---

Posádka :
Shepherd,W.M.[VE](USA) | Gidzenko,J.P.[VE](Rusko) | Krikaljov,S.K.[PI](Rusko) 

---

[ Popis letu | Obrázky | Experimenty ]

Start první stálé posádky (Expedice 1) mezinárodní kosmické stanice ISS se uskutečnil v úterý 31.10.2000 v 07:52:47 UT (08:52:47 SEČ).

Nosná raketa Sojuz vynesla z Bajkonuru kosmickou loď Sojuz TM-31 s posádkou William Shepherd (USA - velitel stanice ISS), Jurij Gidzenko (velitel Sojuzu TM-31) a Sergej Krikaljov (palubní inženýr).

Hlavními úkoly posádky bylo:

• připojení lodi k modulu Zvezda stanice ISS;
• oživení systémů modulu Zvezda;
• instalace dodatečného vybavení v modulu Zvezda;
• zabezpečení setkání a spojení nákladní lodi Progress M1-4;
• vykládka nákladní lodi Progress M1-4;
• zabezpečení odpojení nákladní lodi Progress M1-4;
• zabezpečení setkání a spojení raketoplánů v rámci letů ISS-4A, ISS-5A a ISS-5A.1;
• přemístění transportní lodi Sojuz TM-31 z modulu Zvezda na modul Zarja;
• zabezpečení setkání a spojení nákladní lodi Progress M-44;
• uskutečnění řady vědeckých experimentů.

V dalších dnech se posádka věnovala především zabydlování stanice. Kosmonauti vybalovali uložené zásoby a zařízení. Postupně instalovali a aktivovali výstražný a poplašný systém stanice, ohřívač potravy, zdroje pitné vody, laptop pro přenos telemetrie do Houstonu, systém Vozduch pro odstraňování CO2 ze vzduchu a také palubní záchod. Systém Elektron pro výrobu kyslíku z odpadní vody byl nejprve pouze nainstalován a otestován, protože se počítalo s tím, že do provozu bude moci být uveden až po zvýšení příkonu elektrické energie do stanice po instalaci slunečních panelů PVM-P6 během letu STS-97 (ISS-4A). Vzhledem k úspěšné opravě jedné z baterií v modulu Zvezda ale byl Elektron spuštěn už 09.11.2000 s tím, že bude občas vypínán, aby se šetřila elektrická energie, čerpaná z baterií. U druhé nefungující baterie objevil S.Krikaljov ohnutý pin v konektoru, takže je znemožněno automatické nabíjení. V případě potřeby ale může být i tato baterie dobíjena ručně.

První pracovní týden byl ukončen třemi odpočinkovými dny od 11. do 13.11.2000.

Druhý pracovní týden byl zahájen 14.11.2000 a byl soustředěn na přijetí nové nákladní kosmické lodi.

Nákladní loď Progress M1-4 úspěšně odstartovala z Bajkonuru k ISS ve čtvrtek 16.11.2000 v 01:33 UT.

Se stanicí se Progress M1-4 měl spojit 18.11.2000 kolem 03:00 UT. Automatické přibližování však dospělo jen do vzdálenosti cca 150 m od stanice. Pak systém Kurs ztratil zaměření na stykovací uzel a ve snaze ho najít začal lodí kývat ze strany na stranu. Kolem 03:00 UT tedy ruční řízení Progressu M1-4 (systém TORU) převzal J.Gidzenko. Ve vzdálenosti cca 5 m od stanice však byl oslněn Sluncem, setkání musel přerušit a s nákladní lodí odmanévrovat do bezpečné vzdálenosti. Teprve druhý pokus o ručně řízené spojení byl úspěšný a Gidzenko připojil Progress M1-4 k uzlu +Z (dolní) modulu Zarja v 03:47:42 UT.

Progress M1-4 dopravil na ISS zásoby, jejichž vykládáním strávila posádka několik následujících dní. Šlo především o pohonné látky, zásoby potravin, zásoby plynného kyslíku, spací pytel, oděvy pro osádku, náhradní díly, přenosný počítač ThinkPad, spotřební materiál pro palubní záchod, náhradní pyropatrony pro výrobu kyslíku, osobní poštu a balíčky pro osádku. Celkem asi 2400 kg nákladu (včetně pohonných hmot).

