M.označení	Start	Přistání	Délka letu	Poznámka
1978-081A	26.08.1978	03.09.1978	7d20h49m	4.návštěva na Saljutu 6 / 3. mezinárodní

Posádka : Bykovskij,V.F.[VE] | Jähn,S.[KV](NDR)

      Let třetí mezinárodní posádky na družicovou stanici SALJUT 6, Velitelem byl Valerij Fjodorovič BYKOVSKIJ (44 let, třetí kosmický let) a kosmonautem-výzkumníkem Sigmund JÄHN (41 let, občan NDR). Nosná raketa startovala v 15.51.30 SEČ a za 530 s navedla loď na dráhu. Korekce této dráhy byly provedeny jako obvykle na 4. a 5. oběhu (6 resp. 36 m/s), výška dráhy 256 - 322 km. Manévrování pokračovalo následující den po odpočinku posádky. Ke spojení se zadním spojovacím uzlem stanice došlo 27.8. v 17.37.37 SEČ nad Ulan-Ude (několik minut po vstupu do stínu), na 18. oběhu lodi a 5250. oběhu stanice. Další dva oběhy byly prověřovány systémy obou těles a hermetičnost spojení, aby ve 20.33 mohli Jähn a Bykovskij přestoupit na palubu stanice, kde byli přivítáni členy druhé základní posádky (Kovaljonok, Ivančenkov).

      Během sedmi pracovních dní kosmonauti plnili vědecký program a prováděli televizní reportáže. Vědecká náplň letu byla dosud nejbohatší, protože se prováděly prakticky všechny experimenty předchozích dvou posádek a ještě řada nových - celkem jich bylo 17. V sedmi lékařských se zkoumaly změny sluchu, řeči, chuti a vnímání času během kosmického letu a opět také reakce na zábavní pořad z videomagnetofonu. Tři biologické experimenty byly zaměřeny především na změnu růstu bakterií a jiných mikroorganismů. Experiment BEROLINA byl obdobou předchozích technologických experimentů MORAVA a SYRENA a skládal se ze šesti dílčích pokusů využívajících obě tavicí zařízení SPLAV a KRISTALL. Mikrogravitaci uvnitř lodi (která mj. ovlivňuje strukturu materiálů při technologických pokusech) bylo poprvé možné sledovat speciálním zařízením. Při komplexním sledování Země byla využita multispektrální kamera MKF-6M, malé kamery Praktica EE-2 a Pentacon 6-m, vizuální polarizační analyzátor, a prováděno i vizuální pozorování.

      Po přivítání na stanici kosmonauti na palubě stanice 28.8. odpočívali od 1.00 do 10.30 SEČ. První pracovní den byl věnován lékařským kontrolám a zahájení většiny experimentů, včetně experimentu BEROLINA na obou zařízeních. Pracovní den 29.8. začal již podle normálního rozvrhu v 6.00 SEČ. Kromě ukončení prvních tavících experimentů kosmonauti vyměnili anatomická křesla mezi loděmi SOJUZ 29 a 31, aby mohli novější loď zanechat základní posádce. Další pracovní den 30.8. byl věnován především dálkovému průzkumu Země, který pokračoval i následující den. Přípravy k návratu na Zemi začaly 2 9., kdy kosmonauti prověřili činnost palubních systémů lodi SOJUZ 29 a začali přenášet získané materiály (včetně výsledků základní posádky, získaných po odletu druhé mezinárodní posádky) - celkem lze dopravit na Zemi asi 70 kg materiálů.

      Poslední den letu 3.9. začal již ve 4.00 SEČ. Mezinárodní posádka přešla do kabiny lodi SOJUZ 29 a v 6.17 SEČ byl hermeticky uzavřen poklop stanice SALJUT 6. V 9.20 (na 5355. oběhu stanice) byl vydán povel na rozdělení obou těles. brzdicí motor dopravní lodi byl zapálen nad Jižním Atlantikem v 11.52.09 SEČ na 215,3 s. K rozdělení lodi na tři části došlo ve 12.10 SEČ nad Afrikou a ve 12.18 SEČ ke vstupu do hustých vrstev atmosféry. Kabina lodi SOJUZ 29 měkce přistála ve 12.41.15 SEČ v přistávací oblasti 140 km jihovýchodně od Džezkazganu v Kazašské SSR. Po odpočinku na kosmodromu se kosmonauti vrátili do Hvězdného městečka 11.9. a 21.9 byli uvítáni v Berlíně.

[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz | Sojuz 31 v L+K 26/1978 ]