M.označení	Start	Přistání	Délka letu	Poznámka
1989-071A	05.09.1989	19.02.1990	166d 6h58m	5. základní posádka na stanici Mir

Posádka : Viktorenko,A.S.[VE] | Serebrov,A.A.[PI]

      Kosmická loď odstartovala 5.9. ve 21.38.01 UT. Posádka měla volací znak "Viťjaz". Dne 6.9. posádka prověřila funkci palubních systémů a hermetičnost úseků kosmické lodi. V průběhu dne byly provedeny dva korekční manévry v rámci přípravy na setkání s družicovým komplexem Mir. Parametry dráhy Sojuzu TM-8 potom činily 51,6°, 91,56 min, 324 - 318 km.

      Dne 7.9. ve 22.25.35 UT se připojila kosmická loď Sojuz TM-8 ke komplexu Mir ze strany vědeckého modulu Kvant. Automatické přibližování obou těles probíhalo normálně až do vzdálenosti 4 m, kdy kosmonauti zjistili osovou odchylku ve vertikálním směru (tělesa nebyla v jedné rovině). Posádka vypnula automatiku a přešla na ruční řízení. Kosmická loď se nejprve vzdálila na 20 m a pod velitelovým ručním řízením se pak úspěšné spojila. Kosmonauti přešli ve 23.46 UT do obytných prostor komplexu.

      V následujících dnech kosmonauti A. Viktorenko a A. Serebrov převáděli družicový komplex Mir do režimu pilotovaného letu. Byly dekonzervovány systémy zabezpečení životních podmínek, termoregulace a prověřeny prostředky rádiového a televizního spojení a další palubní zařízení a aparatury. V rámci programu Rentgen se uskutečnilo několik pozorování centrální části Galaxie v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Komplex se pohyboval po dráze s parametry 51,62°, 92,44 min, 380 - 408 km.

      Dne 10.9. kosmonauti otevřeli průlez automatické nákladní lodi Progress M-1 a zkontrolovali dopravený náklad. Bylo zahájeno sledování rentgenového zdroje Sco X-1 v souhvězdí Štíra (Scorpius). V následujících dnech se posádka komplexu Mir zabývala především vykládkou lodi Progress M-1, která přepravila celkem 2,7 t nákladu (mj. 162 kg vědeckých přístrojů, 357 kg náhradních dílů, 31 kg potravin, 70 kg prostředků osobní hygieny, 2 kg fotopotřeb, 12 kg nářadí), dekonzervací a montáží vědecké aparatury a výměnou dílčích prvků v systému zabezpečení životních podmínek.

      Dne 13.9. byla motorovou jednotkou Progressu M-1 korigována dráha komplexu. Posádka připravila k provozu zařízení Gallar, určené k získávání vysoce kvalitních polovodičových materiálů. První experiment na Gallaru se uskutečnil 19.9. (monokrystal křemíku). Téhož dne kosmonauti vyměnili jeden blok akumulátorové baterie v systému zásobováni elektrickou energií.

      V následujících dnech kosmonauti měřili toky ionizujícího záření podél dráhy komplexu a pozorovali meteorologické jevy v atmosféře. Dalekohledem Glazar snímkovali hvězdné nebe v ultrafialové části spektra. Ve dnech 23.-25.9. posádka připravila na zařízení Gallar krystal selenidu kademnatého (CdSe). Na bulharské aparatuře Zora se uskutečnila řada psychofyziologických testů. Paralelně probíhala montáž několika nových přístrojů, dopravených lodí Progress M-1, lékařská vyšetření a tělesná cvičení. Dne 28.9. kosmonauti v rámci přípravy na připojení dvou specializovaných modulů k základnímu bloku stanice Mir instalovali dodatečný blok elektroniky ve spojovacím systému a prověřili jeho funkci. V následujících dnech uskutečnili řadu lékařskobiologických výzkumů, zabývali se technickou obsluhou palubních systémů družicově stanice Mir a provedli inventarizaci spotřebního materiálu.

