje se vám raketový motor s názvem VULCAIN 2. Tato fotografie nezachycuje ten správný údiv, který jsem viděl na vlastní oči. Vždy jsem o podobných věcech jen četl, a to jsem stál vedle a nablízku a díval se na tento skvost techniky. Návštěvníci si vše mohli pochopitelně ze všech stran prohlédnout.
Motor VULCAIN 2 v celé své kráse,nablýskaný a pro všechny....a konečně sám. V té době jak si tak vzpomínám venku nad letištěm se předváděl SAAB Crippen, a hřmot jeho motorů při nízkých přeletech všechny lidičky a zvědavost vyhnala ven . Tak jsem tedy zmáčkl spoušť, aby jste se i vy mohli podívat na tuto majestátnost.
a opět stejný aktér - VULCAIN 2, tak trochu blíže, tak co vy na to? Pěkný co, jen si na něj sáhnout. Výšku s odstupem času odhaduji na 3,5 m.
VULCAIN 2 ještě blíže. Nemám co dodat .......
VULCAIN 2, blízko. Nyní se díváte na vstřikovací hlavu a motorové ústrojí. To je, ale záběr docela ještě daleko, dá se však už na něj dívat. Tady lze již rozeznat turbodmychadlové ústrojí palivového systému a palivové rychlouzávěry.
.....ááááá ještě blíže. Vlevo je turbodmychadlo, uprostřed vstřikovací ústrojí a vpravo je řídící jednotka. Změť trubek a trubiček, kablíků....a v praxi to vše musí skutečně fungovat, a taky funguje!
pohled do části trysky, a řídící jednotky s rychlouzávěry paliva, nahoře část vstřikovací hlavy.
vstřikovací hlava s turbodmychadlovým ústrojím, palivový
systém VULCAINE 2, to je dílko co? Tento detail stálo zato jej vyfotografovat,
a nyní je tu pro Vás všechny.
částečný řez turbodmychadlem a palivovým systémem motoru.
Vidíte toho kluka, jak vykuleně čučí, já jsem vypadal při prvním pohledu
podobně...
motor HM7B stál hned naproti mohutnějšímu motoru VULCAIN 2 a to ve stejné hale. Výška asi 1,80 m také se bylo na co podívat. Používá se ve třetím stupni rakety Ariane 4. Myslím si, že by odkaz na něj měl být http://www.snecma-moteurs.com/en/produits/moteur_fusee/hm7_ariane4.htm.
stejné fotografie a exponát. Na těle trysky si můžete všimnout část, která je odkrytá. Jde o součást chlazení pláště.
Fotografie o raketě-nosiči ANGARA si můžete prohlédnout u článku - Moloděc Angara. Článek je rovněž na stránkách MEK.
stánek RKA, tedy asi 2m veliký model Sojuzu T, a v pozadí vidíte část ISS modelu.
stánek RKA, konkrétně fa NPO ENERGOMAŠ. Tady jsou modely motorů RD-120, RD704 a RD 191. V pozadí jsou vidět motory ve svazku ze tří RD-180. Největší model bude asi veliký na 90cm.
opět model ku 2m. Modifikace Sojuzu RKA s názvem GEOS. Ve stánku skutečně nikdo nebyl a dokonce se nám nepodařilo získat žádné materiál. To je tedy asi tak vše co k tomuto snímku mohu napsat.
model modifikace s názvem Sojuz/Starsem. Měřítko u modelu uvádí 1:33.
Model Sojuz STARSEM menší a větší. Stánek RKA.
stánek Chruniščenových závodů v pavilonu RKA. Na velkém s točícím se podstavci jako první ke mně “přilétl” model ISS Zarja, detailně zpracovaný model by chtěl asi každý z nás jak se tak na něj díváme. Délka asi 60 cm.
Zarja je po svém prvním “obletu” tentokrát celá. Uprostřed se točí stanice MIR a vlevo vidíte záď stařičké stanice Saljut 7. Dále popisované modely jsou stejné velikosti .
špatně se fotografuje na lesklý povrch, od které ho se každý světelný zdroj odráží. Tentokrát pohled na stanici Saljut 7. Nyní historie sama, pamatujete se ještě?
toto je rarita. Model modulu Kosmos 1443 i s vyhotovením přistávacího pouzdra. Mimochodem byl to první interorbitální tahač. Pokud si vzpomenete tento modul byl krátce připojen k stanici Saljut 7 ,za účelem zvýšení orbity. Pouzdro se také odzkoušelo a dovezlo zpět mnoho materiálu ke zpracování. Historicky a fakticky šlo vlastně o bývalý vojenský projekt s názvem ALMAZ.
Jako klenot uprostřed “seděla” stanice MIR - modelově velmi perfektně zpracovaná. Skutečně i já jsem dlouho obdivoval. Tento snímek je ale trochu vzdálen a také se od něj odráží hodně světla, ale důvody jsem již uvedl.
model MIRu trochu blíže - už je to lepší, že? Modelář musel mít velký smysl pro detailní zpracování. Také si myslím,že za takovýto model by jste také hodně zaplatili a to mi tedy věřte vím o čem hovořím. Když jsem se na tento model díval prostřednictvím hledáčku fotoaparátu, řekl jsem si ,že takovýto podobný pohled se mohl naskytnout posádce Shuttle a nebo kosmonautům ,kteří uskutečňovali Sojuzem inspekční přelety.
zmíněný smysl pro detail, i doma jsem si hodněkrát tento
snímek prohlížel. Tady jsem z fotoaparátu dostal ze zoomu vše co bylo v
jeho možnostech, dále je už škoda o tom cokoliv psát........
