Obsah > Pilotované lety > Sojuz TM > Sojuz TM-12
M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
1991-034A 18.05.1991 10.10.1991 144d15h22m 9. základní posádka stanice Mir


Posádka Sojuzu TM-12
Posádka : Arcebarskij,A.P.[VE] | Krikaljov,S.K.[PI] | Sharman[ová],H.[KV](VB)
[ Popis letu | Obrázky | Experimenty ]

Popis letu : (Přehled kosmonautiky v roce 1991, Ing. Marcel Grün)

Posádka Sojuzu TM-12 na rampě před startemTransportní loď Sojuz TM-12 vzlétla 18.05.1991 ve 12:50:28 UT. Start byl v dubnu odložen v důsledku technických problémů s lodí Progress M-7. Volací znak osádky byl „Ozon". Na 4. a 5. oběhu proběhl dvouimpulsní korekční manévr, po němž se loď pohybovala po dráze ve výši 259-318 km. Další dvouimpulsní korekční manévr dráhy se uskutečnil 19.05. na 17. a 18. oběhu. Dne 20.05. zjistil A.Arcebarskij při vzdálenosti lodi Sojuz TM-12 asi 80 km od komplexu Mir, že nepracuje automatický systém navádění KURS; proto převzal ruční řízení manévru. Na příletovou dráhu ke stanici byla loď navedena dalšími dvěma korekčními manévry na 32. a 33. oběhu. Ke spojení s družicovým komplexem došlo ve 14:30:47 se zpožděním asi 5 min proti plánu. Po přestupu (kolem 15:15) byly zahájeny vědecké experimenty. V průběhu dne došlo k výměně pozdravných telegramů mezi osádkou a prezidentem M.Gorbačovem.

Znak letuDne 21.05. bylo zahájeno předávání stanice mezi základními osádkami. V dopoledních hodinách Sharman[ová] uskutečnila rakouským zařízením Reflotron automatickou analýzu krve, ukrajinským zařízením Elektrotopograf-7K studovala vlastnosti teflonových fólií a odpoledne navázala spojení pomocí radioamatérské stanice GB1MIR s britskými středoškolačkami na Harrogate Ladies College a dalších školách. Radioamatérská spojení pokračovala i v dalších dnech.

Dne 22.05. pokračovala H.Sharman[ová] v experimentech Reflotron a Elektrotopograf-7K a na bulharském zařízení Pleven-87 hodnotila svoji operátorskou činnost. A.Arcebarskij zahájil snímkování zemského povrchu. Ve sklenících Svetoblok, Vazon a Magnitigravistat byly zahájeny pokusy s pěstováním vyšších rostlin (mj. ženšenu [Panax gin-seng] a cibule [Allium cepa]).

Znak mezinárodního letuDalšího dne měli kosmonauti na programu lékařskobiologické, geofyzikální, technologické a biotechnologické experimenty. H.Sharman[ová] v rámci experimentu M-44-4 byla po 24 hodin připojena k přenosnému elektrokardiografu. Uskutečnilo se několik sérií snímkování zemského povrchu.

Dne 24.05. H.Sharman[ová] uskutečnila na zařízení Reflotron analýzu krve své i kosmonautů Afanasjeva a Manarova.

Dne 25.05. přenesli členové mezinárodní osádky anatomické křeslo britské kosmonautky H.Sharman[ové] ze Sojuzu TM-12 do Sojuzu TM-11. H.Sharman[ová] dokončila experimenty Pleven-87 a Vita a výsledky přenesla do návratové kabiny lodi Sojuz TM-11.

Dne 26.05. v 06:13 se oddělila kosmická loď Sojuz TM-11 s kosmonauty A.Afanasjevem, M.Manarovem a H.Sharman[ovou] od komplexu Mir. Brzdicí manévr byl zahájen v 09:12 a v 09:38 se od přistávací kabiny oddělil orbitální a služební modul. Kabina vstoupila do atmosféry v 09:42 a v 10:04:48 měkce přistála 68 km JV od Džezkazganu. Po krátké lékařské prohlídce byli kosmonauti letecky dopraveni do Moskvy.

Znak mezinárodního letuLet první britské kosmonautky, civilním povoláním chemičky čokoládovny Mars ve Slough, byl financován Moscow Narodny Bank se sídlem v Londýně. K realizaci plánovaných britských experimentů v rámci společného programu JUNO se však nepodařilo získat dostatek finančních prostředků.

Dne 28.05. v 10:10 se kosmická loď Sojuz TM-12 oddělila od spojovacího uzlu +X základního bloku komplexu Mir a v 10:52 se připojila na uzel -X na modulu Kvant.

Dne 30.05. odstartoval k Miru Progress M-8. Nákladní loď vzlétla v 00:04 UT na předběžnou dráhu s parametry 51.6°, 88.6 min, 191-249 km. Nesla spotřební materiál pro další provoz komplexu Mir, ke kterému se 01.06. 09:45 připojila na stykovací uzel +X na přechodovém úseku. Vykládku zahájili kosmonauti A.Arcebarskij a S.Krikaljov již 02.06.

