M.označení	Start	Přistání	Délka letu	Poznámka
1978-061A	15.06.1978	02.11.1978	139d14h48m	2.základní posádka na Saljutu 6

Posádka : Kovaljonok,V.V.[VE] | Ivančenkov,A.S.[PI]

      Let druhé základní posádky, která strávila na družicové stanici SALJUT 6 rekordně dlouhou dobu. Velitelem byl Vladimír Vasiljevič KOVALJONOK (36 let, velitel lodi SOJUZ 25), palubním inženýrem Alexandr Sergejevič IVANČENKOV (38 let, nováček).

      Nosná raketa byla vypuštěna ve 21.16.45 SEČ a během deseti minut navedla kosmickou loď na oběžnou dráhu ve vzdálenosti asi 11000 km za stanicí SALJUT 6, která byla v té době na svém 4100. oběhu. Po korekci dráhy, provedené v ranních hodinách 16.6., byla výška dráhy 270 - 314 km, perioda 90 min. Další korekce byly provedeny na 17. oběhu lodi a ze vzdálenosti 13 km byl nad Afrikou zahájen setkávací manévr. Ke spojení předním spojovacím uzlem stanice došlo 16. 6. ve 22.58.14 SEČ, tentokrát na osvětlené části dráhy (ani 8 min. po výstupu ze stínu) nad Altajem. Stanice byla na 4117. oběhu, dopravní loď na 18. oběhu. Kosmonauti dostali povolení vstoupit na palubu stanice na 20. oběhu, krátce po 1.49 SEČ dne 17.6., kdy byl zahájen televizní přenos.

      Kosmonauti zahájili oživování systémů stanice a konzervaci systémů dopravní lodi. Dne 19.6. byla výška dráhy komplexu 338 - 368 km, perioda 91,4 min. Pracovní den začínal (jako u první posádky) vždy v 6 hod. a končil ve 21 hod. SEČ. Teplota na stanici byla 20°C, tlak 780 mm Hg. Příprava stanice k plnému provozu byla dokončena 21.6., kdy kosmonauti také prověřili stav iluminátorů po dlouhodobém letu a uvedli do chodu tavící pec SPLAV-01. Den 23.6. byl věnován především lékařským kontrolám - kosmonauti měli puls 60 resp. 55 za min., tlak 120/60 a 125/65 mm Hg. Proces adaptace organismu na stav beztíže byl u obou kosmonautů prakticky ukončen. Ve dnech 24. a 25.6. měli aktivní odpočinek a skončil také první třídenní experiment na zařízení SPLAV. Další den byla zahájena práce s palubním submilimetrovým dalekohledem, který byl největším přístrojem na palubě. V dnech 28.6. - 5.7. pracovala na palubě také druhá mezinárodní posádka, kosmonauti P.I. Klimuk a M.Hermaszewski.

      Po jejich odletu pokračovala základní posádka ve výrobě vzorků materiálů v aparatuře SPLAV a v lékařských experimentech. Ve dnech 9.7. - 2.8. byla k zadnímu spojovacímu uzlu připojena nákladní loď PROGRESS 2.

      Kromě běžných prací spojených s překládkou materiálu mezi stanicí a nákladní lodí vystoupili oba kosmonauti v této době také do volného prostoru. Výstup byl zahájen 29.7. v 5.00 SEČ a trval 125 min. Palubní inženýr Ivančenkov otevřel poklop na přístrojové sekci stanice a na jejím povrchu se zaklesnul nohama. Velitel stanice Kovaljonok palubnímu inženýrovi pomáhal, vedl televizní reportáž a po dobu letu ve stínu Země svítilnou osvětloval zařízení. Kosmonauti sňali kazety s detektory mikrometeoritů a vzorky biopolymerů (experiment MEDUZA), optických a jiných materiálů. Na povrchu stanice umístili detektor kosmického záření. Po ukončení výstupu se kosmonauti vrátili do přechodového úseku, vpustili do něj vzduch a sňali skafandry. Vzduch, který byl při výstupu vypuštěn do prostoru nahradili ze zásob lodi PROGRESS 2.

      Dne 31.7. bylo obnoveno snímkování zemského povrchu (Bělorusko, Ukrajina, Povolží, Kaspické moře atd.). Již 17.7. byl proveden první experiment s technologickým zařízením KRISTALL, které bylo dopraveno lodí PROGRESS 2 a kosmonauti je instalovali v přístrojovém úseku stanice. Po oddělení dopravní lodi byla 5.8. provedena korekce dráhy stanice, která se zvýšila na 328 - 359 km, perioda byla 91,3 min.

