Obsah > Pilotované lety > STS > STS-107 Co/F-28

M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
2003-003A 16.01.2003 01.02.2003 15d22h21m vědecký let, mikrogravitace, FREESTAR, SPACEHAB-RDM, katastrofa při přistání


Posádka STS-107
Posádka :
Husband,R.D.[VE] | McCool,W.C.[PL] | Anderson,M.P.[PC] | Chawla[ová],K.[MS] | Brown,D.M.[MS] | Clark[ová],L.B.[MS] | Ramon,I.[PS](Izrael)

[ Popis letu | Obrázky | Experimenty | STS-107 v NASA | Souhrn vyšetřování katastrofy | Souhrn RTF opatření ]
[ Vzdejte hold (zamyšlení Daniela Lazeckého nad kresbou Petra Ginze v kosmu) ]
[ Výběr zpráv z českého tisku o katastrofě raketoplánu Columbia STS-107 (D.Lazecký) ]

Znak STS-107Popis letu :

Hlavním cílem letu STS-107 byly vědecké (především biologické) experimenty v mikrogravitaci. Experimenty byly uloženy v nákladovém prostoru na paletě FREESTAR (Fast Reaction Experiments Enabling Science, Technology, Applications and Research) a v modulu SPACEHAB RDM (Research Double Module). Posádka pracovala nepřetržitě, ve dvou směnách.

Pracovní dráha měla sklon 39°.

Rozpad raketoplánu Columbia STS-107 ve výši 60 km nad Texasem (01.02.2003)Tento let raketoplánu byl téměř po třech letech první, který nebyl věnován obsluze Mezinárodní kosmické stanice ISS, nebo kosmického teleskopu HST. V posádce byl také první izraelský kosmonaut Ilan Ramon.

Celkem bylo úspěšně provedeno přes 80 experimentů, ale do historie se tento let bohužel zapsal černým písmem fatální katastrofou při přistání, když se raketoplán Columbia při sestupu atmosférou ve výšce cca 60 km rozpadl, shořel a celá posádka zahynula.

Znak mise kosmonauta z IzraelePředstartovní operace
12.03.2002 - Přesun do OPF (příprava orbiteru)
20.11.2002 - Přesun do VAB (připojení ET a SRB)
09.12.2002 - RollOut z VAB na LC-39A
18.-19.12.2002 - TCDT (Terminal Count Down Test)
13.01.2003 - Začátek odpočítávání (start stanoven na 16.01.2003)

Průběh letu
Raketoplán Columbia úspěšně odstartoval k letu STS-107 z KSC (LC-39A) ve čtvrtek 16.01.2003 v 15:39:00 UT.

SPACEHAB-RDM v nákladovém prostoru Columbie STS-107 (17.01.2003)Brzy po navedení na oběžnou dráhu a otevření dveří nákladového prostoru se posádka rozdělila do dvou směn (červené a modré) a zahájila oživování experimentálních zařízení.

Jako první odpočívala modrá směna (McCool, Brown a Anderson), zatímco červená směna (Husband, Chawla[ová], Clark[ová] a Ramon) se již věnovala experimentům.

Až na pár drobných technických problémů probíhala obsluha experimentů v dalších dnech úspěšně a kosmonauti pracovali podle předem stanoveného plánu. Bylo provedeno celkem přes 80 různých experimentů.

Padající trosky raketoplánu Columbia STS-107 po katastrofě při sestupu na přistání (01.02.2003)Přistání raketoplánu Columbia STS-107 bylo plánováno na KSC v sobotu 01.02.2003 kolem 14:16 UT (15:16 SEČ), jenže během sestupu atmosférou, přesně ve 13:59:28 UT s ním bylo ztraceno spojení. O pár minut později, během přeletu nad Texasem bylo možno pozorovat v trase raketoplánu padající žhnoucí úlomky. Raketoplán Columbia se kolem 14:00:20 UT ve výšce 63 km při rychlosti cca Mach 18 (20000 km/h nebo také 5.5 km/s) rozpadl, shořel a celá posádka zahynula. Trosky raketoplánu a ostatky členů jeho posádky dopadly převážně na území Texasu.

Nezávislé vyšetřovací komise byly jmenovány už v neděli 02.02.2003. Okamžitě také byly až do odvolání zastaveny všechny další lety raketoplánů.

Hlavní vyšetřovací komise CAIB (Columbia Accident Investigation Board) pracovala pod vedením admirála H.W.Gehmana.

Vyšetřovací komise CAIB postupně vydala celkem pět předběžných doporučení pro NASA a v úterý 26.08.2003 nakonec vydala hlavní závěrečnou zprávu, obsahující rozbor katastrofy a řadu dalších doporučení.

Komise CAIB dospěla k závěru, že příčinou katastrofy raketoplánu Columbia STS-107 bylo poškození náběžné hrany levého křídla orbiteru. K poškození došlo v T+81 s po startu, kdy odpadl kus pěnové izolace vnější nádrže ET z oblasti jejího předního závěsu na orbiteru a narazil do spodní části dílu RCC 8 náběžné hrany levého křídla. Při závěrečném sestupu atmosférou před přistáním pak tímto poškozením pronikl do křídla velmi horký vzduch (plazma), postupně zničil jeho konstrukci a po odpadnutí leveho křídla došlo následně k aerodynamické destrukci celého raketoplánu a k usmrcení posádky.

Na základě detailního rozboru všech zjištěných skutečností komise v závěrečné zprávě vydala celkem 29 doporučení pro snížení rizika případné podobné havárie v budoucnosti. Protože nedostatky byly zjištěny například i v procesu příprav k letu a rozhodování před letem i během letu, jsou doporučení jak technická, tak i organizační (blíže viz. Souhrn vyšetřování katastrofy).

NASA zareagovala rychle a už v pondělí 08.09.2003 zveřejnila první rámcový plán uskutečňování opatření podle doporučení komise. V tomto prvním dokumentu (v rozsahu 156 stran), NASA zatím spíše obecně deklarovala svou připravenost reagovat na všechna doporučení komise CAIB s tím, že dokument bude pravidelně aktualizován, doplňován a konkretizován. Celkově dokument vyznívá tak, že pro příště bude v NASA vždy hlavní prioritou bezpečnost.

V dokumentu už byla naznačena i možná konkrétní opatření na jednotlivá doporučení CAIB i na jiná zjištění. Tato opatření však byla zatím většinou označena jako "potenciální", takže si raději ještě počkejme na jejich upřesnění.

V dokumentu byl dokonce zveřejněn i časový harmonogram realizace opatření. Podle tohoto harmonogramu chce NASA dokončit všechna opatření, potřebná pro obnovení letů raketoplánu [Return To Flight], nejpozději v průběhu prvního čtvrtletí roku 2004 a jen některé méně podstatné věci by se protáhly do dalších měsíců a let. Přesto v dokumentu nebylo uvedeno žádné konkrétní datum pro první start raketoplánu po katastrofě Columbie STS-107. Pro plánovací účely se zatím počítá s březnem 2004 jako prvním možným termínem.


Aktualizováno : 15.09.2003

[ Obsah | Pilotované lety | STS ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.