---

Posádka :
Cabana,R.D.[VE] | Sturckow,F.W.[PL] | Currie[ová],N.J.[MS] | Ross,J.L.[MS] | Newman,J.H.[MS] | Krikaljov,S.K.[MS](Rusko)

---

Popis letu :

Hlavním cílem tohoto letu bylo vynesení modulu Unity (jednota) a jeho připojení k už vypuštěnému (20.11.1998) prvnímu modulu Zarja v rámci výstavby Mezinárodní kosmické stanice ISS. Modul Unity (Node 1) je základem americké části stanice, protože na něj budou připojeny další americké moduly. Je vybaven celkem šesti porty, ale při letu STS-88 byl vypuštěn se dvěma instalovanými spojovacími adaptéry Pressurized Mating Adapters (PMA). PMA-1 propojuje americkou a ruskou část stanice (Unity - Zarja). PMA-2 bude nejprve sloužit k připojování raketoplánů a později se na něj připojí US laboratorní modul (Destiny). Celkem modul Unity při startu vážil 12,5 tuny a jeho rozměry činily 11 x 5 metrů.

Během letu byly uskutečněny tři výstupy do kosmu (EVA) pro zajištění potřebných montážních prací. Ke konci letu byla vypuštěna malá argentinská experimentální družice SAC-A (Satelite de Aplicaciones/Cientifico-A) pro testování nových technologií a také MightySat-1, což je družice USAF demonstrující nové technologie - kompozitní struktury, nové solární články a pokročilou elektroniku.

Původní plán akcí na jednotlivé dny letu

Den 1. - Start (LC-39A, 04.12.1998, 08:36 UT)
Den 2. - Kontrola manipulátoru, skafandrů pro EVA, obhlídka Unity
Den 3. - Instalace Unity vertikálně v nákladovém prostoru
Den 4. - Setkání s modulem Zarja, jeho zachycení a připojení k Unity
Den 5. - První EVA, propojení kabelů mezi moduly Unity a Zarja
Den 6. - Tlakování adaptéru PMA-1 mezi moduly Unity a Zarja
Den 7. - Druhá EVA, instalace komunikačních antén a dalších kabelů
Den 8. - Vstup do modulů Unity a Zarja, instalace zařízení a uložení náhradních dílů
Den 9. - Opuštění stanice, uzavření průlezů
Den 10. - Třetí EVA, příprava na budoucí výstupy, instalace úchytů, testy manévrovací jednotky
Den 11. - Odpojení od ISS, oblet, vypuštění družice SAC-A
Den 12. - Vypuštění družice MightySat-1, sekundární experimenty, příprava na přistání
Den 13. - Přistání na KSC (16.12.1998)

Skutečný průběh letu

Předstartovní operace
01.02.1998 - Přesun do OPF-1 (příprava orbiteru)
15.10.1998 - Přesun do VAB (připojení ET a SRB)
21.10.1998 - RollOut z VAB na LC-39A
06.11.1998 - TCDT (Terminal Count Down Test)
30.11.1998 - Začátek odpočítávání
03.12.1998 - Start odvolán v T-19 s (odložen o 24 hodin)

Průběh letu
Pokus o start dne 03.12.1998 se nepodařil. Nejprve dělalo problémy počasí, takže odpočítávání se dostalo do mírného skluzu. V T-4 minuty se náhle v kabině raketoplánu rozezněl poplašný signál, indikující problémy s hydraulikou. Technici NASA poté rychle překontrolovali stav hydrauliky a motory raketoplánu. Odpočítávání přitom doběhlo až do T-31 s. Technici pak sice start raketoplánu povolili, ale v tu chvíli byl už o několik sekund překročen konec desetiminutového startovního okna. V T-19 s se odpočítávání definitivně zastavilo a start byl odložen o 24 hodin. "Nepodařilo se nám zvládnout odpočítávání tak, abychom ještě stihli své startovní okno," řekl komentátor NASA Bruce Buckingham. Bylo to první přerušení startu od roku 1995, po kterém musela posádka opustit raketoplán. Naposledy k takové situaci došlo v listopadu 1995, kdy musel být start STS-74 odvolán v T-5 min kvůli počasí.