      Již 10.8. se ke stanici připojila další nákladní loď PROGRESS 3, která byla se stanicí spojena až do 21.8. I během vykládání nákladní lodi pokračovali kosmonauti ve vědeckotechnických experimentech, např. 14.8. byl ukončen další sovětsko-polský experiment SYRENA na zařízení KRISTALL; průběžně byl kontrolován zdravotní stav kosmonautů na aparaturách POLINOM-2M, REOGRAF a BETA (dne 18.8. byl puls 68 resp. 62 úderů za min., tlak 125/60 a 130/60 mm Hg). Teplota na stanici byla 25.8. 21°C, tlak 810 mm Hg.

      Ve dnech 27.8. - 3.9. pracovala na stanici také třetí mezinárodní posádka (kosmonauti V.F. Bykovskij a S. Jähn z NDR). Podruhé během letu stanice SALJUT 6 byla provedena záměna dopravních lodí. Důvodem bylo to, že při rekordním letu kosmonautů Kovaljonka a Ivančenkova by loď SOJUZ 29 přesáhla prověřenou dobu činnosti ve vesmíru 90 dní. Po odletu mezinárodní posádky zůstala kosmická loď SOJUZ 31 připojena ke stanici na zadním spojovacím uzlu a tím znemožňovala vyslání další nákladní lodi se zásobou pohonných hmot (které lze přečerpat pouze potrubím umístěným v zadní části stanice). Proto kosmonauti provedli 7.9. další unikátní experiment. Po prověrce palubních systémů přestoupili do dopravní lodi a v 11.53 SEČ ji od stanice oddělili a vzdálili se na 100 - 200 m. Stanice se pak na povel automatického orientačního a stabilizačního systému IGLA otočila o 180° podél vertikální osy, takže loď se mohla automaticky začít přibližovat ze strany předního spojovacího uzlu. Celý manévr byl proveden během 5420. oběhu stanice. Po prověrce hermetičnosti se kosmonauti opět vrátili na palubu stanice.

      V dalších dnech pokračovaly vědecké experimenty, především snímkování Země, vizuální pozorování a technologické experimenty (18.9. byl ukončen experiment MORAVA - KRISTALL), pozorování se submilimetrovým dalekohledem. Vlivem odporu atmosféry klesla 11.9. výška dráhy na 333 - 358 km, perioda na 91,3 min. Ve dnech 26. a 27.9. byla provedena série měření vlhkosti atmosféry submilimetrovým teleskopem. Teplota na stanici byla 19°C, tlak 780 mm Hg. Teleskop byl použit také k měření ultrafialového záření Beta Centauri při jejím západu za obzorem (pro výzkum vysoké atmosféry).

      Ve dnech 6.10. - 24.10. byla k zadnímu spojovacímu uzlu připojena dopravní loď PROGRESS 4 (1978-090A), která přivezla dodatečně zásoby a pohonné hmoty. Během práce s nákladní lodi kosmonauti pokračovali i ve vědeckých experimentech. Ve dnech 19. a 20.10. byla provedena motorem lodi PROGRESS 4 korekce dráhy komplexu, která zvýšila jeho dráhu na 359 - 376 km a periodu na 91,7 min. Po oddělení nákladní lodi kosmonauti zahájili přípravu k ukončení letu a prováděli především lékařskou kontrolu svého zdravotního stavu a zintenzívnili cvičení. Od 30.10. začali přenášet získané materiály do návratové části dopravní lodi SOJUZ 31. Byla ukončena také série experimentů na zařízení KRISTALL (pracovalo celkem 400 hodin, provedeno 32 experimentů, na zařízení SPLAV, které pracovalo dokonce 500 hodin, to bylo 21 experimentů - celkem získáno 49 nových látek a jejich modifikací).

      Systémy lodi SOJUZ 31 byly oživovány od 31.10., později byly zakonzervovány systémy stanice SALJUT. Poslední den letu kosmonauti pili slanou vodu, aby se zvýšila hladina minerálů v těle a zlepšila se tak adaptace na pozemské podmínky po přistání. Dopravní loď se oddělila od stanice 2.11. v 8.47.12 SEČ na 6300. oběhu stanice a v 11.15.17 SEČ byl na 200 s zapálen brzdicí motor. 18 min. poté došlo k oddělení návratové kabiny s kosmonauty a za dalších 6 - 8 min. ke vstupu do hustých vrstev atmosféry. Kosmonauti měkce přistáli 2.11. ve 12.05 SEČ asi 180 km JV od Džezkazganu. Během svého rekordního letu obletěli Zemi celkem 2202 krát.

      Po letu odpočívali na kosmodromu a díky dobrému lékařskému zabezpečení letu se velmi rychle adaptovali na pozemské podmínky. Do Hvězdného městečka se vrátili 14.11. 1978 a následující den byli vyznamenáni v Kremlu.

[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz | Sojuz 29-31 v L+K 5-6/1979 ]