Obsah > Pilotované lety > ISS > Moduly ISS > Zarja (první modul ISS)


[ Popis modulu | Letové operace | Obrázky

Počítačový model modulu ZarjaPopis modulu Zarja

Modul Zarja (česky Úsvit) je prvním dílem Mezinárodní kosmické stanice ISS. Byl postaven v Chruničevově výzkumném a výrobním kosmickém centru v Moskvě, ale plně jej financovala americká strana prostřednictvím firmy Boeing. Oficiálně je proto považován za americký modul.

Původní název modulu byl FGB - Funkcionalnyj Gruzovoj Blok, česky Funkčně Nákladní Blok, anglický akronym je FCB - Functional Cargo Block.

Modul je určen pro zajišťování telekomunikačních služeb, řízení letu, stabilizace a korekcí dráhy v počátečním období výstaby stanice ISS; později (až jeho funkce převezme Servisní modul) má sloužit především jako skladovací prostora a zásobník KPL. Jeho hmotnost je přes 21 tun.

Modul válcového tvaru o maximálním průměru 4.12 m a délce 12.6 m je vybaven párem panelů slunečních baterií o rozpětí 18 m (rozměr křídel 12×3.5 m) s průměrným příkonem na počátku aktivního života 3 kW, dobíjejících 6 NiCd akumulátorových baterií. V přední kulovité části jsou na bocích umístěny stykovací uzly pro další ruské prvky (transportní lodi Sojuz a Progress) a vpředu (ve směru osy +Y) androgynní periferní stykovací uzel APDS (Androgynous Peripheral Docking System), sloužící pro připojení přechodového tunelu PMA-1 (Pressurized Mating Adapter), propojujícím modul Zarja s uzlovým modulem Unity, v zadním kuželovém zakončení hlavní válcové části, tvořené hermetickým obytným úsekem a nehermetizovaným přístrojovým úsekem pak aktivní uzel, sloužící pro připojení nákladních lodí typu Progress, resp. v definitivní verzi Servisního modulu (SM). Uzel byl dodatečně upraven tak, aby mohl zabezpečit přečerpávání KPL z nákladních lodí.

Modul zarja na oběžné dráze při příletu STS-88 (06.12.1998)Pro řízení automatického setkávání s ruskými objekty slouží systém "Kurs", pro manuální systém TORU.

Pro velké korekce dráhy je modul vybaven dvěma identickými hlavními manévrovacími motory systému ODU, dále pak 24 velkými a 12 malými manévrovacími motorky na dvousložkové KPL pro menší korekce dráhy, stabilizaci a orientaci. Palivový systém s celkem 16 nádržemi může pojmout až 6 tun KPL. Pro stabilizaci je modul vybaven též silovými setrvačníky.

Minimální plánovaná životnost modulu je 15 let.

Výroba modulu byla zahájena v prosinci 1994 a po dokončení byla na Bajkonur odeslána v lednu 1998.

Letové operace
 
Datum Čas [UT] Operace
20.11.1998 06:40:27 - start modulu raketou Proton z Bajkonuru
  06:50:16 - oddělení od třetího stupně nosné rakety
- navedení na výchozí dráhu s parametry : 51.59°, 89.71 min, 177-344 km
- vyklopení antén, aktivace komunikačního systému, rozvinutí solárních panelů
21.11.1998 05:14:41 - zkušební zážeh jednoho z hlavním manévrovacích motorů (t=10 s, Dv=2 m/s)
- v průběhu dne vyzkoušen černobílý televizní systém
  07:27:26 - korekční manévr hlavním motorem (t=100 s, Dv=20.6 m/s) pro zvýšení perigea
- výsledná dráha: 51.59°, 90.44 min, 246-345 km
- zjištěno, že se správně nevyklopily dvě antény manuálního setkávacího systému TORU
23.11.1998 05:26:30 - korekční manévr hlavním motorem (t=31 s, Dv=6.5 m/s)
  06:23:25 - korekční manévr hlavním motorem (t=114 s, Dv=24.0 m/s)
- výsledná dráha: 51.60°, 91.48 min, 311-384 km 
24.11.1998 06:25:38 - poslední korekční manévr hlavním motorem (t=116 s, Dv=24.72 m/s)
- výsledná dráha: 51.60°, 92.36 min, 383-397 km
- pro udržování orientace s minimální spotřebou KPL byl modul uveden do pomalé rotace
25.11.1998   - zahájeny testy palubních počítačů, prověrka orientačního a stabilizačního systému
- měření účinnosti slunečních baterií a palubních akumulátorů
- zjištěno, že jeden z šesti akumulátorů nefunguje (nedobíjí se)
- zjištěna zvýšená vlhkost v umělé atmosféře modulu
26.11.1998   - dokončeny základní prověrky systémů modulu
- naměřená vysoká relativní vlhkost byla přičtena chybě v programovém vybavení řídicího střediska
- pokračovalo testování antén systému TORU
27.11.1998   - nácvik manévru modulu před setkáním s raketoplánem
06.12.1998 23:47 - setkání s raketoplánem Endeavour (STS-88)
- zachycení modulu a jeho propojení s modulem Unity (v nákladovém prostoru raketoplánu)
07.-08.12.1998   - kosmonauti Ross a Newman při EVA-1 propojili 40 elektrických kabelů (mezi moduly Zarja a Unity)
09.-10.12.1998   - Ross a Newman při EVA-2 instalovali 2 antény na Unity a uvolnili jednu anténu TORU na Zarje
10.12.1998 19:54 - první vstup kosmonautů do ISS (demontáž přepravních krytů, aktivace vybavení)
12.12.1998 00:26 - ukončeny práce uvnitř ISS (celkové trvání pobytu posádky na stanici ISS činilo 28 h 32 min)
12.-13.12.1998   - Ross a Newman při EVA-3 instalovali úchyty na Zarju, uvolnili druhou anténu TORU a testovali manévrovací jednotku
13.12.1998 20:25 - odpojení zárodku ISS od raketoplánu Endeavour (STS-88)
- orientace podélnou osou k Zemi (Zarja dále od Země)
- uvedení do pomalé rotace kolem podélné osy (1 x za 30 min)


Aktualizováno: 12.01.1999

[ Obsah | Pilotované lety | Přehled letů a kosmonautů | ISS | Moduly ISS ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.