      Od 3.10. zahájili studium zemské atmosféry fotoaparaturou KATE-140 a spektrometry MKS-M a Spektr-256 a pravidelná měření radiace spektrometry Ljulin a Marija. Při tom se zjišťovaly souvislosti mezi toky nabitých částic v kosmickém prostoru a mikroseismicitou Země. Kosmonauti rovněž absolvovali lékařské vyšetření srdce a vnitřních orgánů ultrazvukovou aparaturou Argument. Dne 6.10. bylo rozhodnuto na poradě hlavních konstruktérů, že start modulu D, plánovaný na 16.10., bude odložen na 28.11- v souvislosti s tím, že při zkouškách byla zjištěna nespolehlivost některých elektronických prvků v navigačním systému Kurs.

      V průběhu dne 8.10. kosmonauti instalovali nový blok v systému televizního spojení a přečerpali vodu z nákladní lodi Progress M-1 do palubních nádrží stanice. Dne 9.10. posádka družicového komplexu Mir při experimentu Sport zjišťovala optimální režimy fyzických cvičení jako jedné z efektivních metod ochrany lidského organismu před účinkem beztíže. Další den bylo zopakováno ultrazvukové vyšetření kosmonautů a 13.10. byl u nich hodnocen stav sluchového ústrojí. Zjišťovala se dynamika změn složení atmosféry v obytných a pracovních úsecích stanice a úroveň hluku provozovaných systémů a zařízení v různých prostorech družicového komplexu.

      Ve dnech 14.-20.10. kosmonauti snímkovali zemský povrch (Moldávii, Ukrajinu, Krasnodarský a Stavropolský kraj, Přikaspickou nížinu, Turkménii). Při těchto experimentech se ověřovala metodika přímého předávání televizních kosmických snímků bezprostředně jednotlivým uživatelům.

      Dne 24.10. kosmonauti přístroji MKS-M a Spektr-256 pořídili spektra ozónové vrstvy v tropickém pásu v rámci programu Atlantika '89. V dalších dnech snímkovali hvězdnou oblohu dalekohledem Glazar (souhvězdí Býka [Taurus], Berana [Aries], Raka [Cancer], Orion a Malý pes [Canis Minor]). Uskutečnila se také pozorování ionosféry a magnetosféry Země.

      Dne 27.10. kosmonauti vyměnili dílčí bloky řízení v systému zásobování elektrickou energii. V dalších dnech posádka uskutečnila několik pracovních cyklů pozorování rentgenového pulsaru v souhvězdí Jižní trojúhelník (Triangulum) a dalekohledem Glazar souhvězdí Malý pes (Canis Minor) a Orion. Koncem měsíce došlo opět na technické a lékařskobiologické experimenty, přípravu vědecké aparatury a inventarizaci zásob spotřebního materiálu pro systém zabezpečení životních podmínek.

      Během listopadu se kosmonauti věnovali intenzívně dálkovému průzkumu Země (oblast Karibského moře v rámci projektu Atlantika '89 a stav půdy a rostlinstva v biosférických rezervacích UNESCO v rámci projektu Člověk a biosféra). Na zařízení Gallar vyrobili monokrystal oxidu zinečnatého (ZnO). Průběžně probíhala měření spektrometrem Marija a lékařskobiologické pokusy.

      Od 7.11. observatoří Rentgen pozorovali střed Galaxie, pak oblast souhvězdí Vodnáře (Aquarius). Dne 14.11. se uskutečnil technický experiment, při kterém zjišťovali přesnost slunečních čidel systému orientace. V rámci profylaktických prací vyměňovali v následujícím týdnu prvky systému ventilace a zabezpečení životních podmínek.

      Dne 17.11. se uskutečnila korekce dráhy motorem nákladní lodi. Následujícího dne zahájili studium struktury atmosféry elektronickým fotometrem (západ hvězd). V rámci pokusu Rezonans měřili mikrozrychlení na palubě komplexu. Pokračovali v údržbě stanice; vyměnili blok čistění vody v systému její regenerace ze vzduchu. Probíhalo také ukládání odpadu do Progressu M. Dne 25.11. dokončili přečerpávání pohonných látek.

