---

Posádka : Lopez-Alegria, M.E.[VE](USA) | Tjurin, M.V. [PI](Rusko) | Reiter, T.[PI](Německo/ESA) / Williams[ová],S.L.[PI](USA)

Po spojení s ISS a týdnu společného pobytu na stanici, během něhož si dlouhodobé posádky předaly systémy družicového komplexu, se dva členové Expedice 13 (Vinogradov, Williams) a s nimi i Ansari[ová] vrátili na Zemi v lodi Sojuz TMA-8 (29.09.2006). Thomas Reiter, třetí člen Expedice 13, zůstal na stanici a zapojil se i do posádky Expedice 14.

Dne 10.10.2006 kosmonauti přeletěli s lodí Sojuz TMA-9 z modulu Zvezda (-X) na modul Zarja. Tím se uvolnil zadní port modulu Zvezda pro další nákladní loď Progress M-58, která se ke stanici připojila 26.10.2006.

V noci ze středy 22. na čtvrtek 23.11.2006 se uskutečnil první plánovaný výstup kosmonautů na povrch stanice. Proběhl přes modul Pirs a v ruských skafandrech Orlan-M. Na začátku výstupu Tjurin provedl odpálení golfového míčku v rámci komerčního reklamního experimentu pro firmu Element 21 Golf Co. (E21). Pak se kosmonauti neúspěšně pokusili o zaklopení antény systému Kurs-A nákladní lodi Progress M-58. Anténu tedy alespoň důkladně vyfotografovali pro možnost hledání řešení v řídicím středisku. Dále přemístili několik antén evropského systému ATV tak, aby neblokovaly otevření krytů některých motorů modulu Zvezda, a nakonec nainstalovali nový experiment BTN-Nejtron na modul Zvezda (měření množství neutronů pocházejících ze Slunce). Výstup trval celkem 5 hodin 38 minut.

Posádka Expedice 14 během svého pobytu na stanici prováděla vědecké experimenty a udržovala stanici v chodu.

Při letu raketoplánu STS-116 (start 10.12.2006, u stanice od 11.12.) byl Thomas Reiter (ESA/Německo) vystřídán Sunitou Williams[ovou] (USA).

Dne 16.01.2007 se od modulu Pirs odpojila nákladní loď Progress M-57 a byla navedena do hustých vrstev atmosféry, kde plánovaně zanikla. Už 18.01.2007 odstartovala z Bajkonuru nová nákladní loď Progress M-59, která se ke stanici připojila 20.01.2007. Přivezla několik tun zásob a paliva pro zabezpečení dalšího provozu ISS.

Na leden až únor 2007 měla posádka Expedice 14 naplánovány celkem 4 výstupy na povrch stanice. První tři (americké) byly věnovány přepojování okruhů vnějšího termoregulačního systému a dalším montážním pracem (zúčastnili se jich Lopez-Alegria a Williamsová). Při čtvrtém výstupu (ruském) kosmonauti (Tjurin a Lopez-Alegria) sklopili zaseknutou anténu KURS nákladní lodi Progress M-58 která bránila jejímu budoucímu bezproblémovému odpojení.

První výstup, označovaný jako EVA-6 proběhl ve středu 31.01.2007 a kosmonauti při něm přepojili část termoregulačního systému amerického segmentu stanice z dočasného systému EETCS (Early External Thermal Control System) na rozvod A definitivního systému ETCS (External Thermal Control System) a nainstalovali první část kabeláže SSPTS (Station/Shuttle Power Transfer System) pro zásobování připojených raketoplánů elektrickou energií. Zajistili ve složeném stavu již nepotřebný pravoboční radiátor PVR (Photovoltaic Radiator) na příhradové konstrukci ITS-P6 (Integrated Truss Structure - Port Six), který byl předtím složen povelem z řídicího střediska. Odpojili jednu ze dvou hadic u nádrže EAS (Eearly Ammonia Servicer) pro doplňování chladicího média vnějšího termoregulačního systému amerického segmentu stanice v rámci příprav k jeho odhození. Demontáž druhé hadice byla pro nedostatek času odložena. Odložena byla také fotodokumentace nezataženého pravobočního panelu fotovoltaických baterií na segmentu ITS-P6 jako podkladu pro jeho chystané zatažení při letu STS-117. Celý výstup trval 7 hodin 55 minut (plán byl 6 h 30 m).