Dne 04.06. pozorovali rentgenovými dalekohledy oblast souhvězdí Triangulum Australe. Kosmonauti během dne snímkovali zemský povrch a dohlíželi na na přečerpávání okysličovadla u nádrží nákladní lodi Progress M-8 do nádrží komplexu. Motorem nákladní lodi se uskutečnila korekce dráhy komplexu.

Dne 14.06. kosmonauti na palubě komplexu Mir pokračovali v technologických experimentech na zařízeních Krater V a Kristallizator.

Dne 17.06. v 02:58 vypustila posádka malou experimentální družici MAK 1 (1986-017DV) o hmotnosti 16.5 kg, která se dostala na oběžnou dráhu s parametry 51.6°, 92.25 min, 383-393 km. Krátce po jejím vypuštění bylo však oznámeno, že se s ní nepodařilo navázat spojení vzhledem k tomu, že se nevyklopily její antény. Subsatelit zanikl v hustých vrstvách atmosféry dne 18.10.1991.

Dne 22.06. posádka pokračovala v astrofyzikálních výzkumech s použitím spektrometru Marija, Buket a Granat a biologických experimentech v kosmických sklenících Vazon a Světoblok.

Dne 24.06. ve 21:11 kosmonauti Arcebarskij a Krikaljov otevřeli průlez na modulu Kvant 2 a vystoupili do kosmu. Vyměnili poškozenou anténu 3A0 setkávacího systému KURS na modulu Kvant a nainstalovali model složené příhradové konstrukce, využívající ke svému rozložení termomechanických prvků (slitin s tvarovou pamětí). Výstup byl ukončen 25.06. v 02:09.

Dne 28.06. v 19:02 otevřeli kosmonauti A.Arcebarskij a S.Krikaljov průlez na modulu Kvant 2 a znovu vystoupili do volného kosmu. Na povrchu komplexu Mir instalovali experiment Trek (Track), připravený v University of California a dopravený na stanici lodí Progress M-8. Je určen k registraci stop kosmického záření. Na povrch umístili pak další čítače nabitých částic a připevnili ke slunečnímu panelu a vyzkoušeli novou televizní kameru. V závěru vycházky demontovali termomechanický element, který umístili na povrchu komplexu při předchozím výstupu. Během pobytu vně komplexu Mir využívali k přesunům teleskopického výložníku. Výstup byl ukončen ve 22:26.

V následujícím období posádka uskutečňovala astrofyzikální pozorování pomocí spektrometrů Marija, Buket, Granat a Sprunt 5. V rámci výzkumu zemské atmosféry se uskutečnil technický experiment Radioprosvečivanije.

Dne 15.07. kosmonauti A.Arcebarskij a S.Krikaljov vystoupili na šest hodin do volného prostoru a zabývali se přípravnými pracemi v rámci experimentu Sofora (montáž příhradové konstrukce o délce 14 m, sestávající ze 20 sekcí). Kosmonauti přenesli podél celého komplexu potřebné zařízení a na vnějším povrchu modulu Kvant upevnili montážní plošinu.

Dne 19.07. v 11:10 posádka znovu vystoupila do volného kosmu, aby na připravené místo na modulu Kvant začala montovat příhradovou konstrukci v rámci experimentu Sofora. Cílem těchto prací je ověřování nových metod montáže rozměrných konstrukcí v kosmu s použitím termomechanických spojů z materiálů s tvarovou pamětí. Na 14metrové konstrukci je umístěna řada snímačů. Výstup byl ukončen v 16:38.

Dne 23.07. v 09:16 vystoupili kosmonauti znovu do prostoru a namontovali prvních 14 ze 20 segmentů příhradové konstrukce Sofora. Výstup byl ukončen v 16:38.

Dne 27.07. v ranních hodinách kosmonauti A.Arcebarskij a S.Krikaljov zahájili výstup do volného prostoru, aby dokončili montáž příhradové konstrukce Sofora. Před zahájením montážních prací kosmonauti odhodili do prostoru vysloužilý plášť skafandru č. 10, který již měl za sebou celkem 9 výstupů. Po dokončení montáže upevnili konstrukci Sofora na připravenou montážní plošinu. V závěru výstupu se A.Arcebarskému námahou zapotil průzor přilby tak, že mu S.Krikaljov musel pomoci při návratu do přechodové komory v modulu Kvant 2.

Dne 30.07. uskutečnili kosmonauti sérii geofyzikálních a astrofyzikálních experimentů se spektrometry Buket, Granat a Marija. V rámci ověřování metod dálkového průzkume Země, operativního hodnocení ekologického stavu rostlinstva a vodních ploch osádka pořizovala videosnímky jižních oblastí SSSR. 02.08. uskutečnila posádka družicového komplexu Mir videosnímkování zemského povrchu při přeletu nad územím severního Kazachstánu. Cílem této práce bylo získání operativních informací o stavu zemědělské půdy v oblastech slaných půd. Kromě toho studovala elektrickým fotometrem zemský horizont. V dalších dnech se věnovala studiu znečištění ovzduší v průmyslových oblastech SSSR.