Druhý pokus o start (o 24 hodin později) už byl úspěšný a Endeavour vzlétl 04.12.1998 v 08:35:34 UT (09:35:34 SEČ). V T+123 s byly odhozeny motorů SRB a v T+133 s byly zapojeny motory OMS pro zvýšení tahu. Navedení na dráhu, otevření nákladového prostoru i sbližovací manévry proběhly bez problémů. Počáteční dráha byla ve výši 180-322 km a měla sklon 51.6°.

V sobotu 05.12.1998 byl v nákladovém prostoru raketoplánu, pomocí kanadského manipulátoru RMS, vztyčen modul Unity do polohy pro připojení k modulu Zarja. Nancy Currie[ová] vyzvedla modul z jeho lůžka v nákladovém prostoru ve 22:25 UT a ve 23:50 UT byl pomocí PMA-2 připojen na Orbiter Docking System (ODS). Raketoplán Endeavour se v tu chvili pohyboval po dráze ve výši 189-321 km.

V noci z neděle na pondělí 07.12.1998 se pak Endeavour přiblížil k modulu Zarja, obletěl ho, Nancy Currie[ová] ho zachytila manipulátorem RMS (06.12.1998 ve 23:47 UT) a pomalu ho přemístila nad Unity. Astronautce přitom pomáhal systém virtuální reality, tedy počítačová animace skutečné situace ve virtuálním prostředí. Když byly spojovací porty obou modulů přesně v ose u sebe, začal pilot přibližovat raketoplán pomocí motorků RCS, až se Zarja a Unity spojily. Posádka raketoplánu ukončila tento obtížný manévr v 02:07 UT (03:07 SEČ) ve výši 340 kilometrů nad Tichým oceánem. První pokus o pevné spojení se však nezdařil. Až v 02:48 UT, po uvolnění modulu Zarja z držení manipulátorem RMS, se pevné spojení APDS zdařilo. Tím byla oficiálně zahájena praktická část stavby Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Další pracovní den (07.12.1998 ve 22:10 UT) vystoupili Ross a Newman poprvé do volného prostoru a propojili 40 elektrických kabelů mezi moduly Unity a Zarja. Ross stál celou dobu na konci manipulátoru RMS a propojoval konektory kabelů, které mu podával Newman. Systémy modulu Unity byly aktivovány v 03:49 UT (08.12.1998). Na konci výstupu ještě Newman provedl inspekci nedokonale rozevřených antém systému TORU na modulu Zarja. Přestože samotné propojování kabelů proběhlo během 4 hodin (rychleji než bylo očekáváno), dokončovací práce a příprava na příští výstupy se protáhly, takže výstup byl ukončen až po 7 h 21 min (plán 6 h 30 min). Byl to první výstup z celkem 162 EVA potřebných podle plánu k montáži stanice ISS.

09.12.1998 piloti raketoplánu zvýšili dráhu komplexu. Během 22 minut dlouhého manévru pomocí motorků RCS bylo apogeum zvýšeno o cca 9 km na 400 km nad povrchem Země. Toho dne začalo také tlakování adaptérů PMA v rámci přípravy prvního vstupu kosmonautů do zárodku ISS.

Druhý výstup do kosmu zahájili Ross a Newman 09.12.1998 ve 20:33 UT. Během následujících 7 hodin úspěšně instalovali dvě antény na modul Unity a Newmanovi se podařilo dokončit rozevření jedné z antén systému TORU na modulu Zarja. Aktivace antén na modulu Unity umožní jeho přímou komunikaci s řídicím střediskem NASA v Houstonu (JSC). Do té doby byla komunikace možná jen nepřímo přes modul Zarja a ruské řídicí středisko Koroljov (CUP) u Moskvy. Výstup EVA-2 byl ukončen 10.12.1998 v 03:35 UT, tedy po 7 h 2 min.