      V dalších dnech posádka kromě přípravy na připojení Kvantu 2 pokračovala v programu Člověk a biosféra, na zařízení Gallar připravovala polovodičový materiál a ukládala nepotřebný materiál Do Progressu M-1, který se od komplexu oddělil 1.12. v 09.02 UT a kolem 12.00 UT byl naveden do atmosféry.

      Dne 6.12. ve 12.22 UT se v plně automatickém režimu připojil na přední osové stykové zařízení modul Kvant 2. Hmotnost komplexu tím vzrostla na 63 t, délka na 40 m. Dne 8.12. se uskutečnilo přemístění modulu Kvant na přední boční zařízení. Manévr za použití manipulátoru Kvantu 2 trval asi 1 h.

      Posádka 12.12. v 08.23 UT odpojila Sojuz TM-8 od Kvantu (-X) a o 20 min později ho připojila na přední stykové zařízení Mir (+X). Během přeletu prohlédla zevnějšku stav komplexu. Během manévru byl komplex stabilizován gyroskopy Kvantu.

      Posádka pokračovala v dekonzervaci Kvantu 2. Ve dnech 15.-16.11. propojila elektrické rozvody a telemetrické systémy modulu na komplex. Dne 19.11. uvedla do provozu systém Vika pro přípravu kyslíku elektrolýzou vody. Zahájila také pokusy s materiály vystavenými působení kosmického prostoru na povrchu Kvantu 2. Průběžně s prací udržovala posádka svoji kondici tréninkem na veloergometru a běhací dráze.

      Nákladní loď Progress M-2 byla vypuštěna v 03 .31 UT a připojila se na Kvant (-X) 22.12 v 01.42 UT. Kromě obvyklého nákladu dopravila na komplex přístroje z USA pro biotechnologické experimenty, které byly zahájeny již 23.12.

      Od 26.12. probíhala na základním bloku stanice instalace nových akumulátorů dopravených Kvantem 2. Na zařízení Gallar kosmonauti připravovali další monokrystal ZnO. Dne 29.12. kosmonauti dekonzervovali nové skafandry v rámci příprav na chystané výstupy do volného prostoru v lednu 1990.

      V prvním lednovém týdnu měřili kosmonauti spektrometrem Marija toky nabitých částic. Pokračovaly experimenty zaměřené na vliv kosmického prostoru na polymerní a kompozitní materiály a elektronické prvky. A. Viktorenko a A. Serebrov také prověřovali zařízení a vybavení potřebné k výstupu do volného prostoru a absolvovali lékařské vyšetření. Na zařízení Gallar byl připraven monokrystal arsenidu gallitého (GaAs) metodou směrové krystalizace. Na stanici Mir probíhaly biologické experimenty (studium funkčních změn vestibulárního aparátu a reakcí nervového systému vybraných živočichů a dynamika růstu řasy Chlorella a tkáňové kultury rýže [Oryza sativa L.]); vzorky byly dopraveny na Mir lodí Progress M-2.

      Dne 8.1. ve 20.23 UT kosmonauti A. Viktorenko a A. Serebrov otevřeli průlez na přechodovém úseku stanice (objem 5,6 m3, průměr průlezu 800 mm) a vystoupili do volného prostoru. Poté se přemístili do pracovní zóny na úseku vědeckých přístrojů astrofyzikálního modulu Kvant [1], kde instalovali dvě čidla astroorientačního systému a zapojili je do okruhu palubní automatiky družicového komplexu. Z vnějšího povrchu stanice pak sejmuli vzorky různých materiálů, vystavených dlouhodobě účinkům kosmického prostoru. Výstup byl ukončen hermetizací průlezu ve 23.19 UT.

