Popis letu :

Hlavním cílem tohoto letu bylo spojení se zárodkem Mezinárodní kosmické stanice ISS (moduly Zarja a Unity). Raketoplán přivezl zásoby a materiál pro zajištění dalšího letu zatím neobydlené stanice. V modulu Spacehab byly uloženy i další experimenty, např. Student Tracked Atmospheric Research Satellite for Heuristic International Networking Equipment (STARSHINE) a Oceaneering Space System Box (SHOSS).

Během letu se uskutečnil jeden výstup do kosmu (EVA), během něhož Jernigan[ová] a Barry uskladnili na povrchu ISS americký manipulátor ("jeřáb") OTD, ruský manipulátor STRELA a tři vaky s nářadím. Připravili také další úchyty na nohy (IAPFR), vše pro budoucí montážní práce na stanici.

Původní plán akcí na jednotlivé dny letu

Den 1. - Start (LC-39B, 27.05.1999, 10:48 UT), aktivace Spacehabu
Den 2. - Sbližovací manévry, dokončení aktivace Spacehabu, kontrola skafandrů pro EVA
Den 3. - Spojení s ISS, vstup posádky do stanice
Den 4. - EVA (Jernigan[ová], Barry) - OTD, STRELA, IAPFR, vaky s nářadím
Den 5. - Přenášení nákladu do ISS, inspekce průlezů
Den 6. - Přenášení nákladu do ISS
Den 7. - Přenášení nákladu do ISS, tisková konference
Den 8. - Zvýšení dráhy ISS, doplnění kyslíku na ISS, čištění filtrů ISS, opuštění stanice, odpojení
Den 9. - Vzdálení od ISS, volný půlden
Den 10. - příprava na přistání, úklid
Den 11. - Přistání na KSC (06.06.1999)

Skutečný průběh letu

Předstartovní operace
07.11.1998 - Přesun do OPF-1 (příprava orbiteru)
12.04.1999 - Přesun do VAB (připojení ET a SRB)
23.04.1999 - RollOut z VAB na LC-39B
28.04.1999 - TCDT (Terminal Count Down Test)
16.05.1999 - Přesun zpět do VAB - start posunut z 20.05. na 27.05.
20.05.1999 - RollOut (2.) z VAB na LC-39B (po opravě ET po poškození krupobitím)
24.05.1998 - Začátek odpočítávání

Průběh letu
Raketoplán Discovery úspěšně odstartoval z KSC z rampy 39B ve čtvrtek 27.05.1999 v 10:50 UT (12:50 SELČ). Navedení na dráhu i všechny další úkoly prvního dne proběhly bez problémů.

Druhý letový den byl plně ve znamení stíhání ISS (ze vzdálenosti cca 1500 km rychlostí 110 km za oběh), příprav ke spojení a také příprav na nedělní výstup do kosmického prostoru (EVA).

Přiblížení raketoplánu ke stanici proběhlo podle plánu a k dotyku se zárodkem ISS došlo v sobotu 29.05.1999 v 04:24 UT (06:24 SELČ). Pevné spojení obou těles bylo dokončeno o patnáct minut později, tedy v 04:39 UT. Po ověření hermetičnosti byl otevřen průlez do PMA-2 a kosmonauti si připravili trasu pro pozdější přenášení a ukládání nákladu do ISS.

Čtvrtý den letu, v neděli 30.05.1999 se uskutečnil výstup do otevřeného kosmu (EVA). Jernigan[ová] a Barry ho zahájili v 02:56 UT. Kosmonauti z nákladového prostoru raketoplánu přenesli dva manipulátory na určená místa na povrchu ISS, instalovali několik úchytů na nohy a připevnili tři vaky, naplněné nářadím a pomůckami pro budoucí EVA. Po splnění těchto hlavních úkolů provedli ještě inspekci anténního systému ECS na Unity a na čtvrtý úchytný trn tohoto modulu instalovali tepelnou krytku, ztracenou při montáži během letu STS-88. V průběhu výstupu se Jernigan[ová] přemísťovala z místa na místo na konci kanadského manipulátoru RMS, který ovládala Ellen Ochoa[ová]. Kanaďanka Payette[ová] dohlížela na celkovou "choreografii" EVA. Úspěšný výstup do kosmu byl ukončen v 10:51 UT a trval celkem 7 hodin 55 minut.

V pondělí 31.05.1999 ráno (přesně v 01:14 UT) kosmonauti konečně otevřeli všechny průlezy a vešli (či spíše vpluli) do ISS. Teplota v modulu Unity byla je 14°C. Ve dvou skříních v modulu Unity T.Jernigan[ová] a R.Husband instalovali dovezené police. J.Payette[ová] a V.Tokarev vyměnili 12 z 18 bloků elektroniky MIRT řídicí dobíjení palubních akumulátorů v modulu Zarja. D.Barry a V.Tokarev instalovali v prostorách modulu Zarja protihlukovou izolaci. D.Barry a R.Husband vyměnili rozvodnou jednotku a transceiver u komunikačního systému ECS, čímž ho opět uvedli do plně funkčního stavu. V průběhu odpoledne posádka zahájila stěhování materiálu a jeho ukládání v prostorách ISS.

V dalších dnech se pak kosmonauti věnovali především překládání nákladu, instalaci nových zařízení a drobným opravám v ISS. Celkem bylo přeneseno přes 1300 kg nákladu nejrůznějšího druhu. Od oblečení a spacích pytlů přes vodu a zdravotnické vybavení až po náhradní díly a údržbářské nářadí. Zpět na Zemi bylo odesláno 18 položek o celkové hmotnosti 89 kg. Byla dokončena výměna všech bloků elektroniky MIRT a instalace protihlukové izolace. Později T.Barry zjistil, že izolace snížila hlučnost v modulu Zarja z původní maximální hodnoty 69 dB(A) na 62 až 64 dB(A).

Ve čtvrtek 03.06.1999 byla stanice ISS opět opuštěna. V 08:44 UT byl uzavřen poslední průlez v ODS. Celková doba pobytu osádky na ISS činila 79 h 30 min. V 09:40 UT byla zahájena série 17 zážehů motorů RCS, kterými byla zvýšena dráha stanice ISS (korekce dráhy byla ukončena v 10:17 UT). Raketoplán Discovery se od ISS odpojil 03.06.1999 ve 22:39 UT. Před konečným odletem ji ještě dva a půlkrát obletěl a posádka přitom provedla detailní vizuální inspekci povrchu stanice.

V sobotu 05.06.1999 J.Payette[ová] ještě z kanystru v nákladovém prostoru raketoplánu vypustila malou studentskou družici STARSHINE (v 07:31 UT). Na připravě této družice se podíleli studenti z 18 zemí. Šlo o těleso ve tvaru koule o průměru necelého půl metru, pokryté malými kruhovými zrcátky (celkem 900 kusů). Družice byla proto pozorovatelná i prostým okem. Studenti ji mohli sledovat a ze změn dráhy usuzovat na vlastnosti horních vrstev atmosféry. Družice by měla zaniknout v lednu 2000. Další informace o tomto projektu jsou na http://www.azinet.com/starshine/.

Závěrečné přípravy na přistání proběhly až v neděli 06.06.1999. Kolem 02:15 UT byly uzavřeny dveře nákladového prostoru a v 04:54 byl proveden závěrečný brzdicí manévr motory OMS. Úspěšný let STS-96 skončil noční přistáním na KSC (RW15) 06.06.1999 v 06:03 UT (08:03 SELČ). Bylo to celkově 11-té noční přistání v historii amerických raketoplánů a celkově už 18-té v řadě zakončené na KSC.