Obsah > Pilotované lety > STS > STS-100 En/F-16

M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
2001-016A 19.04.2001 01.05.2001 11d21h30m ISS-6A (Raffaello MPLM, SSRMS, UHF, 2xEVA)


Posádka STS-100
Posádka :
Rominger,K.V.[VE] | Ashby,J.S.[PL] | Hadfield,Ch.A.[MS](Kanada) | Phillips,J.L.[MS] | Parazynski,S.E.[MS] | Guidoni,U.[MS](Itálie) | Lončakov,J.V.[MS](Rusko)

[ Popis letu | Obrázky | Experimenty | STS-100 v L+K | STS-100 v NASA ]

Znak STS-100Popis letu :

Hlavním cílem tohoto letu bylo spojení s Mezinárodní kosmickou stanicí ISS. Raketoplán v zásobovacím MPLM modulu Raffaello dopravil na stanici zásoby a v nákladovém prostoru i další vybavení, především manipulátor SSRMS (Canadarm2) a anténu UHF. Na ISS v té době pracovala druhá stálá posádka (Expedice 2).

Pracovní dráha raketoplánu měla sklon 51,6°.

Během letu Hadfield a Parazynski uskutečnili 2 montážní výstupy do kosmu (EVA).

Původní plán akcí na jednotlivé dny letu

Kresba ISS po letu 6ADen 1. - Start (LC-39A, 19.04.2001, 18:41 UT)
Den 2. - Sbližovací manévry
Den 3. - Připojení k ISS
Den 4. - EVA-1 (Hadfield, Parazynski) - anténa UHF, příprava instalace SSRMS
Den 5. - Připojení MPLM modulu Raffaello k ISS (k modulu Unity), aktivace SSRMS
Den 6. - EVA-2 (Hadfield, Parazynski) - připojení SSRMS na modul Destiny
Den 7. - Překládání nákladu, testy SSRMS
Den 8. - EVA-3 (Hadfield, Parazynski) - rezervní EVA (neusktečnila se, nebyla třeba)
Den 9. - Odpojení MPLM modulu Raffaello od ISS a jeho uložení do nákladového prostoru raketoplánu
Den 10. - Zvýšení dráhy komplexu, odpojení raketoplánu od ISS, inspekční oblet stanice
Den 11. - Příprava na přistání
Den 12. - Přistání na KSC (30.04.2001)

Skutečný průběh letu

Předstartovní operace
12.12.2000 - Přesun do OPF (příprava orbiteru)
19.03.2001 - Přesun do VAB (připojení ET a SRB)
22.03.2001 - RollOut z VAB na LC-39B
30.-31.03.2001 - TCDT (Terminal Count Down Test)
16.04.2001 - Začátek odpočítávání (T-43 hodin) na start 19.04.2001

Průběh letu
Přípravy k letu STS-100 proběhly podle plánu a odpočítávání bylo zahájeno 16.04.2001. Tentýž den byla také v 08:48 UT nákladní kosmická loď Progress M-44 odpojena od ISS a ještě téhož dne byla brzdicím manévrem navedena do hustých vrstev atmosféry, kde zanikla.

Start raketoplánu Endeavour STS-100 (19.04.2001)Dalším plánovaným krokem příprav bylo přepojení lodi Sojuz TM-31 z portu +Z (dolní port na modulu Zarja) na port -X (zadní port na modulu Zvezda). K tomu došlo 18.04.2001, den před startem STS-100. Celá posádka Expedice 2 se v Sojuzu TM-31 odpojila od ISS ve 12:37 UT. Přelet ručně pilotoval Usačev a ve 13:01 loď úspěšně připojil k zadnímu portu stanice. Tímto manévrem se uvolnil prostor pro bezpečné připojení MPLM Raffaello na modul Unity při letu STS-100.

Protože i zbytek odpočítávání raketoplánu proběhl úspěšně, odstartoval Endeavour STS-100 z rampy 39A na KSC přesně podle plánu ve čtvrtek 19.04.2001 v 18:40:42 UT.