      Dne 11.1. v 18.01 UT vystoupili kosmonauti A. Viktorenko a A. Serebrov znovu do volného prostoru. Na vnějším povrchu stanice Mir umístili kazety se vzorky nekovových materiálů a na astrofyzikálním modulu Kvant [1] instalovali přístroj Arfa E, určený ke studiu ionosféry a magnetosféry Země. Dále demontovali panel se vzorky materiálů a s přístrojem pro registraci toků mikrometeoroidů. Rovněž odstranili montážní plošinu použitou během sovětskofrancouzského kosmického letu v prosinci 1988 (experiment Era). Před hermetizací průlezu ve 20.55 UT byl původní plochý poklop nahražen konickým stykovacím uzlem pro plánované přijetí modulu Kristall.

      Ve dnech 12.-15.1. v rámci preventivní údržby kosmonauti vyměnili blok oběhových čerpadel v systému termoregulace. Dne 17.1. zahájili výrobu monokrystalu GaAs na zařízení Gallar. Experiment probíhal 200 h automaticky, řízen mikropočítačem, který je součástí technologického zařízení. V následujících dnech kosmonauti dekonzervovali potřebné zařízení v průlezovém úseku modulu Kvant 2 včetně nových skafandrů a prověřili jeho funkci. Oba také absolvovali lékařské vyšetření s cílem zjistit reakce kardiovaskulárního systému na fyzickou zátěž. Dne 23.1. posádka komplexu Mir uskutečnila několik sérií měření toků nabitých částic a hodnocení dynamiky úrovně ionizujícího kosmického záření podél oběžné dráhy.

      Dne 26.1. ve 12.09 UT vystoupili A. Viktorenko a A. Serebrov z družicového komplexu Mir do volného prostoru. Hlavním cílem výstupu, který se poprvé uskutečnil přes přechodovou komoru modulu Kvant [1] (vnitřní objem 9,0 m³, průměr průlezu 1000 mm) byla prověrka nového skafandru Orlan-DMA. Jeho předností je plná autonomnost, umožňující až šestihodinový pobyt v kosmu. Pracovní program vně stanice zahrnoval montáž výstupního můstku s kotvištěm pro prostředek pro autonomní pohyb kosmonauta SPK (Sredstvo peredviženija kosmonavta) a demontáž již nepotřebné antény systému Kurs na modulu Kvant 2, instalaci japonské barevné televizní kamery pro geofyzikální výzkumy a rozmístění zkušebních vzorků feromagnetických součástek, polymerních materiálů a kompozitů, izolací a krycích vrstev, radiotechnických a supravodivých materiálů (experimenty Ferrit, Danko, Etalon D, Plenka 3). Průlez byl uzavřen v 15.11 UT. O den později posádka zahájila na zařízení Gallar přípravu monokrystalu telluridu kademnatého (CdTe). Celý technologický proces trval 120 h. Dne 28.1. uspořádali kosmonauti A. Viktorenko a A. Serebrov z paluby komplexu Mir veřejné vyučování. Program "Hvězdné vyučování" (celkem 28 lekcí) připravila Všesvazová mládežnická leteckokosmická společnost "Sojuz". V první hodině, věnované památce americké učitelky C. McAuliffe[ové] (zahynula při havárii Challengeru 28.1.1986), kosmonauti seznámili žáky a učitele v CUP s kosmickým prostředkem pro autonomní pohyb kosmonautů mimo stanici (SPK). Druhá lekce byla věnována vědeckému, komerčnímu a průmyslovému využití kosmického prostoru.

      Dne 1.2. v 08.15 UT posádka otevřela průlez přechodového úseku modulu Kvant 2 a vystoupila do volného kosmu. Hlavní náplní tohoto výstupu byly praktické zkoušky SPK. Jeho hmotnost činí přibližně 200 kg. Je poháněn dvěma nezávislými systémy po osmi tryskách na stlačený vzduch (35 MPa) o tahu 5,28 N. Jako první zařízení testoval A. Serebrov, který v 09.38 UT uvedl SPK do chodu. Při zkouškách kosmonaut uskutečnil rotační i translační manévry až do maximální vzdálenosti 33 m (plánováno jen 20 m). Během celé doby byl jištěn lanem. V 13.14 UT byl průlez uzavřen.