Aktivace komunikačního systému Unity byla dokončena zapojením příslušného zařízení uvnitř modulu při prvním vstupu kosmonautů do ISS. K tomu došlo 10.12.1998 večer v 19:55 UT (20:55 SEČ). Jako první do stanice vpluli bok po boku velitel raketoplánu Bob Cabana a člen budoucí první stálé posádky ISS Sergej Krikaljov. Kosmonauti zapnuli světla, otevřeli průlez i do modulu Zarja, zkontrolovali stav stanice a začali s jejím oživováním. Sejmuli řadu přepravních krytů, sloužících v průběhu startu, zapojili elektroniku a Sergej Krikaljov se věnoval výměně vadné nabíječky jednoho akumulátoru Zarji. Po dokončení všech prací uvnitř ISS se kosmonauti vrátili do raketoplánu. Celkem byla stanice obydlena 28 hodin 32 minut.

V sobotu 12.12.1998 ve 20:33 UT vystoupili Ross a Newman potřetí a naposledy do volného prostoru. Kosmonauti sbalili nářadí a pomůcky, které používali při předchozích výstupech a naopak na modul Zarja nainstalovali úchyty pro budoucí EVA. Potom pořídili důkladnou fotodokumentaci celé stanice. Ross, podobně jako při minulém výstupu Newman, pomocí dlouhé tyče uvolnil i druhou nedokonale rozevřenou anténu systému TORU. Obě antény jsou tedy nyní plně rozevřeny a připraveny ke své funkci. Kosmonauti nakonec ještě vyzkoušeli malé zádové reaktivní manévrovací jednotky, které budou sloužit pro zajištění bezpečnosti při budoucích EVA, například k návratu ke stanici v případě neočekávaného uvolnění od konstrukce při montážních pracech. Výstup EVA-3 byl ukončen po 6 h 59 min v 03:32 UT (13.12.1998). Celkem při tomto letu kosmonauti Ross a Newman strávili v kosmu 21 h 22 min.

V neděli 13.12.1998 ve 20:25 UT pilot Rick Sturckow odpojil raketoplán od ISS (nyní už má hmotnost kolem 35 tun) a ve vzdálenosti 150 m pomalu stanici obletěl. Po dobu 80 minut tak zbytek posádky mohl fotografovat a filmovat zárodek ISS ze všech úhlů. Poté (ve 21:49) raketoplán odmanévroval do bezpečné vzdálenosti a ponechal ISS na dlouhou dobu osamocenu. Příští návštěva by totiž měla přiletět až v květnu 1999 (STS-96). Po šesti hodinách už byl Endeavour od ISS vzdálen přes 100 km a každým oběhem se vzdálenost zvětšovala o 30 km. Po odletu raketoplánu byla řídicím střediskem v Moskvě změněna orientace komplexu ISS tak, aby modul Unity směřoval k Zemi. Současně byla ISS uvedena do pomalé rotace kolem podélné osy (jedna otáčka za cca 30 minut), aby byla zajištěna tepelná stabilita celého povrchu stanice. Příštích pět měsíců stráví pracovníci řídicích středisek monitorováním stavu systémů ISS a drobnými korekcemi dráhy.

Na palubě raketoplánu se po odpojení od ISS nezahálelo. Ještě týž pracovní den (14.12.1998 v 04:31 UT) kosmonauti vypustili z nákladového prostoru malou argentinskou družici SAC-A. Očekává se, že tato experimentální družice bude fungovat 5 - 9 měsíců.

O den později (15.12.1998 v 02:09 UT) byla vypuštěna i druhá experimentální družice. Tentokrát to byl MightySat-1 (USAF).

Pak už se celá posádka začala připravovat na návrat. Přistání raketoplánu Endeavour STS-88 se uskutečnilo podle plánu 16.12.1998. V 02:46:36 UT byl proveden brzdicí manévr oběma motory OMS (t=183 s, Dv=106.4 m/s), v 03:22:01 UT nastal vstup do horní hranice atmosféry EI (Entry Interface) ve výši 121 km. V 03:53:29 UT (04:53:29 SEČ) raketoplán dosedl hlavním podvozkem na dráhu 15 SLC na Kennedy Space Center, v 03:53:38 UT dosedlo příďové kolo a v 03:54:21 UT se raketoplán zastavil.