Ke spojení raketoplánu s ISS došlo bez problémů v sobotu 21.04.2001 v 13:59:07 UT na portu +X (PMA-2 na přední části modulu Destiny).

Hadfield při EVA-1 u SSRMS (22.04.2001)Následující den (22.04.2001) vystoupili Hadfield a Parazynski do volného kosmu (EVA-1). Na povrch modulu Destiny namontovali anténu pro pásmo UHF a k Destiny rovněž připojili paletu SLP s kanadským manipulátorem pro ISS (SSRMS/Canadarm2). Nakonec manipulátor ještě rozložili z transportní konfigurace tak, aby mohly začít jeho ověřovací zkoušky. Výstup byl oficiálně zahájen v 11:45 UT a ukončen v 18:55 UT, takže trval celkem 7h 10m.

V pondělí 23.04.2001 v 09:25 UT byly otevřeny průlezy mezi raketoplánem a stanicí ISS a obě posádky se setkaly. Odpoledne byl logistický modul MPLM Raffaello vyzdvižen z nákladového prostoru raketoplánu a připojen na uzel +Z (dolní) modulu Unity. Bylo zahájeno překládání nákladu. V 19:26 UT však byly průlezy mezi raketoplánem a ISS opět uzavřeny a v raketoplánu začalo snižování tlaku atmosféry v rámci příprav na EVA-2.

Paleta SLP se SSRMS během EVA-1 (22.04.2001)Druhý výstup do kosmu (EVA-2) uskutečnili Hadfield a Parazynski v úterý 24.04.2001. Kosmonauti především zapojili kabeláž SSRMS přímo na modul Destiny. Poté odpojili SSRMS od palety SLP, přes kterou do té doby probíhala komunikace a napájení SSRMS. V průběhu výstupu Hadfield také z boku modulu Unity demontoval prozatimní komunikační systém ECS, který už nebyl zapotřebí. Protože při montáži kosmonauti narazili na problémy (záložní silový kabel SSRMS fungoval až na třetí zapojení a jeden konektor systému ECS byl rozlomen) protáhl se výstup na delší dobu, než původně plánovaných 6h 30m. Výstup byl zahájen ve 12:34 UT a oficiálně ukončen po 7h 40m ve 20:14 UT.

Lončakov a Phillips v modulu Zarja (23.04.2001)25.04.2001 došlo na ISS k závadě na palubní počítačové síti, která znemožnila pokračovat ve zkouškách SSRMS. Pokračovalo však překládání nákladu. Závada na počítači C&C 1 (Command and Control computer) však byla závažná, protože se zřejmě porouchal pevný disk. Poté, co roli hlavního počítače převzal C&C 2, bylo zjištěno, že nelze prostřednictvím lokální sítě přistoupit k programům a datovým souborům na serveru. I po připojení třetího záložního řídicího počítače problém přetrvával, vzhledem k tomu, že i u něj byly problémy s pevným diskem. V důsledku závady na počítačích nebyla anténa pro pásmo Ku zaměřována na družice TDRS a byly tedy problémy s přenosem telemetrie na Zemi. Přenos telemetrie nouzově zajišťoval v omezeném rozsahu komunikační systém raketoplánu Endeavour. Raketoplán toho dne musel dokonce na několik hodin zajišťovat i čištění atmosféry celého komplexu, protože kolem 15:00 UT došlo k úplnému výpadku zařízení Vozduch na odstraňování CO2 z atmosféry v modulu Zvezda a podařilo se jej opravit až kolem 18:45 UT.

Také 26.04.2001 přetrvávaly problémy s počítači na ISS. Bylo proto rozhodnuto odložit odpojení a odlet raketoplánu od ISS o dva dny, až na 30.04.2001. Současně byla ruská strana požádána o odklad startu lodi Sojuz TM-32, také alespoň na 30.04.2001.

