Obsah > Pilotované lety > ISS > Expedice 4
Start (ISS-UF1) Přistání (ISS-UF2) Délka letu  Poznámka 
05.12.2001 - STS-108 19.06.2002 - STS-111  195d19h38m Expedice 4 - čtvrtá stálá posádka ISS

Expedice 4 na ISS (zleva Bursch, Onufrijenko, Walz)
Posádka :
J.Onufrijenko[VE](Rusko) | C.Walz[PI](USA) | D.Bursch[PI](USA) 
[ Popis letu | Obrázky | Experimenty ]

Znak Expedice 4 na ISSPopis letu :

Raketoplán Endeavour STS-108 (ISS-UF1) se čtvrtou stálou posádkou ISS na palubě úspěšně odstartoval z KSC ve středu 05.12.2001 ve 22:19 UT (23:19 SEČ). I další části letu pak pokračovaly podle plánu. K ISS se raketoplán připojil v pátek 07.12.2001 ve 20:03 UT. Zatažení stykovacího prstence se zdařilo až na druhý pokus. K otevření průlezů a setkání posádek došlo ve 22:42 UT. V sobotu 08.12.2001 byl zásobovací MPLM modul Raffaello vyzdvižen z nákladového prostoru raketoplánu a připojen k dolnímu portu modulu Unity komplexu ISS. Bylo zahájeno překládání nákladu. Ještě téhož dne se ukončením výměny individuálně tvarovaných křesel IELK (Individual Equipment Liner Kit) v transportní lodi Sojuz TM-33 kosmonauti Onufrijenko, Walz a Bursch stali fakticky 4. dlouhodobou posádkou na ISS.

V pondělí 10.12.2001 Godwin[ová] a Tani z STS-108 uskutečnili výstup do kosmu (EVA) při němž během 4 hodin 11 minut úspěšně instalovali dodatečnou tepelnou izolaci na dva servomotory natáčecích mechanismů BGA (Beta Gimbal Assembly) solárních panelů ISS.

Expedice 4 na ISS (09.12.2001)V dalších dnech pak dlouhodobé posádky dokončily předávání stanice mezi sebou a po přeložení nákladu se modul Raffaello vrátil do nákladového prostoru raketoplánu (14.12.2001). Nakonec se raketoplán Endeavour STS-108 v sobotu 15.12.2001 odpojil od ISS a i s posádkou Expedice 3 se vrátil na Zemi v pondělí 17.12.2001 v 17:55 UT. Třetí dlouhodobá expedice na ISS strávila ve vesmíru celkem 128 dní 20 hodin a 45 minut, z toho 125 dní na palubě kosmické stanice.

Členové Expedice 4 se pak pustili do rutinní práce na stanici, zahrnující především vědecké experimenty, ale také údržbu stanice.

Na leden roku 2002 byly naplánovány dva výstupy do kosmu.

Modul Pirs je součástí ISS (11.12.2001)Při prvním výstupu, uskutečněném v pondělí 14.01.2002, Onufrijenko a Walz přemístili ruský manipulátor Strela z povrchu tunelu PMA-1 na modul Pirs. Na povrchu modulu Zvezda nainstalovali také anténu, která slouží jednak pro ruské televizní přenosy při EVA, jednak pro radioamatérskou komunikaci. Výstup proběhl od 20:59 UT a trval 6 hodin 3 minuty.

Při druhém výstupu (25.01.2002) se Onufrijenko a Bursch pohybovali především na povrchu modulu Zvezda. Na zádi nainstalovali a připojili druhou ze čtyř radioamatérských antén. Vyměnili také vzorky materiálu vystavené otevřenému kosmu (experiment Kromka). Instalovali vodicí tyč pro připevňování karabin amerických poutacích lan pro jištění kosmonautů. Namontovali 6 deflektorů GZO/EPA spalin z orientačních a stabilizačních motorků modulu Zvezda. Nakonec ještě umístili 3 materiálové experimenty SKK a experiment Platan-M pro registraci nízkoenergetických těžkých jader v kosmickém záření slunečního a galaktického původu. Výstup proběhl od 15:19 UT do 21:18 UT (trval tedy 5 hodin 59 minut).

