|
Mým prvotním cílem bylo si soukromě předběžně prověřit (malou studií) možné
odpovědi na dvě otázky:
1. Lze v ČR postavit "vehikl" pro X-Prize?
2. Lze na tom vydělat peníze?
Abych mohl udělat alespoň hrubý rozbor, udělal jsem si návrh minimálního jednoduchého "vehiklu".
Pro pobavení, inspiraci a případnou diskusi, zde uvádím konkrétnější popis
mého návrhu vehiklu pro X-Prize.
Na Danovo přání je to i s jednoduchým nákresem :-)
Počítal jsem s poměrně těžkou kabinou (1000 kg) a mizerným Isp (2000 Ns/kg),
takže mi vyšla dvojstupňová konstrukce.
Udělal jsem celou konstrukci úzkou a dlouhou, aby se dala případně dobře nést
v podvěsu letadla.
Možné sestavy:
Možné alternativy a vylepšení:
Tady jsou výsledky mých prvních jednoduchých ekonomických úvah o X-prize vehiklu:
- maximální cena "letenky" je 100000 USD (optimální je pod 10000 USD)
- maximální cena jednoho startu musí být o dost nižší než 200000 USD (2 platící
zákazníci)
- X-prize (10 mil. USD) je tedy finančně totéž co příjem z nejméně 50 komerčních
letů
- optimisticky počítám se 100 lety jednoho X-prize vehiklu (s tím, že se to
stihne během jednoho roku)
- je tedy třeba buď dostat celkové vývojové, výrobní a provozní náklady na dva
nekomerční starty pod 10 mil. USD (a jako první získat X-prize), nebo je třeba
dostat provozní náklady tak nízko, aby prodej letenek umořil všechny počáteční
náklady a přinesl zisk do cca 5 let (pak už nás spolehlivě převálcuje konkurence)
- v dalších úvahách a rozborech je tedy třeba se zaměřit na to, jaké mohou být
reálné vývojové, výrobní a provozní náklady X-prize vehiklu (kdo to dokáže určit?),
případně se snažit je dostatečně snížit
Vysvětlivky a poznámky:
Podle průzkumu trhu kosmické turistiky (jehož výsledky jsem našel i na Internetu) i podle porovnání nákladů se stávajícími nosiči lze maximální cenu suborbitální letenky stanovit na 100000 USD. Při vyšší ceně by se už těžko sháněl dostatek platících zájemců a také měrná cena by už převyšovala cenu stávajících nosičů (odhaduji, že X-prize vehikl by mohl po přidání dalších stupňů vynést na LEO cca 10% z toho, co přímo vynese do výše 100 km [cca 1000 kg], takže na LEO by se pak dostalo cca 100 kg za cenu cca 500000 USD [k ceně "letenek" připočítávám odhad ceny vyšších stupňů], což už není lepší, než stávající stav [5000 USD/kg]). Optimální cena za letenku by byla pod 10000 USD, protože pak už by asi nebyl problém sehnat dostatek zájemců (i když se přiznám, že já osobně bych za takovýto suborbitální let nikdy nedal více než cca 30000 Kč [1000 USD]).
Nyní k ekonomice mého modelového návrhu (příkladu):
- uváděné standardní jednotkové ceny raket jsou cca 300 USD na kg startovací
hmotnosti
- výrobní cena vehiklu by tedy měla být vždy v pohodě nižší než 2 mil. USD
- cenu paliva odhaduji na max. 10 USD na kg
- palivo pro jeden start by tedy mělo stát max. 40000 USD
- optimisticky doufám, že vehikl vydrží 100 startů a také frekvence startů bude
100 za rok
- "odpisy" vehiklu tedy vychází na max. 20000 USD na start
- již dříve jsem uvedl že max. příjem za jeden start může být cca 200000 USD
(podle průzkumu trhu)
- příjem za start může být rozdělen takto: 40000 USD palivo + 20000 USD "odpisy"
+ 40000 USD "příprava ke startu, mzdy, režie a jiné provozní náklady"
+ 100000 USD "zisk" použitý pro umoření vývojových nákladů
- během pěti let by se takto daly "umořit" vývojové náklady ve výši
až 50 mil. USD
Závěry z mého výše uvedeného odhadu:
- náklady na start mohou být nižší než 100000 USD a lze dosahovat slušného zisku
- X-prize (10 mil. USD) může pokrýt většinu výrobních a vývojových nákladů (možná
i celé náklady)
- předběžně se mi tedy celý záměr zdá být (teoreticky) realizovatelný a ziskový
(má tedy dobrý smysl)
Rizika:
- moje odhady mohou být příliš optimistické nebo nepřesné (možná jsem něco opominul)
- nepočítám s žádnou havárií ani se ztrátami na životech (což hrozí velmi významně)