Obsah > Pilotované lety > STS > STS-107 > Výběr zpráv z českého tisku

Výběr zpráv z českého tisku o katastrofě raketoplánu Columbia STS-107

Daniel Lazecký

1.únor 2003

PRÁVO

Snímky z raketoplánu prokázaly vliv požáru na podnebím planety

MYS CANAVERAL (CTK. DPA, aa) –

Snímky z videokamery na palubě amerického raketoplánu Columbia, které zachycují dým z požárů v Brazílii, dokazují, že velké požáry ovlivňují celkové podnebí na Zemi. Kouř totiž brání tvorbě mraků, a tak umožňuje, aby na Zemi dopadlo více slunečního svitu, řekl včera ke snímku agentuře Reuters izraelský vědec Joachim Joseph.

Izraelské kamery pořídily stovky , fotografií zemského povrchu při 16denní misi raketoplánu, která má dnes skončit. V sedmičlenné posádce, která měla na programu přes 80 vědeckých experimentů, byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon. Vědecký program mise byl podle řídícího střediska v USA velmi úspěšný. Především ty ohně, při kterých hoří kompaktní čerstvá biomasa (např. při vypalování pralesů), mají mít podle zmíněné teorie na globální klimatické zrněny velký vliv. Při hoření se totiž do atmosféry uvolňuje velké množství skleníkových plynů a drobných pevných částic. Vědci přičítají požárům , nezanedbatelný podíl na vzestupu průměrné povrchové teploty naší planety o půl stupně za poslední století; nejmarkantněji se ovšem důsledky velkých požárů okamžité zvýšení teploty vzduchu a střednědobé změny v množství dopadajícího slunečního světla projevují v regionálním měřítku. Statistiky a předpovědi hovoří ‚ o tom, že uměle zakládané požáry byly a dál budou součástí zemědělských technologií, stejně jako budou pokračovat i samovolné požáry. Vědci se proto snaží o co nejpřesnější odhad, kolik škodlivých emisí se takto do atmosféry dostane, a podle toho modelují výsledný efekt.


3.únor 2003

MF DNES

Katastrofa raketoplánu

Columbia explodovala nad Texasem * Sedm astronautů zahynulo * Havárii asi způsobila tepelná izolace

Washington, Praha –

Do přistání amerického raketoplánu Columbia zbývalo v sobotu šestnáct minut, když se stroj na blankytném nebi začal trhat na kusy.

Za pár vteřin nebylo pochyb zahynulo všech sedm astronautů. Šest Američanů, velitel Rick Husband, pilot William McCool, Michael Anderson, americká Indka Kalpana Chawlaová, David Brown, Laurel Clarková, a první Izraelec ve vesmíru llan Ramon. USA po sedmnácti letech od katastrofy raketoplánu Challenger, který explodoval 28. ledna 1986, přišly o další chloubu svého vesmírného programu. “Tento den přinesl hroznou zprávu a nesmírný smutek pro náš národ,” prohlásil prezident George Bush v televizním přenosu Bílého domu. “Columbia je ztracena, nikdo nepřežil,” dodal, ale ujistil Američany, že “cesta USA do vesmíru půjde dál”.

Z nebe pršely trosky

Pár sekund před havárií, v 8.59 místního amerického času, probělil poslední rozhovor s posádkou. “Columbie, tady Houston, díváme se na vaše údaje o tlaku na výškové klapky a nemáme poslední,” volalo řídící středisko NASA. Kapitán vesmírné lodí Husband výšky 62 140 metrů nad zemí stačil říci jediné slovo: “Rozumím...” poté bylo spojení náhle přerušeno. Obyvatelé tří států USA zaslechli detonaci; domy se chvěly a bylo vidět záblesk. Trosky raketoplánu havárie padaly na Texas jako déšť. Byly rozesety na obrovské ploše a zničily i jeden obytný dům.Úřady varovaly, že mohou být jedovaté. Na třicet lidí, kteří se k doutnajícím kusům přesto přiblížili, muselo být hospitalizováno. Včera se podařilo nalézt i ostatky astronautů. USA vyvěsily vlajky na půl žerďi a nálada v zemi připomíná chvíle po teroristických útocích 11, září 2001. Televize stále opakovaly záběry kouře z rozpadajícího se raketoplánu a popisovaly osudy astronautů , kteří po sobě zanechali dvanáct dětí. Nejzajímavější minulost má asi Ramon. Jeho matka a babička přežily Osvětim,on sám se v roce 1981 zúčastnil izraelského náletu na irácký jaderný reaktor Osirak.

Z celého světa přicházely projevy soustrasti. Mezi prvními kondoloval i čínský prezident Tiang Ce-min. Čína se chce letos stát třetí vesmírnou mocností. Irácký velvyslanec při OSN Mohammed Aldúrí, jehož zemi hrozí útok USA, označil katastrofu za nešťastnou náhodu, v Iráku však davy v ulicích oslavovaly tragédii jako boží odplatu Američanům a Izraeli. “Alláh chtěl ukázat, že jeho moc je větší než moc Američanů,” řekl jeden irácký vládní zaměstnanec.

Terorismus? Vyloučeno!

Hlavní pozornost se mezitím zaměřovala na vyšetřování příčin katastrofy. Sami Američané ihned vyloučili možnost teroristického útoku Columbia byla příliš vysoko, aby mohla být zasažena nepřátelskou raketou, a bezpečnostní opatření všech zařízení NASA jsou tak přísná, že je vyloučeno, aby někdo propašoval na palubu bombu. Odborníci vidí příčinu havárie v selhání tepelné ochrany raketoplánu. Při startu upadl kus pěnové izolace z nádrží a narazil na hranu levého křídla. Mohl narušit tepelný štít. Lety zbývajících raketoplánů budou asi zastaveny a je otázkou, co bude se třemi kosmonauty na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Rusové k ní už včera vypustili nákladní loď a navrhli, aby tam po dobu vyšetřování lidé létali ruskými raketami Sojuz.

PETR PRAVDA

Havárie COLUMBIE: další šok pro Ameriku

USA:byl to mrazivý den

Washington (Od zpravodaje Českého rozhlasu) –

Pro Ameriku to byl mrazivý den. Televizní stanice opakovaly záběr exploze raketoplánu pořád a pořád dokola jako 11. “ září roku 2001 záběry napadených mrakodrapů.A stejně jako tehdy se lide ‚zdráhali uvěřit tomu, co viděli. Obyvatelé Washingtonu se brzy po tragédii začali scházet uprostřed metropole v Muzeu letectví a kosmonautiky. V této prestižní instituci se chtěli dozvědět více informací, kterých se na obrazovkách nedostávalo. Jeden pracovník týmu CNN na místě řekl, že přicházeli i proto, aby projevili soustrast. Dělali to tím nejjednodušším způsobem: přinášeli květiny k replice raketoplánu Columbia, která je v muzeu vystavena. Květinu přinesla i rodina Američanů viditelně arabského původu. Je to hrozně špatné, cítíme velkou účast s rodinami astronautů, kteří zemřeli,” řekl Saíd, otec rodiny z New .Jersey, Vypráví, že už byli na cestě do muzea, když se to dozvěděli: “Zasáhlo nás to,”!

Je to něco, co Amerika rozhodně nečekala

Jedenáctiletý tmavooký Saídův syn je smutný, přišel na film o úspěšných dobyvatelích kosmu a stal se nevědomky svědkem jednoho z ojedinělých tragických konců vesmírných misí: “Ať se stalo cokoliv, je ‚to velmi špatné, je to velmi špatné,” opakuje jako dospělý, Dvacetiletý John Mark v muzeu nebyl, dozvěděl se zprávu o havárii až odpoledne a vyrazil večer do města za přáteli. Původně se chtěli v sobotu večer bavit, teď získalo jejich setkání vážnější ráz. “Je to něco, co , jsme nečekali,je to tragédie, myslíme na ně a také na jejich rodiny. Chtěli udělat něco pro svou zemi, výzkum, a pak se stane něco takového... Obětovali se pro tuto zemi.” Washington nebyl jediným městem, kde se lidé scházeli, aby se společně vyrovnávali s tím, co se stalo. Totéž se děle po celé zemi.

MIROSLAV KONVALINA

Velké havárie, které otřásly kosmonautikou

-23.. března 1961: Během požáru v přetlakové komoře ve výcvikovém středisku zahynul člen prvního sovětského oddílu kosmonautů Valentin Bondarenko; bylo to oznámeno až koncem 80. let díky .,glasnosti” Michaila Gorbačova.

-27. ledna 1967: Při zkoušce lodi Apollo 1 na Kennedyho mysu v USA vznikl požár, během něhož se astronauti Virgil Gris- som, Edward White a Roger Chaffee udusili.

-24. dubna 1967: Během přistávání sovětské lodi Sojuz 1 zahynul Vladimir Komarov - první ne- štěstí při kosmickém letu. Další loď Sojuz odstartovala až po půldruhém roce.

-30. června 1971: Během přistávání sovětské lodi Sojuz 11 se předčasně otevřel odvětrávací ventil a v kabině se udusili kosmonauti Georgij Dobrovolskij, Vladislav Volkov a Viktor Pacajev. Sojuz 2 mohl letět až po roce a čtvrt.

-28. ledna 1986: Krátce po startu z Kennedyho kosmické základny explodoval ve výšce 17 km nad zemským povrchem raketoplán Challenger a zřítil se do oceánu. Celá posádka zahynula. Lety dalších raketoplánů byly obnoveny po dvou a tři čtvrtě roce

-2. dubna 1994: V kosmickém středisku v Si-čchangu v Číně vy- buchla meteorologická družice; zabila 23 a zranila 20 lidí.

-26. ledna 1995: Kosmická raketa Long March-2 (Dlouhý pochod), která měla vynést do vesmíru spojovou družici Apstar-2, vybuchla minutu po startu z kosmodromu v Si-čchangu v jihozápadní Číně.

Patrně největší havárie vojenské rakety se stala 24. října 1960 na kosmodromu Bajkonur v SSSR, kdy vybuchla připravovaná mezikontinentální střela R-16 (v kódu NATO známá jako SS- 7, v USA jako Saddler). Vzhledem k tomu, že jako okysličovadlo byla použita toxická látka, lidé nejen uhořeli, ale mnozí se i otrávili. Zahynulo takřka 200 lidí včetně velitele raketových vojsk maršála Mitrofana Nedělina. Řadu nehod, které byly utajeny nebo při nich nikdo nezemřel, neuvádíme. Rovněž neuvádíme havarijní situace, které se podařilo zvládnout.

KAREL PACNER

11.září přišli o syna, teď o neteř

New York (ČTK, AP) –

Tragická smrt zkušené astronautky Laurel Clarkové, lékařky s praxí na ponorkách, při sobotním zřícení amerického raketoplánu Columbia je už druhou nešťastnou událostí během sedmnácti měsíců v rodině Douga a Betty Havilandových z  Amesu v americkém státě lowa. Jednačtyřicetiletá Laurel Clarková byla jejich neteř a záběry z posledních chvil jejího života před rozpadem raketoplánu 62 kilometrů nad zemí neustále opakovaly televizní záběry. První ránu pro Havilandovy přineslo 11. září 2001, kdy jim televize v živém vysílání přenášela první tragédii v jejich životě. Tehdy sledovali záběry útoku na věže Světového obchodního střediska, které napadla dvě letadla unesená teroristy. Mrakodrapy se zřítily a ve svých troskách pohřbily jejich syna Tirnothyho. “V sobotu nám to připadalo, že jde o výjev, který jsme už jednou viděli. V prvním případě věže hořely a nakonec se zhroutily a rozpadly, stejně jako se v sobotu zhroutila a rozpadla Columbia. Bylo to úplně stejné,” říká 76letý duchovní Háviland. Havilandův syn Timothy pracoval pro firmu Marsh and McLennan v 96. patře severní věže Světového obchodního střediska. S Laurel byli přátele a příbuzní. Timothyho žena přišla při útocích 11. záři v New Yorku kromě manžela ještě o bratra, který pracoval jako hasič. Doug Haviland vzpomíná, že poslední zprávu, která mu od Clarkové přišla, dostal elektronickou poštou přímo z vesmíru.

“Zrovna včera jsem jí četl. Laurel ráda fotografovala a při jednom přeletu se jí podařilo zachytit záběry Wisconsinu, kde dlouhá léta žila. Moc se těšila, až je bude moci ukázat svým přátelům a rodině. Už to nestačila,” říká s očima plnýma slz.

V kosmu nastávají těžké časy

Praha (ker) –

Po havárii Challengeru trvalo Američanům 32 měsíců, než zdokonalili tyto raketoplány natolik, že je mohli začít opět vypouštět. Podobný propad může nastat i nyní. Pod vedením NASA však nyní staví evropská ESA, ruská Kosmická agentura, Japonci a Kanaďané na dráze okolo Země velkou Mezinárodní kosmickou stanici ISS. Její výstavbu zajišťují americké raketoplány spolu s ruskými loděmi Sojuz. Nové velké bloky však mohou přivážet k ISS pouze raketoplány. To samozřejmě budování této kosmické laboratoře zpozdí. Sojuzy mohou zajišťovat jen výměny tříčlenných posádek. Rusové jsou zatím schopni dodávat pouze dva stroje ročně. Ani zakonzervování ISS by nebylo řešením. Sověti museli jednou opustit stanici Saljut 6 a její opětovné oživení bylo pro kosmonauty dost nebezpečné. Další potíž spočívá v tom, že rozpracovaná stanice je poměrně těžká, takže ji musí raketoplány pravidelně povytahovat na vyšší dráhu. Jinak by se dostala do hustých vrstev atmosféry, kde by se rozpadla.

MF DNES

KAREL PACNER

Poznání vesmíru za život stojí

Když v červenci 1969 přistáli první američtí astronauti na Měsíci, zanechali tam destičku se jmény Virgila Grissoma, Edwarda Whitea, Rogera Chaffeeho, Vladimíra Komarova a Jurije Gagarina. Těchto pět mužů zahynulo při výkonu kosmonautického povolání, byť Gagarin při cvičném letu v letadle.

Raketoplán Columbia

Od té doby k nim musíme připočítat další jména: Georgije Dobrovolského, Vladislava Volkova a Viktora Pacajeva v lodi Sojuz 11, dále Francise Scobeeho, Michaela Smithe, Judith Resnikovou, Ellison Onizuku, Ronalda McNaira, Gregoryho Jarvise a Christu McAuliffovou v raketoplánu Challenger. Nyní k nim musíme přidat jména dalších sedmi mužů a žen, kteří se v sobotu roztříštili v raketoplánu Columbia nad Texasem. Za těch 42 let, kdy člověk létá do vesmíru, tedy ztratily své životy na palubách kosmických příbytků na dvě desítky lidí. A k nim musíme připočítat další stovky vědců, techniků, dělníků a čekatelů kosmických výprav, kteří zahynuli během havárií raket a motorů, neštěstí s padáky či s palubními aparaturami ‚anebo při výcviku. O nich se často ani nepíše, protože se to většinou považuje za běžné, “pracovní úrazy”. Naproti tomu zprávy o “pracovních úrazech” sovětských-ruských, kosmonautů a západních astronautů se dostávají na prvních stránky novin a do živého vysílání rozhlasu a televize vzrušují celý svět. Proč takový rozdíl? Výpravy kosmonautů a astronautů jsou totiž viditelnou špičkou snažení lidstva pronikat do vesmíru. Všichni tihle muži a ženy jsou vycvičeni k řešení všech myslitelných , havarijních situací, létají na strojích, které byly všemožně odzkoušeny a jejichž systémy jsou mnohonásobně zálohovány. Prostě jak posádky, tak jejich plavidla by měly být vzorem dokonalosti, A však přece jenom se najdou slabá místa, k tomu se přidají náhody a v nedokonalosti, s nimiž nikdo nepočítal a to přivádí kosmonauty a astronauty do nebezpečí. Proto se udusili tři muži při požáru kabiny Apollo 1 během pozemních zkoušek, proto spadl jako kámen Sojuz 1 s velitelem, proto se předčasně otevřely vyrovnávací ventily v lodi Sojuz 11 během návratu, proto vybuchly raketoplány Challenger a Columbia.

Mnohé závady lze vyřešit

Ovšem na druhé straně jiní vycvičení lidé na palubách kosmických n: strojů a v řídících střediscích dokázali kritické situace zvládnout - přivést k Zemi těžce poškozené Apollo 13 z jeho cesty k Měsíci, uhasit oheň na palubě orbitální stanice Mir, havarijně přistávat s loděmi Sojuz. Žádný člověk není natolik dokonalý, aby dokázal postavit naprosto bezpečný stroj a také ho naprosto bezchybně obsluhovat. Žádné lidské snažení se neobejde bez obětí. To víme všichni. Je samozřejmé, že každé takové neštěstí vyvolá vlnu kritiky - spravedlivé i nespravedlivé. Zpozdí vývoj navazujících projektů, v tomto případě hlavně Mezinárodní kosmické,stanice ISS. Současně však přivádí odborníky k nalezení a odstranění dalších slabých místům možná předcházejí tragédiím ještě větším. To je zkušenost z projektů Sojuz, Mir, Apollo i raketoplánu. Všichni musíme mít na paměti slova Virgila Grissoma z memoárů, které dopsal krátce před svou tragickou smrtí v kabině Apolla na mysu Canaveral: “Jestliže zahyneme, ať se s tím lidé smíří. Děláme riskantní povolání. Ať už se s námi stane cokoliv, doufám, že se tím nezdrží projekt. Dobývání vesmíru stojí za to, aby člověk riskoval život.”

Katastrofa a sedm statečných

JAN JANDOUREK

Je některá smrt přednější a důležitější než smrt někoho jiného? Z osobního hlediska nikoli, protože lidské bytosti jsou si rovny. Z hlediska společnosti tomu tak kupodivu není. To je také rozdíl mezi smrtí obětí havárie amerického raketoplánu Columbia a dejme tomu obětí 11. září a mrtvými ze všech válek nebo autonehod.

Kdyby při útoku Palestinců zahynulo sedm Izraelců, nebo při útoku Izraelců přišlo o život sedm Palestinců, je to v naší krvavé současnosti bohužel téma na malý článek. Kdyby se to stalo při srážce auta s vlakem na přejezdu, skončí to jako malá poznámka kdesi dole ve zpravodajství. Přesto mají média pravdu. Rozdíl není v ceně lidských životů, ale v tom, že ony oběti pokaždé vypovídají o něčem jiném. Každý pochopí, jaký je rozdíl mezi konstatováním, že rychle se na námraze jezdit nedá, a zjištěním, jak mnoho někteří lidé nenávidí západní svět. V příštích dnech se nepochybně vynoří úvahy připomínající lidskou pýchu spojenou s technickým pokrokem atd. To patří k mediálnímu folklóru vždycky, když se potopí nějaký ten Titanic. Většinou budou ponuré věštby o konci pokroku a nenáviděné “vědotechniky” ptát lidé, kteří by sami z fyziky dostali nanejvýš trojku nebo čtyřku, takže o pokroku nevědí celkem nic. Jenomže pokrok, symbolem jehož úspěšnosti jsou mimo jiné kosmické lety a symbolem jeho rizik katastrofy, skutečně existuje. Poznáme to z jedné věci, totiž že v dějinách záleží na tom, co bylo předtím a co bylo potom. Svět se vyvíjí a někdo tomu pomáhá, a někdo tomu škodí. Pro jednu až dvě české generace byl raketoplán Columbia symbolem americké úspěšnosti. Odstartoval před dvaadvaceti lety - 12. dubna, v den, který komunisté slavili jako “Den kosmonautiky” a výročí Gagarinova letu. Úspěch Columbie byl světlem pro ty, kteří právem považovali západní část světa za lepší a komunistickou východní za cosi mezi koncentrákem a skanzenem. Proto byla katastrofa Challengeru tak smutnou záležitostí. (Pak však přišel Černobyl, takže si komunisté nemohli příliš vyskakovat. Hledače skrytých významů může zamrazit z toho, když si vzpomene, že let prvního izraelského kosmonauta měl být “příslibem naděje pro celý Izrael”. Nesmíme to však se čtením symbolů přehnat. Každá ta- ková pohroma je pro nás především připomínkou toho, že kosmické lety jsou stále velmi rizikovou záležitostí a že doba “kosmických turistů” ještě nenastala. Na rozdíl od veřejnosti, znuděné sérií úspěšných startů, jsou si lidé kolem kosmického výzkumu velkého rizika vědomi. Proto je paradoxně i havárie Columbie spíše nadějnou připomínkou toho, že se i v naší civilizaci, která tolik lpí na jistotě a pohodlí, najde vždy znovu nějakých sedm statečných posbíraných po světě od Ameriky přes Blízký východ až po Indii. To je docela dobrý příslib nejen pro Izrael a přátele Ameriky, ale pro všechny.

Pro jednu až dvě české generace byl raketoplán Columbia symbolem americké úspěšnosti. Odstartoval před dvaadvaceti lety v den, který komunisté slavili jako “den kosmonautiky” a výročí Gagarinova letu.

Ze Světa-MF DNES

Havárie Columbie: do přistání zbývalo 16 minut

Praha - Většina odborníků. kteří se i ke katastrofě Columbie vyjádřili vidí příčinu havárie v selhání tepelné ochrany raketoplánu, někteří poukazovali i na poměrně zastaralé počítačové vybavení stroje staré kolem 20 let. ,I

Teroristé to nebyli, neměli šanci!

První otázku., která lidí napadla, diktovala svým způsobem doba. Nemohli tuhle katastrofu způsobit teroristé? Vedení NASA a Bílý dům tuto možnost odmítly. Bezpečnostní opatření v Kennedyho kosmickém středisku i v ostatních zařízeních NASA a spolupracujících firmách jsou tak přísná, že je vyloučeno, aby; někdo propašoval na palubu raketoplánu pekelný stroj. A sestřelit kosmické plavidlo ve výšce 80-60 kilometrů je prakticky nemožné.

Hlavní podezřelý: kus pěnové izolace

Dosavadní vědomosti napovídají, že na počátku mohla být zase nějaká maličkost, která v daném okamžiku vyrostla do obludných rozměrů. Už v pátek před přistáním oznámila NASA, že při zpracováni video záznamů ze startu objevili technici nezvyklý jev. Kus pěnové izolace. která obaluje nádrže s kapalným kyslíkem a vodíkem. aby se nevypařovaly během vypuštěni upadl a narazil na hranu levého křídla., navíc to bylo 80 vteřin po startu tedy při poměrně vysoké rychlosti. Musíme si připomenout, že celý raketoplán je obalen více než 30 tisíci keramickými destičkami každá o síle asi 20 centimetrů, které mají chránit toto těleso před žárem 1650 stupňů jenž vzniká během vstupu do atmosféry. Tyto destičky jsou velice citlivé, technici se jich mohou dotýkat pouze v rukavicích. Pouze izolační hmota by je poškodit neměla, ale není vyloučeno, že ten kousek byl obalený ledem, který už mohl tepelný štít narušit,” domnívá se Antonín Vítek z Akademie věd. “A i když poškodil nepatrnou plochu, mohlo se při průletu atmosférou postupně odloupávat stále víc dlaždiček, až obnažily velký kus. Tomu nasvědčuje i to, že během posledních sedmi minut před katastrofou odlétávaly od raketoplánu svítící body.” Tuto první hypotézu, kterou naznačují mnozí američtí experti, musí ještě potvrdit nebo vyvrátit důkladné šetření. Vždyť dřív padaly kusy této izolace a nic se nestalo.

Neštěstí skoro na den po sedmnácti letech

Sedmnáct let a čtyři dny poté, co po startu z Kennedyho kosmické základny vybuchl raketoplán Challenger, se nad Texasem ve výšce přes 60 kilometrů rozpadl během přistávacího manévru stroj Columbia. Obě sedmičlenné posádky zahynuly, oběma nebylo pomoci. A obě katastrofy se staly v takovém úseku dráhy, kde to raketoví odborníci nepředpokládali. Vyšetřování havárie Challengeru ustavil prezident Ronald Reagan zvláštní komisi s nejvyššími pravomocemi. Její zkoumání ukázalo, že prapříčinou byla drobná konstrukční závada, která za běžných podmínek nevadila, ale v mrazivém počasí na kosmodromu se nepříznivě projevila a nakonec vedla k výbuchu pravého motoru a ke zkáze celého plavidla. Byla to drobnost, kterou si nikdo z inženýrů neuměl představit - avšak to se při vývoji nové techniky nejednou stává. Odborníci rovněž tvrdili, že příčina katastrofy může být v celkově zastaralé koncepci raketoplánu, která se zrodila v 70. letech. Americké I úřady údajně dostaly už v minulosti varování, že raketoplán není na výši doby.

KAREL PACNER

Potíže přišly v Kalifornii, záchrana byla vyloučena

Praha –

Přístroje ukázaly, že raketoplán byl v pořádku až do chvíle, kdy se objevil nad Kalifornií. Do atmosféry vstoupil nad jižním Pacifikem pod správným úhlem. Teprve ve 14.53 hodin našeho času začala dostávat sledovací střediska NASA informace o zvyšující se teplotě v levém křídle a přitom stále více těchto snímačů umlkalo jako by je cosi ničilo. Lidé, kteří v té době v Kalifornii sledovali přistávací manévr, vypovídají, že viděli, jak od stroje odpadávají žhnoucí body nejspíš dlaždice tepelného štítu a později možná i další části. Naproti tomu astronauti žádné potí- že nehlásili. A to ani v 15 hodin, kdy mluvili se Zemí naposledy potom se spojení náhle přerušilo. Videozáznamy pozorovatelů z Texasu ukazují, že právě v této chvíli se utrhlo levé křídlo. Tím se stal stroj neovladatelným, trhal se a padal k Zemi. Třebaže posádka byla ve skafandrech, ty samy k jejich záchraně nestačí. Jedině kdyby tam měli katapultovací zařízení, které by je včas vymrštilo mimo havarované plavidlo. Ale to tam neexistuje, to není technicky řešitelné.

KARELPACNER

Petrova terezínská kresba nakonec zůstala na nebi

Tel Aviv (ptp) –

Celý Izrael truchlí kvůli tragédii stejně, ne-Ii ještě více než Amerika. “Zničené sny”, “Pláč pro llana” hlásaly včera titulky hlavních izraelských deníků. Když 16. ledna na palubě amerického raketoplánu Columbia odstartoval první izraelský astronaut llan Ramon, byl to pro celý násilím sužovaný Izrael symbol a pro jeho obyvatele vzácná chvíle společné radosti. Mise raketoplánu Columbia zasvěcená čistě vědeckým experimentům měla právě díky přítomnosti osmačtyřicetiletého Ramona na palubě i morální podtext. Bývalý vojenský letec a syn žen}j,jež přežila holocaust, pojal svůj let jako symbol naděje nejen pro Izrael, židovský národ, ale i pro celý svět, že je možné splnit si své sny. Také proto s sebou vzal do vesmíru obrázek, který před 60 lety nakreslil v terezínském ghettu čtrnáctiletý Petr Ginz z Prahy. Chlapec, jenž měl před sebou již jen pár měsíců života, na něm zachytil, jak asi vypadá Země z Měsíce. Ramon vzal jeho kresbu ke hvězdám a v tu chvíli plnil chlapcův sen. Teď se do Izraele vrátily důvěrně známé pocity - smutek, šok a bolest. “Osud nám uštědřil další facku. Další k těm, které dostáváme denně,” řekl devětatřicetiletý Gabi Moor. Jeho holičství na severu Izraele je shodou okolností v těsné blízkosti kavárny, kterou loni vyhodil do povětří palestinský sebevražedný útočník. “Jako by na nás seděla smůla.”

Sedm lidí, kteří už nepřistáli

.RlCK HUSBAND:

velitel, pětačtyřicetiletý plukovník vojenského letectva z Amarilla v Texasu. Bývalý testovací pilot se astronautem stal až na čtvrtý pokus v roce 1994. Měl dvě děti.

WILLIAM McCOOL:

jednačtyřicetiletý pilot z Lubbocku v Texasu absolvoval v roce 1983 jako druhý nejlepší student své třídy námořní akademii. V roce 1996 se stal astronautem. Byl to jeho vůbec první let. Měl tři syny.

DAVID BROWN:

šestačtyřicetiletý pilot a lékař. Pro něj to byl první let do vesmíru.

KALPANA CHAWLAOVÁ:

jednačtyřicetiletá Indka, která do USA emigrovala v roce 1980, nebyla ve vesmíru žádným nováčkem. Astronautkou se stala v roce 1994. Při jednom z jiných letů v roce 1996 zavinila chybu, která způsobila uvolnění vědeckého satelitu. Ostatní členové posádky pak museli vystoupit do vesmírného prostoru a zachytit jej.

MICHAEL ANDERSON:

třiačtyřicetiletý podplukovník odpovědný za vědecké experimenty. Vojenský pilot. NASA ho vybrala v roce 1994 jako jednoho z mála astronautů tmavé barvy pleti. Pocházel ze Spokane ve státě Washington. Měl dvě dcery. ‚

LAUREL CLARKOVÁ:

jednačtyřicetiletá lékařka s praxí na ponorkách se stala astronautkou v roce 1996. Na palubě Columbie asistovala při vědeckých experimentech. Měla osmiletého syna.

Ilan RAMON:

osmačtyřicetiletý plukovník izraelského letectva a první Izraelec ve vesmíru. Jeho matka i babička přežily Osvětim. Ramon bojoval ve dvou válkách a zúčastnil se náletu na irácký jaderný reaktor Ossirak počátkem 80. let. Měl čtyři děti.

Indické město se modlilo za život své rodačky a doufalo v zázrak

Dillí (ČTK) –

Pád raketoplánu Columbia vyvolal obrovské emoce nejen v USA a Izraeli, ale i v Indii. Na misi se totiž podílela i astronautka indického původu. To, že s Columbií do vesmíru vyletí kosmonaut z Izraele, zaujalo celý svět, ale o Kalpaně Chawleové věděli většinou jenom její známí a rodáci. Navzdory chladnému počasí vyšly do ulic a chrámů v severoindickém městě Karnál tisíce lidí. Ti se pokusili zvoněním na zvony a zvonky přivolat zázrak a vrátit život Chawlaové,která se tu narodila, vystudovala inženýrství v nedalekém Candígarhu a pak se vystěhovala do Spojených států, aby se mohla věnovat své velké lásce vesmíru. Ten sejí však stal osudným. “Dozvěděl jsem se o neštěstí z textovky v mobilu, kterou mi poslala manželka,” řekl novinářům Kalpanin starší bratr Sandžaj, jenž bydlí v Dillí. Jeho manželka pak odjela spolu s několika dalšími příbuznými ihned do Spojených států amerických, aby mohla přihlížet přistání raketoplánu a přivítat Chawlaovou na zemi. “Hned jak mi ta zpráva přišla, cítil jsem v hloubi srdce, že se stalo něco hodně zlého,” dodává Sandžaj. “Když někdo dělá takovouhle práci, musí být rodina na zlé zprávy připravena.” Stále se však odmítá vzdát naděje. “Zázraky se stávají, ale v tomhle případě to zrnko naděje stojí proti příliš mnoha nepříznivým okolnostem.”