Druhý americký výstup EVA-7 (v amerických skafandrech EMU a přes modul Quest) se uskutečnil v neděli 04.02.2007. Kosmonauti při něm pokračovali v přepojování termoregulačního systému stanice v rámci příprav segmentu ITS-P6 na jeho přepojení do konečné pozice (na konec levobočního nosníku) po letu STS-120. Asistovali při složení a zajištění zadního radiátoru na ITS-P6, vyfotografovali pravoboční panel na ITS-P6, připravili nádrž EAS (Early Ammonia Servicer) k budoucí demontáži a instalovali druhou část kabeláže pro Station/Shuttle Power Transfer System. Výstup trval 7 hodin 11 minut.

Třetí americký výstup EVA-8 proběhl ve čtvrtek 08.02.2007. Byl věnován demontáži už nepotřebné tepelné na segmentu ITS-P3 , uvolnění dvou plošin UCCAS (Unpressurized Cargo Carrier Assembly Attachment System) a dokončení kabeláže SSPTS (Station/Shuttle Power Transfer System). Na konci výstupu, dlouhého 6 hodin 40 minut, Lopez-Alegria ještě detailně vyfotografoval elektrické a datové konektory na uzlu PMA-2, kde se při minulých letech raketoplánů projevily chyby při komunikaci.

Čtvrtý výstup (ruský, protože v ruských skafandrech Orlan-M a přes modul Pirs), označovaný jako VKD-17A, byl zaměřen na uvolnění zaseknuté antény nákladní lodi Progress M-58. Anténa setkávacího systému KURS se nesklopila a bránila budoucímu bezproblémovému odpojení nákladní lodi, protože se mohla zachytit za konstrukci stanice. Výstup proběhl ve čtvrtek 22.02.2007. Kosmonauti Tjurin a Lopez-Alegria museli pro "sklopení" antény použít hrubou sílu a velkými pákovými štípačkami přestřihnout několik nosníků. Teprve pak se podařilo anténu ohnout a přidrátovat tak, aby už nepřekážela. V dalším průběhu výstupu kosmonauti prohlédli a vyfotografovali některá zařízení na povrchu stanice, zvláště antény pro navádění lodí ATV a nakonec ještě připravili vybavení pro příští výstupy. Do přechodové komory modulu Pirs se kosmonauti vrátili po 6 hodinách a 18 minutách.

Dne 29.03.2007 kosmonauti přeletěli s lodí Sojuz TMA-9 z modulu Zarja na modul Zvezda (-X). Tím se uvolnil dolní port modulu Zarja pro přílet lodi Sojuz TMA-10, která z Bajkonuru odstartovala 07.04.2007 a ke stanici se připojila 09.04.2007.

Na palubě nové lodi byli první dva členové posádky Expedice 15 (Jurčichin, Kotov) a "kosmický turista" Charles Simonyi.

V pondělí 16.04.2007 absolvovala Sunita Williams[ová] na stanici ISS skutečný maraton. V době, kdy se na Zemi běžel tradiční maraton v Bostonu, běžela na tréninkovém pásu i Sunita, připoutaná pružnými popruhy. Aby popruhy nadměrně neotlačily její ramena a pas, musela Sunita dělat v běhu pravidelné přestávky. Komplikací byl i pot, který ve stavu beztíže nestéká ale zůstává viset na těle dokud nevytvoří kapičky, které poté volně plují v prostoru. Proto se běžkyně v průběhu maratónu převlékala. Další nepříjemností byl samotný běžící pás. Aby v průběhu cvičení nenarážel do stěn kosmické stanice, není k nim pevně připojený ale je umístěn na speciálním pohyblivém závěsu. I to činí běh v kosmu těžší. Sunita nakonec maraton na stanici absolvovala v celkovém čase 4 hodiny, 23 minuty a 10 sekund. Stala se tak prvním člověkem, který to v kosmu dokázal.

Po několika dnech společného pobytu na stanici, během nichž si dlouhodobé posádky předaly systémy družicového komplexu, se část předchozí posádky Expedice 14 (Lopez-Alegria, Tjurin) a s nimi i Simonyi vrátili na Zemi v lodi Sojuz TMA-9 (přistání v Kazachstánu se uskutečnilo 21.04.2007 ve 12:31:30 UT [14:31:30 SELČ]).

Sunita Williams[ová] z Expedice 14 zůstala na stanici a stala se tak třetím členem Expedice 15.