Další důležitou událostí pro Expedici 1 na ISS bylo přijetí raketoplánu Endeavour STS-97, jehož start se uskutečnil 01.12.2000 v 03:06 UT. V rámci příprav na připojení STS-97 k ISS byla ještě 01.12.2000 v 16:20 UT od ISS odpojena nákladní loď Progress M1-4, aby se uvolnil prostor pro připojení raketoplánu. Raketoplán se ke stanici připojil 02.12.2000 v 19:59 UT a v následujících dnech kosmonauti z STS během tří výstupů do kosmu (EVA) namontovali a zprovoznili na ISS nosník ITS-P6 se solárními panely PVM-P6 a radiátory PVR S4/S6/P6 (blíže viz. popis letu STS-97).

Stanice ISS tedy získala nový, silný zdroj elektrické energie, který umožní obydlit všechny stavájící moduly (modul Unity byl pro Expedici 1 zatím uzavřen, protože energie nedostačovala na jeho vytápění), zapnout trvale všechna zařízení a bude stačit i pro napájení dalších modulů, především amerického laboratorního modulu Destiny, který by měl být připojen začátkem roku 2001 při letu STS-98. Pak už bude možno rozvinout vědecké experimenty na ISS v plné šíři.

Po otevření všech průlezů se v pátek 08.12.2000 odpoledne (ve 14:36 UT) v modulu Unity setkala posádka ISS s posádkou raketoplánu Endeavour STS-97. Posádka ISS si z letové paluby raketoplánu prohlédla nově instalované panely fotovoltaických článků. Následovalo společné fotografování, návštěva ISS a oběd. Pak se členové obou posádek věnovali překládání nákladu oběma směry. Večer téhož dne se uskutečnila i společná tisková konference.

V sobotu 09.12.2000 pokračovalo překládání nákladu mezi ISS a STS. V průběhu dne se uskutečnily zkušební zážehy motorků RCS pro testování mechanických vlastností konstrukce ISS, zejména nových fotovoltaických panelů. V 15:51 UT se už obě posádky rozloučily a byly uzavřeny průlezy. Kolem 18:00 UT byly zahájeny přípravy k oddělení od ISS a v 19:13 UT se raketoplán od ISS odpojil. Ve vzdálenosti přibližně 350 m byl proveden inspekční oblet stanice a ve 20:17 UT závěrečný úhybný manévr.

V dalších dnech stálá posádka ISS ověřovala funkci nových solárních panelů a pokračovala ve vybavování modulu Zarja, zásobování a údržbě ruského segmentu komplexu. Věnovala se i plánovaným ruským a americkým vědeckým experimentům.

V úterý 26.12.2000 došlo k opětovnému připojení Progressu M1-4 k ISS. Do vzdálenosti cca 200 m od komplexu proběhlo přiblížení v automatickém režimu. Pak, podle předem stanoveného plánu, převzal ruční řízení Progressu M1-4 J.Gidzenko. Bez problémů pak uskutečnil závěrečné přibližování až po úspěšné připojení nákladní lodi ke komplexu (k uzlu +Z (dolní) modulu Zarja) v 11:03 UT.

V dalších dnech a týdnech pokračoval na stanici normální provoz. Kosmonauti se věnovali zprovozňování dalších systémů, vědeckým experimentům a také přípravám na přílet dalšího raketoplánu.

Raketoplán Atlantis STS-98 a americkým laboratorním modulem Destiny vzlétl z rampy 39A na KSC dne 07.02.2001 ve 23:13:02 UT.

Na ISS mezitím pokračovaly přípravy na přijetí raketoplánu. Nákladní kosmická loď Progress M1-4 byla 08.02.2001 v 11:24 UT od ISS odpojena a kolem 13:00 UT téhož dne byla brzdicím manévrem navedena do hustých vrstev atmosféry, kde v prostoru na jižním Tichým oceánem zanikla. Uvolnila tak prostor pro přílet a připojení raketoplánu.