Vyšetřování povedou tři komise

Washington (CTK) –

Katastrofu raketoplánu Columbia budou vyšetřovat tři na sobě nezávislé komise. První ustavil Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), druhou utvoří společně vojenské letectvo a námořnictvo, třetí výbor pro vesmírné lety Sněmovny reprezentantů. NASA se hodlá zaměřit především na vyhodnocení všech elektronických dat počínaje výroky a činy posádky přes záznamy jednotlivých čidel na raketoplánu až po údaje z vojenských a komerčních satelitů.

Vojenské letectvo a vojenské námořnictvo musí nehodu zkoumat ze svého hlediska, protože pět ze sedmi členů posádky bylo příslušníky těchto složek. Kongresový vyšetřovací výbor teprve rozhodne, na co se zaměří. V podstatě má oprávnění kontrolovat činnost NASA.

Řekli o havárii

“Naše cesta do vesmíru půjde dál.“ George W. Bush, prezident USA

“Chceme, aby vesmírné mise pokračovaly. Nechceme, aby tito lidé zemřeli zbytečně.” Matka astronauta Davida Browna

“Kubánská vláda a lid vyjadřují upřímnou soustrast vládě Spojených států a americkému lidu v této tragédii. “ Felipe Ramon Perez Roque, ministr zahraničí Kuby

“Říkal, že je tak šťastný, že se ani nechce vrátit zpátky na Zemi... a nevrátil se.” bratr izraelského astronauta Dana Ramona

“Rusko hluboce prožívá tragédii, která dopadla na vaši zemi. Cítím, jaké neštěstí postihlo rodiny zesnulých astronautů. Tito stateční lidé obětovali své životy při osvojování nebezpečného živlu vesmíru ve prospěch míru, vědy a pokroku civilizace. Budeme na ně vždy pamatovat. “ Vladimír Putin, prezident Ruska

“Alláh chtěl ukázat, že jeho moc je větší než moc Američanů. Pletou se do záležitostí naší země, ale Alláh nás mstí. “ Abdal Džabbar Kurajší, zaměstnanec vlády Iráku

“Musíme pokračovat. Také astronauti na palubě Columbie by si to přáli.” Jerry Linger - bývalý astronaut

BLESK

Zkáza COLUMBIE

Umřeli v deseti vteřinách

Columbia: Smrt na obloze

NEW YORK (INT, ČTK, alf) –

Texas, sobota, minuta před devátou hodinou ranní místního času. Nejstarší americký raketoplán Columbia se sedmičlennou posádkou se chystal na přistání. Rozhovor s řídicím střediskem byl náhle přerušen uprostřed věty. Vzápětí probouzející se obyvatelé Texasu, Arkansasu a Louisiany uslyšeli dunivou ránu a na nebi zahlédli záblesk světla. Na raketoplánu, který byl právě ve výšce 62 140 metrů, podle prvních expertiz selhal systém chlazení, patrně na levém křídle, které bylo poškozeno při startu. Během několika okamžiků přestal být raketoplán chráněn před vnější teplotou, která při přistávacím manévru dosahuje 1700 stupňů Celsia. Posádka ztratila vládu nad strojem a doslova se uškvařila. Columbia se při následném pádu rozpadla na nepatrné kousky, které se rozpadly nad Texasem.

Toufar: Posádka musela bezmocně sledovat blížící se konec

Čeští odborníci komentují katastrofu

PRAHA - Katastrofa raketoplánu šokovala celý svět. Dotkla si i českých odborníků na kosmonautiku včetně prvního českého kosmonauta Vladimíra Remka. Blesk od nich získal exkluzivní vyjádření k tragédii Columbie. Z něj vyplývá, že posádka nezemřela ihned, ale na ohnivou smrt několik minut bezmocně čekala...

Roman Schuster

“Je mi nesmírně líto, že přišli o život kolegové. Člověka z toho zamrazí vždycky, i když ty lidi osobně neznal,” říká první a jediný český kosmonaut Vladimír : Remek. “Z praxe vím, že při provozování složitých systémů jakékoli kosmické lodi nelze čas od času vyloučit závadu. Ty vážnější končí bohužel v podmínkách kosmického letu většinou katastrofou, kterou nemůže, odvrátit ani ten nejlépe připravený astronaut,” míní i Vladimír Remek. ~ “Je to hrozná tragédie,” řekl Blesku Oldřich Pelčák, který spolu s Vladimírem Remkem absolvoval v i Hvězdném Městečku celý kosmonautický výcvik a do i poslední chvíle netušil, zda se do vesmíru před pětadvaceti lety nedostane právě on. “Když lidé slyší před , startem rakety nebo raketoplánu odpočítávání, vždycky se jim honí hlavou, že se už nikdy nemusejí vrátit. Vím to od těch, kteří měli to štěstí a z vesmíru se vrátili. S něčím takovým ale musejí počítat všichni, kdo se , rozhodnou do kosmu letět. Každý, kdo sedne do rakety, je hrdina,‘” přesvědčivě říká Oldřich Pelčák.

“Dovedu si představit, i jak hrozné to musí být pro rodiny mrtvých zejména poté, co posádka Columbie absolvovala celý program bez větších problémů a šťastné přistání měla na dosah,” dodává Pelčák. Podle něj bude víkendová tragédie znamenat zpoždění amerického vesmírného programu minimálně o rok.

“Je to stejné, jako když spadne letadlo. Do vyšetření všech okolností nehody si nikdo nevezme na zodpovědnost poslat nahoru další posádku. Tím spíš, že po technické stránce došlo jednoznačně k něčemu nenormálnímu,” dodává Oldřich Pelčák.

O technickém selhání hovoří i přední český odborník v oblasti kosmonautiky Pavel Toufar. “Podle mých informací bylo hlavní příčinou havárie poškození náběžné strany křídla. Raketoplán totiž normálně a bez problémů vstoupil do atmosféry,” tvrdí Pavel Toufar. Jak dodává, zhruba sedm minut před tím, než se posádka odmlčela, se začaly ztrácet údaje z čidel umístěných v levém křídle. “Bylo jasné, že se právě tam něco stalo. Dokazují to i záběry, které mám k dispozici,” dodává Toufar.

Pokud opravdu došlo k požáru a následné destrukci křídla, pak podle Toufara nemuselo zároveň dojít k zničení kabiny, v níž seděla posádka. Zpochybňuje tak informace o tom, že sedm astronautů na palubě zemřelo okamžitě. “Dobře věděli, že nastal problém, který nelze zvládnout. Mohlo trvat několik dlouhých minut, než požár v padajícím raketoplánu zachvátil i kabinu. Po celou dobu tak posádka mohla sledovat, jak se oheň blíží k ní,” říká Pavel Toufar.

Spojené státy ve smutku, lety raketoplánů byly zastaveny

HOUSTON (INT, ČTK) –

Mezi troskami raketoplánu Columbia byly v noci na neděli objeveny u východotexaského města Hemphill části těl obětí tragédie. “Ano, našli jsme ostatky těl posádky,” přiznala mluvčí policie Karen Steelová. “Jakmile selhalo chlazení raketoplánu, zemřeli během deseti sekund,” prohlásil v souvislosti s hypotézami o pomalé smrti německý odborník Heinz-Hermann Kolle.

U pole v Hemphillu se objevilo pohřební vozidlo obklopené vyšetřovateli. Město leží asi 50 kilometrů od Nacogdoches, kam dopadlo největší množství součástek rozpadlého raketoplánu.

Policie zopakovala varování občanům, aby nesahali na spadané kusy vesmírné lodi, které mohly být potřísněny vysoce toxickým palivem, jež raketoplány pohání. Na 30 lidí muselo vyhledat po kontaktu s troskami lékařské ošetření. Dosud bylo lokalizováno 70 míst, kam úlomky dopadly. Kusy rozpadajícího se raketoplánu padaly totiž na Texas doslova jako déšť. Trosky, zčásti potřísněné palivem, dopadaly na pole a silnice v pásmu dlouhém 200 km. Nejvíce součástek spadlo mezi městy Rice a Nacogdoches, kde po nich pátralo i několik stíhacích letadel F-16. Metrová součástka se zabořila do hlíny místního hřbitova, další zapálily pastviny. na kterých se pásl dobytek. Špička raketoplánu o rozměrech 120x180 cm jako kdyby v souvislosti s blízkovýchodním konfliktem symbolicky spadla poblíž obce Palestine.

Ačkoliv NASA zrušila na neurčilo lety raketoplánů, oznámila, že provoz mezinárodní stanice ISS nebude ohrožen. Na stanici jsou nyní dva Američané a jeden Rus, kteří mohou být na místě do června. V případě nouze mohou přistát na palubě ruské lodi Sojuz, která je pro tyto případy trvale zakotvená u stanice.

Možné příčiny havárie

Odborníci celého světa nabízejí různé možnosti, proč došlo k nečekané havárii osvědčeného raketoplánu. Blesk přináší některé z nich.

* Němec Heinz-Hermann Kolle: Problémy chladicího zařízení.

* Ital Umberto Guidoni: Chybný úhel vstupu do atmosféry, stroj se vymkl kontrole.

* Francouz Jean-Francois Clairevoy: Nesprávná koordinace 44 motorů. Při nepatrné odchylce se může stát cokoliv.

* Čech Marcel Grun: : Poškozeni izolace na spodní straně pláště, kterou se nepodařilo včas zjistit.

* Televizni stanice i CNN: Přistávací manévr nevydrželo jedno z křídel raketoplánu, které bylo poškozeno při startu, kdy ho zasáhl kus izolace odtržený od palivového zásobníku

* Němec Fabian Eilingsfeld: Selhala tepelná izolace křídla.

* Němka Monika Auweterová-Kurtzová: Zastaralá technologie izolace a počítačového vybavení. Na PC v raketoplánu se již nevyrábějí náhradní díly a NASA je musí shánět na internetu.

* Brit Don Nelson: Šlendrián a špatné řízení. Již loni varoval George Bushe před hrozícím neštěstím. U NASA marně naléhal na vývoj záchranného modulu.

(ČTK, INT)

Irák oslavoval

BAGDAD (ČTK) –

Nadšenou reakci vyvolala zpráva o havárii Columbie v Iráku. Lidé se vyhrnuli do ulic, aby oslavili to, co prý musí být boží odplata Američanům a Izraeli. Iráčané vycházejí z toho, že k pádu došlo v době, kdy je americký útok na Irák reálný »v řádu týdnů«, a ze skutečnosti, že na palubě Columbie byl první izraelský astronaut Ilan Ramon. “Alláh chtěl ukázat, že jeho moc je větší než moc Američanů. Pletou se nám do záležitostí naší země, ale Alláh nás mstí,” říká vládní zaměstnanec Abdal Džabbar Kurajší. “Taky Izrael proti nám vedl agresi, když zaútočil na náš jaderný reaktor. Teď je za to Alláh potrestal,” dodává.

Lidové noviny - příloha ekonomika

PRAHA –

Obchodovat se dá opravdu se vším. Chvíli po zřícení raketoplánu Columbia se na internetových stránkách aukční společnosti eBay objevily nabídky na prodej trosek. Raketoplán Columbia se zřítil v sobotu odpoledne po třetí hodině středoevropského času. Úlomky z raketoplánu se “rozpršely” na území Texasu. Přes varování Amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), že úlomky mohou být toxické, se našli sběratelé, kteří je chtěli obratem prodat. První nabídky se na internetu objevily jen pár hodin po tragédii.

Zájem byl obrovský

“V průběhu dne se objevila řada záznamů,” sdělil agentuře Reuters mluvčí eBay Kevin Purseglove. Podle něj se nabídky daly

očekávat. Podobné inzeráty se totiž objevily i krátce po teroristických útocích na New York a Washington v září 2001. “Kdykoliv se stane událost,

na niž se upře pozornost médií, vidíme lidi, kteří se snaží nabídnout věci spojené s touto událostí,” dodal Purseglove. O první nabídku projevilo zájem šestadvacet dražitelů.

Značný zájem se projevil i v ceně trosek raketoplánu Columbia. Vyvolávací cena byla u jedné z aukcí jeden dolar. Během pěti aukčních kol se vyšplhala na více než třicet tisíc dolarů.

Společnost eBay ovšem začala nabídky na trosky raketoplánu po jejich zveřejnění stahovat. “Podle naších zkušeností jsou tyto nabídky velmi často žerty”, upozornil Purseglove. Podle něj se část lidí snaží na sebe upozornit nebo vydělat na novém příběhu. Společnost eBay je podle mluvčího připravena spolupracovat na vyšetřování inzerátů. Prodeje trosek jsou přímo riskantním byznysem. Americký státní zástupce pro jižní Texas Michael Shelby prohlásil,že kdokoliv se dotkne trosek , bude čelit tvrdému trestu. “Je to federální zločin,za nějž hrozí až dest let vězení”, varoval Shelby.Tisíce kousků z raketoplánu spadlo na území severovýchodního Texasu. Mnoho drobných úlomků hlásí obyvatelé texaského městečka Nacogdoches, kde žije asi 30 000 lidí. “Máme tu spoustu úlomků, jsou roztroušené po celém městě “,uvedla městská radní Victoria Lafollettová. Právě město Nocogdoches bylo uvedeno jako lokalita u jednoho z inzerátů.

Vg,reuters

Lidové Noviny

Pád Columbie: Posádka

Zahynula parta obdivovatelů vesmíru

HOUSTON –

Všech sedm členů posádky havarovaného raketoplánu Columbia bylo ve věku mezi čtyřiceti a padesáti lety. To hlavní, co je spojovalo, byl ale zájem o vesmírný výzkum. Při rozhovorech z oběžné dráhy používali slova jako “nová zkušenost, “zážitek” či dokonce “vzrušení”. Není divu čtyři z nich byli ve vesmíru poprvé.

Relativním nováčkem byl i velitel posádky, 45 letý Rick Husband. V kabinách desítek typů letounů strávil přes 3800 hodin, ve vesmíru byl ale předtím jen jednou. Kariéru vojenského pilota měli za sebou i někteří jeho kolegové - první izraelský kosmonaut llan Ramon, důstojnici amerického námořnictva William McCool a David Brown, stejně jako jediný člen posádky tmavé pleti Michael Anderson.

Ten doufal, že jeho cesta do vesmíru otevře dveře i dalším černým Američanům. Myslel na ně i při prováděni výzkumů - jedním z nich bylo studování buněk rakoviny prostaty, která je častým onemocněním právě mezi Afro američany. “Doufám, že díky výzkumu prováděnému tady nahoře dokážeme skutečně pomoci tam dole,” nechal se slyšet Anderson ve svém posledním rozhlasovém rozhovoru.

Let na palubě raketoplánu Columbia byl už jeho druhou vesmírnou mísí - předtím letěl v roce 1998 k ruské orbitální stanici Mír. Jeho kolega McCool byl naopak ve vesmíru poprvé. Je tu toho mnohem víc, než jsem si dokázal představit,” svěřil se dva dny před tragickým návratem na zemský povrch. “Je to za hranicí představitelnosti. Musíte to vidět a zažít na vlastni kůži.”

šek, ap

ILAN RAMON

Válečný veterán, který skončil v sedmém nebi

Cesta 481etého plukovníka izraelského letectva Ilana Ramona do vesmíru měla být vyvrcholením jeho již tak pestrého života. Bojoval ve dvou ozbrojených konfliktech - v jomkippurské válce (1972) a v libanonském tažení (1982). Zúčastnil se i náletu na irácký reaktor Osirak (1981), kde bagdádský režim s největší pravděpodobností chtěl vyrábět atomové zbraně. Ramon se stal prvním občanem státu Izrael, který se do vesmíru vypravil. Není tedy divu, že v jeho zemi budila událost velký zájem. Titulky izraelských novin hlásaly: “Velký krok pro Izrael”, “Dotýkáme se oblohy” či “Nebe se stalo modrobílé”, jak s odkazem na národní barvy napsal deník Haarec. Ramon byl jako první izraelský kosmonaut vybrán v roce 1997, o rok později zahájil v americké NASA výcvik. Původně měl do vesmíru letět už v roce 1999, mise nakonec byla postupně odkládána až na začátek tohoto roku. Izraelský dobrodruh se na svůj úkol těšil a nedával najevo žádné známky znepokojení. “Pravděpodobnost, že by ve vesmíru mohlo dojít k nějaké nehodě, je velmi malá. Takže co se týká bezpečnosti, tak se vůbec nebojím,” prohlašoval například před měsícem v rozhovoru pro izraelský list Maariv.

Kaplana Chawla

První Indka, která se dotkla hvězd

Podobně velký zájem jako v Izraeli vzbuzoval let raketoplánu Columbia i v Indii - na jeho palubě totiž byla také 41 letá Kalpana Chawlaová. Nejednalo se o prvního indického kosmonauta (v roce 1984 už do vesmíru na palubě sovětské lodi letěl Rákeš Šarma) a Chawlaová nebyla ani pravou” Indkou (měla americké občanství). Ve vesmíru navíc už jednou byla - v roce 1997. Přesto indická média i tentokrát připomínala její prvenství: Chawlaová se totiž stala první ženou indického původu, která se do vesmíru vypravila. “První Indka se dotkne hvězd” hlásal titulek jedněch novin. .Jsme hrdí” stálo zase velkými písmeny na úvodní stránce časopisu India Today, kterou zaplnila podobizna sympatické Kalpany s americkou vlajkou v pozadí. Její očekávaný návrat na Zem se chystalo přímo v jejím rodišti oslavit několik set příznivců. Když k nim, ale dorazily zprávy o tragickém konci raketoplánu Columbia, zavládl všude smutek. Do domu; ve kterém se narodila, proudily davy lidí, aby pozůstalým vyjádřily soustrast. Chtěla světu ukázat, že obloha není hranicí ani pro indickou dívku z malého města,. svěřil se agentuře AFP jeden z  jejích příbuzných Vídžaj Sotia.

Kalpana Chawlaová se do Spojených států přestěhovala v 80. letech. Původně chtěla pracovat na konstruování letadel, nakonec ale zamířila výš. V roce 1994 ji americká NASA vybrala jako kandidátku na let do vesmíru, o rok později začala s výcvikem. Poprvé se na oběžnou dráhu vydala v listopadu 1997, její první mise ale neskončila úspěšně. Právě jí jsou totiž připisovány chyby, kvůli nimž se vymkl kontrole vědecký satelit. Její kolegové museli vystoupit do vesmíru, aby ho zachytili. “Přestala jsem na to myslet a vzala jsem si z toho ponaučení,” prohlásila po návratu.

šek

LAUREL CLARKOVÁ

Druhá rodinná tragédie v přímém přenosu

Tragická smrt americké astronautky Laurel Clarkové (41), lékařky s praxí na ponorkách, je už druhou nešťastnou událostí, která za poslední rok a půl potkala rodinu Douga a Betty Havilandových. Clarková byla jejich neteř. Záběry z posledních chvil jejího života televize opakovaly stále dokola. První ránu pro Havilandovy přineslo 11. září 2001, kdy jim televize v živém vysílání přenášela první tragédii. Tehdy sledovali záběry útoku na věže Světového obchodního centra (WTC), které napadla dvě letadla unesená teroristy. Mrakodrapy se zřítily a v troskách pohřbily jejich syna Timothyho. “V sobotu nám to připadalo, že jde o výjev, který jsme už jednou viděli. V prvním případě věže hořely a nakonec se zhroutily a rozpadly, stejně jako se v sobotu zhroutila a rozpadla Columbia. Bylo to úplně stejné,” říká 76 letý duchovní Haviland.

Laurel Clarková si nebezpečí, které s sebou nesou vesmírné mise, uvědomovala. “Starty raket jsou mnohem nebezpečnější než řada jiných věcí,” prohlašovala Clarková, která po sobě zanechala manžela a osmiletého syna.

Laurel Clarková se narodila ve městě Ames ve státě lowa. Za svůj domov ale považovala Racine ve státě Wisconsin, kam se po dvou letech její rodina přestěhovala. Zde také Clarková získala vysokoškolské vzdělání nejdřív v oboru zoologie, k tomu pak přidala medicínu. Na dráhu astronautky se vydala v roce 1996. Mise s raketoplánem , Columbia byla její první výpravou do vesmíru. .Je to pro mě obrovská zkušenost,” popsala své pocity z oběžné dráhy reportérovi listu Milwaukee Journal Sentinel, Během prvních dní se necítíte vždy dobře. Nejdřív si zvykáte na pohyb ve stavu beztíže, abyste do ničeho nenaráželi. Po pár dnech si ,ale zvyknete. Je to neuvěřitelně kouzelné místo”. Čtk,šek

Trosky dopadly i na městečko Palestine

Černý týden NASA.

K sobotní nehodě došlo ve stejném týdnu, v němž se už v minulosti staly dvě tragické nehody amerických vesmírných lodí.

WASHlNGTON/PRAHA –

Tragédii amerického raketoplánu Columbia provázelo několik zvláštních náhod. Y nejbližší budoucnosti bezpochyby poskytnou záminku k různým konspiračním teoriím a k dohadům, že katastrofa byla ve skutečnosti naplánovaným teroristickým činem. Jednou z takových náhod je skutečnost, že značná část trosek raketoplánu dopadla na města a osady ve východním Texasu po centra pozornosti celého světa se tak dostalo i jedno ospalé městečko s 18 tisíci obyvateli, založené v polovině 19. století. Zřejmě právě nad ním zahynul ironií osudu první občan Izraele, který kdy vzlétl do vesmíru - plukovník Ilan Ramon. A jméno městečka? Palestine. Zvláštní souhrou okolností došlo navíc ke katastrofě v období, které zřejmě vstoupí do dějin jako “černý týden” americké kosmonautiky. Na přelomu ledna a února i když s odstupem mnoha let - totiž došlo k těm nejtragičtějším nehodám, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zažil. Téměř přesně před 17 lety, 28.ledna 1986, se šokovaný svět stal svědkem první katastrofy nejmodernějšího stroje, který kdy vzlétl do vesmíru. Pouhých 73 sekund po startu z Floridy se raketoplán Challenger změnil v oblak ohně a dýmu. Pozdější vyšetřování prokázalo, že příčinou tragédie byl únik paliva z jedné ze dvou přídavných raket, kvůli němuž, se vznítila hlavní palivová nádrž. Na palubě stroje STS-51-L ve zlomku sekundy zahynulo všech sedm členů posádky. Dopad tragédie ve Spojených státech bylo to větší, že jednou z obětí s výbuchu byla i 37letá učitelka Sharon Christa McAuliffeová. Ta měla být první civilní občankou USA ve vesmíru. Ironií osudu je, že i na palubě Challengeru zahynula osoba židovského vyznání. Do vesmíru tehdy vyletěla 36letá Judith A. Resniková, která se o dva roky dřív zúčastnila prvního letu raketoplánu Discovery. Právě na osud Resnikové, která byla první židovkou a druhou Američankou ve vesmíru - chtěl údajně upozornit 31 letý Němec, když začátkem letošního ledna unesl nad Frankfurtem motorový kluzák.

K další nehodě v lednovém “černém týdnu‘” došlo před 36 lety. Ve vesmírném středisku na floridském Mysu Canaveral probíhal 27. ledna 1967 test startu prvního modulu Apollo s lidskou posádkou. Sedm hodin po začátku testu však Apollo 1 začalo hořet. V modulu zahynuli všichni tři členové posádky: Gus Grissom, Ed White a Roger Chaffee.

Radek Honzák

Lidové Noviny - Horizont

Druhé nanebevzetí Petra Ginze

Tragédie raketoplánu Columbia šokovala Izraelce víc než jakýkoli hromadný sebevražedný atentát

Petru Ginzovi bylo čtrnáct let, když v roce 1942 v terezínském ghettu nakreslil, jak vypadá Země z pohledu z Měsíce. Dnes to zní téměř triviálně, ale tehdy to bylo patnáct let před vypuštěním první družice, 27 let před prvním přistáním člověka na Měsíci - a pro představu o tom, jak vypadá Země viděná z Měsíce, bylo třeba podobné fantazie jako třeba o několik staletí dřív k zobrazení Země, jak obíhá kolem Slunce, a nikoli naopak. Petr Ginz byl obdařen takovou fantazií a obrovským nadáním. Svůj talent neměl možnost rozvinout, protože zemřel v Osvětimi o dva roky později. Jeho započaté dílo i jeho smrt dokumentují, jaké talenty ztratilo lidstvo kvůli zločinným rasovým teoriím a pokusům o jejich uskutečnění.

Jako by letěl s nimi

Kresba Petra Ginze se zachovala v jeruzalémském muzeu holocaustu Jad Vašem. A když se rozhodlo o vyslání izraelského astronauta do vesmíru, z iniciativy Petrovy sestry Evy Ginzové-Pressburgeťové Jad Vašem navrhl, aby astronaut Ilan Ramon s sebou vzal Petrovu kresbu jako projev posloupnosti tužeb po sobě přicházejících generací a solidarity s umučenými oběťmi holocaustu. Což se i stalo.

V den startu raketoplánu Columbia, v jehož posádce byl i llan Ramon, řekla Petrova sestra, že má pocit, jako kdyby i její bratr byl na palubě Columbie. Mnoho lidí mělo podobný pocit. llana Ramona mohl každý považovat za národního hrdinu. Milý, otevřený, upřímný a skromný, skvělý letec, účastník útoku na irácký atomový reaktor Tamuz (jenž mohl vyrábět také jaderné zbraně) v roce 1981, šťastný otec čtyř dětí - každý Izraelec si mohl myslet, že by byl rád na místě llana Ramona. Jeho otec dokonce řekl: “Chtěl jsem, aby mne vzal s sebou, ale prý by tam bylo příliš těsno.” Každý z nich se mohl ztotožnit s tím, co llan sdělil e-mailem svému bratrovi den před plánovaným přistáním Columbie: “Jsem šťasten a chtěl bych se takhle vznášet do konce života.” Což se mu, naneštěstí, doslova splnilo. Své manželce Roně napsal: “Přesto, že tady je všechno ohromující, už se nemohu dočkat chvíle, kdy budu moci obejmout tebe a děti.” Od splnění tohoto přání ho oddělilo 1‘6 osudových minut. Každý Izraelec mohl mít pocit, jako by se i on zřítil spolu s Columbií.

Snad proto tragédie Columbie šokovala Izraelce víc než jakýkoli hromadný sebevražedný atentát. Izrael byl v sobotu zahalen do smutku. Ovšem, byly jeho oficiální projevy: vlajky staženy na půl žerdi, smuteční zasedání vlády, projevy soustrasti prezidenta Bushe, prezidenta Putina ba dokonce i předsedy Jásira Arafata. Ve školách se mluvilo o Ilanu Ramonovi, Normální programy televize byly zrušený, v kavárnách se mluvilo jenom o neštěstí, dokonce i brankář mistrovského týmu Maccabi Haifa, který dostal laciný gól, když mu do sítě proklouzla “malá s domů”, se vymlouval tím, že byl duchem nepřítomen, protože myslel na Ilana Ramona.

Jejich osudy se spojily

Moudrý, málomluvný, ukázněný 79letý otec Ilana, Eliezer Wolferman, se nenechal ukolébat premiérem Arielem Šaronem, jenž mu zatelefonoval v sobotu pozdě odpoledne a vyjádřil naději, že Ilan snad z neštěstí přece jen vyvázne živ. “Smířil jsem se s tím, že můj syn ztratil život při plnění svého poslání,” řekl premiérovi, jako kdyby nikoli on, nýbrž j premiér potřeboval útěchu. Opanoval se a zachoval klid, ještě když se připravoval na cestu na letiště, aby se připojil ke své snaše a svým vnukům v Americe v jejich těžké hodině. “Ale možná, že v letadle se zhroutím,” řekl svým přátelům. “Vždyť nebudu mít ani hrob, k němuž bych mohl položit věnec.” Mluvil také o své manželce, která trpí sklerotickou ztrátou paměti a žije ve starobinci: “Před dvěma týdny jsem litoval, že neví o Ilanově letu. Teď jsem rád, že jí nemusím vysvětlovat, jak let skončil.”

Také kresba Petra Ginze shořela spolu s astronauty v kosmické lodi. Osudy Ilana Ramona a Petra Ginze jako by se definitivně a neoddělitelně spojily. Dřívější radost Petrovy sestry se ovšem proměnila v hluboký žal. “Jako by Petr podruhé zemřel,” poznamenala. “Anebo jako by byl po druhé vzat na nebesa,” řekl kdosi.

Na rozdíl od první, nesmyslné a zločinné smrti Petra Ginie v Osvětimi, smrt Ilana Ramona snad nebyla marná. Přiřadila se k obětem, které lidstvo přináší na cestě za poznáním a pochopením světa. Ilan Ramon i Petr Ginz budou stát vedle sebe v galerii těch, kteří posunuli vědu a lidské poznání o kousek dál.

Jehuda Lahav

Tel Aviv

PRÁVO

Tragédie Columbie otřásla světem

Raketoplán se rozpadl 16 minut před přistáním * Zahynulo všech sedm členů posádky * byl mezi nimi i první izraelský astronaut * Podezření na vadu v levém křídle

MYS CANAVERAL (CTK, CNN, DPA, zr) –

Sobota 1.února 2003 se zapíše černým písmem do dějin kosmonautiky. Šestnáctidenní mise amerického raketoplánu Columbia skončila ten den tragédií, při níž zahynulo všech sedm členů posádky. V devět hodin ráno místního času, 16 minut před plánovaným přistáním na floridském mysu Canaveral, bylo s Columbií nečekaně přerušeno všechno spojení. Vzápětí začal raketoplán asi 62 kilometrů vysoko v atmosféře hořet, roztrhl se na několik částí a jeho trosky dopadly do různých oblastí států Texas a Louisiana. O příčinách katastrofy se zatím spekuluje., ale experti amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vyloučili teroristický útok. Raketoplán v okamžiku rozpadu letěl rychlostí převyšující 20 tisíc kilometrů za hodinu. Žádná existující raketa by jej za těchto podmínek nemohla zasáhnout.

Columbia, která startovala do vesmíru 16. ledna, měla přistát v 15.16 SEČ (9.16 hodin místního času). Zhruba čtvrt hodiny před přistáním s ní však pozemní řídící středisko ztratilo veškeré spojení. Televize CNN, NBC a další o něco později ukázaly záběry, na nichž bylo vidět raketoplán řítící se po šikmé sestupné dráze. Od jeho trupu se přitom oddělovaly žhavé kusy. Očití svědci v Texasu líčili, jak slyšeli mohutnou detonaci, třásla se okna, chvěly domy a bylo vidět oslnivý záblesk.

