M.označení	Start	Přistání	Délka letu	Poznámka
1990-067A	01.08.1990	10.12.1990	130d20h36m	7. základní posádka na stanici Mir

      Transportní kosmická loď vzlétla v 09.32.21 UT. Volací znak sedmé základní posádky byl "Vulkán". Dne 3.8. v 11.45.44 UT se Sojuz TM-10 připojil ke stanici Mir ze strany jejího přechodového úseku na uzel +X. Po prověrce hermetičnosti spojení kosmonauti G. Manakov a G. Strekalov ve 13.10 UT přestoupili na palubu družicového komplexu.

      V následujících dnech kosmonauti A. Solovjov a A. Balandin seznamovali G. Manakova a G. Strekalova se zvláštnostmi provozu systémů zabezpečení životních podmínek a termoregulace, umístěných ve specializovaných modulech. Vědecká část programu zahrnovala astrofyzikální výzkumy, biologické, technologické a technické experimenty. Aparaturou instalovanou na vnějším povrchu modulu Kristall byla uskutečněna série měření prostorových a energetických charakteristik rentgenového, neutronového a gamazáření kosmického původu. Byly zahájeny experimenty s biologickými objekty dopravenými na družicový komplex lodí Sojuz TM-10 (mj. 5 dospělých japonských křepelek). Kromě toho kosmonauti pracovali s technologickou aparaturou Kristallizator a realizovali experiment Rezonans s cílem určit dynamické charakteristiky rozměrného družicového komplexu. Původní posádka ověřila systémy lodi Sojuz TM-9 a do návratové kabiny uložila 130 kg nákladu (z toho 3 kg polovodičových materiálů CdTe, GaAs, ZnO, Ge, Si).

      Dne 9.8. v 04.08.49 UT se transportní loď Sojuz TM-9 s A. Solovjovem a A. Balandinem oddělila od komplexu Mir.

      Nákladní loď Progress M-4 vzlétla 15.8.1990 v 04.01 UT. Na její palubě byl spotřební materiál a další náklad nezbytný k zajištění dlouhodobého provozu družicového komplexu. Dne 17.8. v 05.26 UT se připojila k družicovému komplexu ze strany astrofyzikálního modulu Kvant [1] na uzel -X.

      V následujících dnech se posádka družicového komplexu zabývala odbavováním nákladní lodi, geofyzikálními, astrofysikálními a technickými experimenty. Uskutečnilo se rovněž přečerpávání pohonných látek do palubních nádrží základního bloku stanice Mir. Dne 21.8. G. Manakov a G. Strekalov instalovali na družicové stanici Mir nový blok akumulátorových baterií a vyměnili dílčí prvky automatiky v systému zásobování elektrickou energií. Ve dnech 22.-23.8. se kosmonauti G. Manakov a G. Strekalov zabývali technickou obsluhou družicové stanice Mir a připojených modulů. Uskutečnili řadu technických a technologických experimentů. Na zařízení Krater V byla zahájena 260hodinová tavba s cílem získat polovodičový materiál ZnO. Podobně v zařízení Gallar byl pěstován monokrystal GaAs. Parametry oběžné dráhy komplexu Mir po korekci motorovou jednotkou lodi Progress M-4 činily 51,6°, 92,2 min, 379-409 km. Od 25.8. se kosmonauti věnovali především napojování palubních systémů modulu Kristall do jednotného okruhu družicového komplexu Mir. Dne 28.8. posádka ověřila možnost použití motorů modulu Kristall k orientaci a řízení celé stanice. Probíhalo také měření prostorových a energetických charakteristik kosmického záření a hodnocení vlivu faktorů volného kosmu na vlastnosti některých konstrukčních materiálů.

      Počátkem září zahájila posádka sérii geofyzikálních experimentů s využitím videospektrální aparatury, umístěné na stabilizované plošině ASP-G-M modulu Kvant 2. Cílem těchto prací bylo získat údaje o ekologickém stavu rostlinstva a vodních nádržích v jižních a východních oblastech SSSR a určení optických a spektrálních charakteristik atmosféry. Podle plánu astrofyzikálních experimentů G. Manakov a G. Strekalov uskutečnili cyklus měření toků ionizujícího kosmického záření v blízkém kosmickém prostoru. Motorovou jednotkou nákladní lodi Progress M-4 byla 11.9. korigována oběžná dráha komplexu. Na zařízení Gallar připravovala polovodičový materiál GaAs.