V dalších dnech se kosmonauti na ISS vrátili k pravidelným činnostem. Pracovali na plánovaných experimentech, dohlíželi na automaticky probíhající experimenty, uklízeli stanici a udržovali všechny její systémy v chodu.

V pondělí 4.2.2002 došlo k výpadku řídicího počítače na modulu Zvezda ruského segmentu ISS. V důsledku toho přestal pracovat i systém řízení polohy a to omezilo dodávku elektrického proudu, protože panely slunečních baterií nebyly přesně zaměřovány na Slunce. Proto posádka stanice vypojila všechny postradatelné systémy stanice, aby šetřila elektrickou energií. Řídicímu středisku CUP-M v Koroljovu u Moskvy se sice podařilo počítač uvést velice rychle opět do provozu, ale obnovení plné funkčnosti výpočetního systému si vyžádalo delší dobu několika hodin. Ještě odpoledne téhož dne se situace na stanici dostala do normálu.

Další výstup do volného kosmu proběhl 20.02.2002, tentokrát v amerických skafandrech a přes modul Quest. Walz a Bursch při výstupu ověřili provozuschopnost přechodové komory Quest a zahájili přípravné práce pro montáž základního bloku (nosníku ITS-S0) hlavní příhradové konstrukce ISS. Konkrétně instalovali na povrchu stanice několik nových kabelů, odstranili z příhradové konstrukce ITS-Z1 tepelnou izolaci a přenesli zpět do přechodové komory část nářadí umístěného ve schránkách na povrchu stanice. Mimo to demontovali z přechodového tunelu PMA-1 pomocné adaptéry, na nichž byl dočasně umístěn ruský jeřáb Strela-2, který kosmonauti přesunuli při předchozím výstupu na definitivní místo na modulu Pirs. Výstup proběhl od 11:38 UT do 17:25 UT a trval 5 hodin 47 minut (téměř o hodinu méně, než byl plán).

Nosník ITS-S0 dopraví na ISS raketoplán Atlantis při letu STS-110 v dubnu 2002.

Ještě předtím však byly na ISS dopraveny čerstvé zásoby. Nejprve se v úterý 19.03.2002 v 17:43 UT od stanice oddělila stará nákladní loď Progress M1-7 (let ISS-6P). O pár hodin později (ve 22:28 UT) byla z kontejneru umístěného na přírubě stykovacího uzlu nákladní lodi vypuštěna dvacetikilogramová studentská mikrodružice Kolibri. Tuto družici budou společně využívat ruští a australští středoškoláci k pokusům s dálkovým průzkumem Země a se studium magnetického pole. Předpokládaná životnost družice je 4 až 6 měsíců. Samotná nákladní loď, naplněná odpadem a nepotřebným vybavením, byla 20.03.2002 v 01:27 UT navedena do atmosféry a zanikla.

Nová automatickou nákladní loď Progress M1-8 (let ISS-7P) byla úspěšně vynesena na oběžnou dráhu nosnou raketou Sojuz-FG, která odstartovala z Bajkonuru ve čtvrtek 21.03.2002 ve 20:13 UT. Na palubě lodi bylo cca 2000 kg zásob pro ISS (kusový náklad, pohonné látky pro korekce dráhy stanice, pitná voda a stlačený vzduch pro obnovu atmosféry na stanici).

Progress M1-8 se v automatickém režimu připojil k zadnímu stykovacímu uzlu (-X) ruského modulu Zvezda v neděli 24.03.2002 večer ve 20:58 UT.

Po vyložení zásob se kosmonauti opět věnovali především vědeckým experimentům a běžné údržbě stanice.