Model-Maketa motoru ve skutečné velikosti RD-0124M, stánek RKA.
stánek ukrajinské firmy JUŽNMAŠ, zabývající se výrobou nosičů ZENIT. Maketa raketového motoru RD 861G.
motor maketa DR 861G ukrajinské firmy JUŽNMAŠ.
JUŽNMAŠ - turbodmychadlové ústrojí palivového systému pro motory řady RD.
stánek RKA-Public Relations na výstavišti LeBourget. Zde
jste si mohli zakoupit odznaky,emblémy,publikace a knížky, modely BURANu
a jiných jako BOR...Zde jsem si také i já mnoho věcí koupil, mezi nimi
i vzorek tepelné dlaždice ochrany raketoplánu BURAN. Všude také modely
raketoplánu a pokud zatoužíte si jej koupit-běžná cena zde na výstavišti
kolem 350FF.
velký model AN 225 Mrija s miniraketoplánem MAKS a vnější odhazovací nádrží. Představu o modelu si udělejte sami - ale také stojí zato.
Stejný model, ale fotografovaný ze zadu. Zvláštnost je v tom,že MRIJA nese výsostné znaky Ukrajiny a MAKS zase Ruska.
a tady se podívejte na stejný model zepředu.
i firma MAN chce proniknout do vesmíru. V expozici firmy byl i model ideového návrhu, jejím základem by měl být modifikovaný nosič ARIANE 5 se speciálním přepravním kontejnerem cargo. Obdobný nápad pochází z NASA, s použitím hardware pro Space Shuttle. V MAN stánku nám, ale stejně sdělili, že jde jen o pouhou fantazii a že jí nemáme brát vážně.
firma Morton Thiocol - ukázka nosiče vytvořeného z jednoho startovacího motoru Shuttle, palivo je TPH, a ten člověk v záběru je můj kolega.
vztlaková klapka určené pro X-38, výrobek nese Made in MAN. Toto je konkrétní práce firmy MAN na zakázku NASA . V tomto případě jde o exponát, neboli technologický kus. Technologický kus rozumějte ověřovací -takový který musel alespoň v modelových zkouškách uspět na různá a to tvrdá namáhání.
asi 2m veliký model X-38, který byl rovněž součástí stánku fy MAN.
zadní upevňovací konzole X-38/CRV na stánku firmy Civil Aircraft.
NASA/X 37 model u fa Boeing délka 60cm.
3metrový model X33 VentureStar, z tzv. skunčí dílny firmy Lockheed Martin Aerospace. Tak nějak vypadá budoucnost, zatím modelově.
X33 stejně velký, stejně pěkný, jen jakoby v letu - bude to impozantní budoucnost.
X33 ještě jednou.
navštívili jsme také stánek s názvem CHINA. Fotografie
zachycuje celkový pohled na stánek Číny. Celkově asi 3m modely raketových
nosičů, zleva doprava LM20, CZ12E a CZ13B. Nezdá se vám i z modelů patrný
ruský podpis konstruktérů?
tak tady jsem celý já ve své širokosti a maličkosti. Takto jsem se nechal vyfotografovat zcela záměrně jako měřítko k exponátu, kterého se dotýkám. Má výška 173cm a váha 86kg. Držím se pneumatiky, a ne ledajaké. Firma Michelin vyrábí na zakázku NASA speciální pneumatiky pro USA raketoplány. Na fotografii mimo mne je tedy pneumatika přední podvozkové nohy orbiteru.
detailnější záběr na vzorek dezénu pneu z předcházejícího záběru.
důkaz o rozměru pneu přední podvozkové nohy orbiteru-44,5x16.0x21” Michelin AAT, toto značení nenajdete běžně v katalogu firmy........
tak a to je poslední foto zde uvedené. Zde jsem také já,
takto vábila jedna Floridská cestovka výlety a dovolenou na Mys Canaveral.
Tak vážení to je vše. Některé snímky hodlám ještě použít konkrétně v mých článcích,které jak doufám budou i zde na stránkách MEK. Jak jste mohli vidět bylo skutečně fajn . Tento rok 2001 skýtá další možnost tuto výstavu navštívit, ale vše záleží na vás. Co dodat závěrem. Snímky jsem pořídil zčásti na filmy Agfa s citlivostí 200-400 a to fotoaparátem NIKON ZOOM500, který jsem zakoupil den před vlastním odjezdem. Detaily jsem pořídil se zoomem 35-105mm takže jsem fotil věci od 86cm vzdálenosti -10m, a snímky jsou pořízeny všechny uvedeným fotoaparátem. Snímky se staly tak mým vlastnictvím a součástí sbírky o kosmonautice.
s pozdravem
Daniel Lazecký
[ Obsah | Modely | Články | Le Bourget 99 | ARD | Moloděc Angara ]