      Dne 17.9. ve 12.43 UT se od družicového komplexu oddělila nákladní loď Progress M-4. V průběhu jejího následujícího samostatného letu se plánoval experiment k výzkumu umělých plasmových jevů. K tomuto účelu kosmonauti instalovali na místo spojovacího uzlu příslušné zkušební zařízení. Teprve dne 20.9. byla povelem z CUP nákladní loď Progress M-4 zorientována a v 11.04 UT byl zažehnut její motor. Po tomto manévru Progress M-4 přešel na sestupnou dráhu a zanikl v hustých vrstvách atmosféry. V rámci lékařských výzkumů kosmonauti 20.9. vyšetřili funkční stav kardiovaskulárního systému polykardiografickou a ultrazvukovou metodou. Byla rovněž zhodnocena efektivnost souboru fyzických cvičení.

      Nákladní loď Progress M-5, vybavená návratovým pouzdrem pro dopravu materiálu zpět na Zemi, vzlétla 27.9.1990 v 10.38 UT. Nesla spotřební materiál a další náklad, potřebný k zajištění dlouhodobého provozu pilotovaného komplexu, zejména pohonné látky, potraviny, vodu, náhradní díly, přístroje a poštu. Dne 29.9. ve 12.27 UT se nákladní loď Progress M-5 připojila k družicovému komplexu Mir ze strany přechodového úseku stanice na uzel + X.

      O den později posádka zahájila vykládku nákladní lodi. Kromě toho pokračovala v měření prostorových a energetických charakteristik kosmického záření a v hodnocení vlivu faktorů volného kosmu na vlastnosti různých konstrukčních materiálů, umístěných na vnějším povrchu stanice. V technologickém zařízení Gallar byl ukončen cyklus experimentů s přípravou polovodivého monokrystalu ZnO.

      Dne 1.10. G. Manakov a G. Strekalov uskutečnili pomocí motorové jednotky kosmické lodi Sojuz TM-10 korekci oběžné dráhy družicového komplexu. V následujících dnech zaměňovali prvky vyhřívacího okruhu systému termoregulace stanice a ověřovali televizní spojeni přes retranslační družici. Pokračovaly také experimenty k hodnocení vlivu faktorů otevřeného kosmu na různé konstrukční materiály, určené pro použití v perspektivní kosmické technice.

      V druhém říjnovém týdnu posádka uskutečnila v rámci programu dálkového průzkumu několik sérií snímkování území SSSR s použitím komplexní fotografické aparatury Priroda 5 za účelem hodnocení stavu rostlinstva a vodních nádrží v jednotlivých oblastech Ukrajiny, severního Kavkazu, Povolží a středoasijských republik. V dalším týdnu pracovní program G. Manakova a G. Strekalova zahrnoval materiálové a astrofyzikální výzkumy. V zařízení Zona 02 byla zahájena tavba s cílem získat monokrystal germania. Spektrometrickou aparaturou Buket, umístěnou na vnějším povrchu modulu Kristall, bylo měřeno rentgenové a gama záření kosmického původu. Podle plánu lékařských kontrol posádka absolvovala vyšetření kardiovaskulárního systému při fyzickém cvičení na veloergometru.

      Dne 29.10. ve 21.45 UT G. Manakov a G. Strekalov vystoupili do volného kosmu s úkolem instalovat speciální zařízení k zabezpečení spolehlivého uzavření poklopu vnějšího průlezu na modulu Kvant 2 a ke zjištění rozsahu potřebných opravářských prací. Kosmonauti nejprve odstranili tepelnou izolaci a ochranné pláště na závěsech poklopu. Prohlídka ukázala nezbytnost výměny jednoho ze závěsů. Po instalaci pomocného přípravku kosmonauti uzavřeli průlez a zabezpečili hermetičnost výstupového úseku.

      Koncem měsíce října se posádka komplexu Mir věnovala materiálovým a astrofyzikálním výzkumům. Na zařízení Gallar byl připravován monokrystal GaAs. Magnetickým spektrometrem Marija se měřila úroveň radiace. Dne 2.11. kosmonauti G. Manakov a G. Strekalov absolvovali pravidelné lékařské vyšetření. Následující týdny posádka připravovala v zařízeních Gallar a Krater V polovodičové monokrystaly pro praktickou aplikaci v mikroelektronice. V palubním skleníku Svet pokračoval sovětsko-bulharský experiment sledující růst vyšších rostlin v podmínkách kosmického letu. Pokračovaly i lékařskobiologické, technické a astrofyzikální pokusy.

