Nákladní kosmická loď pro zásobování stanic Saljut materiálem a palivem.
|
[ Popis lodi | Obrázky a schémata | Přehled letů ]
Automatická transportní loď Progress byla zkonstruována na bázi kosmické lodě Sojuz. Byla určena k transportu nákladů pro zabezpečení chodu stanic typu Saljut. Nebyla konstruována pro návrat na Zemi. Hmotnost zcela zkompletované lodi se pohybovala okolo 7 tun. Hmotnost přepravovaného nákladu a zásob na orbitální stanici 2.3 t (nákladní úsek 1.3 t a zásobovací úsek 1 t). Délka autonomního letu byla do čtyř dnů, ve spojení se stanicí do dvou měsíců. Celková délka lodi byla 7 m, max.průměr 2.72 m. Loď sestává ze tří úseků.
Max. průměr 2.2 m, délka (včetně stykovacího zařízení) 3.15 m, objem vnitřního hermetizovaného prostoru 6.6 m3. Byly zde uloženy kontejnery s nejrůznějším materiálem, přístroji a vybavení potřebné k zajištění provozu orbitální stanice. Úsek je konstrukčně shodný s orbitálním úsekem lodi Sojuz. Na přední části úseku je umístěno aktivní stykovací zařízení. V jeho prstenci jsou zabudovány přívody potrubí z nádrží KPL pro zásobování stanice. V úseku je normální vzduch při normálním tlaku. Přenos dopraveného nákladu do stanice byl uskutečňován osádkou přes přechodovou komoru stanice. Po vyložení úseku sem byla přenášena nepotřebná aparatura, použité filtry a regenerátory vzduchu, špinavé prádlo a jiné odpadky a nepotřebné věci a zařízení.
Maximální průměr 2.1 m, délka 1.7 m. Úsek nebyl hermetizován. Obsahoval dvě nádrže s palivem a dvě nádrže s okysličovadlem, dále nádrže s dusíkem a vzduchem a systémy zařízení přečerpávání. Před vlastním procesem přečerpávání se prověřuje hermetičnost propojeného potrubí a po skončení přečerpávání se potrubí proplachuje dusíkem aby při odpojování lodi nedošlo k znečištění stykovacího uzlu stanice. Přečerpávání může být ovládáno osádkou z paluby stanice nebo automaticky dle povelů z řídicího střediska.
Maximální průměr 2.72 m, délka 3.1 m. Konstrukčně je analogický s přístrojovým úsekem lodi Sojuz. Úsek je rozdělen na přechodovou, přístrojovou a motorovou část. V přechodové části jsou nádrže a pneumatické systémy deseti motorů orientace a stabilizace. Hermetizovaná přístrojová část má tvar válce o průměru 2.1 m a délce 1.1 m (dvakrát větší objem než na lodi Sojuz). Jsou v ní umístěny přístroje a systémy orientace a řízení letu, přibližování a spojování, řízení palubních systémů, radiového spojení a telemetrie, zdroje elektrické energie a systémy automatického přečerpávání KPL. V motorové části jsou čtyři korekční motory a 8 orientačních s nádržemi pohonných hmot. Na vnějším povrchu jsou instalovány tepelné výměníky systému termoregulace. Na vnějším povrchu lodi Progress jsou dva infračervené indikátory místní vertikály, iontové detektory, televizní kamery a antény. Všechny úseky lodi jsou zakryty tepelně izolační tkaninou. Po ukončení programu letu se loď oddělí od stanice a je navedena do hustých vrstev atmosféry kde zanikne.
Aktualizováno: 01.02.1999
[ Obsah | Pilotované lety | Saljut | Mir | Progress ]