Dne 15.08. ve 22:17 se oddělila nákladní loď Progress M-8 od komplexu Mir. Krátce poté byl na lodi odhozen kryt pouzdra s balónem z polyesterové pohliníkované folie. Kosmonauti celý proces sledovali a snímali kamerou. Balonová družice, určená zejména ke studiu hustoty atmosféry, se však nafoukla nerovnoměrně a nakonec praskla. Pozůstatky družice byly nejprve sledovány západními radiolokačními stanicemi omylem jako oddělený Progress M-8; později dostaly mezinárodní označení 1986-017FJ a zanikly vstupem do horních vrstev atmosféry 29.08.1991. Progress M-8 byl 16.08. naveden do zemské atmosféry, v níž shořel.

Nákladní loď Progress M-9 vzlétla 20.08.1991 ve 22:54 UT na oběžnou dráhu s parametry 51.6°, 88.6 min, 192-246 km. Na její palubě byl materiál potřebný k zajištění dlouhodobého letu komplexu Mir a chystaného sovětsko-rakousko-kazašského pilotovaného letu a dále návratové pouzdro. Ke stykovacímu uzlu +X na přechodovém úseku stanice se nákladní loď připojila 23.08. v 00:54. Kromě vykládání nákladní lodi a přesunu části výsledků včetně exponovaných filmů do návratového pouzdra se posádka věnovala vědecké práci.

Ve dnech 27. a 30.08. se kosmonauti zabývali materiálovým výzkumem na zařízení Krater-V v modulu Kristall, 06. a 24.09. na zařízení Gallar v tomto modulu. Ve dnech 04. a 05.09. se uskutečnily astrofyzikální výzkumy za pomoci rentgenového a ultrafialového dalekohledu Glazar 2, 18.09. se kosmonauti věnovali snímkování vybraných oblastí Turkménie, Kazachstánu a Perského zálivu kamerou KAP-350.

Dne 30.09. v 01:54 se oddělila nákladní loď Progress M-9 od komplexu Mir. Přibližně v 08.00 byl zažehnut hlavní motor, který ji uvedl na sestupnou dráhu. Během sestupu se oddělilo přistávací pouzdro se 150 kg nákladu, které přistálo v 08:18 na území Kazachstánu, zatímco loď plánovaně zanikla v zemské atmosféře. Byl to teprve druhý úspěšný pokus tohoto typu (poprvé 28.11.1990 pouzdro lodi Progress M-5).

Dne 02.10.1991 v 05:59:30 vzlétla k Miru transportní loď Sojuz TM-13 s kosmonauty A.Volkovem (Rusko), T.Aukibarovem (Kazachstán) a F.Viehböckem (Rakousko). Startu přihlížel rakouský kancléř F.Vranitzky a kazašský prezident N.Nazarbajev spolu s představiteli dalších 12 republik SNS. Na 4. a 5. oběhu proběhl dvouimpulsní manévr, po němž se loď pohybovala po dráze s parametry 51.6°, 90.14 min, 271-298 km. Další dvouimpulsní korekční manévr dráhy se uskutečnil 04.10. při 32. a 33. oběhu a přivedl loď do těsné blízkosti komplexu Mir. Volkov jej nejprve oblétl ve vzdálenosti asi 0.4 km a poté zakotvil ve vzdálenosti 150 m. Spojovací manévr proběhl mimořádně hladce a v 07:39 byl ukončen. Po dalších 90 minutách byl otevřen průlez a trojice kosmonautů přestoupila do Miru.

V dalších dnech probíhaly výzkumy v rámci programu AUSTROMIR (viz. Sojuz TM-13).

Dne 09.10. byly dokončeny všechny plánované vědecké experimenty. Jejich výsledky i vzorky mikroorganismů, odebraných z kůže kosmonautů byly přeneseny do lodi Sojuz TM-12. Ve 22:00 v ní kosmonauti A.Arcebarskij, F.Viehböck a T.Aukibarov zaujali svá místa a dne 10.10. v 00:52 se loď oddělila od stanice Mir. Návratový manévr začal v 02:30, brzdicí motor kosmické lodě byl zažehnut v 03:16:14 a pracoval 259.3 s. Po obvyklém rozdělení lodě vstoupila návratová kabina v 03:58 na Černým mořem do atmosféry. Padákový systém byl aktivován v 03:59 a přistání se uskutečnilo v 04:12 asi 61 km jihozápadně od Arkalyku. Po okamžité lékařské prohlídce bylo konstatováno, že zdravotní stav kosmonautů je velmi dobrý a ještě téhož dne odletěla celá posádka do Hvězdného městečka.


Aktualizováno : 04.11.2001

[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz TM ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.