Selhal tepelný štít?

Šéf NASA Sean O‘Keefe oznámil, že Columbia se rozpadla ve výšce 62 100 metrů nad Zemí a že při neštěstí zahynulo všech sedm astronautů. Zároveň ohlásil vytvoření nezávislé komise, jež má zkoumat příčiny neštěstí. Na neurčito byly zastaveny všechny další lety raketoplánů. Za pravděpodobnou příčinu tragédie zatím experti NASA i další odborníci pokládají selhání tepelného štítu, který mohl

být na levém křídle raketoplánu poškozen při startu blokem těsnící pěny uvolněné po odhození vnější nádrže na palivo. NASA náraz tehdy zaznamenala, ale dospěla k závěru, že křídlo poškozeno nebylo.

Bush: Půjdeme dál

“Tento den přinesl hroznou zprávu a nesmírný smutek pro náš národ,” prohlásil v televizním projevu prezident George Bush, který se kvůli tragédii vrátil z Camp Davidu do Bílého domu. “Columbia I je ztracena, nikdo nepřežil,” řekl se smutkem v hlase. Zároveň však dodal, že výzkum vesmíru, pro který astronauti položili životy, bude pokračovat. “Naše cesta do vesmíru půjde dál,” zdůraznil prezident v narážce na obavy, zda havárie nezastaví americký vesmírný program. Mezi sedmi členy posádky Columbie byl i první izraelský astronaut Ilan Ramon - 48letý plukovník izraelského vojenského letectva I a syn ženy, jež přežila holocaust.

Ze zahraničí

Tragédie Columbie otřásla …

Svůj let chápal jako symbol naděje pro Izrael i celý svět, že je možné si splnit své sny. Proto také s sebou vzal do vesmíru obrázek, který před 60 lety nakreslil v terezínském ghettu čtrnáctiletý Petr Ginz z Prahy: chlapec, jenž zahynul v Osvětimi, na něm zachytil, jak asi vypadá Země při pohledu z Měsíce.

Výpadek dat

Přistávací manévr patří k nejchoulostivějším manévrům raketoplánu. Řídí jej počítač a astronauti prakticky nemají možnost jej ovlivnit. Sestup z oběžné dráhy obvykle trvá asi hodinu. První účinky atmosféry pocítí posádka přibližně ve výšce 130 kilometrů nad zemským povrchem ve chvíli, kdy se nachází asi 8000 kilometrů od místa přistání. V tu chvíli se musí loď‘ naklonit v ose letu pod úhlem čtyřiceti stupňů a její křídla musí zůstat vodorovně; tato poloha má umožnit tepelnému štítu ochránit raketoplán před teplotou, která může dosáhnout až 1650 stupňů Celsia.

Na obou křídlech i na dalších místech raketoplánu jsou umístěna čidla, která stav tepelného štítu sledují. Řídicí středisko letu v texaském Houstonu přestalo dostávat údaje z čidel na levém křídle již ve 14.53 SEČ. Ve 14.59 se uskutečnil poslední rozhovor s posádkou. Řídicí středisko hlásilo: “Columbie, tady Houston, díváme se na vaše údaje o tlaku na výškové klapky a nemáme poslední.” Columbia: “Rozumím, uh...” a spojení bylo přerušeno.

Našly se části těl

První ostatky obětí tragédie byly objeveny v Hemphillu na východě Texasu. Sdělila to v noci na včerejšek místní policie. “Potvrzuji, že se mezi troskami našly ostatky těl z raketoplánu Columbia,” oznámila mluvčí policie Karen Steelová. U pole v Hemphillu se objevilo pohřební vozidlo obklopené vyšetřovateli. Město leží asi 50 kilometrů od Nacogdoches, kam dopadlo největší , množství částí rozpadlého raketoplánu. Steelová zopakovala varování občanům, aby nesahali na spadané kusy vesmírné lodi, které mohly být potřísněny vysoce toxickým palivem, jež raketoplány pohání. Podle televize NBC již asi tři desítky lidí musely vyhledat po kontaktu s troskami lékařské ošetření. Míst dopadů trosek však budou , pravděpodobně stovky, protože vzhledem k pádu z výšky 62 kilometrů se trosky rozptýlily na ploše elipsy o délce asi 600 a šířce asi 100 kilometrů. Úřad pro civilní letectví uzavřel pro letecký provoz prostor o rozloze asi 4600 kilometrů čtverečních, aby usnadnil pátrání po troskách a pozůstatcích astronautů.

Lety raketoplánů byly zastaveny

NASA zatím na neurčito zastavila lety všech raketoplánů do vesmíru. Po katastrofě Challengeru v lednu 1986 trvala tato pauza 30 měsíců. Ředitel NASA Sean O‘Keefe vyjádřil naději, že by mohly být obnoveny během letošního června. “ NASA zároveň oznámila, že katastrofa neohrozí osud tří astronautů, kteří jsou nyní na Mezinárodní kosmické stanici (lSS). Jde o dva Američany a jednoho Rusa, kteří tam mohou zůstat až do konce června. V případě nouze mohou astronauti stanici opustit na palubě ruské lodi Sojuz trvale zakotvené u stanice. Sojuz pojme pouze tři osoby, a proto je na ISS stálá posádka o tomto počtu lidi.

Včera ve 14 hodin našeho času odstartovala z ruského kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu ruská automatická nákladní kosmická loď Progress M 47, která posádce ISS veze zásoby, palivo, materiál pro vědecké pokusy a poštu. K ISS má dorazit v úterý.

Jak šly osudové minuty

16. ledna

16:39 SEČ: Start Columbie na oběžnou dráhu z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.

1.února

14:15: Columbia zažehla brzdné rakety a začala klesat k Zemi .

14:53: NASA přestal dostávat údaje o teplotách na levém hydraulickém systému raketoplánu.

14:58: NASA přestal dostávat údaje ze tří teplotních senzoru na levé straně raketoplánu.

14:59: NASA přestal a dostávat údaje o osmi dalších měřeních teploty a tlaku na vnitřních a vnějších výškových klapkách levé strany raketoplánu. Jedno z měření ale zůstalo na displejích posádky, o čemž posádka informovala.

14:59: Poslední rozhovor s posádkou. Řídící středisko informuje: “Columbie, tady Houston, díváme se na vaše údaje ‚o tlaku na výškové klapky a nemáme poslední.” Columbia odpovídá: “Rozumím, uh...” Spojení bylo přerušeno.

15:00: NASA přišla o všechny údaje a o jakýkoli kontakt s raketoplánem v jeho výšce 62 140 metrů nad zemí.

15:00: Obyvatelé Texasu, Arkansasu a Louisiany informují, že zaslechli obrovskou ránu a za- hlédli plameny na nebi.

15:16: Plánovaný čas přistání Columbie.

15:29: NASA vyhlašuje stav nouze.

15:44: NASA varuje obyvatele, aby se nedotýkali na zem spadlých trosek, které mohou být nebezpečné.

17:00: Kennedyho vesmírné středisko spouští vlajky na půl žerdi.

20:05: Prezident George W. Bush oznamuje; “Columbia je ztracena nikdo nepřežil.”

(DPA, CTK)

Katastrofu vyšetří tři komise

Washington (ČTK) –

Katastrofu raketoplánu Columbia budou vyšetřovat tři na sobě nezávislé komise. První ustavila NASA, druhou společně vojenské letectvo a námořnictvo a třetí ustaví výbor pro vesmírné lety Sněmovny reprezentantů. Tyto složky to včera oznámily ve Washingtonu.

NASA se hodlá zaměřit především na vyhodnocení všech elektronických dat počínaje výroky a jednáním posádky, přes záznamy jednotlivých čidel na raketoplánu až po údaje z vojenských a komerčních satelitů. ,.Prošťouráme všechny údaje za posledních 24 hodin,” řekl představitel NASA Ron Dittemore.

Vojenské letectvo a vojenské námořnictvo musí nehodu zkoumat ze svého hlediska, protože pět ze sedmi členů posádky bylo příslušníky těchto složek: Oba resorty přitom mají zkušenosti zejména s mechanicko-technickými testy letadel a ‚zkouškami pevnosti materiálů, z nichž jsou vyrobeny. Armádě přísluší také vyhledávání všech trosek Columbie. Kongresový vyšetřovací výbor teprve rozhodne, na co se zaměří. V podstatě ,ale má oprávnění kontrolovat činnost NASA,

Observer: šéfové NASA přehlíželi varování expertů

LONDÝN (DPA, nek) –

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) byl v minulosti opakovaně varován experty ohledně bezpečnosti nynějších programu letů do kosmu. Podle britského listu Observer napsal loni v létě inženýr Don Nelson, jenž v NASA 36 let pracoval, dopis prezidentu George W. Bushovi, na kterého apeloval, aby svou intervencí zabránil “katastrofálnímu neštěstí raketoplánu” Nelson, jenž v roce 1999 odešel do důchodu, listu řekl, že v pozadí tragédie raketoplánu Columbia stojí mj. zarážející nekompetentnost ve vedení NASA. Řídící pracovníci vesmírné agentury podle něj ignorovali výzvy odborníků na vývoj lepšího záchranného vybavení pro posádky raketoplánů. Bezpečnostní kultura se z NASA po neštěstí raketoplánu Challenger v roce 1986 postupně vytrácela, řekl Nelson. Loni v srpnu byly podle listu objeveny trhliny v palivových nádržích startovacích zařízení. O dva roky předtím zase revizoři odhalili v kabelovém systému raketoplánu Columbia na 3500 závad. Také bývalý šéf americké rady pro bezpečnost vesmírných letů Richard Bloomberg podle Observeru loni v dubnu vyjádřil “hluboké znepokojeni” ohledně jejich bezpečnosti.

TV lámaly rekordy

Mimořádnou sledovanost zaznamenaly o víkendu americké televize se zpravodajství o zkáze Columbie. Vysokou návštěvnost měly i zpravodajské webové stránky na internetu, avšak podobně jako 11. září 2001 zůstaly za televizemi.

(DPA)

Rusko soucítí, Iráčané se radují

MOSKVA/BAGDAD (RIA.Novosti, CTK, DPA, hor) –

Katastrofa Columbie otřásla celým světem. Jedinou výjimkou byl Irák. Podle agentury Reuters se lidé vyhrnuli do ulic, aby oslavili to, co podle jejich přesvědčení musí být boží odplata Američanům a Izraeli. Naopak hluboké pohnutí vyvolala zpráva o tragédii v Rusku. Soustrasti vyjádřil americkému prezidentovi Georgi W. Bushovi a izraelskému premiérovi Arielu Šaronovi mezi prvními státníky z mnoha zemí světa : prezident Vladimír Putin. Rusko hluboce prožívá tragédii, která dopadla na vaši zemi. Cítím, jaké neštěstí postihlo rodiny zesnulých astronautů. Tito stateční lidé obětovali své životy při osvojování nebezpečného živlu vesmíru ve prospěch míru, vědy a pokroku civilizace. Budeme na ně vždy pamatovat,” uvedl Putin v telegramu Bushovi. “Je to děsivá tragédie. Všechny zesnulé jsem znal osobně. Především je to ohromné lidské neštěstí a teprve potom technická havárie,” řekl kosmonaut Jurij Usačov, který byl členem jedné z rusko-amerických vesmírných posádek.

Také ruská kosmická agentura (RKA) vyjádřila soustrast rodinám zesnulých kosmonautů i svým kolegům v NASA. Soustrastný telegram zaslal Bushovi a také svému izraelskému kolegovi Moše Kacavovi i český prezident Václav Havel. Program vývoje kosmické lodí pro vícenásobné použití, pro niž se později vžil název raketoplán, byl v USA zahájen v roce 1972. Za deset let, 12. dubna 1981, v den 20. výročí startu prvního člověka do kosmu, odstartoval z floridského mysu Canaveral ke zkušebnímu letu první raketoplán. Byla jím právě Columbia. Do června roku 1982 se uskutečnily další tři zkušební lety a již 11. listopadu 1982 se Columbia vydala ke svému prvnímu řádnému letu.

Columbia byla pojmenována po lodí amerického kapitána Roberta Graye, jenž objevil v květnu 1792 plavební cestu do nitra západního pobřeží Ameriky na hranicích dnešní kanadské provincie Britská Kolumbie a amerických států Washington a Oregon. Raketoplán v sobě spojuje prvky letecké a raketové techniky. Do kosmu startuje ve svislé poloze z odpalovací rampy jako klasické rakety a na Zem se vrací jako letadlo: po vstupu do atmosféry se klouzavým letem blíží k dráze, na níž přistává ve vodorovné poloze.

Konstrukci tvoří tři části:

Orbitální (družicový) stupeň, tj. vlastni raketoplán s kabinou pro posádku v přední části a nákladovým prostorem v zadní části a se třemi kyslíkovými motory.

Vnější nádrž s kapalným vodíkem a kyslíkem pohánějící hlavní motory (nádrž se odděluje ještě před dosažením oběžné rychlosti a při návratu zpět k Zemi shoří v atmosféře);

Dva pomocné válcovité raketové motory na pevné palivo (použitelné asi desetkrát), které jsou zhruba dvě minuty po startu odhozeny na padáku, aby mohly být znovu použity.

Celý komplex je vysoký asi 56 metrů a před startem váží kolem 2000 tun hlavní výhodou raketoplánu proti klasické raketě je možnost jeho vícenásobného použití, podle dosavadních odhadů až stonásobné. Raketoplán je nejsložitější stroj, jaký kdy byl zkonstruován. Skládá se z více než 2,5 miliónu částí, 370 kilometrů kabelů a Více než 27 tisíc izolačních destiček a tepelných vložek. Během prvních 8,5 minut letu spotřebuje více než 1590 tun pohonných hmot. V té době zrychluje z nuly na zhruba 28 tisíc kilometrů za hodinu. Teplota uvnitř hlavních motorů dosahuje 3315,6 stupně Celsia, hlavní pohonná hmota raketoplánu, kapalný vodík, je přitom se svými minus 252,8 stupně Celsia druhou nejchladnější látkou na Zemi.

(CTK,DPA, hor)

PRÁVO

Posádka ISS o zkáze už ví

MOSKVA/HOUSTON (RIA-Novosti, CTK, hor) –

Posádka Mezinárodní kosmické stanice (lSS) byla včera informována o tragédii raketoplánu Columbia. Ruské agentuře RIA-Novosti to sdělil oficiální zdroj NASA z texaského Houstonu. Na palubě ISS působí nyní od 3. prosince loňského roku již šestá dlouhodobá posádka, v níž jsou Američané Kenneth Bowersox a Donald Pettit a Rus Nikolaj Budarin. Podle původního plánu je měla v březnu vystřídat sedmá posádka, již měl k ISS dopravit americký raketoplán. Jejich lety však byly po tragédii Columbie dočasně zastaveny. Mluvčí Ruské kosmické agentury (RKA) Sergej Gorbunov v sobotu uvedl. že v nejbližší budoucnosti budou moci posádky na ISS dopravovat pouze ruské kosmické lodi Sojuz. RKA podle něj má nyní k dispozici dvě takové lodi. To umožní vypravit na ISS dvě kosmické expedice za rok. Ruští i američtí specialisté by podle něj měli nalézt prostředky k výstavbě nových lodí typu Sojuz. Řekl, že americká strana možná na to vyčlení finanční prostředky, ale postavení jedné lodi potrvá nejméně dva roky.

Obavy o osud programu stanice

Mezi ohlasy na zkázu Columbie zazněly i obavy, jaký dopad bude mít havárie na celý program vesmírných letů a vývoj ISS. Rusko má v této souvislosti strach, že by havárie Columbie mohla znamenat zrušení či přinejmenším pozastavení projektu ISS. Podle vyjádření ruského odborníka, který si podle agentury AFP nepřál být jmenován, by tragédie Columbie “mohla znamenat návrat posádky z ISS na Zem a přechod stanice na režim bez stálé posádky na neurčitou dobu”. “Pokud se ukáže, že havárie nastala kvůli opotřebováni konstrukce lodi, pak to povede k rozhodnutí o zastavení letů všech amerických raketoplánů kvůli nebezpečí opakováni tragédie,« citovala agentura Interfax nejmenovaného ruského odborníka. Nové lodě podle něj do roku 2007 až 2008 postaveny nebudou a Rusko pak zůstane jedinou zemí na světě, která bude uskutečňovat pilotované kosmické lety, poznamenal. Ruští experti nevylučují ani zakonzervováni ISS, pokud se partneři, kteří se podílejí na jejím provozu, nedohodnou na využíváni ruských pilotovaných lodí Sojuz a nákladních lodí Progress. Většina evropských odborníků, kteří se včera ke katastrofě Columbie vyjádřili, vidí příčinu havárie v selhání tepelné ochrany raketoplánu, někteří poukazují i na poměrně zastaralé počítačové vybavení stroje, staré kolem 20 let. Objevily se i názory, že vše vyřeší až zcela nová generace raketoplánů, kterou lze však očekávat až k roku 2015.

První trosky šly do aukce

Aukční internetový server e-Bay nabízel v sobotu k prodeji předmět označený jako “trosky vesmírného kluzáku Columbia”. Na nabídku reagovalo podle listu Dallas Moming News šest zájemců; dosažená prodejní cena činila 31,1 tisíce dolarů (necelý milión korun). Administrátoři serveru poté kontroverzní nabídku stáhli. (DPA)

Odborníci se přou o jedovatost úlomků

BERLÍN/PAŘÍŽ (DPA. CTK) -

Mezi odborníky na vesmírnou techniku se rozvinula diskuse o tom, zda trosky raketoplánu Columbia spadlé na zem jsou jedovaté, jak tvrdí NASA, nebo zda je to jen trik a vysokým žárem přešlé součásti stroje naopak vůbec jedovaté být nemohou. Mezi skeptiky patří především projektový ředitel Německého střediska pro vzdušné a vesmírné lety (DLR) Klaus Berge, podle něhož chybí tvrzením o jedovatosti trosek jakýkoli věcný podklad. “Je to spíše součást snahy odradit všechny lovce suvenýrů od jejich přirozené snahy nalezené kousky sbírat a schovávat je,” řekl Berge agentuře DPA. “NASA a vyšetřovatelé totiž mají logicky zcela opačný zájem nalézt pokud možno všechny součásti a navíc na místě, kam dopadly, protože z toho lze vyvozovat průběh a tedy i příčiny neštěstí,” dodal. Francouzská agentura AFP zveřejnila informaci, podle niž by jedovatou složkou na troskách mohl být hydrazin, což je palivo hlavních motorů raketoplánu. Hydrazin (NH2NH2) je substance se značným energetickým nábojem, tvořená vodíkem a dusíkem. Je hořlavá až výbušná, na dotyk nebezpečná. Při kontaktu s pokožkou způsobuje prudké záněty, přijde-li do očí, I hrozí oslepnutí. V případě požití, byť krátkodobého, může napadnout nervový systém a způsobit smrt. ‚ Opakované potřísněni pokožky může způsobit poškození ledvin a jater. Páry hydrazinu jsou explozivní již od koncentrace čtyř procent ve vzduchu, vybuchují od jiskry či plamene. Čistý hydrazin je bezbarvá kapalina se čpavým zápachem, která vře při 113,5 stupně Celsia a tuhne při 1,4 stupně Celsia. Jako palivo se používá nejen do raket, včetně evropských raket Ariane 4 a Ariane 5, ale i do družic pro jejich poziční přesuny na oběžné dráze. Kromě toho se používá ve farmaceutickém a chemickém průmyslu a při rafinaci ropy.

Kresba z ghetta se nevrátila

Hans Dahne DPA

“Marni, jak člověk může zemřít v kosmu? Lidé přece umírají na Zemi,” ptala se pětiletá Noa. Spolu s matkou Ronou čekala v řídícím středisku NASA v Houstonu na návrat svého otce z kosmické mise. Necelých 24 hodin před tragédií psal první izraelský astronaut llan Ramon (48) své ženě a čtyřem dětem vzkaz elektronickou poštou: ,.I když je to tady všechno fantastické, už se nemohu dočkat, až vás uvidím a sevřu do náručí.” Od sobotního odpoledne zalehl Izrael kolektivní šok. “Sen je v troskách,” zachytil smutek do titulku list Maariv. Mnozí Izraelci se v sobotu odpoledne u obrazovek těšili na při- stání Columbie. Ramonův otec komentoval v jeruzalémském televizním studiu. “Nemám strach, jsem jenom skutečně napjatý,” svěřoval se do kamer 79letý muž. S obdivem hovořili později Izraelci o tom, jak odhodlaně reagoval na tragédii: “Nevím, co se stalo. Jedno je jasné: už nemám syna.”

“Sedm astronautů, kteří včera,zahynuli v raketoplánu Columbia, zaplatilo těžkou cenu za lidské úsilí o poznání ostatních světů. Jejich smrt však nebyla marná. Budeme dál cestovat do vesmíru,” uvedl izraelský premiér Ariel Šaron. Ramon chtěl podle svých slov svým letem přispět k tomu, aby jeho krajané zapomněli přinejmenším na krátký čas na své problémy. Malým, ale demonstrativním gestem si získal srdce napříč židovskou společností. Ačkoli nebyl nijak zvlášť nábožensky založený, dohodl se s NASA, že bude dostávat košer stravu. Kromě izraelské vlajky vzal s sebou do kosmu i mikrofilm s t6rQu, prvními pěti knihami z bible, kresbu čtrnáctiletého židovského chlapce Petra Ginze z Prahy, který za války v terezínském ghettu namaloval, jak si představuje Zemi při pohledu z Měsíce. Na rozdíl od Ramonovy matky a babičky nepřežil Ginz, kterému by v den neštěstí bylo 75 let,tábor smrti v Osvětimi. “Pravděpodobnost nehody v kosmickém prostoru je velmi nízká. Pokud jde o bezpečnost, nedělám si vůbec žádné starosti. Sorry, nemám strach,” řekl krátce před startem: zkušený vojenský pilot, který bojoval v jomkipurské válce na podzim 1973 a jako nejmladší letec absolvoval v roce 1981 izraelský útok na irácký jaderný reaktor. Když se ho ptali před misí na jeho životní motto, odpověděl: “Cesta k cíli je důležitější než cíl. Poletíme, abychom dosáhli cíle, ale cestu použijeme také,” tato slova opakovala izraelská televize o víkendu mnohokrát.

Indické město čekalo marně

Titulní stránky indických novin přinesly v sobotu fotografie Kalpany Chawlaové, první astronautky původem z Indie, na oslavu jejího očekávaného návratu na Zem. “Co mohu říci jiného, než že jsem zděšen,” uvedl Vinan Sunda- raramajah, vědecký tajemník Indické organizace pro výzkum vesmíru. V Indii, která už léta vypouští do vesmíru satelity a připravuje se na cestu na Měsíc, se Kalpana stala novou národní hrdinkou. “Mou inspirací byl I.R.D. Tata - první Ind, který získal v roce 1929 leteckou licenci”, svěřila se před letem. Chawlaová se narodila před 40 lety ve městě Karnal, asi 150 kilometrů severně od Dillí v severoindickém státě Harijána. Později se stala americkou občankou. Obyvatelé jejího rodného města plánovali oslavy. Místo nich dominují šok a smutek. Asi 300 dětí ze školy, kterou Chawlaová navštěvovala, se večer shromáždilo, aby zpívaly a: tancovaly na oslavu očekávaného přistání. “Příležitost k radosti a nadšení se změnila na zděšeni a soustrast,” řekl ředitel školy Rádžán Lamba . “Dozvěděl jsem se o neštěstí z textovky v mobilu, kterou mi poslala manželka,” řekl novinářům Kalpanin starši bratr Sandžaj, jenž bydlí v Dillí. Jeho manželka odjela spolu s několika dalšími příbuznými do Spojených států, aby mohla přihlížet přistání raketoplánu. “Hned jak mi ta zpráva. přišla, cítil jsem v hloubi srdce, že se stalo něco hodně zlého,” dodává Sandžaj. “Když někdo dělá takovou práci, musí být rodina na zlé zprávy připravená.” Stále se ale odmítá vzdát naděje. “zázraky se stávají, ale v tomhle případě to zrnko naděje stojí proti příliš mnoha nepříznivým okolnostem.” (DPA)

Moravskoslezský Deník

MYS CANAVERAL, Florida

Spojené státy americké zažily o víkendu jednu z největších katastrof v dějinách dobývání vesmíru.

V sobotu ráno (ve tři hodiny odpoledne našeho času), pouhých šestnáct minut před přistáním na Floridě, se při vstupu do atmosféry ve výšce 63 kilometrů nad zemí rozpadl americký raketoplán Columbia. Při havárii zahynulo všech sedm členů posádky. “Columbia je ztracena,” řekl prezident George Bush v sobotním televizním projevu, během něhož mu několikrát vstoupily do očí slzy. “Tentýž stvořitel, který pojmenovává hvězdy, také zná jména sedmi duší, které dnes oplakáváme.” Záchranné týmy už od soboty pátrají po troskách raketoplánu, které jsou rozsety na rozsáhlých územích států Texas a Louisiana. Během neděle byly nalezeny stovky úlomků zničené vesmírné lodi. Na dvou místech poblíž hranic obou států pátrací týmy narazily i na lidské ostatky: v jednom případě šlo o nohu, v druhém o spálený trup a hlavu. Poblíž místa tohoto nálezu byla objevena i přilba a téměř neporušená nášivka ze skafandru nesoucí emblém mise se jmény všech sedmi astronautů.

Právě na trosky raketoplánu se zaměřuje intenzivní pátrání po příčinách tragédie. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) včera vzkázal světu, že učiní vše, aby zjistil důvod katastrofy. “Nenecháme nic náhodě. Prozkoumáme každý důkaz, každou část trosek,” řekl včera ředitel NASA Sean O‘Keefe.

Dosavadní informace nasvědčují tomu, že příčinou havárie bylo poškození tepelné izolace na levém křídle raketoplánu. Pří sestupu rychlostí, která se blíží osmnácti násobku rychlosti zvuku, musí raketoplán čelit teplotám o výši až 1600 stupňů Celsia. V případě jakéhokoli poškození tepelné ochrany je katastrofa prakticky nevyhnutelná. Pozornost vyšetřovatelů se zaměřuje především na incident, k němuž došlo při startu Columbie 16. ledna. Během vzletu se z jedné z přídavných raket více než dvacet let starého raketoplánu uvolnil kus izolační pěny, která zasáhla jeho levé křídlo. Znovu a znovu, s neutuchající nadějí, se řídicí středisko v Houstonu pokouší s raketoplánem spojit. Žádná odpověď však nepřichází, jen ticho. Napjaté a stále tísnivější. Hlasy pracovníků střediska zůstávají profesionálně klidné. Jejich obavy, že Columbia a její sedmičlenná posádka jsou ve velkém nebezpečí, však každou vteřinou sílí. Jako by nikdo nechtěl připustit, že mohlo dojít k nejhoršímu. Obavy z blížící se tragédie však posilují informace od pozorovatelů v Kalifornii, Texasu a Arkansasu. Všichni podávají tatáž svědectví: Nad jejich hlavami jsou vidět záblesky světel, zřejmě z úlomků vesmírné lodě, která se rozpadá...

Řídicí středisko zprvu vše sledovalo jen jako obvyklý soubor informací, proudící k Zemi v podobě milionů bitů. Najednou však jeho zaměstnanci zaznamenali dramatickou změnu teploty v hydraulickém systému levého křídla. A potom ono zlověstné ticho, žádná data, žádné hlasy z rádia, žádné radarové záznamy a brzy také žádná naděje. Pohled do vnitřku lodi těsně před zahájením přistávacího manévru přitom nabízel klasický obrázek posádky vracející se z vesmíru. Řídicí středisko začalo pomalu připravovat raketoplán na přistání. O sedm minut později bylo spojení s Columbií definitivně přerušeno. Pracovníci střediska se ještě zoufale snažili navázat kontakt. Bylo to však zbytečné, děsivé zkáze mohli od té chvíle jen bezmocně přihlížet.

Na palubě byla kresba z Terezína

HOUSTON - Jedním z astronautů, kteří zahynuli v troskách amerického raketoplánu Columbia, byl i první izraelský kosmonaut Ilan Ramon.

Mezi jeho osobními věcmi, které shořely na oběžné dráze, nese nejsilnější symboliku kresba židovského chlapce Petra Ginze z terezínského ghetta.

Tehdy čtrnáctiletý Ginz zahynul v osvětimském koncentračním táboře, kterým prošlo i několik členů Ramonovy rodiny. Kosmonaut vzal obrázek s sebou,

aby uctil památku obětí holocaustu. Tragický konec Ramonovy cesty do vesmíru vyvolal v Izraeli vlnu smutku. Lítost nad neštěstím dokonce vyjádřila i

palestinská samospráva. Sám kosmonaut zažíval během pobytu na oběžné dráze velké chvíle. “Byl tak šťastný, že se mu nechtělo zpátky na Zem,” citovala jeho korespondenci s bratrem CNN. šek

Poslední vteřiny Columbie

CAPE CANAVERAL, Florida –

“Columbia, tady Houston,” říká do mikrofonu v řídícím středisku agentury NASA Charlie Hobaugh. “Díváme se na vaše údaje o tlaku v pneumatice, ale nezachytili jsme vaši poslední zprávu.” Je sobota 1. února 2003, krátce před devátou místního času a Hobaugh je ve spojení s raketoplánem I Columbia, který se po šestnáctidenní misi vrací na zem. Do přistání zbývá dvacet minut, Columbia se řítí k Zemi rychlostí přes 19 000 kilometrů v hodině. “Rozumím...,” snaží se odpovědět přes rádiové šumy velitel posádky raketoplánu Rick Husband. Co chtěl říci, se už nikdo nedozví. Komunikace je přerušena.

Jsou tři hodiny odpoledne evropského času. “V té chvíli už jsme věděli, že je to špatný den,” říká později zdrcený šéf řídícího střediska Milt Heflin.

Úhel pohledu

Výzkum vesmíru se nezastaví

Dobývání vesmíru si vyžádalo další oběti. Ve věku složité techniky nemůžeme nikdy věřit, že vše bude fungovat dokonale. Dokonalost je (snad) výsadou nebes. My můžeme jen udělat vše, abychom se k dokonalosti přiblížili. Kupříkladu snížili riziko havárie při kosmických letech na únosnou míru. Lety do vesmíru přinesly úžasné poznání i zkušenosti a kosmonautika

se stala užitečnou metodou nejen pro vědce. Avšak za úspěchy je, řečeno Kiplingovými slovy, “nutno zaplatit cenou”.

Každá cesta kupředu (a nejen do vesmíru) je lemována nezdary. Snad čas dosud nevymazal z lidské paměti triumfy dobývání vesmíru ani poučení z černých dnů, kdy kosmičtí průkopníci zaplatili tím nejcennějším za touhu svou - i nás ostatních.