      Dne 5.2, v 06.08 UT znovu posádka vystoupila průlezem přechodového úseku modulu Kvant 2 do volného prostoru. SPK tentokrát prověřoval A. Viktorenko v různých režimech až do vzdálenosti 45 m od stanice. Během manévrování měřil přenosným automatickým spektrometrem SPIN-6000, umístěným v přední části SPK, rentgenové a gamazáření při zadané orientaci a v různých vzdálenostech od komplexu. Do obytných prostor stanice Mir se kosmonauti vrátili v 09.53 UT.

      12.2. se k modulu Kvant [1] připojila loď Sojuz TM-9 s další základní posádkou A. Solovjovem a A. Balandinem. Během společného letu obou posádek se A. Solovjov a A. Balandin v rámci přejímání komplexu Mir seznamovali s rozmístěním a zvláštnostmi provozu jeho vybavení a přístrojů. Byly zahájeny práce na elektroforetickém zařízení Ručej s cílem prověřit základní technologii čištění insulinu v podmínkách mikrogravitace, včetně záznamu průběhu experimentu na palubní magnetoskop. Byly rovněž zahájeny experimenty s různými biologickými objekty dopravenými v Sojuzu TM-9. Nová základní posádka realizovala sérii lékařských výzkumů jednak k hodnocení stavu lidského organismu v počáteční fázi adaptace na beztíží, jednak k určení efektivnosti používaných profylaktických prostředků. A. Viktorenko a A. Serebrov v rámci přípravy k návratu na Zemi trénovali s oblekem Čibis.

      Dne 15.2. v ranních hodinách čtveřice kosmonautů na družicovém komplexu Mir uskutečnila experiment, zaměřený na hodnocení optických charakteristik zemské atmosféry. Večer byl zahájen biologický experiment Magnitogravistat, umožňující studium vlivu nehomogenního magnetického pole na vývoj vyšších rostlin v podmínkách kosmického letu. Dalšího dne se zjišťovaly v rámci experimentu Rezonans dynamické charakteristiky družicového komplexu. Na aparatuře Ferrit, jejíž pracovní blok byl v lednu umístěn na vnějším povrchu modulu Kvant 2, kosmonauti zahájili první sérii studia účinků faktorů otevřeného kosmu na strukturu a vlastnosti feromagnetických materiálů. V zařízení Gallar byl připravován další monokrystal GaAs.

      Dne 17.2. A. Viktorenko a A. Serebrov v rámci příprav k návratu na Zemi prověřovali systémy řízení kosmické lodi Sojuz TM-8 a rovněž cvičili s oblekem Čibis. Kosmonauti A. Solovjov a A. Balandin se zabývali přípravou vědecké aparatury k nadcházejícím experimentům a podrobili se kontrolnímu lékařskému vyšetření. V průběhu dne byly zakončeny biotechnologické výzkumy v zařízeních Ručej a Biokrist. Proběhly závěrečné operace přípravy monokrystalů různých bílkovinných sloučenin a další experiment k ověření technologie čištění farmakologických preparátů metodou elektroforézy. Ukončen byl také první ze série biotechnologických experimentů na vědecké aparatuře z USA podle komerční smlouvy.

      Dne 19.2. v 01.06.20 UT se Sojuz TM-8 oddělil od stanice. Brzdicí manévr v trvání 259 s byl zahájen v 03.40.53 UT a návratová kabina kosmické lodi Sojuz TM-8 se členy 5. základní posádky komplexu Mir měkce přistála v 04.36.18 UT asi 55 km SV od Arkalyku. V přistávací oblasti byla dobrá viditelnost, teplota -28 °C a silný vítr. A. Viktorenko a A. Serebrov na Zemi s sebou přivezli asi 100 kg materiálu z vědeckých a technických experimentů. Po lékařské prohlídce přímo na místě přistání následoval přelet obou kosmonautů do Hvězdného městečka.

[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz TM ]