Popis letu : (Přehled kosmonautiky v roce 1995, Ing. Marcel Grün)

Devatenáctá základní posádka byla na stanici Mir dopravena raketoplánem Atlantis v rámci mise STS-71.

Start se uskutečnil v 19:32:18.9 z komplexu 39A a raketoplán byl vyveden na počáteční dráhu. 29.06.95 krátce po 10:00 proběhla závěrečná fáze setkávacího manévru, při níž byl aktivním tělesem Atlantis. Kolem 10:40 kosmonauti natočili Mir do polohy, vhodné pro přílet raketoplánu. Sluneční panely byly natočeny hranou proti směru příletu raketoplánu, aby jejich znečištění spalinami z trysek RCS bylo minimální. v 11:15 se Atlantis nacházel přesně pod stanicí a mohl se bezpečně přibližovat po tzv. R-vektoru. Na Miru byly vypojeny stabilizační gyroskopy i orientační trysky, aby se stanice v okamžiku dotyku mohla přizpůsobit. Ve 12:40 se raketoplán přiblížil na vzdálenost 10 m od modulu Kristall. Připojení k osovému uzlu modulu Kristall proběhlo úspěšně 29,54.06.95 (ve 13:00) nad Bajkalským jezerem, k pevnému spojení zámků došlo v 13:06 a kolem 15:00 Američané vstoupili do Miru. Na palubě jediného orbitálního komplexu (o hm. 223 t) bylo rekordních 10 osob po dobu téměř 5 dní. Kromě dvou ruských kosmonautů (EO-19) a řady přístrojů přivezl raketoplán rovněž 200 kg potravin, 450 kg vody a 50 kg čerstvého vzduchu (36 kg dusíku a 24 kg kyslíku).

Po slavnostním uvítání a pořízení pamětních snímků převzal velení na Miru oficiálně A. Solovjov a funkci palubního inženýra N. Budarin. Následovalo stěhování osobní výbavy a křesel a posádka EO-18 od tohoto dne už přespávala na raketoplánu. Posádky pracovaly společně, odborná vyšetření prováděly 2 lékařky - zatímco Dunbarová patří v americkém oddílu k nejlepším ruštinářům, Bakerová uměla jen několik frází ("dejte mi ruku a já vám odeberu trochu krve").

03.07.95 dokončili kosmonauti přesun odebraných vzorků a výsledků experimentů do raketoplánu. Poté přestoupili Děžurov a Strekalov (EO-18) s Američany do raketoplánu Atlantis. Průlez na ruské straně byl uzavřen v 19:32 a na americké v 19:48.

04.07.95 v 10.54 se Sojuz-TM 21 se Solovjovem a Budarinem oddělil od uzlu -X Mir/Kvant [1] a vzdálil se 100 m, odkud bylo filmováno oddělení Atlantis, k němuž došlo v 11:09:45 (04,47.07.95). Když byl raketoplán ve vzdálenosti 210 m, Sojuz-TM 21 se začal vracet a v 11:39 se opět připojil k Miru (bylo to Solovjovovo 7. připojení k Miru během čtyř expedic). Ve 12:35 Atlantis dokončil oblet stanice, dokumentovaný přímým TV přenosem a poté změnil dráhu. v 12.40 přestoupila EO-19 zpět do Miru (samostatný let Sojuzu tedy trval od 4,45.07.95 do 4,49.07.95). 07.07.95 ve 14:54:36 Atlantis přistál v KSC na Floridě, let posádky EO-18 trval 115 d 08 h 43 min 02 s.

Nová základní posádka Miru se poté připravovala na sérii montážních prací vně komplexu. 14.07.95 se uskutečnil 1. výstup Solovjova a Budarina do prostoru. v 03:44 byl otevřen výstupní otvor modulu Kvant 2 a v 03:52 jím kosmonauti vylezli ven. Během 5 h 34 min zkontrolovali uzel -Z pro opětné připojení modulu Kristall, opravili orientaci jednoho ze dvou panelů slun. baterií na modulu Kvant 2 a pokusili se rozevřít panel na modulu Spektr, což se jim zdařilo jen částečně.