      V druhé polovině listopadu dokončili kosmonauti vykládku lodí Progress M-5, která se 28.11. v 06.15 UT odpojila od družicového komplexu. Po brzdicím manévru se pak ve stanovené výšce oddělilo návratové pouzdro. Zatímco nákladní loď zanikla v atmosféře, kontejner s výsledky výzkumů měkce přistál v 11.04 UT na území SSSR.

      Ve dnech 29.-30.11. se posádka komplexu připravovala na přijetí další posádky. Kosmonauti obsluhovali systém zabezpečení životních podmínek, kontrolovali prostředky rádiového a televizního spojení a připravovali vědeckou aparaturu ke společným výzkumům. Pokračovaly astrofyzikální výzkumy s dalekohledem Buket a spektrometrem Granat. G. Manakov a G. Strekalov se rovněž podrobili všestrannému vyšetření kardiovaskulárního systému při tréninku v obleku Čibis.

      Dne 4.12. v 09.57.10 UT se ke stanici (stykovací zařízení +X) připojila loď Sojuz TM-11 s novou základní posádkou V. Afanasjevem, M. Manarovem a japonským novinářem T. Akiyamou na palubě. Členové 7. základní posádky G. Manakov a G. Strekalov zahájili biotechnologický experiment Vita, jehož cílem bylo získání živočišných tkání, produkující enzymy.

      Dne 5.12. se mezinárodní posádka Miru věnovala lékařskobiologickým výzkumům. Členové nové základní posádky V. Afanasjev a M. Manarov se seznamovali se zvláštnostmi provozu systémů stanice. T. Akiyama uskutečnil rozhlasové a televizní reportáže a experiment Ljaguška s cílem studia chování 6 exemplářů rosničky obecné (Hyla arborea) v podmínkách kosmického letu. Pokračoval experiment Vita, při němž kosmonauti odebírali vzorky preparátů pro následující laboratorní výzkumy na Zemi.

      O den později se uskutečnila tradiční tisková konference se členy mezinárodní sovětsko-japonské posádky komplexu Mir. Spojovací most "CUP -kosmos", zajišťovaný retranslační družicí, trval téměř hodinu. Následujícího dne V. Afanasjev a M. Manarov nacvičovali sled operací pro výstup do volného kosmu. Kosmonauti G. Manakov a G. Strekalov zahájili biotechnologický experiment Rekomb, jehož cílem bylo studium možnosti kultivace hybridizovaných buněk v beztíží; na Zemi se počítá s jejich využitím k získávání biologicky aktivních látek. Japonský novinář T. Akiyama se kromě reportážní činnosti věnoval hodnocení stavu vestibulárního aparátu člověka ve fázi adaptace na beztíží.

      Dne 8.12. kosmonauti G. Manakov a G. Strekalov zahájili prověrku systémů lodi Sojuz TM-10. Do její návratové kabiny ukládali pouzdra s výsledky výzkumů. V průběhu dne cvičili v obleku Čibis a na běžícím pásu. V. Afanasjev a M. Manarov pokračovali v zabydlování stanice, upřesňovali rozmístění vědecké aparatury a přebírali zkušenosti z jejího provozu. Japonský novinář T. Akiyama plnil program lékařskobiologických experimentů a zabýval se reportážní činností. Další den se G. Manakov a G. Strekalov s T. Akiyamou začali připravovat k návratu na Zemi. Dokončili rovněž biotechnologické experimenty Vita, Rekomb a Biokrist a připravili vypěstované buněčná kultury a další vzorky k dopravě na Zemi. Ve 23.30 UT se posádka rozloučila a přešla do Sojuzu TM-10.

      Dne 10.12. v 02.48 UT se kosmická loď Sojuz TM-10 oddělila od komplexu. Po brzdicím manévru v 05.13.40 UT byly v 05.40.29 UT odhozeny služební a orbitální modul a v 06.08.16 UT přistála návratová kabina 69 km SZ od Arkalyku. Z místa přistání byli kosmonauti G. Manakov, G. Strekalov a T. Akiyama dopraveni vrtulníkem do Arkalyku a odtud letecky do Moskvy.

[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz TM ]