27. ledna 1967 uhořeli tři kosmonauti v kabině Apolla a 28. ledna 1986 explodoval při startu raketoplán Challenger. Oběti byly i na ruské straně vesmírného oceánu, i když řadu krizí se podařilo zvládnout bez ztráty životů. A vždy jsme stáli na rozcestí. Kudy dál? Extrémním řešením by bylo přestat létat do vesmíru. Stále důmyslnější roboti jistě dovedou mnohé, ale obecně je přítomnost člověka na kosmických lodích pro další pokrok nevyhnutelná.

Nyní je ale nutné vyřešit praktické problémy. Na Mezinárodní orbitální stanici ISS je trojice kosmonautů. Na palubě raketoplánu Atlantis se měli, v březnu vrátit, ale mohou na oběžné dráze vydržet do léta anebo v případě závady kdykoliv stanici opustit. Je tedy čas vše rozvážně promyslet. První variantou je pokračovat po omezenou dobu bez Američanů. Po- sádky lze vyměňovat ruskými Sojuzy a zásobování zajistit nákladními Progressy. Budou to Američané schopni v této tragické chvíli “překousnout‘? ISS je stále ještě staveništěm a k dokončení raketoplány zapotřebí jsou. Druhá možnost je zakonzervovat stanici a počkat na lepší časy. Ostatně NASA už před časem (opět jde o peníze až na prvním místě!) svým kosmickým partnerům navrhovala rok 2003 “vynechat”. Samozřejmě, že ISS může pracovat v bezpilotním režimu. Ale znamená to přerušení nadějné série vědeckých experimentů (z nichž mnohé přinášejí i komerční užitek) a nebezpečí, že první drobná provozní závada, jakou by posádka hravě odstranila, povede k tomu, že stanice se stane navždy nepoužitelnou. Obávám se však, že právě tato varianta má největší šanci. Američanům zbývají nyní tři raketoplány ve stáří 10 až 18 let - Discovery má za sebou 30 startů, Atlantis 26 a Endeavour 19. Byly Ovšem postaveny pro stovku letů a jsou neustále kontrolovány a modernizovány. Pokud se prokáže (což hraničí s jistotou), že havárie Columbie nebyla způsobena únavou materiálu, mohou jistě ještě sloužit nejméně deset let. Téměř určitě však NASA už nebude stavět další podobný exemplář, jako tomu bylo po Challengeru. Už několik roků se pracuje na koncepci nového dopravního zařízení, raketoplánu druhé generace. Bushův ředitel NASA O‘Keefe výhledové studie z úsporných důvodů zmrazil, avšak nyní se k ním budou Američané muset vrátit. Čím dřív, tím lépe. Teprve s novou technikou, provozně levnější, se naplní sny o kosmické turistice.

Na rozdíl od předchozích kosmických tragédií je tentokrát situace v kontextu několikaleté krize světové kosmonautiky vážnější a přímo se dotýká programů řady dalších zemí.

Nepochybně jediným rozumným řešením je v nastoupené cestě do vesmíru pokračovat, a jakkoliv to zní cynicky, opět jen usilovat o minimální riziko. tím dříve se s tragédií Columbie vyrovnáme, tím lépe uctíme památku těch, kdo v sobotu zahynuli. I odkaz Virgila Grissoma, který uhořel v kabině Apolla před více než 20 lety: “Jestliže zahyneme, nechť se s tím lidé smíří. Ať už se s námi stane cokoliv, doufám, že se tím program nezdrží. Dobývání vesmíru stojí za to, aby člověk riskoval život.”

Marcel Grün

ředitel Planetária Praha

Názory v této rubrice nemusejí vyjadřovat stanovisko redakce

Texas pokryly kouřící trosky raketoplánu

NACOODOCHES, Texas

- Obyvatele Texasu vyděsil v sobotu ráno burácivý zvuk, který zprvu pokládali za ničivé tornádo. Že se zmýlili, zjistili až ve chvíli, kdy v okolí svých domů začali nacházet ohořelé trosky raketoplánu Columbia. “Slyšeli jsme velký rachot. Mysleli jsme, že je to tornádo, ale pak, pane jo... nějaký předmět udeřil do našeho přívěsu,” popsal své pocity starousedlík Bradley Pinkston.

Trosky ve státě Texas pokryly pole a silnice v pásmu dlouhém téměř 200 kilometrů. Columbia za sebou nechala při pádu mrak dýmu a kovových úlomků dlouhý 160 kilometrů. Padající úlomky nikoho nezranily a ani nenapáchaly větší hmotné škody. Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) Texasany varoval, aby se úlomků nedotýkali. Součásti raketoplánu totiž mohly být kontaminovány toxickým palivem vesmírného stroje. Desítky lidí neuposlechly a musely jít na kontrolu do nemocnice.

Jiní k troskám kladli květiny nebo se u nich nechali fotografovat. Podnikavci začali dokonce trosky nabízet v elektronické dražbě na internetovém serveru e-bay. Jeho provozovatel však tyto nabídky, o něž byl mezi návštěvníky velký zájem, záhy smazal.

Americká televizní stanice CNN přinesla zprávu, že jedna rodina u města Hemphill našla na poli lidskou nohu. Vyšetřovatelé později‘ na stejném místě údajně naložili do pohřebního vozu velký černý pytel. “Můžeme potvrdit, že se ‚ skutečně jedná o ostatky posádky,” řekla večer policistka Karen Steelová.

et: reuters

 

Posádka nejspíš věděla o blížící se zkáze

Je pravděpodobné, že piloti raketoplánu Columbia měli nejméně několik desítek sekund před zničením lodi informace o hrozícím nebezpečí. Takové náznaky totiž byly nalezeny už v telemetrii, tedy v údajích vysílaných na Zemi před ztrátou spojení.

Piloti zřejmě dostali informace o rostoucí teplotě na levé straně křídla a o selhání některých systémů, mimo jiné hydraulického řízení. Z těchto informací jim asi bylo jasné, že situace je katastrofická, protože při návratu do atmosféry se loď nachází ve velmi křehké rovnováze, ve které je i malá odchylka smrtelně nebezpečná. Jedinou nadějí, kterou piloti v této chvíli měli, byla možnost, že se jedná o poruchu měřicích přístrojů; Tuto naději jim však brzy vzal rostoucí hluk a vibrace. Potom došlo ke ztrátě orientace, tedy k převrácení lodi. V tom okamžiku začal žhavý vzduch o vysokém tlaku (něco jako svářecí plamen) působit na horní část trupu, která není vybavena tak odolnou tepelnou izolací jako spodek. V tu chvíli začala destrukce lodi. Nejdřív, zřejmě hned při prvním převrácení stroje, došlo k proražení oken a usmrcení pilotů., kteří sedí na horní palubě s okny. Vědečtí specialisté sedící v “podpalubí” byli chráněni o něco lépe. Mohlo trvat několik desítek sekund, než selhala přepážka tvořící strop jejich kabiny a pronikl k nim smrtící žár. Do té doby byli astronauti naživu, ale existuje naděje, že už ztratili vědomí v důsledku vysokého přetížení a otřesů. Porovnáme-li tuto havárii s havárií raketoplánu Challenger, kdy posádka zahynula v explozi během zlomku sekundy, pak na Columbii se vše odehrálo mnohem pomaleji. Dráha Columbie zpočátku odpovídala plánu. To znamená, že stroj byl v dobrém stavu aspoň do té míry, že si udržoval správnou orientaci, která mu umožňovala řízený sestupný let nad Kalifornií a Nevadou. Poté, někde nad Texasem, přístroje ukázaly, že Columbie klesá asi sedmkrát rychleji, než má. Stroj ztratil správnou orientaci a stal se neovladatelným. Letoun se převrátil, jeho nosné plochy ho přestaly “nadnášet” a klouzavý let se změnil v střemhlavý pád.

Selhaly asi “kachličky” tepelné Izolace

Co bylo přesnou příčinou katastrofy, není zatím jasné. Většina úvah ukazuje na poruchu tepelné izolace (tzv. kachlíčků) na levé straně křídla, která mohla způsobit selhání hydraulického řízení nebo přímo narušit konstrukci Columbie. Návrat do atmosféry je po startu nejdramatičtější a nejnebezpečnější částí kosmického letu. Raketoplán naráží do atmosféry a musí se během několika minut zbrzdit z orbitální rychlosti 28 000 kilometrů. To znamená, že během této krátké doby musí rozptýlit obrovskou kinetickou energii, kterou mu při startu dodávaly mohutné raketové motory. Při nárazu na atmosféru vzniká náporem vzduchu teplota až 1600 stupňů Celsia, která se přenáší na konstrukci raketoplánu. Pokud všechno probíhá správně, rozpálené “kachlíky” na nosných plochách tuto energii vyzáří a horký vzduch ji odnese. Raketoplán udrží správnou polohu, která mu umožňuje aerodynamicky řídit let. Po několika minutách povrch stroje ochladne, rychlost se sníží na 400 km/h a letoun pokračuje klouzavým pohybem na přistávací plochu. Během fáze intenzivního ohřevu při vstupu do atmosféry je raketoplán obklopen ionizovaným vzduchem, který zabraňuje šíření rádiových vln na všech frekvencích. Proto je v této době posádka i stroj bez spojení se Zemí a astronauti jsou odkázáni sami na sebe.

Tomáš Svoboda - Fyzik a odborník na kosmonautiku

Vyšetřovatelé vyloučili možnost, že by šlo o další útok teroristů

WASHINGTON –

Nezaútočili proti raketoplánu Columbia teroristé? ptali se mnozí Američané v sobotu. Vyšetřování sice ještě neskončilo, ale teroristický útok byl vyloučen hned na začátku. “V tuto chvíli nemáme náznaky, že nehoda byla způsobena něčím či někým na zemi,” řekl šéf kosmické agentury NASA Sean O‘Keefe.

Je vysoce nepravděpodobné, že by teroristé měli k dispozici prostředky, kterými by mohli zničit raketoplán pohybující se rychlostí vyšší než 19 tisíc kilometrů za hodinu ve výšce 63 kilometrů. Neexistuje totiž raketa země-vzduch, která by byla schopná tak rychle a vysoko letící cíl zasáhnout. Jedinou možností by bylo umístění výbušniny na palubu či poničení některých řídicích systémů. Kvůli tomu, že byl na palubě izraelský astronaut, dodržovala NASA před startem zpřísněná bezpečnostní opatření. Jen velmi těžko by se proto někdo mohl dostal k raketoplánu s úmyslem jej poškodit.

Prezident:George W. Bush byl v době nehody v Camp Davidu. I když bylo téměř vyloučené, že by šlo o útok teroristů, přesto zpět do Washingtonu z bezpečnostních důvodů neletěl, ale jel autem.

Ira

Kosmická tragédie

NASA kvůli katastrofě mise STS-l07 na zatím neurčenou dobu zastavila provoz všech tří zbývajících raketoplánů. Američtí odborníci bezprostředně po havárii vyloučili možnost, že by šlo o teroristický čin. Bezpečnostní opatření provázející šestnáctidenní let Columbie byla obzvláště přísná kvůli tomu, že na její palubě odstartoval do vesmíru i první izraelský astronaut Ilan Ramon.

Někteří odbornici nicméně upozorňují i na to, že Columbia sestrojena v roce 1981 byla nejstarším americkým raketoplánem a její počítačové vybavení bylo zastaralé. Další experti tvrdí, že bezpečnost letů není dostatečně zajištěna kvůli nízkému rozpočtu NASA. V červenci byla celá flotila amerických raketoplánů prohlášena za neschopnou provozu kvůli trhlinkám objeveným v palivovém potrubí.

Radek Honzák


4.únor 2003

PRÁVO

Za zkázu Columbie může trhlina tepelného štítu

V Texasu nalezeny ostatky astronautů

Část zničeného tepelného štítu Columbie, původně složeného z asi 30 tisíc destiček z uhlíkových kompozitu a keramických dílů, dopadla v sobotu u domu Maca Powella západně od Nacogdochesu v Texasu.

HOUSTON (CTK, CNN, roš)

Hlavní teorie příčin sobotní havárie raketoplánu Columbia spočívá v poškození termální ochrany pří startu lodě, kdy byla porušena keramická ochrana levého křídla.

Ta nevydržela vysoké teploty, jímž je raketoplán. pří návratu do zemské atmosféry vystaven, což vedlo k narušení celistvosti lodě, která se za vysoké letové rychlosti rozlomila na několik částí. Uvedl to včera večer Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Jak řekl BilI Readdy z vedeni NASA, inženýři podrobně prostudovali možné následky odlomené izolace nosné palivové nádrže, která narazila do náběžné hrany levého křídla, jak to dokládají videozáznamy ze startu 16.ledna. “Všichni dospěli k závěru, že to je příčina... nicméně já nejsem přípraven tvrdit totéž,” řekl. Podle Readdyho se sice tato příčina jeví jako hlavni, nejprve je ale nezbytné vyloučit další možné důvody katastrofy. Readdy připomněl předcházející zprávu expertů NASA, kteří 12. den letu raketoplánu dospěli po posouzení záběrů ze startu, že náraz izolace na křídlo neznamená pro Columbii žádnou hrozbu. Čtyři dny poté se ovšem loď krátce před přistáním ve výšce asi 60 kilometrů rozpadla. Existencí zprávy potvrdil i další představitel vedení NASA Mike Kostelník; stejně jako Readdy závěrům expertů “plně důvěřoval” a přijal je.

Trosky do Louisiany

Štáb vyšetřování NASA byl ustaven na letecké základně Barksdale v Louisianě. Včera tam byly svezeny první z tisíců úlomků Columbie, Podle televize CNN zasypaly obrovskou plochu 72 tisíc kilometrů čtverečních od Shreveportu na východě Louisiany přes 33 texaských okresů.

“Potrvá nám pár dní či týdnů,než dáme vše správně dohromady,” řekl šéf řízení letů raketoplánů v Houstonu Ron Dittemore. Experti s použitím makety zasadí nalezené fragmenty na jejich původní místo a další vyhodnotí dvaatřicet vteřin signálů, jež vyslaly palubní systémy od okamžiku, kdy řídicí středisko ztratilo spojení s posádkou. Z dosavadních zjištění vyplývá, že při vstupu do atmosféry vzrostla teplota na levém boku raketoplánu během pěti minut čtyřikrát rychleji, a to včetně podvozkové komory, a Columbia se začala naklánět nalevo. Palubní počítač dal příkaz k vyrovnání stroje. “Mohlo by to znamenat poškozenou nebo chybějící část tepelné ochrany, která chrání loď před požárem při návratu do atmosféry Země,” řekl Dit- temore.

Tato korekce musela být větší než při předchozích letech, ale údajně stále v možnostech raketoplánu. Proto se pozornost stále více stáčí k incidentu při startu Columbie a k výrobci palivové nádrže staršího typu- závodu Michoud firmy Lockheed Martin v Louisianě.

Anthony Beasley z radioastronomické laboratoře Kalifornského technického institutu potvrdil, že se mu podařilo dalekohledem zachytit okamžik, kdy se od Columbie “oddělovaly úlomky”. Došlo k tomu při průletu raketoplánu nad Kalifornií v sobotu ráno v 05:53 místního času. Beasley viděl, jak na raketoplánu došlo ke “světelnému výboji”. “Bylo to, jako by Columbia vyslala světelný signál, pak se začala přetáčet,” řekl deníku The San Francisco Chronicle. O pět minut později - již nad státem Nové Mexiko - se raketoplán začal natáčet nalevo a pak, při průletu nad státem Texas, se začal rozpadat.

Části těl zkoumá FBI

Na zemi byly nalezeny i části těl sedmičlenné posádky, jež zahynula strašnou smrtí. Nyní budou podrobeny identifikaci v laboratoři FBI (Federálního úřadu pro vyšetřování), Původní informaci, že jsou k dispozici ostatky všech sedmi astronautů, však NASA dementovala. V texaském okrese San Augustine našly pátrací týmy srdce, nohu a prsty, z toho jeden s prstenem. V okrese Sabine přímo u hraníc s Louisianou byl nalezen lidský trup, stehenní kost a lebka.

Víc peněz pro NASA

Prezident George Bush se domnívá, že vesmírný program musí pokračovat. Uvedl to včera podle črK mluvčí Bílého domu s tím, že prezident se rozhodl v návrhu rozpočtu na rok 2004 zvýšit částku určenou na program letů raketoplánů z letošních 3,2 miliardy dolarů na 3,9 miliardy dolarů. O tomto navýšení bylo rozhodnuto ještě před katastrofou Columbie. Po zkáze 22 let staré Columbie má NASA k dispozici raketoplány Discovery (vyvinutý v roce 1983), Atlantis (1985) a Endeavour (1991). Pátý, Cha1lenger z roku 1982, explodoval při startu 28. ledna 1986. Raketoplán Enterprise sloužil pouze ke zkušebním účelům. Během uplynulých 22 let uskutečnila NASA s raketoplány celkem 113 vesmírných mísí. Podle francouzského astronauta Pa- tricka Baudryho měli Američané zastavit provoz svých raketoplánů už po tragické havárii lodě Cha1lenger v roce 1986. Tyto lodě jsou velmi nebezpečné a navíc nejsou vybaveny žádným záchranným systémem - na rozdíl od ruských vesmírných lodí Sojuz, které mají katapultovací zařízení, tvrdí Baudry.

Rodiny cítí smutek - i hrdost

Rodiny astronautů prožívají smutek a hrdost zároveň. Přestože své strasti projevují různě, v jednom se shodují.,mise musí pokračovat, i když jejich nejdražší za ně zaplatili životem.

“Chceme, aby kosmické mise nepřestaly,” uvedla Audrey McCoolová, matka pilota Williama C. McCoola. “Sedm životů by nemělo vyhasnout nadarmo.” Také Dorothy Brownová, matka astronauta Davida Browna, trvá na tom, aby dobývání vesmíru pokračovalo, protože si to přál i její syn. “Když se ho jednou bratr Dough ptal: Davide, a co když umřeš?, David. odpověděl: Program přesto musí běžet dál,” řekla Dorothy. “Tedy je i naším přáním, aby lidské cesty do vesmíru pokračovaly, protože nechceme, aby těch sedm zemřelo zbytečně.”

Nejhorší chvíle zažili pozůstalí v sobotu dopoledne, když se shromáždili už brzy ráno v prostorách střediska na mysu Canaveral plní hrdosti, radosti z tolik očekávaného a rychle se blížícího setkání a plánů na následující dny.

Nejen jim, ale i dalším příbuzným roztroušeným po celých USA připadalo, že se jim zdá noční můra, ze které se nedaří procitnout. “Po celou dobu to byl absolutně bezchybný let,” . Nemohl si to v hlavě srovnat Daníel Salton z Milwaukee, bratr Laurel Clarkové. Vstal velmi brzy, aby si mohl vychutnat přistání raketoplánu. Jejich strýc a teta Betty a Doug Havilandovi z lowy si při tragédii nemohli nevybavit předchozí rodinné neštěstí. Jejich syn Timothy totiž přišel o život při zhroucení newyorského Světového obchodní střediska 11. září 2001. “Nevím, co říci. Máme ten nepříjemný, bezmocný pocit, že je to tu zase,” poznamenal 76letý Doug. Betty Havilandová dodala, že její neteř neskrývala nadšení nad tím, že bude reprezentovat Ameriku. “Dokázala něco, co je v tomto světě většinou doménou mužů, a proto se jí ta nevšední šance tak líbila,” svěřila se mezi slzami. (DPA, CTK)

Moskva bez peněz nedokáže nahradit americký výpadek

MOSKV A (RIA-Novosti. CTK, hor)

Rusko je připraveno alespoň částečně nahradit výpadek v obsluze Mezinárodní kosmické stanice (ISS) po dočasném zastavení letů amerických raketoplánů, ale potřebuje další finance. Listu Rossijskaja gazeta to včera uvedl náměstek generálního ředitele Ruského kosmického sdružení Eněrgija (RKK), šéf ruské části programu ISS a bývalý kosmonaut Valerij Rjumin. “Pokud budeme mít dost financí, pak jsme technicky schopni vyrábět potřebný počet kosmických lodí. Zatím vyrábíme ročně dvě typu Sojuz- TMA a tři nákladní lodě Progress,” řekl Rjumin. Podle něj hrozí, že program letů raketoplánů k ISS bude zastaven na půldruhého až dva roky. Po havárii raketoplánu Challenger v roce 1986 byly lety přerušeny na 32 měsíců. Podle Rjumina však může být tentokrát přestávka kratší, pokud se ukáže, že příčina katastrofy měla náhodný charakter. Odhadl, že k udržení normálního chodu ISS by byly zapotřebí asi tři lodě typu Sojuz a šest typu Progress ročně.

Jiní ruští kosmičtí odborníci jsou však k osudu projektu ISS skeptičtější. List Nězavisimaja gazeta v článku nazvaném Columbia odřízla Rusko od kosmu citoval nejmenovaného představitele Státního kosmického střediska, podle něhož “ISS nemůže bez amerických raketoplánů přežít‘.

“Třikrát do roka létají na ISS ruské Progressy, avšak dopravují převážně palivo. Hlavní náklad dopravovaly americké lodě. Jednou za půl roku se mění Sojuzy upevněné k modulu Zvězda, avšak slouží jen jako ,záchranné čluny pro případ mimořádné evakuace posádky, zatímco výpravy tam vozí raketoplány.

Pokud budou odstaveny na dobu vyšetřování katastrofy a pak se budou dodatečně vybavovat podle závěrů havarijní komise, poté mezinárodní partneři musí přijmout k ISS nějaké rozhodnutí,” uvedl expert ze střediska.

Bush: spolupráce musí pokračovat

Jak oznámil včera večer mluvčí Bílého domu Ari Fleischer, USA neupustí od své účasti na programu ISS. “Prezident (Bush) hovořil s ruským prezidentem Putinem a zdůraznil, že spolupráce na programu ISS má pro nás základní význam a že v těchto operacích budeme pokračovat”.

Rusko zastavilo turistické lety

MOSKVA (ČtK) - Rusko dočasně pozastavilo turistické komerční lety na Mezinárodní kosmickou stanici. V Moskvě to včera oznámil mluvčí Ruské kosmické agentury (RKA) Sergej Gorbunov. Cesty kosmických turistů se pozastavují na neurčito. “Pro Rusko to byly slušné peníze a v žádném případě se komerčních letů vzdát nehodláme. V současné době se však tento program pozastavuje. Další vývoj bude záviset na tom, jaké rozhodnutí přijmou USA ohledně dalších letů raketoplánů.” Rusko zatím vypravilo dva kosmické turisty. Každý prý za let zaplatil 20 miliónů dolarů.

Poslední let je i na internetu

NEW YORK (ČTK, RIA-Novosti, hor)

Informace o posledním letu raketoplánu Columbia přináší internet, Několik webových stránek shrnuje vše, co poskytlo ke zveřejnění středisko pro řízení letu v texaském Houstonu, Na serveru SpaceFlight Now (http://spaceflightnow.com) jsou k dispozici k přehrání či ke stažení všechny audio a videozáznamy letu včetně děsivého posledního rozhovoru mezi střediskem a raketoplánem, který náhle přerušilo praskání a poté bylo už jen nekonečné ticho. Server How Stuff Works (www. howstuffworks. com/space- shuttle.htm) popisuje návraty raketoplánů na Zemí i s diagramy o možných komplikacích sestupného manévru a přistání. Na serveru www.beliefnet.com si lze přečíst stovky dojemných veršů a motliteb, které se tam nashromaždily.

K dispozici již bohužel není vlastní internetová adresa Columbie, při jejímž posledním letu se zkoušela přímá komunikace posádky s pozemním střediskem, ale i s rodinnými příslušníky a dalšími uživateli. Pro širokou veřejnost, ale adresa přístupné nebyla.

Tisk: křídlo mělo už za letu trhliny

Na levém křídle raketoplánu Columbia byly v pátý den jeho letu vidět zřetelné trhliny. Napsal to včera izraelský list Ma‘ariv, který pod titulkem Křídlo smrti přinesl i fotografii z videozáznamu. Obrázek byl pořízen během video spojení se Zemí, při němž izraelský astronaut Ilan Ramon hovořil s premiérem Šaronem. (DPA)

Předpověděl zkázu Nostradamus ?

Zkáza raketoplánu vyvolává nejen snahy po seriózním objasnění příčin neštěstí, ale i různé zkazky: podle jedné z nich kolující nyní na internetu katastrofu údajně předpověděl už ve svých proroctvích v 16. století francouzský lékař a astrolog Nostradamus. Ten měl prý před více než čtyřmi stovkami let věštit následující:

"V misi první modré hvězdy Dítě ze svaté země mezi sedmi zahyne. Až bude loď sestupovat z nebeské oblohy. Osamělou hvězdu zasypou trosky.

Interpretace není nijak složitá ! -první modrá hvězda se odvolává k llanu Ramonovi, prvnímu izraelskému astronautovi, který byl členem posádky. Osamělá hvězda je jednak přezdívkou Texasu a zároveň může odkazovat na Davidovu hvězdu na vlajce Izraele, jehož součástí je Palestina - Svatá země. Indický astrolog a numerolog Madan Gópal Spathu zase vypočítal, že osudným se stalo číslo sedm a 16, které také dává ciferný součet sedm.

Sedm astronautů bylo na palubě. Raketoplán startoval 16. ledna a po 16 dnech se vracel. Rozpadl se 16 minut před plánovaným přistáním. Křestní jméno Kalpariy Chawlaové, původem Indky, se skládá ze sedmi písmen, narodila se 7. ledna 1961, což po sečtení všech čísel dává 25 s ciferným součtem opět sedm. (DPA, CTK)

Rodiny cítí smutek i hrdost

Rodiny astronautů prožívají smutek a hrdost zároveň. Přestože své strasti projevují různě, v jednom se shodují: mise musí pokračovat, i když jejich nejdražší za ně zaplatili životem.

“Chceme, aby kosmické mise nepřestaly,” uvedla Audrey McCoolová, matka pilota Williama C. McCoola. “Sedm životů by nemělo vyhasnout nadarmo.” Také Dorothy Brownová, matka astronauta Davida Browna, trvá na tom, aby dobývání vesmíru pokračovalo, protože si to přál i její syn. “Když se ho jednou bratr Dough ptal: Davide, a co když umřeš?, David. odpověděl: Program přesto musí běžet dál,” řekla Dorothy. “Tedy je i naším přáním, aby lidské cesty do vesmíru pokračovaly, protože nechceme, aby těch sedm zemřelo zbytečně.”

Nejhorší chvíle zažili pozůstalí v sobotu dopoledne, když se shromáždili už brzy ráno v prostorách střediska na mysu Canaveral plní hrdosti, radosti z tolik očekávaného a rychle se blížícího setkání a plánů na následující dny.

Nejen jim, ale i dalším příbuzným roztroušeným po celých USA připadalo, že se jim zdá noční můra, ze které se nedaří procitnout. “Po celou dobu to byl absolutně bezchybný let,” . Nemohl si to v hlavě srovnat Daníel Salton z Milwaukee, bratr Laurel Clarkové. Vstal velmi brzy, aby si mohl vychutnat přistání raketoplánu. Jejich strýc a teta Betty a Doug Havilandovi z lowy si při tragédii nemohli nevybavit předchozí rodinné neštěstí. Jejich syn Timothy totiž přišel o život při zhroucení newyorského Světového obchodní střediska 11. září 2001. “Nevím, co říci. Máme ten nepříjemný, bezmocný pocit, že je to tu zase,” poznamenal 76letý Doug. Betty Havilandová dodala, že její neteř neskrývala nadšení nad tím, že bude reprezentovat Ameriku. “Dokázala něco, co je v tomto světě většinou doménou mužů, a proto se jí ta nevšední šance tak líbila,” svěřila se mezi slzami. (DPA, CTK)

PRÁVO

Katastrofa raketoplánu patrně ovlivní budoucnost firem Boeing a Lockheed

Tragédie raketoplánu Columbia a jeho posádky bude mít značný vliv i na budoucnost společností Boeing a Lockheed Martin. které zcela jistě budou podrobeny rozsáhlému a důkladnému vyšetřování. Tyto dvě americké firmy totiž jsou totiž hlavními podílníky ve společném podniku United Space Alliance. který je smluvním partnerem NASA pro dodávky a opravy raketoplánů. NASA s United Space Alliance podepsala v roce 1996 kontrakt za 9 miliard dolarů, který byl v roce 2002 prodloužen do 31. srpna 2004. Alliance má zhruba 120 subdodavatelů. z nichž největší je Boeing. Někteří experti již dříve kritizovali způsob, jakým byl kontrakt zadán a kontrolován. Generální inspektor NASA například vyjádřil pochyby, zda jsou zajištěny požadované hlavní základy bezpečnosti. Po této kritice NASA zřídila funkci manažera, který každý den kontroloval odvedenou práci.

Díl odpovědnosti je i na subdodavatelích

Boeing převzal hlavní zodpovědnost za modernizaci raketoplánu Columbia, nejstaršího z celé flotily vesmírných strojů, provedenou v roce 2000 a začátkem roku 2001 ve středisku Boeingu v kalifornském Palmdale. Kvalita těchto prací zřejmě bude hlavní náplní budoucího vyšetřování. Byla to však poslední modernizace ; raketoplánu prováděná v Palmdale, protože NASA z úsporných důvodů rozhodla o přemístění všech těchto činností do svého areálu na Floridě. Závod v Palmdale původně patřil společnosti Rockwell International, která prodala svůj kosmický program Boeingu v roce 1996 včetně další údržby jí postavených strojů.Mluvčí zúčastěných společností zatím nebyli ochotni spekulovat o důvodech havárie raketoplánu a nejsou si také jisti, zda firmy budou pohnány k zodpovědnosti za vzniklé škody. Michael Curie, mluvčí United Space Alliance, vyjádřil podporu společnosti pečlivému vyšetření celého případu, odmítl však předběžně vyčíslit důsledky havárie.

Dalšími důležitými subdodavateli byly firma Honeywell Int., která vyrobila displeje pro řízení raketoplánu, Hamilton Substrand, divize firmy United Technologies s dodávkami dalších energetických zdrojů a zabezpečovacích zařízení a také Thiokol, výrobce přídavných raketových systémů, které se oddělují od raketoplánu po vynesení stroje do kosmu.

Kdo vyrobil vadný díl?

Thiokol byl již v minulosti obviněn z dodávky vadných “o”-kroužků, které zavinily explozi raketoplánu Challenger při startu v roce 1986. Thiokol je nyní divizí firmy Alliant Techsystems z Minnesoty. Očekává se, že právě uvedení subdodavatelé ponesou tíhu hlavní části vyšetřování katastrofy Columbie, protože jimi vyráběné díly s největší pravděpodobností havárii způsobily.