Připojení raketoplánu k ISS se uskutečnilo podle plánu v pátek 09.02.2001 v 16:51 UT. V 19:03 UT téhož dne došlo k otevření průlezů a obě posádky se setkaly v ISS. Setkání však bylo jen krátké, protože kolem 22:30 UT byly průlezy opět uzavřeny a v prostorách raketoplánu Atlantis byl snížen tlak na 703 hPa v rámci příprav na výstup do volného prostoru.

V následujících dnech kosmonauti z raketoplánu uskutečnili celkem 3 výstupy do kosmu (EVA) při nichž k modulu Unity na ISS připojili laboratorní modul Destiny (blíže viz. popis letu STS-98).

15.02.2001 byla dokončena překládka nákladu, zejména vaků CWC (Contingency Water Container) s vodou z palivových článků raketoplánu do ISS a náhradního zařízení Vozduch pro odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry stanice. Celkem bylo dopraveno na palubu ISS kolem 1500 kg nákladu. Zpět bylo odesláno přibližně 380 kg odpadu a demontovaného zařízení.

V pátek 16.02.2001 se obě posádky rozloučily a ve 13:14 UT byly uzavřeny průlezy. Ve 14:07 UT pak už došlo k oddělení raketoplánu Atlantis STS-98 od ISS. Ve vzdálenosti 120 - 140 m raketoplán ještě provedl kontrolní oblet kolem ISS a ve 14:48 UT došlo na závěrečný úhybný manévr, kterým raketoplán přešel na samostatnou dráhu.

O dva dny později, tedy v neděli 18.02.2001 kolem 18:00 UT měl raketoplán Atlantis STS-98 přistát na dráze SLF (Shuttle Landing Facility) na Kennedy Space Center. Kvůli příliš silnému bočnímu větru na KSC však musely být obě možnosti přistání toho dne odvolány a let raketoplánu byl prodloužen o 24 hodin. Ani v pondělí 19.02.2001 se však počasí na KSC nezlepšilo, rychlost větru byla přes 10 m/s (limit je 7.7 m/s), a proto byl let opět o další den prodloužen.

Raketoplán Atlantis STS-98 tak přistál až v úterý 20.02.2001. Na KSC sice stále nebylo dostatečně vhodné počasí ale na Edwards AFB bylo vyhovující, takže raketoplán Atlantis přistál na dráze 22 Edwards AFB ve 20:33:05 UT.

V sobotu 24.02.2001 měla posádka ISS na programu přepojení lodi Sojuz TM-31. Všichni tři kosmonauti se ve skafandrech přemístili do Sojuzu a pilotáže se ujal Gidzenko. V 10:06:20 UT odpojil loď Sojuz od portu -X (zadní port na modulu Zvezda), přeletěl pod stanici a v 10:37 UT se s lodí připojil na port +Z (dolní port na modulu Zarja). Po prověření hermetičnosti spoje byl otevřen průlez a posádka se vrátila zpět do ISS. Přepojením se uvolnil zadní port -X pro přijetí nákladní lodi Progress M-44.

Ke startu Progressu M-44 s cca 2500 kg nákladu pro ISS došlo 26.02.2001 v 08:09:35 UT z Bajkonuru.

Po bezproblémovém průběhu přibližování se Progress M-44 v automatickém režimu úspěšně připojil k ISS ve středu 28.02.2001 v 09:51 UT na port -X (zadní port na modulu Zvezda).

Kosmonauti na ISS pak už čekali na přílet raketoplánu Discovery STS-102, který přivezl novou stálou posádku (Expedice 2).

Raketoplán Discovery STS-102 s druhou stálou posádkou ISS (Expedice 2 - Usačev, Voss, Helms[ová]) úspěšně odstartoval z KSC (LC-39B) ve čtvrtek 08.03.2001 v 11:42:09 UT (12:42:09 SEČ).