MPLM modul Raffaello připojený k ISS (23.04.2001)Odklad se však nesetkal s pochopením a tak se nakonec 27.04.2001 obě strany dohodly na kompromisním řešení, podle kterého měl Sojuz TM-32 sice odstartovat v původně plánovaném termínu, ale přílet k ISS by v případě potřeby o jeden den protáhl, takže k připojení by v každém případě došlo až po odletu STS-100. V průběhu dne bylo na ISS řízení orientace stanice dočasně předáno počítačům na palubě raketoplánu Endeavour v rámci pokusů o obnovení normálního chodu počítačové sítě komplexu. Téhož dne byla ještě provedena plánovaná korekce dráhy komplexu motory raketoplánu. Pak se pomocí počítače v modulu Unity podařilo zajistit ovládání zámků uzlů CBM, takže bylo možno odpojit MPLM Raffaello od ISS a pomocí RMS ho uložit zpět do nákladového prostoru raketoplánu.

Nosná raketa Sojuz s kosmickou lodí Sojuz TM-32, na jejíž palubě byl i první "kosmický turista" Dennis Tito z USA, odstartovala z Bajkonuru podle plánu 28.04.2001 v 07:37 UT. Na ISS se mezitím podařilo situaci s počítači stabilizovat tím způsobem, že nefunkční C&C 1 byl nahrazen identickým počítačem z výbavy modulu Destiny, dosud používaným pro řízení experimentů. Bylo rozhodnuto vadný počítač odeslat na Zemi k podrobnému prozkoumání. Kolem 20:00 UT byla prázdná paleta SLP pomocí manipulátoru SSRMS, který ovládala Helms[ová], přesunuta nad nákladový prostor raketoplánu, kde ji kolem 21:00 UT převzal manipulátor RMS, ovládaný Hadfieldem, a nakonec ji uložil do nákladového prostoru raketoplánu.

ISS při odletu Endeavour STS-100 (29.04.2001)U Sojuzu TM-32 tedy přece jen celé přibližování a spojení se stanicí ISS, proběhlo podle původního plánu, protože problémy na ISS se podařilo včas vyřešit a raketoplán Endeavour STS-100 od stanice odletěl už v neděli 29.04.2001. V pondělí 30.04.2001 v 07:38 UT se tedy loď Sojuz TM-32 bez problémů a v automatickém režimu připojila na dolní port modulu Zarja (+Z). Po kontrole hermetičnosti byly kolem 09:30 UT otevřeny průlezy a návštěvnická posádka se na palubě ISS setkala s její druhou stálou posádkou (Expedice 2). V průběhu dne byla tvarovaná křesla ze Sojuzu TM-32 vyměněna s křesly z lodi Sojuz TM-31. V dalších dnech se posádky věnovaly přenášení nákladu a "turista" Tito fotografoval, natáčel na video a pořádal tiskové konference. Přestože prošel jen zkráceným výcvikem, na stav beztíže se adaptoval docela dobře. První den po startu se mu sice udělalo nevolno, ale to brzy přešlo a Tito si pak mohl užít svůj výlet na oběžnou dráhu bez dalších rušivých momentů. NASA sice Tita na ISS neviděla ráda, prý kvůli možnému poškození zařízení a zdržování ostatních členů posádky, takže například do amerických modulů směl podle dohody Tito vstupovat jen v doprovodu, ale to Titovi v žádném případě nevadilo. Při tiskových konferencích mluvil o svých silných zážitcích a nabádal k letu i další zájemce. Sojuz TM-31 s návštěvnickou posádkou později úspěšně přistál v Kazachstánu v neděli 06.05.2001.

Raketoplán Endeavour STS-100 přistál na Edwards AFB v úterý 01.05.2001 v 16:11 UT, když plánované přistání na KSC muselo být odvoláno pro nevyhovující počasí.


Aktualizováno : 08.05.2001

[ Obsah | Pilotované lety | STS | Sojuz TM-31 | Expedice 2 | Sojuz TM-32 ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.