Podle některých názorů to byl právě utržený kus izolační pěny z přídavné nádrže, který v konečném důsledku zavinil celou tragédii. Přídavné nádrže raketoplánu montovala firma Lockheed, ta je převážela z továrny v lousianském Michoudu do areálu NASA na Kennedyho mysu.

Program pro NASA Boeingu vynášel dvě miliardy dolarů ročně, což představovalo asi čtyři procenta ročních příjmů. Boeing má v poslední době značné problémy, protože poptávka po nových dopravních letadlech je mnohem nižší než výrobní kapacita. Aerolinie totiž po teroristických útocích v září 2001 výrazně omezily nákup nových strojů po poklesu poptávky cestujících (cho)

MF DNES

Hyde Park

Jak vidí katastrofu Columbie…….

Buzz Aldrin - bývalý astronaut z posádky Apollo 11

Poznání si žádá oběti

Bud‘jak buď tato tragédie rozhodně není důvodem pro to, aby byl zastaven program pilotovaných letů do vesmíru. Někdo z nás se obětovat musí abychom dobyli hranic světa nepoznaného. Někdo z nás se musí odhodlat a vydat na schůzku s tajemnem. Neboť jediný osamělý muž, jenž je odhodlán poučit se, dokáže pravdu vynést na povrch.

(Text získala MF DNES díky exkluzivní spolupráci s The New York Times Syndicate)

Každá tragédie, ke které dojde ve vesmíru, je spojena s mnoha dnes již klasickými otázkami, z níž nejdůležitější zní: ,.Bojí se kosmonauti něčeho?” Odpovědí na tuto otázku je fakt, že každá vesmírná mise je jiná, každý program jiný a také lidé jsou jedinečné osobnosti. Co se mne týče, nepochybuji o tom, že cestování do vesmíru je jistě spojeno s určitými riziky,. takže bychom si přinejmenším “měli dávat pozor”. Na druhou stranu se, ale domnívám, že většina mých kolegů by souhlasila s tím, že jejich obavy nejsou obvykle spojeny s otázkami bezpečnosti, ale spíše s obavou, že svými výkony nedostojí původním očekáváním.

Pro strach není místo

Dělat si starosti nebo se dokonce i bát je v případě, že je okolní prostředí naprosto neovlivnitelné, značně neproduktivní. Proč bychom se měli bát ještě před tím, než k něčemu dojde? Tady mě napadá srovnání s pilotem stíhačky: ten svůj letoun dostane do vzduchu, přejde na plnou rychlost, a bát se začne teprve poté, co‘ mu vypoví motor - teprve tehdy je totiž skutečně v maléru. Copak by jinak mohlo být příjemné být pilotem stíhačky, kdybyste se začali bát pokaždé, když byste vstoupili na ranvej? Pochybuji, že by kdokoli z nás (kosmonauti nebo jiní podobní lidé) měl podobný přístup v krvi už od narození. Na takových věcech je totiž třeba zapracovat. Sice se nedají naučit, nicméně člověk je schopen se jim přizpůsobit. No a pokud to nedokáže, tak ho ze školy pro piloty vyhodí a nezbude mu než se stát například novinářem. V současné době se hodně diskutuje o takzvaném “komunikačním výpadku tedy o těch několika vteřinách, kdy dojde k přerušení komunikace s řídícím střediskem. V případě raketoplánu Columbia se navíc jednalo o okamžik, kdy na palubě patrně selhalo vše, co mohlo. Sice chápu, že na první pohled vypadá ztráta kontaktu s řídícím střediskem katastroficky, ale na druhou stranu právě v této době se kosmonauti obvykle bojí mnohem méně než vedení mise, které je sleduje ze Země. Příkladem toho bylo Apollo II, kdy Neil Armstrong, Mike Collins i já jsme věděli, že je všechno v pořádku - na rozdíl od našich kolegů na Zemi, s nimiž jsme ztratili spojení. Ze všeho nejvíc jsem se asi bál, když jsme museli prodělat výcvik na “létající posteli”, což bylo zařízení, které simulovalo přistání našeho modulu na povrchu Měsíce. Jednou se nám totiž stalo, že se Neil Armstrong musel katapultovat, a celkem dost vážně se při tom poranil. Zatímco se dával dohromady, naši manažeři mezitím udělali velice moudrou věc - znovu zvážili, zda je skutečně nutné, aby na tomto stroji absolvovali výcvik všichni členové posádky.

Například já jsem se za žádných okolností neměl stát velitelem míse, a pokud by se tedy v průběhu první části naší míse Neilovi něco přihodilo, nemusel bych se řízení ujmout, protože bychom plánované přistání zrušili. Dokonce i v NASA tedy platí, že hrdinství a rozvaha by měly vždy jít ruku v ruce.

Rezervní plán je nutný

Problémy tu byly, jsou a budou, a proto NASA musí mít vždy po ruce plány použitelné v případě výskytu nějaké nouzové situace. Pokud by se například po našem odletu z Měsíce přistávací modul nedokázal propojit s lunárním modulem, mohli jsme s Neilem vylézt ven otvorem v jeho přední části a přeručkovat k poklopu, který by pro nás Mike následně otevřel. Faktem ovšem je, že některé věci prostě a jednoduše selhat nesmějí - pokud bychom totiž například nebyli schopni z Měsíce odletět,došel by nám nejpozději do 24 hodin vzduch a Mike by pak domů letěl sám.

Stačilo udělat úplně maličkou, bezvýznamnou chybičku. Kdybychom se totiž při odletu z oběžné dráhy kolem Měsíce odchýlili od původně plánované trajektorie by jen o pár metrů, dostali bychom se na dráhu, na které bychom nebyli schopni dosáhnout výšky potřebné k průchodu zemskou atmosférou.

Možná vám tento postup připadá stejně precizní, jako když provlékáte nit ouškem jehly, ale faktem je, že už tři desítky let předtím byli inženýři natolik schopní, aby podobný problém bylo možno vyřešit přímo během letu.

Navíc je nutno konstatovat, že to nejhorší nás čekalo až přímo na Zemi. Po přistání se totiž od našeho modulu neoddělily padáky; a tak nás mořské vlny převrátily hlavou vzhůru. Musel jsem se hodně natáhnout, aby se mi podařilo přepnout přerušovače, načež Mike bouchnul do uvolňovače nacházející se na jeho straně. V nedávné době se zaníceně hovořilo o výrobě “raketového letadla”, které by bylo vysíláno na vědecké mise a na Mezinárodní vesmírnou stanici za pomoci raketových zařízení patřících letectvu. Rovněž se začalo pracovat na stroji, který by dokázal vzlétnout a přistát vertikálně na rozdíl od horizontálních přistání raketoplánů, které přistávají jako kluzáky. Rozpočtová omezení a události, k nimž mezitím došlo ve světě, však tyto projekty prozatím zastavily, přičemž já osobně se domnívám, že za daných okolností je myšlenka “raketového letadla” spíše krokem vzad.

Katastrofa a budoucnost

Katastrofa, která postihla raketoplán Columbia, možná povede k obnovení programu vývoje raketoplánů. NASA v současné době disponuje už jen třemi, a proto by se měla zamyslet nad možností jejich modernizace. Buď jak buď, tato tragédie rozhodně není důvodem pro to, aby byl zastaven program pilotovaných letů do vesmíru. Vysvětlení tohoto tvrzení najdeme v něčem, co je podstatně výmluvňejší než těch pár řádků, které dokážu napsat v projevu proneseném v roce 1969 jménem Společnosti experimentálních testovacích pilotů na oslavu posádky letu Apolla 11.

Někdo z nás se obětovat musí, abychom dobyli hranic světa nepoznaného. Někdo z nás se odhodlat musí a vydat se na schůzku s tajemnem. Neboť i jediný osamělý muž, jenž je odhodlán poučit se, dokáže pravdu vynést na povrch.

BUZZ ALDRIN

Autor je bývalý astronaut,

člen posádky Apollo 11

@THE NEW YORK TIMES SYNDICATE

 

Tragédii zavinila špatná izolace

Svět uctil památku astronautů * Trosky raketoplánu Columbia na 2000 místech * Vznikla závada při startu ?

Washington (ptp) –

První výsledky z horečně probíhajícího vyšetřování tragédie raketoplánu Columbia naznačují, že její příčinou byla poškozená část tepelného štítu. Ten měl chránit vesmírnou loď před požárem pří návratu do atmosféry. Pátrací týmy včera již druhý den prohledávaly území o rozloze asi 1300 kilometrů čtverečních. Trosky raketoplánu byly nalezeny již na více než 2000 místech ve východním Texasu a západní Louisianě. Jak sdělili činitelé NASA, ve venkovských oblastech východního Texasu byly nalezeny i první tělesné ostatky sedmi mrtvých astronautů. Podle informací agentur je mezi pozůstatky ohořelý trup, stehenní kost, část nohy a lebka s předními zuby.

Celá Amerika nad osudem astronautů včera truchlila. Lidé se modlili a přinášeli květiny na místa, kde dopadly trosky. Stejně hluboce byly zasaženy také Izrael a Indie, odkud pocházeli dva ze sedmičlenné posádky. Dnes se na počest zemřelých astronautů Ricka Husbanda, Laurel Clarkové, Kalpany Chawlaové, Michaela Andersona, Davida Browna, Williama McCoola a Izraelce Ilana Ramona uskuteční v řídícím středisku texaského Houstonu vzpomínkový obřad, jehož se zúčastní i americký prezident George Bush. Pozůstalí, zasaženi ztrátou blízkých, však včera přesto vyjádřili přání, aby vesmírný výzkum pokračoval.

Činitelé NASA oznámili, že krátce před roztržením raketoplánu 60 kilometrů nad západním Texasem se v levé části trupu vesmírné lodi náhle extrémně zvýšila teplota. “Počítače, které monitorovaly let, ukázaly čtyřnásobně vyšší stoupání teploty v levé části trupu v porovnání s pravou stranou,” uvedl Ron Dittemore z NASA.

Podle ředitele NASA Seana O‘Keefea mohla loď poškodit izolace, která se uvolnila z palivové nádrže pří startu raketoplánu 16. ledna.

COLUMBIA: Experti zkoumají trosky

Co se vlastně přesně stalo

Průběh katastrofy z hlediska techniků NASA minutu po minutě

Washington, Praha (luh) –

V sobotu ráno panovalo krásné počasí, Letoví dispečeři stanovili čas přistání raketoplánu Columbia na 9 hodin a 16 minut washingtonského času (15.16 středoevropského času). Sestup z oběžné dráhy začal zhruba o hodinu dříve, Podle dosavadního vyšetřování měly další události následující průběh.

8.15: Raketoplán přelétává nad Indickým oceánem. Velitel posádky Rick Husband a pilot William McCool odpálili dvě brzdicí rakety. Na letové palubě se v tu chvíli nachází ještě letová inženýrka Kalpana Chawlaová a lékařka Laurel Clarková,

8.51: Počáteční fáze sestupu proběhla normálně a raketoplán minul pobřeží USA severně od San Franciska. Pilot obdržel informaci, že má přistát na ranveji č. 33 v Kennedyho Space Center na Floridě.

8.53: Přichází první signál, že by něco mohlo být v nepořádku. Monitorovací systém registruje, že se ztratila data o stavu hydraulického systému na klapkách levého křídla. Technici zároveň zaregistrovali, že teplota na levém křídle stoupla během necelých pěti minut o 11 až 17 stupňů. Raketoplán je stále ještě ,nad Kalifornií.

8.56: Teplota povážlivě stoupá. Na levém křídle o třicet stupňů, na pravém zatím jen o osm, Astronauti se v tu chvíli nacházejí nad státem Nevada.

8.58: Raketoplán je nad Novým Mexikem. Na levé straně přestávají fungovat i zbylé teplotní senzory. Columbia se v této chvíli nachází ve výšce šedesát kilometrů nad zemí a pohybuje se rychlostí osmnáctkrát vyšší, než je rychlost zvuku. Na Floridu mu zbývá urazit ještě asi dva tisíce kilometrů. Raketoplán se však naklání stále více nalevo, čemuž se snaží zabránit automatický pilotní systém.

8.59: Letový dispečink v Houstonu postrádá údaje o tlaku pneumatik. Vysílá proto směrem k posádce: “Columbia, Houston. Vidíme vaše vzkazy o pneumatikách. Neviděli jsme však ty poslední.” Krátce nato přichází odpověď: “Roger, hmm.” (v bezdrátové komunikaci to znamená “rozumím”. Byla to poslední zaznamenaná slova posádky.

9.00 a dále: Houston se několikrát snaží spojit s Columbií, ale marně. Raketoplán se těsně před výbuchem pohybuje rychlostí osmnáctkrát vyšší, než je rychlost světla.(?????to je přepis ne má chyba!!) Jeho nedokončená mise trvala přesně patnáct dní, 22 hodin, 20 minut a 22 vteřin. Skončila předčasně půl minuty před devátou.

Očití svědci v Texasu a Lousianě popisují obrovský výbuch a několik bílých stop na obloze. V těchto dvou státech, kde jsou později nalezeny trosky raketoplánu, jsou povolány do pohotovosti záchranné oddíly, aby pátraly po posádce.

Později během dne promluví zmocněnec NASA Sean O‘Keefe: “Ztrátu této hrdinné posádky se nám nikdy nepodaří nahradit.” Brzy nato vystoupí i prezident George Bush. “Dnešní den přinesl strašné ~ zprávy a hrozný smutek naší zemi. Columbia je ztracena. Nikomu se nepodařilo přežít..‘

Experti varovali NASA, ale dostali vyhazov

New York (pp) –

Poté, co skupina expertů loni varovala, že nízký rozpočet Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) vážně ohrožuje bezpečnost raketoplánů, reagovala tato instituce tím, že pět těchto kritiků vyhodila. Nyní po sobotní tragédii raketo plánu Columbia někteří z těchto Odborníků tvrdí, že za jejich vyhazovem byla snaha NASA potlačit kritické hlasy o bezpečnosti. Napsal o tom včera list New York Times. Jak deník uvedl, vyhození experti pracovali v devítičlenném poradním panelu NASA, který monitoroval bezpečnost v této kosmické agentuře. Šestý muž, penzionovaný admirál Bernard Kauderer, prý byl tak znechucen jednáním NASA vůči kolegům, že sám na protest z panelu odešel, napsal list. Poslední zpráva panelu se objevila loni v březnu. Analýzy vypracované šesti odborníky konstatovaly, že se zhoršily práce na dlouhodobé bezpečnosti raketoplánů. Napjaté rozpočty, uvedla zpráva, vedou pouze k jednorázovým opatřením a plánovaná zlepšení jsou odkládána. “Nikdy mne tak neznepokojovala bezpečnost raketoplánu jako nyní,” prohlásil loni v dubnu předseda panelu Richard D. Blomberg v Kongresu. “Všechny mé instinkty mi napovídají, že současný přístup jen zasévá sémě pro příští nebezpečí,” citoval jej deník.

Kongresmani, kteří loni na jaře vyslechli Blomberge, uvedli listu, že prošetří, zda se omezený rozpočet NASA nějak podepsal na bezpečnosti raketoplánů. Někteří však řekli, že o tom pochybují. Americká vláda chce pro finanční rok 2004 navýšit rozpočet NASA o téměř 470 milionů dolarů. Vyšetřovatelé se mají mj. zaměřit na to, zda úsporné škrty nesehrály nějakou roli v sobotní tragédii.

Nechceme zastavení letů, říkají rodiny obětí

Washington (CTK, BBC) –

Rodiny sedmi astronautů, kteří zahynuli v sobotu, se těžko smiřují s bolestnou ztrátou svých blízkých, avšak zároveň nechtějí, aby tragédie zastavila výzkum vesmíru.

Dorothy Brownová, matka astronauta Davida Browna, trvá na tom, aby dobývání vesmíru pokračovalo, protože si to přál i její syn.

“Když se ho jednou bratr Dough ptal: Davide, a co když umřeš?, David mu odpověděl: Program přesto musí běžet dál,” řekla Dorothy. “Tedy je i naším přáním, aby lidské cesty do vesmíru pokračovaly, protože nechceme, aby těch sedm zemřelo zbytečně,” dodala. Prakticky stejně uvažuje Audrey McCoolová, matka pilota Columbie Williama McCoola. Audrey McCoolová přes veškerou bolest, kterou pociťuje, trvá na pokračování letů a argumentuje úplně stejně jako paní Brownová: Nechceme, aby zemřeli zbytečně.

Nemohla se posádka Columbie ještě zachránit ?

Praha - Bylo možné raketoplán v poslední chvíli zachránit? Třeba by to mohlo jít ze Země, možná se mohli kosmonauti zachránit sami... Ano, tak to známe z napínavých filmů. Realita je však méně milosrdná.

Varianta první: mohli to zahlédnout včas

Nejpravděpodobnější příčinou tragédie bylo rychlé odpadávání destiček žáruvzdoného pláště, který měl stroj ochránit při jeho návratu atmosférou. K tomu možná došlo hned po startu. Celý den strávili specialisté rozborem tohoto jevu a nakonec dospěli k závěru, že nevzbuzuje obavy. Navíc takový pád pozorovali v minulosti nejméně jednou, a nic se nestalo.

Nyní letový ředitel Ron Dittemore připouští podle agentury AP, že jeho lidé mohli důsledkům tohoto pádu věnovat větší pozornost. Například výkonné pozemní teleskopy civilní, a zvláště pak vojenské, stejně jako optické špionážní družice, se mohly na levé křídlo stroje zaměřit a důkladně si ho prohlédnout. Už před 30 lety, po startu orbitální stanice Skylab, totiž záběry pozemních teleskopů protivzdušné obrany ukázaly, nakolik je toto těleso poškozeno a co všechno bude muset první posádka ve vesmíru bezodkladně spravovat.

Varianta druhá: pomocná ruka z kosmu

Pokud by tyto prostředky nestačily, mohla se podle AP pokusit o pro- hlédnutí levé části spodního křídla posádka Mezinárodní stanice ISS v době, kdy byla obě tělesa od sebe vzdálena několik set kilometrů. To však zřejmě není možné, protože ISS nemá tak silné teleskopy, jaké používají vojáci. A co inspekce samotnými astronauty Columbie? Ano, Michael Anderson a David Brown absolvovali výcvik pro práci ve volném prostoru mimo palubu lodi, ale pouze základní. Navíc pohyb je v tomto bezbřehém prostředí velmi složitý a bez úchytek, které naspodu křídel nejsou, prakticky nemožný. Pro autonomní pohyb ve skafandru neměli američtí astronauti vybavení, takže hrozilo, že by mohli uplavat do nenávratna,

Varianta třetí: záchranná míse ze Země

Dobrá, představme si,. že by se po vypuštění raketoplánu odpovědní odborníci na Zemi přece jen shodli na hrozícím nebezpečí - destičky se při návratu mohou odloupnout. Co by se tedy dalo asi dělat? Agentura AP upozorňuje, že posádka raketoplánu žádné rezervní destičky na palubě nemá. Navíc jejich lepeni na plášť trupu a křídla je i na Zemí dost složité. Nezbývalo by tedy nic jiného než uvažovat o záchraně přímo v kosmu. Okolo Země krouží stanice ISS. Nemohla by se k ni Columbia přiblížit? To je vyloučeno. Obě plavidla létají po odlišných drahách a Columbia neměla palivo na cestu k ISS. Zbývala možnost záchranné míse. Raketoplán Atlantis, připravený v montážní hale k dalšímu startu, mohli urychleně přesunout na rampu a bez dlouhých příprav vypustit. Dva piloti by v Atlantisu stačili. Astronauti v Columbii, kteří měli zásoby na pět dnů, by snad do příletu zachránců vydrželi. Avšak Atlantis by mohl odstartovat okamžitě jedině tehdy, kdyby se vypustila série bezpečnostních kontrol. Tím by se však do ohrožení dostaly hned dva stroje. Takový hazard by asi nikdo neschválil.

Z toho všeho vyplývá, že možnosti záchranných operací, jak je známe z hollywoodských filmů, zůstaly v tomto případě jen fantazií. Proto mise raketoplánu Columbia skončila tragicky.

KAREL PACNER

Obchodníci se pokoušejí prodávat trosky

New York (ČTK) –

Jen několik hodin po havárii raketoplánu zaplavily největší internetový dražební server eBay stovky nabídek předmětů souvisících se zničeným strojem. Objevilo se dokonce i několik pokusů prodat trosky z Columbie, přestože NASA přísně varuje před jejich sbíráním. Tak třeba “velmi dekorativní” přezka na pásek vyletěla z vyvolávací ceny 9,99 dolaru (asi 300 korun) do sobotního večera na 315 dolarů (téměř 10000 korun) a přihazování pokračuje.

Rusko: Vesmír spadne do klína Číňanům

Moskva (ČTK) - Katastrofa Columbie vážně ohrozila budoucnost Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), protože Rusko nemá finance zajistit další chod projektu bez pomoci Washingtonu. Na- psal to ruský tisk, který vidí jako možného “vítěze” Čínu. Pokud Američané na delší dobu odstaví lety svých raketoplánů, ISS bude zakonzervována a odpadnou tak i ruské lety ke stanici, “padne celý vesmír do klína Číňanům”, napsal list Kommersant.

Paramount stahuje film o astronautech v nesnázích

New York (ČTK) –

Upoutávka na nový sci-fi film The Core, zachycující posádku raketoplánu v nesnázích, je po sobotní katastrofě amerického raketoplánu Columbia stahována z kin v USA. Má se za to, že po katastrofě Columbie, při níž zahynulo všech sedm astronautů, je to příliš citlivá záležitost.

Raketoplány prý nesplnily očekávání

Washington (ČTK) –

Americký program vypouštění raketoplánů, který se datuje od roku 1981, nikdy nenaplnil hlavni očekáváni a to, že bude levnější alternativou cestování do kosmu než klasické rakety. Píše to americký tisk. Myšlenka byla jednoduchá. Místo drahých raket, které shoří v ovzduší a vynesou na oběžnou dráhu jen náklad na své špici, se postaví nosný systém tak, aby se alespoň část vrátila zpět na Zemi a byla znovu použitelná. Místo elegantního systému však vznikl hybrid.. který nesčítal výhody rakety a znovu použitelné rakety, nýbrž, jak se zdá, násobil rizika i cenu.


5.únor 2003

Moravskoslezský Deník

Přibyl: Columbii a Challenger pojí několik zajímavých shod

Lucie Kuczynská

Brno. Hvězdné lodi padají v obou kosmických supervelmocích, říká v souvislosti s víkendovou tragédií raketoplánu Columbia Brňan Tomáš Přibyl, který patří k největším tuzemským odborníkům na astronautiku. Dnes má převzít za publicistiku v oblasti astronomie Cenu města Brna - sám však přiznává, že v souvislosti s havárií Columbie moc důvodů k úsměvu nemá.

Podrobně jste se zabýval havárií raketoplánu Challenger v roce 1986. Vidíte nějakou paralelu mezi haváriemi Challengeru a Columbie?

Ano i ne. Záleží na úhlu pohledu, z jakého se na obě tragédie díváme. Z technického hlediska jsou obě události diametrálně odlišné - Challenger byl zničený při startu, Columbia při přistávacím manévru. Na Challengeru selhalo těsnění startovacího motoru, na Columbii pravděpodobně, i když si na přesné vyšetření příčin její zkázy budeme muset ještě nějaký pátek počkat, systém pasivní tepelné ochrany. Na druhé straně tady několik zajímavých shod je: posádka byla v obou případech sedmičlenná - pět mužů a dvě ženy. Velitel raketoplánu byl v obou případech bývalý příslušník US Air Force a vydával se na druhý let. Pilot byl vždy bývalý příslušník US Navy a letěl poprvé. V obou posádkách byl astronaut černé barvy pleti a zástupce asijské menšiny. A také v případě obou posádek jeden člen- poutal větší pozornost než ostatní astronauti - na Challengeru učitelka Christa McAuliffeová,na Columbii izraelský astronaut Ilan Ramon. A mimochodem, jedna z astronautek na Challengeru měla izraelské předky.

V souvislosti s pádem Columbie padly i zmínky o terorismu. Myslíte si, že si teroristé budou brát za cíl také vesmírné lodě?

Ano, mohli by. Cílem terorismu je upozornit a kosmická loď je z tohoto hlediska nesmírně za- jímavým cílem - ostatně vidíte sami, jakou pozornost poutá zkáza Columbie. To vše naznačuje skutečnosti, že šlo o “běžnou provozní nehodu”.

V porovnání s Ruskem se zdá počet vesmírných tragédií se smrtelnými následky v USA vyšší. V čem to podle vás tkví?

To není tak úplně přesná informace. Amerika ztratila své astronauty při dvou kosmických haváriích - při Challengeru a Columbii. Ostatní byly nehody při výcviku. Rusko mělo také dvě havárie “za letu” -lodi Sojuz 1 a 11. Plus samozřejmě ne- štěstí při pozemní přípravě. Navíc Američané létají do kosmu častěji než Rusové - dosud uskutečnili zhruba dvakrát tolik startů. Obě kosmické supervelmoci zkrátka prožívají své okamžiky vítězství i “černé hodinky”. A dá se říci, že poměrně rovným dílem.

Pokud se prokáže jako příčina havárie opotřebení raketoplánu. měli by podle vás Američané přerušit lety do vesmíru do doby. než posta- ví nové vesmírné lodě?

Tady vyvstává otázka, co byla skutečná příčina havárie stroje – těžko, ale opotřebení celého raketoplánu, spíše to mohla být jen »únava” některých částí. V takovém případě bude třeba identifikovat “slabá místa”, závady odstranit ,a zlepšit systém kontroly. Vývoj zcela nového stroje by trval v ideálním případě šest až osm let, přičemž nikde není psáno, že by byl lepší než stávající technika. Raketoplány v současné podobě se do vesmíru dříve či později vrátí.

 

Moravskoslezský Denník

Odborník z NASA předpověděl tragédii

Washington

Pekelný scénář s přehřátím, rozlomením a pádem Columbie se v sobotu odehrával přesně tak, jak ho nastínil americký odborník na vesmírné lety Gregory Katnik.

Tento zaměstnanec vesmírné agentury NASA déle než pět let upozorňoval na poškozování tepelného štítu raketoplánů, což se stalo osudným dvěma ženám a pěti mužům při posledním letu Columbie. Gregory Katnik již v roce 1997 poukazoval na to, že zledovatělá izolační pěna palivové nádrže se při několika startech lodi opakovaně odtrhuje a naráží do keramických destiček tepelného štítu, který chrání kosmickou loď před shořením při sestupu do atmosféry.

První výsledky pátrání po příčinách roztržení raketoplánu Columbia ukazují, že právě tato závada se stala sedmi astronautům osudná. Odtržená pěna, kterou obalil led, nejspíš poškodila tepelný štít vesmírné lodi, která při sestupu začala hořet.

Představitelé NASA tuto opakující se závadu ne- považovali za vážnou. Dokonce vystrnadili ze své- ho poradního bezpečnostního sboru Seymoura Himmela a další čtyři experty na vesmírné lety, kteří poukazovali na nebezpečné technické závady raketoplánu Columbia ohrožující životy posádek. Gregory Katnik o závadě ve své zprávě s datem 23. prosince 1997 napsal, že raketoplán Columbia má z předchozích letů poškozeno tři sta keramických destiček. “Kontrola prokázala, že poškození keramických součástek není normální,” zdůraznil tehdy ve svém rozboru Katnik. Vedení NASA sice nechalo část zničených destiček vyměnit, ale neznepokojovalo se příčinou tohoto stavu. A tak úlomky zledovatělé pěny z přídavné nádrže soustavně ničily při dalších startech tepelný štít. Katastrofa nejspíš musela jednou přijít. A přišla. (The New York Times, Ir)

Astronom pozoroval rozpad vesmírného korábu

Los Angeles .

Anthony Beasley z radioastronomické laboratoře Kalifornského technického institutu sdělil, že se mu podařilo dalekohledem zachytit okamžik, kdy se od raketoplánu Columbia oddělovaly úlomky. Nastalo to při průletu raketoplánu nad Kalifornií v sobotu ráno místního času. Columbia vyslala světelný signál, pak se začala přetáčet, řekl včera Beasley.

Rabín citoval výrok, který chtěl vyslovit astronaut

Houston . Tryzna za izraelského astronauta Ilana Ramona, jenž zahynul při havárii Columbie, se v noci na včerejšek uskutečnila v Houstonu, kde je centrum vesmírných letů. Rabín Roy Walter při ní přečetl z knihy Mojžíšovy pasáž, kterou chtěl Ramon sám citovat po návratu z vesmíru. Pasáž končí slovy: “Což někdo slyšel hlas Boží mluvící z ohně, jako se stalo vám, a přežil? “

Trosky Columbie byly pro děti atrakcí

Nacogdoches .

Trosky Columbie byly do včerejška nalezeny na více než 2000 místech, na rančích, trávnících před domy i na školních hřištích. Je však zřejmé, že úkol najít všechny zbytky raketoplánu, nebude brzy ukončen. “Trosky možná nebudou objeveny po týdny, měsíce, roky. Některé možná nebudou nalezeny vůbec,” připustil včera Thomas Kerrs, šerif městečka Nacogdo- ches, kam jich dopadlo nejvíce. Náměstí v Nacogdochesu se stalo symbolem národní tragédie. Lidé tady pokládali květiny nebo jen zanechávají lístečky s výrazy lítosti a bolesti. Úlomky vesmírného stroje podle svědků doslova pršely z nebe. Rozprskly se do prostoru sto šedesát krát dvacet kilometrů na východě Texasu. Kromě malých úlomků to byl i dvoumetrový kus kabiny, který se v okresu Nacogdoches zabořil do země. Jen zázrakem při dopadu nikoho nezranil.

Reportér BBC Andy Gallacher,který se jako jeden z prvních novinářů do Nacogdochesu dostal,popsal,že doutnající kusy Columbie byly hustě rozsety po širokém okolí a že z letadla to vypadalo , jako by celý kraj spaloval lesní požár.

Největší část, která vypadala jako kus vlnitého plechu, dopadla přímo na náměstí. “Byla to rána. Rozdrnčelo to sklo v okně. Trvalo to asi pět vteřin, nevěděla jsem, co se děje,” řekla reportérovi BBC studentka Adie Massriaová.

S částmi raketoplánu si ihned začaly hrát malé děti, pro které to byla zábava najít na každém rohu nějaký záhadný kus šrotu, který spadl z nebe. “Viděla jsem, jak s tím pobíhají v ulicích,” vylíčila situaci- Massariaová. Mnozí rodiče pak strnuli, když NASA vydala varování, aby se lidé trosek nedotýkali, protože mohou být toxické. Přesto si je lidé odnášejí jako suvenýry. NASA odhaduje ,že se z nehlídaných míst ztratilo sto kusů raketoplánu. Za největší ztrátu považuje vesmírná agentura zmizení části počítačového zařízení raketoplánu, které mohlo vydat své svědectví o posledních chvílích stroje.