17.07.95 od 02:30 do 04:00 byl pod dohledem kosmonautů přesunut modul Kristall z uzlu +X na -Z, aby tak uvolnil místo nové nákladní lodi.

19.07.95 v 00:39 začal 2. výstup Solovjova a Budarina do prostoru, během něhož sejmuli detektor Trek a exponované vzorky materiálů (z r, 1991). Po návratu zjistili, že výstupní otvor modulu Kvant 2 není o 2 mm dovřen (uskřípnuté jisticí lano). Pro potíže s chlazením Solovjovova skafandru Orlan-D trval výstup 3 h 08 min místo 5 h 38 min a nedošlo k instalaci velkého IR spektrometru MIRAS.

21.07. v 00:30 začal 3. výstup Solovjova a Budarina do prostoru: odstranili uskřípnuté lano z průlezu a manipulátorem Strela přemístili spektrometr MIRAS (Belgie-Francie-Rusko) na modul Spektr. Po skončení Výstupu (5 h 35 min) opravili závadu v komunikačním systému modulu Spektr.

Mezi tím se již vydala na cestu další automatická nákladní loď Progress M-28. Start se uskutečnil v 03:04:40 z LC-1. Po 2 dráhových manévrech byla loď připojena k přednímu uzlu orbitální stanice +X 22.07.95. (v 04.40). Pro úplnost: Sojuz-TM 21 zůstával u uzlu -X modulu Kvant [1].

22.07.95 hned v 07:00 kosmonauti začali s přesunem nákladu (900 kg paliva a okysličovadla, 400 kg přístrojů (z toho 348 kg pro expedici EuroMir-95), 706 kg vody, potravin a dokumentace). 01.08.95 byly do modulu Kvant 2 instalovány nově přivezené gyroskopické jednotky.

Progress M-28 se od předního uzlu základního bloku Miru +X oddělil 04.09.95 (v 06:07), poté byl zážehem motoru vyveden z dráhy a nad Tichým oceánem zanikl později téhož dne v hustých vrstvách atmosféry. Na cestě už byla další loď.

Start Sojuzu-TM 22 se uskutečnil v 09:00:23,115 v rámci společného programu Ruska a ESA EuroMir-95, který byl naplánován v trvání 135 d. Volací znak E-20 byl Uran. Po dvou dráhových manévrech 05.09.95 (v 10:29:54) byla připojena k přednímu stykovacímu uzlu +X komplexu Mir. Přestup posádky do Miru začal 05.09.95 v 11:01:23.

Kosmonauti přivezli mj. i 10 kg vybavení pro evropské experimenty. ESA připravila 47 experimentů: 18 biomedikálních (mj. zaměřených na metabolismus, neurovestibulární systém, kardiovaskulární a kardiopulmonální systém, řídnutí kostí), 8 materiálových, 5 astrofyzikálních a 10 technologických. k některým pokusům bylo použito aparatury Miru, mj. české pícky CSK-4. Bohužel, na 13 z 25 různých zařízení se vyskytly závady - 5 opravili kosmonauti sami po konsultaci se Zemí, ke 4 bylo nutno přivézt dodatečně náhradní díly a 4 byly neopravitelné.

Značná pozornost byla již od 3. dne pobytu na stanici věnována "styku s veřejností" - tiskovým telekonferencím, rozhovorům s významnými osobnostmi, dálkovým vystoupením na mezinárodních konferencích i diskusím se studenty (projekt "Classroom in Space").

S ohledem na životnost dopravních lodí byl pobyt posádky EO-19 na oběžné dráze poměrně krátký. 11,15.09.95 (v 03:30:44) se v lodi Sojuz-TM 21 oddělila od zadního uzlu -X na modulu Kvant [1] a po brzdicím manévru zahájeném v 05:56 přistála 11,29.09.95 (v 06:52:40) 108 km severovýchodně od Arkalyku v Kazachstánu (50°41' s. š., 68° 15' v. d.). Kosmonauti přivezli mj. i 1,5 kg evropských vzorků.