Ve dnech 10.04.2002 až 17.04.2002 byl u ISS na návštěvě raketoplán Atlantis STS-110/ISS-8A. Kromě zásob dopravil raketoplán na stanici i základní díl příčného příhradového nosníku. Tento první díl (ITS-S0) v hodnotě 790 mil. USD má délku 13 metrů a hmotnost přes 12 tun. Během čtyř výstupů do kosmu členové posádky raketoplánu nosník oživili, pevně ho ukotvili na stropě amerického laboratorního modulu Destiny, a také zprovoznili mobilní transportér MT. Tato malá "drezína" o rozměrech plošiny 2,7 x 2,6 metru je přibližně 1 metr vysoká. Dva lineární elektromotory ji mohou po kolejích nosníku pohánět rychlostí až 90 metrů za hodinu. Samotná váží 885 kg a uveze až 21 tun nákladu. Po instalaci úchytného soklu, sem bude možno připojovat robotický manipulátor stanice (SSRMS), takže bude moci sloužit jako pojízdná základna pro montážní jeřáb.

Po odletu raketoplánu STS-110 posádka Expedice 4 opět osaměla. Brzy však již začaly přípravy na přílet lodi Sojuz TM-34.

Už v sobotu 20.04.2002 přeletěla celá posádka se Sojuzem TM-33 od dolního portu modulu Zarja (+Z) k portu na modulu Pirs (+Z). Uvolnilo se tak místo pro Sojuz TM-34, jehož start se uskutečnil ve čtvrtek 25.04.2002 (v 06:27 UT) a k připojení k ISS došlo v sobotu 27.04.2002 (v 07:55 UT).

V dalších dnech se posádky společně věnovaly především vědeckým experimentům. Kromě toho se uskutečnila i řada televizních reportáží a videokonferencí, protože v posádce REP-3 byl i druhý "kosmický turista", Mark Shuttleworth z JAR. Po dokončení všech plánovaných prací byl do starého Sojuzu TM-33 přenesen náklad, včetně výsledků některých experimentů k dopravě na Zemi.

V neděli 05.05.2002 se pak v 00:31 transportní loď Sojuz TM-33 s návštěvnickou posádkou odpojila od ISS a v 03:51 úspěšně přistála na území Kazachstánu poblíž města Arkalyk. Let návštěvnické posádky REP-3 tedy trval 9 dní 21 hodin a 24 minut. Let kosmické lodi Sojuz TM-33 celkem 195 dní 18 hodin 51 minut.

U ISS tak jako záchranná loď zůstal Sojuz TM-34.

Základní posádka se vrátila k pravidelným činnostem a koncem května se začala chystat na přílet raketoplánu Endeavour STS-111/ISS-UF2 s posádkou Expedice 5.

Společná fotografie posádek Expedice 4, STS-111 a Expedice 5 na ISS (08.06.2002)Start STS-111 se po několika odkladech uskutečnil z KSC ve středu 05.06.2002 ve 21:23 UT. Připojení k ISS a setkání posádek proběhlo v pátek 07.06.2002. Přejímka stanice byla zakončena slavnostním předáním komplexu mezi členy Expedice 4 a Expedice 5 v pondělí 10.06.2002 ve 23:08 UT. Během letu STS-111 kosmonauti Chang-Diaz a Perrin uskutečnili tři výstupy do kosmu, během nichž na stanici namontovali nový sokl PDGF (na ITS-P6), mobilní základnu MBS (na Mobile Transporter MT) a vyměnili jeden z kloubů SSRMS. V sobotu 15.06.2002 se posádky rozloučily a ve 14:32 UT se raketoplán Endeavour i se členy Expedice 4 odpojil od stanice. Po dvou dnech odkladů kvůli nepříznivému počasí na KSC nakonec raketoplán STS-111 přistál ve středu 19.06.2002 v 17:57:41 UT na dráze č. 22 základny Edwards AFB v Kalifornii po letu dlouhém 13 dní 20 hodin a 35 minut. Expedice 4 na ISS strávila ve vesmíru celkem 195 dní 19 hodin a 38 minut, čímž její američtí členové překonali jejich národní rekord, který zatím držela Shannon Lucidová (188 dní 4 hodiny 0 minut).


Aktualizováno : 20.06.2002

[ Obsah | Pilotované lety | ISS | Expedice 3 | Sojuz TM-33 | STS-108 | STS-110 | Sojuz TM-34 | STS-111 | Expedice 5 ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.