(srn, bbc, čtk)


6.únor 2003

PRÁVO

Nalezeno tělo Izraelského astronauta Ilana Ramona

WASHlNGTON/HOUSTON TEL AVIV (CNN. DPA, hor) –

Část tělesných ostatků izraelského astronauta Ilana Ramona nalezly pátrací týmy v noci na včerejšek ve východním Texasu v klíčové přední části havarovaného raketoplánu Columbia.

NASA i americká armáda potvrdily, že Ramon je prvním členem posádky, jehož tělo bylo zcela jednoznačně identifikováno.

NASA informovala představitele izraelské armády v Houstonu, že tělo plukovníka Ilana Ramona bylo identifikováno,” oznámil mluvčí kosmické agentury. “Úřední identifikaci provedla NASA a izraelští zástupci byli pouze formálně informováni o výsledku,” dodal s tím, že všechny nezbytné přípravy k převozu pozůstatků do Izraele k pohřbu se uskuteční během několika dní. Agentura Reuters hovoří o nálezu těla plukovníka Ramona, DPA o částech těla, CNN o pozůstatcích. Agentura AFP jako jediná uvedla, že po provedené analýze DNA neexistují pochybnosti o jeho identitě”. Podle téže agentury izraelský vojenský rabín Israel Weiss odmítl v rozhlase “z úcty k rodině” sdělit bližší údaje o nalezených pozůstatcích astronauta.

Pro izraelskou stranu byly nález a identifikace aspoň části těla velmi důležité, protože pouze v takovém případě lze uspořádat nábožensky regulérní pohřební obřad.

Podle židovské tradice je každá část roztříštěného lidského těla posvátná a má být pohřbena. To je důležité například proto, že věřící manželka se nemůže stát vdovou s právem znovu se vdát, dokud rabinát neuzná manžela za mrtvého.

Katastrofu mohl zavinit i kosmický odpad

WASHINGTON/HOUSTON/Tel Aviv(CNN. DPA, hor)

Čtyři dny po havárii amerického raketoplánu se objevila nová teorie o jejích příčinách americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) nevyloučil, že Columbii mohla zasáhnout část kosmického odpadu. Pro NASA zůstává zatím nejpravděpodobnější příčinou tragédie kus izolačního materiálu, který se oddělil od přídavné nádrže a zasáhl levé křídlo raketoplánu po startu 16.ledna.

Řídící letu Milt Heflin však pro včerejší vydání listu Los Angeles Times uvedl, že o tom nejsou všichni experti NASA zcela přesvědčeni. Podle něj mohla tepelný štít křídla raketoplánu, složený z křemíkových kachlíků, stejně tak poškodit část kosmického odpadu. Podle inženýrů to potom mohlo vyvolat řetězovou reakci poškození povrchu křídla. Tým expertů NASA došel,ale již v roce 1994 v jedné studii k závěru, že část izolace uvolněná z přídavné startovací nádrže raketoplánu by mohla způsobit katastrofální škody. Podle listu USA Today se podobné problémy jako při nynějším letu Columbie - náhlé zvýšení teploty na jednom z křídel - objevily již při letech raketoplánů v letech 1989 a 1995. Deník The New York Times napsal, že NASA byla varována již v roce 1990, že choulostivým místem, kde by mohl být poškozen tepelný štít, jsou kryty podvozku. Uvolnění izolačních kachlíků v těchto místech by znamenalo roztržení tepelného štítu jako zipu”. Nově objevené trosky raketoplánu tvořil podvozek, část trupu a část ovládacího panelu včetně části palubního počítače. Trosky, které by mohly podstatně přispět ke zjištění, proč se raketoplán nad Texasem rozpadl, se našly v blízkosti hranice s Louisianou. Ve stejné oblasti byla v pondělí nalezena i špička Columbie.

PRÁVO-Zajímavosti-příloha

Ilan Ramon udělal svůj poslední kotrmelec

Když naposledy pětiletá Noa hovořila se svým otcem Ilanem Ramonem (48), vyřkla přání, na které vzápětí odpověděl pobaveným smíchem: “Tati, udělej kotrmelec!” chtěla po něm. Malá Noa pak nemohla odtrhnout oči od televizní obrazovky, na níž otec skoro uličnicky předváděl kotouly a sem tam si střihl i salto. Šlo mu snadno - jako každému, kdo poletuje ve stavu beztíže.

Vladimír Plesník

Osud dopřál Ramonovi privilegium stát se prvním izraelským astronautem v dějinách.

Čtrnáctiletý Asaf, dvanáctiletý Tal, devítiletý Jifta i matka Rona se v houstounském řídicím středisku kosmických letů drželi s Noou za ruce, když si s ním povídali. Těšili se, žertovali, protože už za dva dny se měl vrátit z letu svého života v raketoplánu Columbia.

Populárnější než Eminem

“Izrael vypadá odsud shora velmi malý,” řekl do kamer nejen své rodině. “Ale právě proto je docela klidný a mírový,” dodal Ramon. Věděl, že v tu chvíli nebyl na světě snad jediný Izraelec, jenž by netoužil ocitnout se na jeho místě. Daleko od blízkovýchodního konfliktu, v oranžovém skafandru s vlajkou s Davidovou hvězdou. Plukovník lIan se stal nejznámějším členem posádky. Způsobila to vzrušená teologická disputace izraelských rabínů o tom, kdy a jak má slavit sabat či jak dodržovat pravidla košer stravy, ale i obrázek namalovaný pražským židovským chlapcem Petrem Ginzem, s nímž se toulal po vesmíru. Ocitl se v roli ikony izraelských teenagerů a jeho portrét visel v jejich pokojích častěji než plakát rappera Eminema. “Syn ženy, jež přežila holocaust, a otce, který bojoval za nezávislost, ukazoval, že navzdory tragédiím si lidé našli místo ve světě a mohou být úspěšní,” poznamenal list The Jerusalem Post. V sobotu, když měl přistát, seděl anebo postával celý Izrael u televizí: Byl sabat, odpoledne, nikdo nepracoval, všichni čekali na velkolepý okamžik přistání. Ramonův otec Elizer Wolfermann (79) vyprávěl v televizním studiu o synovi. Bělovlasý muž si připjal na zelený bavlněný svetr emblém amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Pod pulovr si oblékl jako spoluzakladatel státu Izrael bílou košili se širokým límcem. Viděl jsem, jak Ilan dělal pro děti salta,” líčil právě, když ho moderátor přerušil. Režisér přepojil na pobledlého zpravodaje z Floridy. “Máme problém. Spojení s vesmírnou lodí bylo přerušeno,” sděloval korespondent.

Když se obraz vrátil do studia, neseděl už Elizer vedle moderátora. Odvedli ho do vedlejší místnosti. “Tehdy jsem ještě věřil.. Držel jsem se naděje jako klíště. Ilan často létal bez spojení,” svěřil se později.

Měl za sebou skvělou kariéru

Bez rádiového spojení letěl v roce 1981 jako nejmladší z osmi pilotů izraelských bojových letadel F-16, aby srovnal se zemí irácký jaderný reaktor Osirak. “Dokázali něco, co mnozí považovali za nemožné. Ramon měl tehdy pouze hodnost kapitána, ale věděli jsme, že je ideálním mužem pro tuto akci. Byl velmi chladnokrevný,” vzpomínal generál Arnos Jadlin, který útoku na reaktor velel.

Riskantní akce po několikahodinovém letu přes nepřátelské Jordánsko a Irák představoval vrchol jeho oslnivé letecké kariéry. V osmnácti letech vstoupil do vzdušných sil, stal se nejlepším absolventem letecké školy, v jomkipurské válce v roce 1973 a tažení v Libanonu v roce 1982 obdržel vysoká vyznamenání. Poté, co tehdejší premiér Simon Peres a americký prezident Bili S Clinton podepsali dohodu o účasti Izraele v programu letů raketoplánů ~ NASA, padla volba na Ramona. S rodinou se přestěhoval do texaského Houstonu. Daleko od vlasti se připravoval čtyři roky. Mise se pořád odkládala.

Sen shořel už před přistáním

Skončila v sobotu v 16.19 místního času, kdy se dočasné obydlí astronautů změnilo v ohnivou kouli. Ramonova otce převezli zaměstnanci televize do Beerševy. “Už nemám syna”, opakoval tiše. “Můj syn zahynul”. Jak bych se podle vás měl cítit? Je to smutné, nepředstavitelně smutné.” Ilanův bratr Gadi ještě na sobotu večer chystal na počest návratu Columbie velkou hostinu ve své restauraci ve městě Zichron Jáakov:” Chtěl jsem ,aby věděl, že jsem na něj pyšný.Pyšný to bylo to pravé slovo.”

Bez dechu sledovali diváci pořád stejné záběry, Televizní moderátoři zvyklí na to, že denně informují o mrtvých, nemohli zadržet slzy.

“Mami, jak člověk může zemřít v kosmu? Lidé přece umírají na Zemi,” ptala se tou dobou Noa, Matka Rona si pořád četla manželův poslední vzkaz zaslaný elektronickou poštou: “I když je to tady všechno fantastické, už se nemohu dočkat, až vás uvidím a sevřu do náručí,” Ramon měl po přistání na mysu Canaveral vystoupit z kabiny s izraelskou vlajkou na ramenou. Měl to být okamžik pro učebnice dějepisu. Lidé měli zapomenout na teror, recesi a hrozbu války s Irákem. Místo toho židovský stát zase oplakával vyhaslý život.

“Vím, že můj let znamená pro mnohé Izraelce naplnění jejich snu. Především pro ty, kdo přežili holocaust,” řekl Ramon minulý týden v kosmu. Ukazoval přitom na kameru starý obrázek nakreslený Petrem Ginzem v terezínském ghettu krátce předtím, než ho nacisté zabili v Osvětimi. Chlapec namaloval svou představu pohledu na Zem z Měsíce. Ramon vzal kresbu do vesmíru, aby vrátil naději mnoha roztrpčeným Izraelcům. Columbia byla první mírovou misí v Ramonově životě. První, ze které se nevrátil.

PRÁVO

NASA nalezla ostatky židovského pilota

Hemphill

Pátrací týmy našly v noci na včerejšek část trupu havarovaného raketoplánu Columbia. V troskách objevily i tělesné pozůstatky izraelského astronauta Ilana Ramona.

Ramon je prvním z astronautů, jehož pozůstatky byly identifikovány. Jeho tělo pátrači nalezli v blízkosti hranice státu Texas s Louisianou.

“Vesmírná agentura informovala představitele izraelské armády v Houstonu, že tělo izraelského plukovníka Ilana Ramona bylo identifikováno,” řekl mluvčí NASA s tím, že všechny nezbytné přípravy k převozu ostatků do Izraele se uskuteční během několika dní. Pro Izraelce byl nález a identifikace části těla důležitý, protože jen v takovém případě lze bez problémů uspořádat židovský pohřební obřad. Podle židovské tradice je každá část lidského těla posvátná a má být pohřbena. To je důležité, neboť manželka se nemůže stát vdovou s právem znovu se vdát, dokud rabinát neuzná manžela za mrtvého. Ramon sice nebyl věřící, ale považoval se za prvního vyslance všech židů v kosmu.

V synagoze amerického Houstonu se za Ramona v pondělí konala tryzna,které se zúčastnilo na dva tisíce lidí.

Na místě nálezů Ramonových ostatků vyšetřovatelé objevili kromě špičky raketoplánu Columbia rovněž podvozek a další část ovládacího panelu stroje. Tyto nálezy by mohly přispět ke zjištění, proč se raketoplán rozpadl.

Čtk,sm

Lidové Noviny

Vědci varovali NASA už před 10 lety

Američané přiznali, že příčinou zániku raketoplánu Columbia mohl být náraz zmrzlé izolace do křídla

Achillovou patou

raketoplánů je poškození izolačních destiček při startu, tvrdily vědecké zprávy z 90. let.

WASHINGTON –

Již v roce 1990 a znovu o čtyři roky později dostal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vážné varování, že

pokud by během startu některého z raketoplánů došlo k rozsáhlejšímu poškození tepelné izolace na křídlech, stroj by byl odsouzen k záhubě. Problém této Achillovy paty v konstrukci raketoplánů se však technikům NASA nikdy nepodařilo vyřešit. Právě poškození tepelné izolace na levém křídle bylo podle dosavadních indicií příčinou katastrofy raketoplánu Columbia, který se v sobotu rozpadl nad Texasem.

Poškození tepelných destiček při startu označila za “nejslabší místo raketoplánu” zpráva, kterou pro NASA vypracoval tým vědců z Carnegie-Mellonovy univerzity pod vedením Paula Fischbecka v roce 1990. “NASA brala naše zjištění vážně,” prohlásil Fischbeck v úterý. , “Ale problém se jí nikdy nepodařilo vyřešit.” Fischbeck zpracoval pro NASA další zprávu o čtyři roky později. V ní konstatoval, že k určitému a poškození tepelné ochrany na křídlech dochází prakticky při každém startu raketoplánu, a varoval, že pokud by izolační destičky byly poškozeny ve větším rozsahu, vedlo by to ke zničení stroje při jeho sestupu do atmosféry.

Astronaut Ramon bude pohřben v Izraeli

~ Právě to se podle všeho stalo při startu Columbie 16. ledna, kdy do levého křídla narazil kus zmrzlé izolační pěny z hlavní nádrže. NASA to tehdy údajně nepovažovala za problém pro bezpečnost letu. V posledních dnech ,ale názor změnila. Ředitel programu letů, raketoplánů Ron Dittemore prohlásil, že incident při startu mohl být “příčinou potíží, které vedly k zániku Columbie”. Pokud to ‚další vyšetřování potvrdí, bude to znamenat vážný problém. Prokáže se, že “svazková” konstrukce raketoplánu, sestávající z hlavní nádrže, přídavných raket a vlastního orbitálního modulu, je od základu chybná.

Vyšetřovatelé doufají, že se jim podaří najít příčinu katastrofy díky troskám, které byly rozesety po obrovském území USA. Některé z nich, jež by podle NASA mohly být ztracenými izolačními destičkami nebo částmi křídla, byly nalezeny v Kalifornii a Arizoně, tedy v místech vzdálených více než 2000 kilometrů od místa, nad nímž se Columbia rozpadla. Pátrací týmy v Texasu v úterý rovněž našly klíčové součásti raketoplánu - část trupu a podvozku. Jiní odborníci se soustředí na studium videozáznamů katastrofy: v rukou nyní mají materiál natočený z vojenského vrtulníku nad Texasem.

Vyšetřovatelům se také podařilo identifikovat ostatky prvního izraelského astronauta Ilana Ramona, který byl jedním ze sedmí lidí na palubě. Ostatky mají být v nejbližší době převezeny do Izraele. ap, rh


7.únor 2003

Lidové Noviny

Vyšetřovatelé: Pád raketoplánu nezpůsobil incident při startu

HOUSTON, Texas- Spojené státy včera odmítly teorii, že za katastrofou raketoplánu Columbia mohla poškozená izolace vesmírného stroje.

Vyšetřovatelé NASA dosud měli za to, kus izolace, odtržený z hlavní nádrže během startu, narazil do křídla stroje, poškodil na něm termoizolační destičky a způsobil rozpad raketoplánu při sestupu do atmosféry.

“Nedává nám smysl, že by tento kus izolace byl příčinou ztráty Columbie a její posádky,” prohlásil šéf letů raketoplánů Ron Dittemore.

Vyšetřovatelé se nyní soustřeďuji na jiné teorie. Patří mezi ně i možnost, že na palubě došlo k odpálení nouzové nálože pro vysunutí podvozku, nebo že raketoplán narazil na oběžné dráze do některé z tisíců trosek starých družic a raket.

NASA: Izolace Columbii nepoškodila

Vyšetřovatelé zpochybnili, že by za katastrofu raketoplánu mohl náraz pěnové izolace do křídla při startu

Spálenou topinku a zvířecí kosti místo trosek Columbie přinesli vyšetřovatelům někteří Američané.

HOUSTON, Texas, USA –

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) zpochybnil teorii, že za zkázu raketoplánu Columbia může náraz pěnové izolace do levého křídla při startu. Podle NASA neměl tento materiál šanci poškodit izolační destičky na křídle tak, aby při sestupu raketoplánu do atmosféry vypověděly funkci. Odborníci NASA si nárazu uvolněného kusu izolace do křídla všimli na záznamu krátce po startu. Z jejich analýzy vyplynulo, že incident “neohrozil bezpečnost letu”. Po sobotní katastrofě nejstaršího amerického raketoplánu,ale šéf letů raketoplánů Ron Dittemore podle televize CNN přiznal, že NASA považuje náraz utržené pěny za “klíčovou příčinu událostí, které vedly ke ztrátě Columbie”. Včera ovšem Dittemore prohlásil pravý opak. “Muselo to být něco jiného,” řekl novinářům, kterým přinesl. ukázat podobný kus izolace jako ten, který se 16. ledna uvolnil při startu Columbie. Utržená část byla zhruba padesát centimetrů dlouhá a vážila kolem jednoho kilogramu. Podle Rona Dittemorea neletěla tak rychle a nevážila tolik, aby křídlo vážně poškodila. Šéf programu raketoplánů rovněž odmítl tvrzení některých odborníků, podle nichž se společně s pěnou uvolnil i kus ledu. Dittemore prohlásil, že materiál používaný pro izolaci hlavní nádrže vodu nepropouští a v den startu technici na izolaci žádný led nenašli.

NASA údajně v posledních dnech prověřuje i možnost , že za zničení izolační vrstvy na křídlech mohl náraz “vesmírného odpadu”, tedy částí starých družic a raket, které se pohybují v okolí naší planety. Pátrání po příčině zkázy Columbie se nadále soustředí na trosky , které jsou rozesety na jihu USA ,vyšetřovatelé jich našli již na dvacet tisíc. Někteří místní obyvatelé je však někdy upozorňují na věci,které s raketoplánem vůbec nesouvisejí.

V Arizoně jim tak lidé přinesli spálenou topinku a v Louisianě zvířecí kosti a zástěrku z kamionu. Malý chlapec v Texasu zavedl policii k vyhozenému alternátoru z Chevroletu. A starší dáma v louisianském Shreveportu je přivolala k vaječnému žloutku na své verandě. “Měli na palubě Columbie vajíčka?” ptala se prý.

Další lidé nacházejí skutečně trosky raketoplánu Columbie –a nechávají si je. V Texasu byly ve středu obviněny dvě osoby z krádeže federálního majetku. Jeden z obviněných nepředal úřadům část tištěného spoje z Columbie a druhý kus izolační tkaniny. Policie také vyšetřuje zhruba 17 lidí, kteří se po havárii snažili prodat trosky na internetu.

Ap,rh

Američané jsou pionýři vesmíru

Pád raketoplánu Columbia oživil v USA debatu o smyslu lidských obětí

Cesta výzkumu a objevů není možnost, kterou jsme si zvolili. Je to touha zapsaná do lidských srdcí,” řekl prezident Bush při projevu k uctění památky astronautů z raketoplánu Columbia. Proslov prezidenta jen stěží skrývajícího slzy odpovídal cítění velké části Američanů. Lety do vesmíru pro ně nejsou jen další oblastí vědy a podnikání, ale mají i symbolický a etický význam. Přes vlnu emocí se ovšem někteří pokusili najít i racionální argumenty pro lety do vesmíru či proti nim. Většina lidí, kteří byli nejvíce po- hnuti smrtí sedmi astronautů, patřila k zastáncům vysílání lidí do kosmu. Pokud by byl program zastaven, byla by oběť posádky zbytečná, tvrdili. Tento pocit sdílely i rodiny astronautů. “Poslání Columbie musí pokračovat ve prospěch našich dětí,” napsali pozůstalí ve společném prohlášení. “Jen kvůli tomu, že mise skončila neúspěchem, nemusejí skončit i vaše sny,” uvažovali studenti, kteří se podíleli na školním programu zařazeném mezi vědecké projekty letu Columbie. “Bylo by to znevážení astronautů, pokud bychom výzkum zastavili. Musíme pokračovat,” uvedl jeden z nich pro New York Times. Hrdinové, průkopníci, povinnost, poslání - to byla slova nejčastěji užívaná Američany, kteří letům přikládají vyšší, ať už čistě morální, nebo morálně-politický význam. Zaznívaly v nich i reminiscence na jeden z “kodifikovaných” rysů amerického národa: Jsme národem průkopníků, pionýrů. “Každý z členů posádky Columbie byl pionýr,” řekl vůdce senátní většiny BilI Frist. “Jsme díky Bohu Američané. Všichni jsme potomky pionýrů,” byl přesvědčen i bývalý astronaut William Fisher. Důvody, proč politická elita USA podporuje lety s lidskou posádkou, někdy bývají i čistě pragmatické. Dobývání vesmíru je díky účasti lidí věnováno více pozornosti. Úspěchy astronautů posilují národní hrdost. “Jen si pomyslete, jak hrozné by to bylo, kdybychom neměli vesmírné úspěchy v době, kdy jsme byli uprostřed vietnamské války, Watergate a všeho toho,” připomněl časopis Tlme slova exprezidenta Richarda Nixona.

Komentátoři upozornili na to, že součást sebeidentifikace Američanů tvoří i niterné sepětí s moderní technologií. Právě proto pro ně byl tak těžkým úderem teroristický útok z 11. září 2001, který USA zastihl nepřipravené. Exploze raketoplánu je podobným šokem, a jednou z priorit vlády by tak mělo být co nejrychlejší zjednání nápravy. “Výzkum vesmíru demonstruje naši národní vůli a odhodlání vést i svět. Budeme-li sedět stranou, přestaneme být na špici nejen v oblasti vesmírného výzkumu,” tlumočil listu The Washington Times ideologický koncept bossů státního úřadu pro vesmír (NASA) bývalý velitel Columbie Jack Lousma. Podle odpůrců tohoto přístupu lidé jako Lousma reprezentují starou “politizující” gardu NASA. Nepřiměřené riskování lidskými životy ale nelze ospravedlnit.

Vzhůru na Mars!

Jedním z důvodů, proč by měl být zastaven program letů raketoplánů s lidskou posádkou, je finanční náročnost neodpovídající výsledkům. Raketoplány měly původně zajistit vynášení družic levněji než klasické] rakety. Pravda je ale opačná. Podle komentátora časopisu Time by “kapitalismus měl vyloučit tuto neefektivitu, ale v americkém systému se výdaje na raketoplány staly politicky atraktivní”.

Hlavním přínosem letů astronautů se podle Washington Post stala technologie digitálního přenosu obrazu a “chladicí obleky” využitelné při práci ve vysokých teplotách. Úspěchy vědy se ,ale stávají nevýznamnými při srovnání se slzami v očích dětí” zahynuvších astronautů soudí list Washington Post si současně všiml, jak od časů tragédie raketoplánu Challenger před 17 lety vzrostl počet lidí, pro něž je pád Columbie jen jednou z mnoha událostí. Především mladí lidé symboličnost obětí nevnímají. “Myslím, že média by se neměla chovat, jako by nastoupil konec světa, zní jeden z typických názoru.

Tragédie Columbie i sporné výsledky programů letů s lidskou posádkou ovšem nemusejí vést k tomu, že do vesmíru budou létat jen roboty . Charles Krautharnmer z Washington Post považuje za hlavní důvod pochybností o smyslu lidských obětí to, že cíle současných letů jsou pouze rutinní. “Fantastické riziko může být ospravedlněno jen fantastickými poutěmi,” tvrdí s tím, že lidstvo by mělo začít pracovat na letu k Marsu. A zalidnění vesmíru obecně.

Pavel Máša-redaktor LN

PRÁVO

NASA opouští verzi o nárazu pěny

HOUSTON (DPA. CNN. čTK, hor)

- Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na základě dosavadního vyšetřování ustoupil od verze, že prvotní příčinou zkázy raketoplánu Columbia byl náraz kusu izolační pěny do jeho levého křídla při startu 16. ledna. “Utržený kus izolační pěny nemůže být příčinou neštěstí. To prostě nedává smysl,” řekl ve středu večer v Houstonu ředitel programu raketoplánů v NASA Ron Dittemore.

“Domníváme se, že musel existovat jiný důvod, a proto v současnosti pátráme všemi směry,” dodal Dittemore. Ukázal novinářům kus izolační pěny stejného druhu, jaká při startu odpadla z přídavné nádrže na křídlo raketoplánu, aby dokázal, že ani její blok dlouhý asi 50 centimetrů s váhou asi 1,2 kilogramu nemohl tepelnou izolaci křídla z křehkých kachlů poškodit. Odmítl také, že by na křídlo dopadl led, i možnost, že by škodu způsobila i pěna nasáklá vodou a zmrzlá. Pěna je totiž nesavá, takže nemohla být zledovatělá,zdůraznil. Ve středu se v americkém tisku objevily spekulace, že raketoplán se mohl na oběžné dráze srazit s kusem vesmírného odpadu, který krouží kolem Země jako pozůstatek po letech různých umělých těles. Tuto možnost NASA nevyloučila.

Již přes 13 tisíc trosek

Pracovníci NASA a dobrovolníci mezitím již shromáždili na 13 tisíc úlomků Columbie, roztroušených nejvíc ve státech Texas a Louisiana. “Nalezli jsme důležité části, mimo jiné díl, který se zdá být kusem křídla,” řekl pro televizi CNN šerif Thomas Kerss z Texasu. V Kalifornii byl objeven kus ve tvaru talíře, který by mohl být držákem izolačních kachlů. To by mohlo být pro NASA vodítkem pro další vyšetřování. Americké ministerstvo spravedlnosti zpřísnilo postup proti lidem, kteří nalezené trosky zatajují, protože si je chtějí nechat jako suvenýry: 43 letá žena a 23 letý muž usvědčení z krádeže “federálního majetku”, byli již včera obviněni a jdou před soud.

Rekonstrukce

NASA se nyní soustřeďuje na rekonstrukci posledních 32 vteřin vysílání dat z Columbie. V této době byl již přerušen kontakt s pozemní přijímací stanicí v texaském Houstonu, ale palubní přístroje Columbie data ještě vyslaly. Experti se domnívají, že právě tato data by jim mohla pomoci odhalit příčinu havárie Columbie. Indie se rozhodla na památku astronautky KaIpany Chawlaové, která byla indického původu, přejmenovat svůj první meteorologický satelit. Stalo se tak včera na smuteční slavnosti v Dillí, pří níž premiér Atal Bíhári Vádžpéjí satelit nesoucí dosud obyčejný název METSA T přejmenoval na Kaplana1.

Ramonův syn chce také do vesmíru

První izraelský astronaut Ilan Ramon, jehož ostatky již byly identifikovány, bude pohřben s vojenskými poctami příští úterý v obci Nahalal na severu Izraele. Nejstarší syn Ilana Ramona, 15 letý Assaf chce jít ve stopách svého otce a stát se rovněž astronautem. Řekl to včera v rozhovoru pro izraelský list Ma‘ariv. “Chci být také astronautem a letět do vesmíru,” řekl chlapec. Dodal, že jako malý chtěl být pilotem, ale po sobotním neštěstí Columbie, při němž spolu s dalšími šesti členy posádky zahynul i jeho otec, se rozhodl svůj cíl změnit a stát se astronautem. Na vojenskou základnu Dover v Delaware mezitím ve středu v noci dorazily rakve s pozůstatky sedmi astronautů, jež tam mají být identifikovány.


8.únor 2003

Moravskoslezský denník

Santa‘ Cruz .

Spálená topinka, zástěrka z náklaďáku, vaječný žloutek, automobilový alternátor. To všechno by mohlo být ze zříceného raketoplánu Columbia, myslí si poctiví nálezci.

Horliví Američané zaplavují sběrná střediska vším možným. Spousta předmětů, které obyvatelé v dobré víře nahlásí coby kousek kosmické lodi, se však ukáže jako obyčejné smetí,napsala včera agentura AP.

»Je snadné nechat se zmást. Všude v přírodě i ve městech se na zemi válí spousta věcí,” říká Michael Kostelnik z americké vesmírné agentury NASA.

Od sobotního neštěstí NASA nasbírala více než 12 tisíc kousků trosek raketoplánu od malých kovových kousků až po dvousetkilogramovou špičku trupu, stejně jako spálené pozůstatky těl astronautů.

Jenže jak sbírání pokračuje, narůstá hora věcí, které pracovníci NASA pečlivě seberou, prozkoumají, a hodí do

odpadků. Patří mezi ně spálená topinka z Yumy v Arizoně a kus oranžové pěny,která byla kdysi součástí lodi na jedné z floridských pláží.V Louisianě musel úřad šerifa zkoumat zvířecí kostičky a spálené pěny, která byla kdysi součástí lodi na kameny, na něž upozornila bdělá veřejnost. Z jednoho údajného kousku raketoplánu se vyklubala zástěrka z náklaďáku. A ve Shreveportu přivolala starší dáma záchranáře poté, co našla na verandě vaječný žloutek. “Měli na palubě Columbie vajíčka?” ptala se. V Texasu zavedl místní chlapec vyšetřovatele do lese ke kovovému předmětu, ze kterého se vyklubal starý alternátor z Chevroletu. V Arizoně, kde FBI prověřoval několik desítek ohořelých předmětů, které neměly s vesmírným korábem nic společného, guvernérka Janet Napolitano poprosila spoluobčany: “Nepřehánějme to. Ne každý kousek spáleného kovu nebo popela, který se u nás najde, musí nutně být součástí raketoplánu Columbie.” Ovšem mluvčí NASA Mike Curie to vidí jinak. “Radši prověříme tisíc zbytečností, které nebyly součástí raketoplánu, abychom neminuli tu nejdůležitější.” (ap, čtk)

NASA tvrdí, že pěna havárii nezpůsobila

Houston

Katastrofu raketoplánu Columbia nezpůsobilo poškození izolačního štítu, jak se dosud domnívali odborníci. Vesmírná agentura NASA změnila po dosavadním vyšetřování svůj původní názor, že příčinou pádu Columbie byl náraz kusu izolační pěny do keramických destiček na levém křídle raketoplánu. V novém stanovisku NASA uvádí, že silné poškození tepelné izolace nemohlo způsobit tragédii, při níž zahynulo všech sedm členů posádky. »Utržený kus izolační pěny nemůže být příčinou neštěstí. To prostě nedává smysl,” prohlásil ve středu ředitel programu raketoplánů v NASA Ron Dittemore. ( čtk)

 

PRÁVO

HOUSTON/MOSKVA

(DPA, RIA-Novosti,hor)- Týden po zkáze raketoplánu Columbia začala včera v řídícím středisku v texaském Houstonu pracovat nezávislá vyšetřující komise.