Připojení raketoplánu k ISS proběhlo v sobotu 10.03.2001. Raketoplán vyrovnal rychlost se stanicí ve vzdálenosti 120 m ve směru letu (vpředu) v 04:59 UT. Po drobných problémech s natočením solárních panelů na ISS do polohy pro setkání došlo k samotnému spojení v 06:38 UT. Pevné spojení bylo dokončeno kolem 07:07 UT. V 08:51 UT téhož dne byly otevřeny průlezy mezi raketoplánem a stanicí a obě posádky se setkaly. Proběhla překládka základního nákladu z obytné paluby raketoplánu na stanici. Už v 11:30 UT však byly průlezy opět uzavřeny, protože v prostorách raketoplánu byl snížen tlak z normální hodnoty 1014 hPa na 703 hPa v rámci příprav na výstup do volného prostoru.

První výstup do kosmu (EVA-1) se uskutečnil v neděli 11.02.2001 od 04:55 UT do 14:08 UT. Kosmonauti Voss a Helms[ová] měli hned na začátku výstupu problémy s uvolněným vybavením. Nejprve z přechodové komory EAL uplavala soupravu pro detekci hydrazinu, kterou však Voss zachytil a vrátil zpět. Při následné přípravě nářadí, však Helms[ová] ztratila svorník PAD umisťovaný na manipulátor RMS. Náhradní PAD byl naštěstí k dispozici ve schránce s nářadím a vybavením na vnějšku stanice ISS. Helms[ová] pracovala na plošince na manipulátoru RMS ovládaného z raketoplánu Thomasem, Voss byl venku pouze upoután lanem. Kosmonauti nejprve odpojili přechodový tunel PMA-3 od modulu Unity a připravili ho tak na přemístění. Voss se poté věnoval demontáži antény prozatimního komunikačního systému ECS (Early Communications System) a Helms[ová] připravovala uvolnění příhradové konstrukce LCA (Lab Cradle Assembly) z nosiče nákladu ICC (Integrated Cargo Carrier) v nákladovém prostoru raketoplánu. Když Voss dokončil demontáž antény ECS, namontovali oba kosmonauti konstrukci LCA na modul Destiny. Kolem 10:00 Voss vystřídal Helms[ovou] na RMS a montážní práce byly dokončeny propojením kabelu RU (Rigid Umbilical) mezi modul Destiny a propojovací sokl PDGF (Power Data Grapple Fixture) pro budoucí mechanické, elektrické a datové připojení manipulátoru SSRMS (Space Station Remote Manipulator System). Kolem 11:35 se oba kosmonauti vrátili do dehermetizované přechodové komory EAL. Thomas pak pomocí RMS zahájil přesun PMA-3 z uzlu +Z (dolní) na uzel -Y (levý) modulu Unity. Přitom došlo ke zdržení, protože nesouhlasily údaje mezi nastavením kloubů manipulátoru RMS a informacemi poskytovanými optickým naváděcím systém OSVS (Orbiter Space Vision System). Přesun byl dokončen až v 13:50 UT a po celou dobu byli Voss a Helms[ová] v EAL připraveni přijít případně na pomoc. Naštěstí to nebylo třeba, takže přechodová komora mohla být uzavřena a výstup EVA-1 byl ukončen ve 14:08 UT po rekordně dlouhé době 8 h 56 min.

Následující den (12.03.2001) byly znovu otevřeny průlezy mezi raketoplánem a stanicí ISS a pokračovalo překládání nákladu. Mezitím Thomas pomocí RMS vyzvedl z nákladového prostoru raketoplánu logistický modul MPLM Leonardo a v 06:02 UT ho připojil na uvolněný uzel +Z (dolní) modulu Unity.

V úterý 13.03.2001 se uskutečnil druhý plánovaný výstup do kosmu (EVA-2). Tentokrát se ho zúčastnili Thomas a Richards. Výstup byl oficiálně zahájen přepnutím skafandrů na vlastní vnitřní baterie v 05:23 UT. Prvním úkolem byla montáž vnější plošiny pro umístění náhradních dílů ESP (External Stowage Platform) na modul Destiny. Mechanické i elektrické připojení bylo dokončeno v 06:48 UT. Poté se kosmonauti věnovali instalaci náhradního bloku řídicí elektroniky cirkulace chladicího média PFCS (Pump Flow Control Subassembly) na plošinu ESP. Tuto práci dokončili kolem 07:30 UT. Následovalo pokračování v propojování kabelů mezi Destiny a LCA, což byla činnost, kterou kosmonauti Voss a Helms[ová] nestačili při předchozím výstupu (EVA-1) dokončit. Po propojení všech kabelů museli kosmonauti na žádost řídicího střediska ještě zkontrolovat správnou funkci LCA. Protože vše bylo v pořádku, přesunuli se na vrchol nosníku ITS-P6, aby zde prověřili jeden ze čtyř zámků, který měl aretovat solární panely, ale zatím nefungoval. Po několika lehkých poklepech se jim podařilo zaklapnout i tento poslední zámek. Na závěr výstupu kosmonauti ještě potvrdili, že na zařízení FPP (Floating Potential Probe) na vrcholu ITS-P6 nesvítí žádná chybová kontrolka. Zařízení FPP (sloužící k měření úrovně elektrostatického náboje) podle řídicího střediska v posledních týdnech nepracovalo dobře, a proto požádalo kosmonauty o tuto kontrolu. Thomas a Richards se vrátili do přechodové komory EAL a v 11:44 UT byl výstup oficiálně ukončen, když kosmonauti omylem zahájili tlakování komory. Na programu však ještě byl technický pokus s hořením OMS motorů při nenatlakované přechodové komoře. Proto byla ještě jednou provedena dekomprese komory. Tento krátký čas však už nebyl započítán do oficiální doby výstupu a jeho trvání tedy bylo 6 h 21 min.

V prostorách ISS mezitím probíhalo překládání nákladu z MPLM Leonardo.

14.03.2001 byla ukončena výměna první dlouhodobé posádky za druhou. V 06:00 UT se Helms[ová] stala oficiálně členem posádky komplexu ISS a Shepherd se stal členem posádky raketoplánu Discovery. Shepherd však prozatím zůstal formálně velitelem komplexu ISS.

Překládání nákladu z MPLM Leonardo do ISS probíhalo i v dalších dnech. Vykládání bylo hotovo už 15.03.2001 dopoledne a pak začalo překládání nepotřebného zařízení a odpadu ze stanice do modulu MPLM Leonardo. Vzhledem k tomu, že tato činnost si vyžadovala delší dobu, než se očekávalo, rozhodlo řídicí středisko MCC o prodloužení pobytu raketoplánu u stanice o jeden den.

Po dokončení překládání nákladu byl modul MPLM Leonardo 18.03.2001 odpojen od ISS a kolem 12:00 UT uložen zpět do nákladového prostoru raketoplánu Discovery.

Následující den (19.03.2001) se už obě posádky rozloučily, velení komplexu ISS oficiálně převzal Usačev a po uzavření průlezů se raketoplán v 04:42 UT od ISS odpojil. Pak byl ještě proveden tradiční inspekční oblet stanice a po jeho ukončení byl 05:49 UT uskutečněn konečný úhybný manévr.

Kolem 15:00 UT téhož dne však nová posádka na ISS zažila horké chvilky. Detektor kouře vyvolal v prostorách laboratorního modulu Destiny požární poplach. Následně se automaticky vypojily všechny ventilátory, aby se případný kouř nešířil po stanici. Nečekaně však vypadly i všechny přenosné počítače (laptopy) připojené k palubní počítačové síti. Až v 15:57 UT řídicí středisko MCC-H potvrdilo, že šlo o planý poplach. Detektor byl odpojen ze systému. Jako pravděpodobná příčina poplachu bylo stanoveno znečištění prachem zvířeným při stěhování nákladu. Kolem 16:20 UT byl systém ventilace v modulu Destiny znovu zprovozněn.

Raketoplán Discovery STS-102 přistál na dráze 15 SLF KSC dne 21.03.2001 v 07:31:41 UT při druhé příležitosti (na oběhu 201), když předchozí příležitost (na oběhu 200) musela být odvolána pro nízkou oblačnost a silný vítr v okolí KSC.

Expedice 1 na ISS tedy úspěšně skončila po 140 dnech 23 hodinách 39 minutách.