V jejím čele stojí bývalý admirál Harold Gehman, který se osvědčil při vyšetřování bombového útoku na americkou vojenskou loď Cole v Jemenu v roce 2000.Dalšími přibranými odborníky, jimiž americký Národní úřadu pro letectví a kosmonautiku NASA komisi doplnil, jsou armádní důstojníci, bezpečnostní experti ministerstva dopravy a odborníci z Amesova výzkumného střediska.

Příčiny poškození stále nejasné

NASA si zatím není jista ,co způsobilo narušení tepelného štítu na levém křídle raketoplánu , po němž začala Columbie hořet a nad Texasem se rozpadla. Její experti zatím ustoupili od původní teze, že křídlo poškodil náraz uvolněné části pěnového těsnění přídavné nádrže, jež do křídla narazila již při startu raketoplánu 16.ledna. Zatím jsou ještě ve hře dvě teorie” křídlo poškodil buď tzv. kosmický odpad., tj. části starých raket či družic, nebo malý meteorit. “Zcela nemůžeme žádnou příčinu”, prohlásil ve čtvrtek ředitel programu raketoplánu v NASA Ron Dittemore.Časopis Aviation Week and Space Technology zveřejnil ve čtvrtek fotografii Columbie krátce před jejím rozpadem pořízenou speciálním teleskopem amerického letectva, určeným ke sledování nízko letících družic. Je na ní zřetelně vidět vážné poškození levého křídla raketoplánu poblíž uchycení k trupu.Zatím se nepotvrdilo, že předmět nalezený ve středu v Kalifornii mohl být držákem izolační kachličky z Columbie. Znamená to , že žádný z více než 13 tisíc kusů trosek nebyl nalezen mimo stát Texas a Lousiana.

Ze sedmičlenné posádky byly doposud nalezeny části několika těl, ale identifikováno bylo zatím jen tělo izraelského astronauta Ilana Ramona, který v raketoplánu seděl nejvíce vzadu. Jeho ostatky mají být pohřbeny v úterý v Izraeli, z USA s nimi pocestuje Ramonova rodina zřejmě o víkendu.

Korekci ISS zajistí Progress

O korekci dráhy Mezinárodní kosmické stanice ISS, kterou vždy po připojení k ní zajišťovaly americké raketoplány, se nyní postará ruské nákladní loď Progress, která se v úterý s ISS spojila. Oznámil to včera náměstek ředitele letu ruské části ISS Viktor Blagov. “Progress k tomu má dostatek paliva”, zdůraznil Blagov. Tiskový tajemník ruské kosmické agentury Rossaviakosmos včera potvrdil, že ve Washingtonu pokračují jednání odborníků o zajištění dalšího chodu ISS.

Lidové Noviny

Jak probíhal zánik Columbie

Vojenské kamery údajně před katastrofou vyfotografovaly poškozenou oblast na levém křídle raketoplánu

Deset až patnáct vteřin, možná o něco více. To je doba, po kterou mohli kosmonauti vnímat okolí poté, co se raketoplán začal rozpadat.

Deset, devět, osm... počítali nahlas rodinní příslušníci kosmonautů. Bylo sobotní ráno místního času u přistávací dráhy Kennedyho kosmického střediska na Floridě.

Martin Uhlíř- redaktor LN

Počítání dospělo k nule. V té chvíli měl raketoplán dosednout. Ale neobjevil se. Neozval se ani supersonický třesk, kterým měl přilétající kosmický stroj ohlásit svůj vstup na scénu. “Rozhostilo se divné, strašné ticho,” řekla novinářům manželka izraelského kosmonauta Ilana Ramona.

První problémy hodinu předtím seděli kosmonauti v křeslech na Columbii a netušili, že jim hrozí nějaké nebezpečí. Pod jejich hlavami (raketoplán se pohybuje vesmírem “břichem vzhůru”) ubíhal Indický oceán, blížili se k břehům Austrálie. Počítač zahájil přistávací manévr. Během zhruba šedesáti minut měla automaticky řízená Columbia proletět rychlostí vystřelené kulky atmosférou, přeletět polovinu glóbu a dosednout na přistávací dráhu.

První technické problémy nastaly dvě minuty po přeletu pobřeží Kalifornie. Výpadek senzorů pro měření teploty kapaliny, která ovládá klapky na levém křídle, ale zatím poplach nevyvolal. Žádný výstražný signál v kabině neblikal ani řídicí středisko nevěnovalo problému velkou pozornost, protože čidla občas během přistávacího manévru selhávají. Nikdo netušil, že do katastrofy zbývá jen zhruba šest a půl minuty.

Jenže v té době se už zřejmě začínala rozpadat tepelná ochrana levého křídla. O pětačtyřicet vteřin později totiž astronom Rick Baldridge, který Columbii sledoval z Lickovy hvězdárny na Mt. Hamiltonu v Nevadě, zaznamenal první žhavý úlomek pohybující se souběžně s raketoplánem.

Podle Mgr. Antonína Vítka, odborníka na kosmonautiku z knihovny Akademie věd ČR a hlavního redaktora internetových stránek Space-40, mohlo jít o jednu z “dlaždic” izolační tepelné ochrany, ale také o větší kus materiálu vyplňujícího mezery mezi jednotlivými dlaždicemi. Zkáza se zřejmě začala šířit z přední, tzv. náběžné hrany levého křídla poblíž trupu. Podle zdrojů zpravodajského internetového servisu Spaceflight Now totiž existují snímky z pozemní kamery amerického vojenského letectva, pořízené minutu před destrukcí raketoplánu. Fotografie ukazují, že náběžná hrana je poblíž trupu poškozena, na snímcích je vidět její rozeklaný okraj. Poškozené místo je v oblasti, kam při startu dopadl odtržený kus pěnové izolace z hlavní nádrže. “Zubatá” náběžná hrana zřejmě odstartovala rozpad křídla, který pokračoval odpadáváním dlaždic a vycpávky mezi nimi. Krátce po zmíněném výpadku senzorů přístroje zaznamenaly růst teploty nad levým křídlem a také v oblasti, kde je uvnitř křídla zasunuta část podvozku. Experti NASA se původně domnívali, že právě v šachtě pro kolo podvozku nastaly první problémy, tato teorie, ale padla.

Jako lyžař na sněhu

Ať už to bylo jakkoliv, s levým křídlem se něco dělo. Odpor vzduchu zde narůstal a Columbii to táhlo doleva. Palubní počítač musel stroj vyrovnávat pomocí kormidel. Pro zkušeného letce, jakým byl izraelský astronaut Ilan Ramon, je utrpením, když cítí, že se s letounem něco děje, ale nemůže se přitom ani podívat na přístroje.

V tu chvíli začala snad nejobtížnější část přistávacího manévru. Počítač změnil naklonění stroje a vedl jej do jakýchsi esovitých obloučků - po vzoru lyžaře, který dělá kristiánky a hraněním snižuje rychlost jízdy (Columbii ovšem místo sněhu brzdil odpor vzduchu). Letoun za tento brzdný manévr platí daň v podobě extrémního růstu aerodynamického a tepelného namáhání. Další varování přišlo z hydrauliky podvozku. “Pořád to je~tě nebylo nic dramatického, i když se údaje o teplotě a tlaku pohybovaly mimo běžně očekávané hodnoty,” říká mgr. Vítek.

Palubní počítač v té době, ale už jen s obtížemi vyrovnával rostoucí odpor na levém křídle. Dokonce na vteřinu a půl zažehl korekční tryskové motory, což je velmi neobvyklé. Je možné, že stroj začal v těchto okamžicích silněji vibrovat.

Poplach

Pochopili kosmonauti, že něco není v pořádku? Zřejmě ne. Vibrace totiž k přistávacímu manévru patří, i když k nim většinou dochází později. “Musíme si také uvědomit, že astronauti na Columbii nebyli příliš zkušení,” upozorňuje mgr. Vítek a připomíná, že velitel a další dva členové posádky letěli teprve podruhé, pro ostatní to byla premiéra.

Podobně to vidí i publicista a odborník na kosmonautiku Pavel Toufar. “Kosmonauti věděli, že počítače korigují dráhu raketoplánu, ale přičítali to nejspíš méně významným pilotním problémům. Rozhodně je nenapadlo, že se hroutí křídlo,” říká. Poplach nastal až o pár vteřin později, když měření teploty a tlaku v pneumatikách levého podvozku úplně selhalo (senzory nevypadly naráz, proto si experti nemyslí, že by explodovala pneumatika; pravděpodobnější je, že žár poškodil elektrické vedení k čidlům). V kabině zablikala výstražná signalizace. V tu chvíli už nemohlo být pochyb o tom, že se něco děje. Údaje o stavu podvozku jsou pro přistání životně důležité. Spojař v řídicím středisku proto odvysílal posádce ,zprávu o výpadku čidel. “Columbia, tady Houston. vidíme vaše zprávy o tlaku v pneumatikách. Nemáme tu poslední,” řekl. “Rozumím,” potvrdil velitel, příjem a stačil říci ještě část dalšího slova, kterému už ale nebylo rozumět - spojení v tu chvíli vypadlo

Proč vypadlo spojení

“S vysokou pravděpodobností, téměř s jistotou můžeme prohlásit, že právě v tomto okamžiku se utrhlo levé křídlo. Jeho kovová konstrukce zkolabovala žárem,” vysvětluje mgr. Vítek.

K tomuto tvrzení vede odborníky jednoduchá úvaha. S raketoplánem lze během přistání komunikovat jen jediným způsobem: prostřednictvím antény na zádi, která míří k speciální družici na oběžné dráze. Pouze úzký kužel vzduchu za zádí totiž propustí rádiové vlny. Jinde tvoří rozpálený ionizovaný vzduch překážku, kterou vlněni neprojde. Kdyby se utrhlo křidlo, raketoplán by se roztočil a anténa by přestala mířit na družici. Spojeni by náhle vypadlo. Přesně to se zřejmě stalo.

Patnáct vteřin hrůzy

Co zažívali kosmonauti? Nelze to říci s úplnou jistotou. Utržení křídla nepochybně předcházela mohutná vibrace a provázela jej silná rána. Vzápětí se Columbia začala rozpadat. “Destrukce raketoplánu mohla probíhat deset, patnáct vteřin. To je podle mého názoru maximální doba, kdy mohli kosmonauti ještě něco vnímat,” konstatuje Mgr. Vitek.

Tento časový odhad potvrzuje i Pavel Toufar. “Po utržení křídla se raketoplán musel prudce stočit,” vysvětluje, ,jako by jej někdo z boku nakopl. Lékaři mohou tvrdit, že kosmonauti v tu chvíli ztratili vědomí. Domnívám se ale, že vědomi neztratili, protože jsou trénovaní.” Utrpení by ovšem mohlo trvat i déle než patnáct sekund, kdyby se ‚ kabina odtrhla od trupu lodi a řítila se k zemi samostatně. Toufar to, ale nepokládá za pravděpodobné. Podle něj zřejmě život kosmonautů ukončila exploze palivových nádrží raketoplánu. “Neví se ale, kdy k ní došlo. Mohlo to opravdu být za delší dobu než patnáct vteřin,” tiká Toufar.

Bezmoc izraelského kosmonauta

Velitel lodi Husband, pilot McCool a izraelský kosmonaut Ilan Ramon (ten seděl na spodní palubě jako pouhý “pasažér‘) pravděpodobně věděli nejlépe ze všech, jak bezvýchodná je situace. Zvláště Ramon musel prožít peklo. Na hrozící katastrofu jej snad upozornila až prudká vibrace před utržením křidla, možná vytušil nebezpečí už dříve. Pro zkušeného letce, jakým Ramon byl, je utrpením, když cítí, že se s letounem něco děje, ale nemůže se přitom ani podívat na přístroje. V takovém okamžiku pociťuje naprostou bezmoc. Pilot a velitel na horní palubě se možná pokusili řídit stroj i poté” co se začal trhat na kusy a padat. Takové jednání nemá žádný smysl, jde o instinktivní reakci. Prokázaly to analýzy neštěstí, k němuž došlo v roce 1967 u České Kameníce. Piloti padajícího jugoslávského letadla] se tehdy podle Toufara snažili stroj řídit, i když už museli vědět, že nemají křídla a zadní část trupu.

Možný problém raketoplánu Columbia:přílišné stáří

Mohl posádku Columbie zachránit raketoplán Atlantis? Odborník na kosmonautiku

Mgr. Antonín Vítek to vylučuje.

LN: Šrám na křídle raketoplánu, který při přistání údajně vyfotografovalo vojenské letectvo USA, možná vznikl už při startu. Mohly jej během letu spatřit kamery na Mezinárodní kosmické stanici?

Rozhodně ne. Nemají tam dost kvalitní optické vybavení. Snad by se daly využít digitální kamery na vojenských špionážních družicích. Už mnohokrát se takto během letu zjišťovalo, zda neodpadly nějaké izolační dlaždice na spodku raketo- plánu. Ani kvalita těchto fotografií však nikdy nevedla k hodnověrným , údajům o rozsahu případných škod. Existuje také síť. kamer americké- ho letectva GEODSS, která se používá k detailnímu snímkování kosmických objektů, ale ani tyto kamery nemají dostatečné rozlišení.

LN: Přesto - mohl odstartovat raketoplán Atlantis a kosmonauty zachránit?

To je naprostý nesmysl. Nikdo si nedovolí vynechat předstartovní testy a ty by zabraly příliš dlouhou dobu. Přestup posádky z poškozeného stroje by byl navíc velice komplikovaný. Kosmonauti měli jen dva skafandry, nebyli vybaveni autonomní manévrovací jednotkou, lodi se nemohly spojit. Je to scénář dobrý leda do hollywoodského sci-fi filmu.

LN: Podcenili tedy experti z NASA vůbec něco?

Tepelný štít raketoplánu je velmi choulostivý. Testy a modelování nicméně ukázaly, že i když odpadne třeba i několik dlaždiček izolační tepelné ochrany vedle sebe (mají rozměry 15x15 cm), konstrukce neprohoří. Havárii Columbie musela způsobit nějaká drastická shoda okolností.

Zřejmě došlo k mechanickému poškození náběžné hrany křídla, která je během přistání nejvíce namáhána. Do této náběžné hrany sice během startu narazil onen mnohokrát zmiňovaný kus pěnové izolace z hlavní nádrže, přesto není vyloučeno, že byla porušena již dříve. Mohlo k tomu, ale dojít i během letu, například po srážce s kusem kosmického “smetí”. Nemohu ale vyloučit, že se na neštěstí podepsala doba, která uběhla od stavby tohoto raketoplánu. Columbia byla dokončena v roce 1979.

Mohlo dojít ke stárnutí uhlíkového kompozitního materiálu, ze kterého je náběžná hrana křídla vyrobena. Tento materiál je sice houževnatý, ale 27 letů do vesmíru, spojených s obrovskými tepelnými výkyvy, mohlo jeho odolnost snížit. Nedá se ani vyloučit, že se během sestupu raketoplán dostal do oblasti turbulencí. To by vyvolalo kmitání křídel, které mohlo způsobit, že materiál náběžné hrany popraskal. Tudy se pak zřejmě dostal rozžhavený vzduch přímo na kovovou konstrukci. Poté z křídla začaly odletovat rozžhavené části a nakonec se utrhlo.

LN: Není určitý problém v propojení NASA a soukromých firem?

V USA je teď velká tendence přesouvat maximum práce na smluvně najaté firmy, mít co nejmíň vlastních zaměstnanců. Má to dobré i špatné stránky, ale pozitiva podle mě převažují. Soukromý sektor určitě pracuje efektivněji. Je ovšem pravda, že žádné výběrové řízení není absolutně čisté. Vždy existují určité tlaky. Můžeme vzpomenout na havárii Challengeru.Výběrové řízení na pomocné rakety tehdy vyhrála jediná americká firma, která vyráběla rakety dostatečné velikosti. Problém byl spíš v tom, že konstruktéři stáli před obrovským problémem, jak vyhovět protichůdným požadavkům. Svou roli sehrála i hloupá náhoda. Při po- sledním měření teploty izolačního prstence, který později selhal, ukázal bezdotykový přístroj na jednom místě poblíž kritického spoje asi o osm stupňů nižší teplotu než všude kolem. Technici si řekli, že jde o chybu měření. Ale chyba to nebyla. Z hlavní nádrže totiž unikal přetlakovým ventilem kapalný kyslík, což bylo v pořádku. Smůla ,ale byla v tom, že foukal vítr, který studený plyn zanášel ke spoji. Na jednom místě spoj silně promrzl.

LN: Odstartuje raketoplán ještě někdy?

Podle mého názoru ano. Nelze jej v daném okamžiku ničím nahradit a bez pilotovaných letů se společnost už neobejde. Otázka je, kdy odstartuje. Pokud se ukáže, že katastrofu způsobila náhoda, souběh vzájemně nesouvisejících okolností, může to být třeba za půl roku. Jestli ,ale bude nutné vyměnit tepelnou ochranu, ne že by se změnil její princip, ale třeba způsob její montáže na povrch, může to trvat dva tři roky. Katastrofa může nepřímo ovlivnit vzdálenější projekty, jako je plánovaný let lidí na Mars.Měly teď být uvolněny peníze na obnovu vývojových prací na nukleárních motorech, které jsou jedním z možných prostředků umožňujících efektivní let lidí k Marsu. Jenže finanční prostředky budou nyní potřeba na vyřešení problémů s raketoplány. mu

Rusové chtějí mít na ISS lidi

Zakonzervování Mezinárodní kosmické stanice je možné, vesmírný komplex by to ale ohrozilo

Marcel Grün

Budoucnost kosmonautiky po havárii Columbie? Pilotované lety musejí pokračovat.

Tři zbylé americké raketoplány byly postaveny mimo službu. Budoucnost světové kosmonautiky závisí na tom, na jak dlouho.

Nejoptimističtější odhad je půl roku. Ovšem jen za předpokladu, že závada se týkala výlučně Columbie. Realisté vycházejí z toho, že po Challengeru trvala “odstávka” 32 měsíců. Pokud se potvrdí, že příčinou bylo odpadávání izolace a kusů ledu při startu, vyžádají si konstrukční změny to nejdražší - čas. A jestliže důvod spočíval ve stáří kosmického letounu, mohl by z náročných prověrek vyjít vítězně třeba jen nejmladší Endeavour.

Havárie Challengeru roku 1986 měla dopad jen na americký program, ale tentokrát je to horší. Let STS-I07 měl být poslední vědeckou výpravou svého druhu. Harmonogram dalších letů do roku 2007 obsahoval jen údržbu kosmického dalekohledu HST, k níž mělo dojít v dubnu příštího roku. Zatím je skvělý přistroj v dobrém stavu, ovšem nemají-li být jeho dny sečteny, nelze výpravu dlouho odkládat. Všechny ostatní starty měly směřovat k Mezinárodní kosmické stanici ISS: letos pět, další dva roky po čtyřech startech a pak zase po pěti. Při stavbě stanice i jejím provozu ledu při startu, vyžádají si konstrukční změny to nejdražší - čas. A jestli- že důvod spočíval ve stáří kosmické- ho letounu, mohl by z náročných prověrek vyjít vítězně třeba jen nejmladší Endeavour.

Havárie Challengeru roku 1986 měla dopad jen na americký pro- gram, ale tentokrát je to horší. Let STS-107 měl být poslední vědeckou výpravou svého druhu. Harmonogram dalších letů do roku 2007 obsahoval jen údržbu kosmického dalekohledu HST, k níž mělo dojít v dubnu příštího roku. Zatím je skvělý přistroj v dobrém stavu, ovšem nemají-li být jeho dny sečteny, nelze výpravu dlouho odkládat. Všechny ostatní starty měly směřovat k Mezinárodní kosmické stanici ISS: letos pět, další dva roky po čtyřech startech a pak zase po pěti. Při stavbě stanice i jejím provozu hrál raketoplán hlavní roli, protože právě pro takovou kyvadlovou dopravu byl v 70. letech vyvinut. Čtyři letouny měly zvládnout celkově až 400 startů a při 30 letech ročně tak vydržet do poloviny 90. let. Není vinou NASA, že svůj kosmický cíl získaly až v době, kdy už měly jít do výslužby. Kromě vynášení většiny stavebních dílů spočívala na bedrech raketoplánů i základní obsluha - výměna stálých posádek (od příštího roku vždy v. dubnu a v říjnu) a část zásobování. Bez současných raketoplánů nelze ISS ani dokončit, ani plně využívat.

Na rozhodnutí zbývá měsíc

Obejít se bez nich dokážeme pouze v kratším časovém měřítku a čím déle bude výpadek trvat, tím to bude obtížnější. Ruský partner měl letos vyslat na ISS dvě pilotované lodi Sojuz a tři nákladní lodi. Je schopen zvýšit roční počet letů nákladních lodí na šest a transportních lodí na tři. Ovšem peníze mu chybí, takže náklady by asi musely pokrýt Spojené státy. Na rozhodování o budoucnosti ISS zbývá zhruba měsíc. Je možné stanici zakonzervovat a vyčkat na lepší časy. Je ale škoda přerušit dlouhodobý výzkum, který se slib- ně rozběhl a který bude brzy komerčně zajímavý. Hrozí také reálné riziko, že banální potíže, které by kosmonauti hravě opravili, povedou ke ztrátě provozuschopnosti celého komplexu. Kromě toho je napřesrok nutno stanici opět “popostrčit” na vyšší dráhu, jinak klesne příliš hluboko a po čase nám “spadne na hlavu”. To vše na pozadí nezaměstnanosti v ruském kosmickém sektoru a s nepříjemnou vidinou, že první čínští kosmonauti budou letos v říjnu ve vesmíru jediní! Rusové, kteří se zřekli svých vlastních ambicí ve prospěch mezinárodního projektu, budou trvat na tom, aby na stanici byli lidé. Byť minimální počet - tedy jen dvoučlenné posádky, obměňované každých půl roku. Měl by to být prioritní zájem i pro NASA, která by asi těžko vysvětlovala daňovým poplatníkům, proč riskuje, že desítky miliard dolarů vynaložené na stavbu ISS přijdou vniveč. Ovšem přesvědčit Američany, že je v jejich zájmu požádat Rusy o pomoc, zaplatit za ni a ještě jim dočasně přenechat “kosmické žezlo”, rovněž nebude jednoduché. Nynější šesté expedici na ISS zatím nic nechybí. Raketoplán Atlantis ji sice měl počátkem března odvézt zpět na Zemi, ale protože se v úterý podařilo ke stanici připojit loď Progress se třemi tunami zásob, vydrží kosmonauti na oběžné dráze až do června. A pokud by posádka měla problémy, může se vrátit v záchranné lodi Sojuz. Ta je však” v záruce” vždy jen půl roku, a proto byla na první květnové dny naplánována výměna. Letět měl i španělský kosmonaut Pedro Duque - profesionální pasažér za téměř 20 mil. USD. (?????????????)

Rusko se zřeklo kosmické turistiky harmonogram lze operativně měnit. Dva zkušení ruští kosmonauti zřejmě stávající posádku vystřídají, a zahájí tak “ruské období” i tehdy, jestli- že se Američani odmítnou podílet na zvýšených nákladech. Ve vesmíru mohou pracovat až do října, kdy se záchranné Sojuzy opět obmění. Ostatně, vždycky je čas stanici zakonzervovat a opustit ji, ale podle Rusů to “není na pořadu dne”. Po dobu současné krize se Rusové velkoryse zřekli příjmu několika desítek milionů dolarů ročně za pasažéry. Havárie Columbie tak oddaluje éru kosmické turistiky. Její zlatý věk nastane až poté, co se zrodí nová generace raketoplánů - modernějších, jednodušších, a tedy spolehlivějších a především levnějších.

Jejich vývoj už dávno začal, avšak když měly být provedeny letové testy modelů a padnout rozhodnutí, změnily Spojené státy prezidenta. Nový šéf NASA prohlásil, že dosavadní raketoplány ještě 10 let vydrží a z úsporných důvodů vývoj zrušil. Přitom je reálný rozpočet NASA (15 mld. dolarů) o 40 % nižší, než byl v roce 1990 - žalostně málo v porovnání s vojenskými výdaji (350 mld. dolarů ročně). Znovu se ukázalo, že NASA šetří, “ať to stojí, co to stojí”.

Nyní to stálo životy kosmonautů a v sázce je ještě mnohem víc. Přítomnost člověka ve vesmíru není záležitostí “hrdinských pionýrů”, nýbrž nevyhnutelnou součástí dalšího rozvoje civilizace. Žádné bezpilotní prostředky ji nenahradí. Celých 80 % Američanů je nyní pro pokračování pilotovaných výprava jejich vláda se bude muset konečně rozhodnout. Havárie Columbie je velkou tragédií, ale zastavení pilotovaných letů by byla katastrofa.

Lze zabránit haváriím při návratu ?

Vstup kosmické lodi do atmosféry je jeden z nejrizikovějších okamžiků letu. Během krátké doby se loď musí zbavit obrovské energie, která jí pomáhala k pohybu na oběžné dráze. Podle zákona o zachování energie se nemůže energie ztratit, takže při brzděňí lodi se energie pohybová přeměňuje na tepelnou. Žár může zničit jakoukoli konstrukci. Proto jsou kosmické lodi chráněny tzv. tepelným štítem - odolnou vrstvou, která vydrží vysokou teplotu a zároveň se dokáže tepla rychle zbavovat, tj. vyzářit nebo předat proudícímu vzduchu. Pokud tepelný štít selže, hrozí katastrofa. Existují, ale technické trendy, které by nebezpečí zmenšily nebo odstranily.

“Řídká tělesa”

Vliv tepla je tak dramatický kvůli tomu, že se obrovská tepelná energie uvolňuje na poměrně malé ploše kosmické lodi. Kdyby byly lodi rozměrnější (ale ne hmotnější), pak by se tepelná energie rozložila na větší plochu a riziko by se snižovalo. Pokud by se tedy prázdné nádrže od pohonných hmot neodhazovaly během startu, ale letěly dál jako součást raketoplánu, byl by takový raketoplán “plný vzduchu”, tj. velký a lehký. To by usnadnilo návrat do atmosféry.

“Kosmický výtah”

Zatím jde o fantazii. Lano napnuté z rovníku na stacionární oběžnou dráhu, po kterém jezdí nahoru a dolů “kabinky” s nákladem a lidmi. Lano z hliníku nebo titanu by ale muselo mít v nejširším místě průměr několik kilometrů, což je absurdní. V poslední době vznikají extrémně pevné materiály - tzv. uhlíkaté nanotrubice. Lano by pak mohlo mít průřez pouze několik čtverečních decimetrů. Až se výtah stane realitou, budeme do kosmu jezdit jakousi “lanovkou” rychlostí asi 200 km/h. Cesta na oběžnou dráhu sice potrvá asi týden, ale obejde se bez rizikových startů a průletů atmosférou.

Vyšší frekvence letů

Až se zvýší frekvence letů do kos- mu natolik, že jejich provoz bude připomínat současnou leteckou dopravu, bude to díky promyšlené organizaci operací a opakovatelnosti. Pak lze i návrat do atmosféry podrobit dlouhodobému testování a vylepšování. Zlepší se i možnost evakuovat ohroženou posádku.

Odolné štíty

Určité odstranění rizika nabízejí tepelné štíty z odolných kovů, například z titanu. Ty nejsou náchylné k poruše působením mechanických vlivů nebo mrazu.Čas od času se objevují i návrhy na aktivní chlazení těchto štítů vodou.

Tomáš Svoboda


10.únor 2003

PRÁVO

NASA čelila podvodům dodavatelů

WASHINGTON (CNN, vpl, pur) –

Už loni v listopadu upozornil americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) na šlendrián a podvody dodavatelů, které způsobovaly bezpečnostní rizika také pro program raketoplánů.

Jak napsal v sobotu list Boston Globe, z interního šetření vyplynulo, že NASA se během dvanácti měsíců stal padesátkrát obětí podvodů nebo nekorektního jednání.Například firma, která vyrábí nadzvuková letadla T -38, na nichž se cvičí astronauti před vesmírnými misemi, dodala náhradní díly neodpovídající ani nejzákladnějším bezpečnostním parametrům. Dodavatel držáků na výměnu baterií na vesmírné stanici zfalšoval protokoly o testech. Vyšetřovací komise odhalila i jiné zarážející nesrovnalosti. Jednoho a z dodavatelů obvinila, že si nechal navíc vyplácet subvence od federální vlády za to, je zadává práci vězňům. Vězňům platil méně než svým zaměstnancům, NASA účtoval plné ceny a obohatil se na rozdílu. Dokonce i poplatky za telefonní rozhovory s vězni ve výši 27 tisíc dolarů {asi 810 tisíc korun} neoprávněně zařadil do položky, Projekt. Hubbleův vesmírný teleskop.

Nalezena část levého křídla

Týden po zřícení raketoplánu Columbia nalezly pátrací týmy pravděpodobně nejdůležitější část z jeho trosek - kus křídla. Sdělil to v sobotu Michael Kostelník, zástupce šéfa programů pilotovaných vesmírných letů NASA. Vyšetřovatelé se při pátrání po příčině soustřeďují na levé křídlo, jehož senzory zaznamenaly několik minut před zřícením prudký nárůst teploty. Na nalezené části je ještě několik keramických kachlíků, o které se vyšetřovatelé obzvlášť zajímají. Kachlíky sloužily jako ochrana před teplem.

Úřad zkoumá letecké snímky

Zástupci NASA předtím uvedli, že zkoumají i snímky pořízené speciálním teleskopem amerického vojenského, letectva. pro sledování nízko letících družic. Časopis Aviation Week & Space Technology v pátek napsal, že záběry pořízené asi minutu před rozpadem raketoplánu zachycují vážné poškození levého křídla poblíž jeho uchycení k trupu.

Podle časopisu detailní zkoumání snímků naznačuje buď malé strukturální poškození křídla, například trhlinu, či to, že část jeho hrany upadla. Pravé křídlo a trup působí na fotografiích podle časopisu normálně. Zástupci NASA si však nejsou jísti, zda právě toto tvrzení odhalí tajemství posledních minut osudného letu. Manažer programů raketoplánů Ron Dittemore ukázal v pátek novinářům jeden ze zmíněných snímků a řekl, že odborníci musejí ještě určit, zda stín na popisovaném místě křídle není spíš výsledkem úhlu, z jakého byly fotografie pořízeny, či rozlišovacích možností kamery. “V této chvíli mi není jasné, zda odhalují něco významného,” podotkl.

Boris Valníček

Tragický konec expedice raketoplánu Columbia přinesl nejen smutek po sedmi členech jeho posádky, ale má i značný dopad na další program prací na Mezinárodní kosmické stanici (lSS).

Celá její koncepce byla totiž založena především na využití značné přepravní kapacity raketoplánů. I když zbývají ještě tři, nebude možné počítat s jejich využitím, dokud neprojdou důkladnou kontrolou a rekonstrukcí, jež minimalizují další rizika. Od 2. února 2003 do 19. února 2004 je totiž v plánu k obsluze stanice ISS sedm letů raketoplánu a šest letů ruských lodí Sojuz. Raketoplány mají přitom dopravit další části k výstavbě stanice a zajistit některé montážní práce (například astronaut Evropské kosmické agentury /ESA! Švéd Fuglesang je připravován na tři dlouhodobé pobyty v kosmickém prostoru, spojené s montážními pracemi koncem července 2003). Třikrát by mělo dojít k výměně posádky ISS. V daném období jsou v plánu čtyři lety lodí Progress, jež jsou používány k dopravě nákladů, a dva lety modifikace TMA 3 pro lety s tříčlennou posádkou.

Úvahy o tom, jak danou situaci řešit, jsou ještě předčasné. Avšak situace je mimořádně vážná zvýšit četnost letů lodí Sojuz asi nebude možné z důvodů výrobních i finančních a revize a rekonstrukce zbylých raketoplánů může trvat rok i déle.

Určitou nadějí jsou dokončovací práce na evropském modulu ATV (Automatic Transport Vehicle), který je ve stadiu konečných zkoušek. Jenže ten je určen pouze k přepravě nákladů. Mohl by částečně nahradit Progressy a výroba by se mohla sou- středít na TMA 3. Společný projekt NASA a ESA, vývoj malého raketoplánu X 38, byl loni v srpnu ze strany NASA z finančních důvodů zastaven, i když evropská část projektu byla prakticky hotova. Vedle tohoto značně moderního projektu probíhají práce na vývoji speciálního návratového modulu CRV (Crew Return Vehicle), který je od X 38 odvozen. I když už v listopadu 2000 proběhly jeho přistávací zkoušky, o praktickém využití se zatím uvažovat nedá.

Prezident Bush sice prohlásil, že práce na výzkumu kosmu budou pokračovat, ale pravda je, že rozpočet USA na vědu a výzkum v minulých letech stále klesal a řada projektů byla zastavena. To je možná v pozadí katastrofy Columbie, která byla vlastně létajícím prototypem raketoplánu, jenž měl dávno zdobit muzeum kosmonautiky.

(Autor je astronom)

Boris Valníček

MF DNES

Pátrací týmy našly křídlo raketoplánu

Washington, Praha (ker, zah) –

Pátrací týmy našly o víkendu zbytky křídla raketoplánu Columbia. Vyšetřovatelé věří, že z nich konečně vyčtou, co se vlastně stalo.

Kromě toho se ve vyšetřování katastrofy objevily nové, zcela nečekané skutečnosti. První z nich je snímek pořízený sledovací stanicí vojenského letectva v Novém Mexiku. Zachytila raketoplán ve výšce asi 100 kilometrů. Její snímky ukazují, že hrana levého křídla poblíž trupu není hladká, ale roztřepená. Křídlo tedy bylo poškozeno, zatím se však neví, čím.

Další novou zprávou je radarový záznam, z něhož vyplývá, že den po startu se od Columbie oddělilo jakési malé tělísko letící rychlostí 5 metrů za sekundu. Zubatá hrana křídla se dá podle experta na kosmonautiku Antonína Vítka vysvětlit tím, že byl porušen či zničen nejméně jeden panel tepelné ochrany. “Do křídla tudy mohla při průletu atmosférou vniknout horká plazma a začít ho ničit zevnitř,” řekl.

Columbia: záhad přibývá

Nová zjištění vnesla do vyšetřování havárie raketoplánu nové otazníky

Washington, Praha

- Američtí odborníci, kteří vyšetřují příčinu katastrofy raketoplánu Columbia, dostávají nečekané informace, které vnášejí do jejich práce nové pohledy. Koncem týdne zveřejnila NASA snímek tohoto stroje z pozemní sledovací stanice, který ukazoval, že předek levého křídla nebyl hladký, ale jako by ho cosi okousalo. Včera zase přišla zpráva, že den po vypuštění zaznamenaly radary odlet jakéhosi předmětu od tohoto plavidla.

Pěna to nebyla

Pátrání po příčinách havárie nejstaršího amerického raketoplánu nebude tak jednoduché, jak se na počátku zdálo. V každém případě se potvrzuje, že závada vznikla na levém křídle, kde podle telemetrických údajů stoupala teplota a zřejmě se loupala žáruvzdorná ochrana.

Nejdřív bylo podezření, že prapříčinou zkázy byl náhodný pád půlmetrového kusu pěnové izolace nádrže na náběžnou hranu křídla v průběhu startu. Upozornil na to televizní záběr, který zkoumali specialisté už v průběhu letu. Tehdy dospěli k závěru, že tento dopad byl neškodný. Ovšem po katastrofě se k této stopě vrátili. Modelováním situace experti potvrdili předchozí zjištění - zmíněný kus umělé hmoty nemohl vysoce citlivé keramické destičky poškodit. . Tato pěna má totiž takové vlastnosti,že nemůže nasáknout vodou a zmrznout, jak se původně myslelo.

Zubatice na levém křídle

Přibližně minutu předtím, než řídící středisko ztratilo s posádkou raketoplánu spojení, vyfotografovala optická sledovací stanice vojenského letectva na základně Kirkland poblíž Albuquerque v Novém Mexiku raketoplán ve výšce asi 100 kilometrů. Snímky ukazovaly, že náběžná hrana levého křídla poblíž trupu není hladká, ale rozeklaná.

Podle názoru kosmonautického experta Antonína Vítka byl zřejmě poškozen nejméně jeden prefabrikovaný díl tepelné ochrany. Tyto díly s průřezem tvaru U, tedy podobné “hřebenáčům”,‘ se vyrábějí z uhlík -uhlíkového laminátu a měly by vydržet teplotu do 1760 stupňů. “Pokud tedy byla porušena celistvost tohoto panelu do té míry, že zde vznikl otvor, mohla tudy vniknout dovnitř křídla horká plazma a začít ho ničit zevnitř,” říká Vítek. “Je však málo pravděpodobné, že by na mechanické poškození tohoto podstatně odolnějšího materiálu mohla stačit pěnová izolace. Prvotní příčinu bude nutno hledat jinde.”

Sledovací stanice v Kirklandu původně vznikla kvůli zkouškám laserových zbraní. Předpokládá se, že ve výškách okolo 100 kilometrů nad Zemí dokáže identifikovat podrobnosti o velikosti pouhých pěti centimetrů. Takto podrobné záběry však NASA novinářům nepředvedla, pouze snímek ukazující siluetu raketoplánu.

Radary ministerstva obrany zaznamenaly 16. ledna, tedy den po startu, že se od Columbie oddělilo jakési malé tělísko letící rychlostí 5 metrů za sekundu. Podle včerejší zprávy NASA vůbec není jasné, co by to mohlo být. Tento předmět posádka nezaregistrovala a odborníci nyní zkoumají, zda data odesílaná z paluby raketoplánu něco takového nesignalizovala.

V amerických médiích se stále více přetřásá otázka, jestli nebyla Columbia zasažena úlomkem nějaké vyhořelé rakety či družice. Už dřív totiž technici po návratu raketoplánů zjišťovali například rýhy na jejich oknech, které nepochybně pocházely od střetnutí s takovými částicemi. Na oběžné dráze létá takových kousků na 50 000. Velitelství protivzdušné obrany severoamerického kontinentu NORAD sleduje na devět tisíc větších úlomků právě proto, aby před nimi varovalo posádky kosmických plavidel.

KAREL PACNER


11.únor 2003

PRÁVO

Columbii možná poškodil kus ledu

HOUSTON / JERUZALÉM (DPA, CNN, CTK, hor)

- Poškození tepelného štítu na levém křídle Columbie, a tím i její havárii, mohl způsobit neznámý předmět, který zachytily na snímcích americké vojenské radary 17. ledna, den po startu raketoplánu. Odborníci z Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) nyní zkoumají, zda nemohlo jít o kus ledu, který se vytvořil u otvoru pro tekutý odpad z raketoplánu.

Mluvčí NASA v neděli prohlásil, že je zatím zcela nejasné, zda je na snímcích z radaru zachycen kus vesmírného “šrotu”, odlomená část raketoplánu, malý meteorit, nebo kus ledu. Jde podle něj o zcela “surový” materiál, který je třeba teprve analyzovat. Stejně se vyjádřil šéf vyšetřující komise Hal Gehrnan: “.Je příliš brzy, aby se dalo říci, co snímky znamenají,” řekl.

Problém s vytvořením ledu u otvoru pro tekutý odpad byl již zaznamenán při letu raketoplánu v roce 1984. Otvor, který je pod kabinou raketoplánu, slouží k odvodu moči a nadbytečné vody vznikající v energetických systémech stroje. Obvykle se tekutý odpad v mrazivém vakuu rozptýlí ve spršce krystalků.

Ale při letu raketoplánu v roce 1984 u otvoru namrzl kus ledu velikosti basketbalového míče. Kontrolní středisko bylo tehdy natolik znepokojeno rizikem poškození křídla při návratu do atmosféry ,že nařídilo kosmonautům na palubě raketoplánu Discovery, aby led pomocí robotické paže rozbili. Toto rameno však Columbia neměla, protože nebylo k výhradně vědecké misi zapotřebí a uvolnilo místo pro materiál k většímu počtu vědeckých experimentů. Bez nasazení paže; (s kamerou) nebyl otvor tekutého odpadu z kabiny raketoplánu vidět. Mluvčí NASA Kyle Herring prohlásil, že led se v těchto místech mohl utvořit a nemusel být přitom zaznamenán, ač po incidentu v roce 1984 byly na klapku odpadního otvoru instalovány ohřívače. Pokud se takový kus ledu na Columbii utvořil, mohl se uvolnit při návratu do atmosféry a poškodit žáruvzdorné destičky. NASA ,ale upozorňuje, že jde zatím jen o jednu z prověřovaných teorií. “Nic jsme zatím nevyloučili,” řek ředitel NASA Sean O‘Keefe.

Nové nálezy trosek

Ve státech Texas a Louisiana vyšetřovatelé již objevili téměř 13 tisíc kusů trosek. Je mezi nimi i část, která se zdá být krytem podvozku s hydraulickým uzavíracím mechanismem, a kryt vstupního otvoru do raketoplánu. Pátrací týmy také nalezly další místo, kde jsou patrně ostatky členů posádky. Podrobnosti k tomu však NASA nesdělila.

Q‘Keefe řekl, že trosky začnou být tento týden dopravovány do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Zástupce ředitele ruského kosmického úřadu Rosavijakosmos Nikolaj Mojsejev včera agentuře Interfax potvrdil, že Američané požádali Rusy, aby uskutečnili letos ještě jeden dodatečný let k mezinárodni stanici ISS s tím, že americká strana je připravena uhradit náklady, které činí 20 miliónů eur (asi 600 mil. Kč). Podle Mojsejeva k tomu bude třeba dohody na “prezidentské úrovni”. Izrael se včera s vojenskými poctami rozloučil s prvním izraelským astronautem Ilanem Ramonem, jehož ostatky byl týž den letecky přepraveny z USA do Tel Avivu.

MF DNES

Další teorie: raketoplán mohl zničit kus ledu

Praha, Washington - Objevila se další teorie. NASA nyní zkoumá, zda mohl křídlo raketoplánu poškodit kus ledu, který se uvolnil od otvoru na odpadní vodu. Je to již několikátá teorie, a jako u těch předcházejících vědci opakují, že s jistotou mohou o zkáze Columbie říci stále jen málo. Jak vyplynulo z dalších analýz dat o letu raketoplánu, den po jeho startu zaznamenaly vojenské radary objekt vzdalující se od jeho trupu. “Stručná odpověď zní, že nevíme, co to bylo, ale velmi podrobně to zkoumáme,” prohlásil mluvčí NASA John lra Petty “Mohl to být úlomek z křídla či malý meteorit a ve spekulacích se objevila také domněnka, že se jednalo o kus ledu, jenž se utvořil u odpadu na vodu. Tento kus by mohl při odpadnutí poškodit povrch křidla nebo jinou část Columbie, zní teorie odborníků.

Odpadní vody se většinou okamžitě rozptýlí do prostoru v podobě malých krystalů ledu, nejméně při jednom letu, v roce 1984, se však na tomto místě vytvořil kus ledu “o velikosti basketbalového míče”. Možnost, že bude raketoplán poškozen, znepokojila tehdy NASA natolik, že požádala astronauty, aby na oběžné dráze tento kus odlomili pomocí speciálního zařízení.

Experti připouštějí, že stále vědí o havárii příliš málo. Téměř jisté je, že ji způsobilo “něco” na levém křídle, kde byla nejspíš poškozena vrstva izolačních tepelných destiček, což vedlo k přehřívání části raketoplánu. Levé křídlo navíc začalo při ‚ sestupu klást větší odpor a Columbia se začala stáčet. To “něco” mohla být mechanická ‚ závada, náraz meteoritu či srážka s kusem “vesmírného smetí”, tedy I například kusem staré družice. V noci na včerejšek k možným viníkům přibyl kus ledu.

Na obrovském území se již podařilo shromáždit více než dvanáct tisíc úlomků, z nichž některé považuje NASA za mimořádně významné, zejména kusy křídel s izolačními ( destičkami mohou napovědět alespoň něco o ničivém sledu událostí vedoucích ke zkáze raketoplánu.

V USA pokračuje diskuse o budoucnosti raketoplánů. Z průzkumů vychází, že tři čtvrtiny Američanů jsou pro pokračování tohoto programu. Objevují se však i čísla, z nichž vyplývá, že lety raketoplánů nejsou navzdory bezpočtu startů ani zdaleka tak rutinní, jak se zdálo, a že raketoplány vlastně nikdy nebyly doladěným dopravním prostředkem. List Washington Post cituje dokumenty NASA, podle nichž je pravděpodobnost katastrofy raketoplánu 1:265, což je riziko nesrovnatelně vyšší než u dopravních letadel (1:2000000) či u bojových letounů (1:10000).

JAN RYBÁŘ


12.únor 2003

PRÁVO

WASHlNGTON (DPA, CTK, hor)

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) identifikoval část levého křídla raketoplánu Columbia, jehož počáteční poškození zřejmě vedlo k destrukci celého kosmického plavidla při pokusu o přistání 1. února. Při neštěstí zahynulo všech sedm členů posádky.

Kus velký asi 70 x 65 centimetrů pochází z náběžné hrany. Nalezen byl již v pátek, ale identifikovat se jej podařilo teprve v pondělí. “Je to špička levého křídla. Byla nalezena asi 300 km východně od Forth Worthu v Texasu,” řekl zástupce ředitele NASA Michael Kostelnik.

Mezi dalšími významnými nálezy je jeden z počítačů raketoplánu, který nyní analyzují pracovníci Johnsonova kosmického střediska. Podle Kostelnika se zachoval “v docela dobrém stavu”.

Trosky putují na Floridu

V pondělí NASA začal svážet trosky raketoplánu nalezené v 800 kilometrů dlouhém pruhu ve státech Texas a Louisiana do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Přes 12 tisíc kusů trosek má být ode dneška sestavováno v leteckém hangáru. V texaském okrese Nacogdoches nalezl v pondělí jeden místní farmář na svém pozemku asi 100 kusů trosek a údajně i lidské pozůstatky. Místní úřady k tomu nesdělily žádné podrobnosti, ale NASA. oznámila, že již byly nalezeny části ostatků všech sedmi astronautů. V Texasu byl mezitím zatčen ] policista podezřelý z krádeže trosek. Podle tisku odcizil několik keramických kachliček z tepelného štítu a další části, na jejichž I hledání byl nasazen. Dvě osoby obviněné z podobného deliktu a zatčené již minulý týden nyní čekají na rozhodnutí soudu. Hrozí jim až deset let vězení a pokuta do 250 tisíc dolarů (asi 7,75 miliónu korun). NASA dále studuje více než i 1500 snímků a videozáznamů CoIlumbie při osudném sestupu. Shromažďuje také snímky od dalších vládních agentur a od veřejnosti, které by mohly napomoci vyšetřování. Ředitel NASA Sean O‘Keefe řekl, že někteří Američané úřad kontaktovali; ale zatím nepředali své snímky v obavě z toho, že by přišli o autorská práva. “Zajistili jsme, aby se o to právníci rychle postarali,” řekl O‘Keefe.

Nálezy ojedinělých úlomků raketoplánu byly údajně hlášeny i z Kalifornie.

Ramon pohřben blízko Nazaretu

Izraelský astronaut Ilan Ramon, jehož tělesné ostatky byly jako první identifikovány a v pondělí přepraveny do Tel A vivu.. byl včera v úzkém rodinném kruhu pohřben v městečku Nahalal asi deset kilometrů západně od Nazaretu na severu Izraele. Na místním hřbitově je pohřbena řada izraelských osobností, mimo jiné i někdejší ministr obrany Moše Dajan. Ramon (48) po sobě zanechal ženu a čtyři děti ve věku od pěti do 15 let.


13.únor 2003

PRÁVO

Zkázu Columbie šetří admirál Gehman

HOUSTON (DPA, vpl, nn)

-Tým, který vyšetřuje zkázu amerického raketoplánu Columbia, zatím nevyloučil žádnou verzi příčin katastrofy. V televizi Fox to v úterý uvedl admirál ve výslužbě Harold Gehman, který se téhož dne ujal řízení komise. “Zkušenosti, které jsem získal při vyšetřování útoku na bitevní loď Cole a podobných událostí během svých více než 35 let odsloužených u námořnictva, mě vedou k tomu, abychom zatím neopouštěli žádnou z hypotéz,” řekl dále Gehman. Svůj tým sestavil z expertů vojenského letectva, námořnictva, ministerstva dopravy a úřadu pro řízení letového provozu. Ten se poprvé sešel v pondělí na letecké základně Barksdale Air Force Base v Louisianě. ,;zatím bylo identifikováno asi 1600 z 12 tisíc kusů trosek raketoplánu, a to v pásu dlouhém 800 kilometrů ve státech Texas a Louisiana,” upozornil Gehman s tím, že trosky jsou převáženy do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Potvrdil, že pátrání na zemi se soustředí na západ Texasu a na navazující oblasti ve státech Nové Mexiko a Arizona. Žádné trosky nebyly dosud nalezeny západně od texaského města Fort Worth, v jehož blízkosti se zhruba začal raketoplán rozpadat.

Admirál zopakoval žádost Národního úřad pro letectví a vesmír (NASA), aby amatéři předali komisi své snímky nebo video záznamy přelétávajícího raketoplánu. NASA také v úterý zveřejnila záznamy rozhovorů mezi letovými kontrolory, které potvrzuji, že první náznaky problémů se objevily až sedm minut před havárií. Gehman vyšetřoval teroristický útok na Cole z října roku 2000 v Jemenském Adenu , při němž přišlo o život 17 námořníků a 39 utrpělo zranění. Jeho závěrečná zpráva z ledna 2001 předložená Kongresu obsahovala mimo jiné 53 doporučení pro výcvik mužstva, zpravodajské služby a koordinaci mezi jednotlivými armádními složkami. V říjnu 2000 odešel do výslužby.

Dobytek otrávily trosky raketoplánu

Několik kusů dobytka se otrávilo olizováním trosek raketoplánu Columbia, který se zřítil 1.února. “Mohlo jít o pozůstatky vysoce toxického paliva,.případně slabě radioaktivním materiálem” napsal deník New York Daily News.

Údajně jde o tři krávy a možná i několik kusů srnčí zvěře. Dobytek měl silně oteklé jazyky i hlavy a musel být utracen. Veterináři zkoumají složení látek, jimiž byla zvířata otrávena.


14.únor 2003

Lidové Noviny-zahraničí

Expert varoval NASA před havárií

Bezpečnostní odborník tvrdil, že poškození tepelné izolace podvozku povede ke zkáze Columbie

Dva dny před katastrofou raketoplánu Columbia zkoumal technik NASA riziko poškození pneumatik stroje. Řízení letů však tvrdilo, že raketoplánu žádné nebezpečí nehrozí.

WASHINGTON –

Bezpečnostní odborník z laboratoří Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) upozornil pouhé dva dny před havárií raketoplánu Columbia své kolegy z řídicího centra na katastrofické důsledky, které by mělo poškození žáruvzdorných destiček v okolí krytu podvozku raketoplánu. NASA přitom krátce před tím vyloučila, že by možné poškození tepelné izolace mohlo ohrozit bezpečné přistání stroje.

V e-mailových zprávách, které ve středu NASA odtajnila, varoval bezpečnostní technik Robert Daugherty, že poškození izolace by nejspíš vedlo k výbuchu pneumatiky ještě uvnitř stroje a proražení podvozkového krytu. Expert na žádost NASA také zkoumal sedm možných scénářů dalšího vývoje, Všechny skončily katastrofou.

Daugherty přiznával, že se zaobírá pouze teoretickými úvahami, a že ve skutečnosti je riziko takové havárie malé. Právě k tomuto závěru totiž došli odborníci NASA i společnosti Boeing, která raketoplány vyrábí, při zkoumání incidentu při startu Columbie 16. ledna. 81 sekund po vzletu raketoplánu se z hlavní nádrže uvolnil kus pěnové izolace, který narazil do levého křídla stroje. Právě nárůst teploty v levé podvozkové šachtě a následné selhání

tepelných senzorů v části levého křídla byly prvními signály o potížích Columbie při vstupu do atmosféry během přistání I. února. NASA ovšem trvá na tom, že její zhodnocení rizik bylo správné. Ředitel letů raketoplánů Ron Dittemore navíc prohlásil, že náraz kusu pěnové izolace, dlouhého kolem 50 centimetrů, nemohl žáruvzdorným destičkám způsobit, větší škodu. Domněnku, že katastrofa stroje se sedmi členy posádky začala problémy na levém křídle,svědčí i nově zveřejněné snímky z vojenské observatoře v Novém Mexiku ! Jak se v posledních dnech ukázalo, nepořídily je supermoderní vojenská zařízení, ale obyčejný dalekohled napojený na 11 let starý počítač, který ve svém volném čase sestrojili tři zaměstnanci střediska.

Trosky míří na Floridu

Jedno z podvozkových kol Columbie, o nichž mluvil ve svých zprávách Daugherty, nalezli vyšetřovatelé ve středu u Hemphillu ve státě Texas. V pneumatice je , několik trhlin. Odborníci si nebyli jisti, zda vznikly před rozpadem raketoplánu, nebo až po něm.

Prasklou pneumatiku, která je jedním z téměř 15 tisíc dosud nalezených zbytků raketoplánu, čeká převoz do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. Vyšetřovatelé se v hangáru na ploše téměř půl hektaru pokoušejí alespoň částečně sestavit zničený raketoplán. Má jim to pomoci zjistit, co vedlo k jedné z největších katastrofy dějinách dobývání vesmíru.

ap, rh

PRÁVO

Inženýr včas varoval NASA před výbuchem pneumatiky

WASHINGTON (DPA, CTK, hor) –

Pouhé dva dny před havárií amerického raketoplánu Columbia varoval inženýr Robert Daugherty z výzkumného ústavu v Hamptonu ve Virginii vedení Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) před vlivem extrémních teplot na podvozek raketoplánu a před možností výbuchu pneumatiky u zataženého podvozku. Vyplývá to z elektronické pošty, kterou NASA ve středu uvolnila ke zveřejnění. Inženýr odpověděl na dotaz z řídicího- střediska v Houstonu, jež jej oslovilo v souvislosti s možným poškozením levého křídla raketoplánu krátce po startu 16. ledna. Tehdy se z odhozené přídavné nádrže uvolnil kus pěnové izolace a narazil do izolačního krytu křídla. Daugherty napsal, že poškození citlivých žáruvzdorných kachlíčků na krytu podvozku by mohlo pří sestupu do atmosféry vést k výbuchu pneumatiky ještě v útrobách raketoplánu a ke “katastrofálním následkům”. NASA nejprve o možném poškození křídla kusem izolační pěny uvažovala, ale později je téměř vyloučila. Nyní nevylučuje, že křídlo poškodil tzv. kosmický odpad. Výbuch pneumatiky by mohl podle Daughertyho prorazit kryt podvozku a vystavit vnitřek raketoplánu extrémním teplotám. Následkem by mohlo být nevysunutí podvozku na jedné straně, což by bylo pro Columbii patrně osudné. V lepším případě by raketoplán musel přistát bez podvozku “na břiše”, což by bylo také neobyčejně riskantní. Tým NASA pro mechanické analýzy v texaském Houstonu varování vyhodnotil, ale dospěl k názoru, že není důvod k obavám.

Řízení letu se zmíněná pošta vůbec nedostala do rukou. Šéf letu raketoplánu Leroy Cain je však přesvědčen, že kryt pod- vozku za letu neodpadl, protože by to ukázaly senzory. Také Daugherty ve své poště napsal, že jde o “absolutně nejhorší možný scénář” a že on sám si nemyslí, že ,je to tak špatné”.

Našly se zbytky kola podvozku

Vyšetřovatelé ve středu nalezli v Hemphillu ve státě Texas asi 225 kilometrů severovýchodně od Houstonu zřejmě zbytky jednoho kola podvozku Columbie. Na pneumatice je trhlina, ale zatím nelze určit, zda vznikla před dopadem na zem. V texaském okrese Nacogdoches byla nalezena kovová obruč o průměru 2,4 metru, která pochází zřejmě z motoru Columbie, a také část uniformy jednoho z členů posádky.


15.února 2003

PRÁVO

WASHINGTON / MOSKVA (DPA. RIA-Novosti. hor)

Havárii amerického raketoplánu Columbia mohla s velkou pravděpodobností způsobit prasklina nebo trhlina na levém křídle. Tou do křídla a patrně také do podvozku pronikl “super horký plyn”, neboli plazma. Sdělila to ve čtvrtek v Houstonu nezávislá vyšetřovací komise jako předběžný výsledek svého zkoumáni. Chybějící kachlík z keramického tepelného štítu nemohl podle komise vyvolat tak vysoké teploty; jaké byly zjištěny v posledních minutách letu raketoplánu. Při dalším vyšetřování bude komise zkoumat různé varianty, jak mohla prasklina vzniknout. Dva dny před havárií varoval inženýr z .laboratoří NASA ve Virginii před rizikem extrémně vysoké teploty v oblasti podvozku. NASA však po vyhodnocení této zprávy dospěla k názoru, že nebezpečí kosmické lodi nehrozí. NASA již identifikovala tělesné statky všech členů posádky. Pohřby astronautů se podle jejího oznámení uskuteční v příštích týdnech vždy v úzkém rodinném kruhu. Izraelský astronaut Ilan Ramon byl pohřben již v úterý v Izraeli.

Putin S Bushem hovořili o ISS

Po havárii raketoplánu Columbia chtějí USA a Rusko posílit svou spolupráci při zajištění provozu Mezinárodní kosmické stanice (ISS). Ruský prezident Vladimír Putin proto telefonicky jednal se svým americkým protějškem Georgem Bushem o “energických krocích k zajištění další činnosti ISS”. O telefonátu informoval včera generální ředitel ruské kosmické agentury Rosavijakosmos Jurij Koptěv po svém rozhovoru s Putinem. Aniž by upřesnil, kdy se telefonát uskutečnil, řekl, že bylo dohodnuto, že Rusko letos vyšle k ISS kromě plánovaných dvou lodí s posádkou a dvou zásobovacích ještě jednu nákladní loď navíc. Pokud by výpadek letů amerických raketoplánů trval déle, pak by počet letů pilotovaných lodí Sojuz a automatických nákladních Progress musel být v příštím roce zvýšen z pěti na osm. Koptěv poukázal také na trvající finanční problémy ruské kosmické agentury, která má letos dostat ze státního rozpočtu 4,38 miliardy rublů (zhruba stejná částka v korunách). Přitom ovšem musely být škrtnuty”dva komerční projekty, tj. lety s kosmonauty-turisty, které měly přinést asi 45 miliónů dolarů (asi 1,35 miliardy korun). “Nejhorší je, že urychlená stavba jedné kosmické lodi trvá rok a dva měsíce, ale musí se zaplatit předem,” řekl. Jím řízená agentura doufá v rychlejší uvolňování financí ze státního rozpočtu a také v pomoc z USA.

BLESK

NASA věděla čtyři dny před tragédií o poškození raketoplánu

Co způsobilo zánik Columbie ?

HOUSTON (lNT, ČTK, aIf) –

Šok ! Kontrolní centrum v NASA tušilo, že raketoplán havaruje, již několik dní před katastrofou! Tato alarmující skutečnost vyplývá z e-mailu, kterým se kontrolní centrum čtyři dny před neštěstím ptalo specialisty Roberta Daughertyho, co se stane, když se poškozený stroj v atmosféře přehřeje. Daugherty poslal NASA a dva dny před osudnou tragédií varovnou odpověď, v níž upozornil na to, že přehřátí v může způsobit katastrofu.

Někteří experti se však staví proti tomu, že by kus izolace, který narazil do křídla, mohl způsobit takové poškození pláště. “Na vině mohl být meteor. Jak přírodní kus kamene, tak některá součástka z kosmického šrotu, který zůstává okolo Země po startech zvláště ruských raket,” uvedl Ron Dittemore, ředitel programu kosmických letů. Podle předběžné oficiální zprávy mohla však způsobit havárii s velkou pravděpodobností prasklina nebo trhlina, kterou do levého křídla a nejspíš také do podvozku pronikl superhorký plyn, neboli plazma. Oznámila to včera v Houstonu nezávislá vyšetřovací komise s tím, že jde o předběžný výsledek zkoumání. Chybějící destička z keramického ochranného štítu údajně nemohla být příčinou tak vysoké teploty, jaká byla zjištěna v posledních minutách letu raketoplánu. Komise sdělila, že nyní bude zjišťovat, jak prasklina, kterou se do raketoplánu dostal superhorký plyn, mohla vzniknout.

Amatéři mezitím vytvořili soubor vlastních verzí příčiny katastrofy. Mezi nejšílenější teorie patří:

  1. Columbii sestřelili mimozemšťané, aby zastavili pronikání lidstva do kosmu.
  2. Raketoplán zničila americká armáda, aby získala peníze na válku v Iráku.
  3. Columbia testovala laserové zbraně, přičemž ji zlikvidoval ruský zabijácký satelit.
  4. Jeden z astronautů byl »spící agent« AI Kajdy, který způsobil havárii.

Zde prakticky zpráv na četnosti znatelně ubylo. Další zprávičky zachycují pouze tápání NASA a množství nepodložených informací, které spíše něž informují - dezorientují. Pokud se podaří zachytit další důležitou informaci najdete jí zde…..

Daniel Lazecký


Aktualizováno : 13.06.2003

[ Obsah | Pilotované lety | STS | STS-107 ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.