Obsah > Nepilotované lety > Sonda Lunar Flashlight
Start M.označ. Hmotnost Popis
11.12.2022 2022-168B 14 kg - neúspěšná americká lunární orbitální sonda pro mapování ledu u jižního pólu Měsíce

Kresba sondy  Lunar Flashlight u MěsíceCílem NASA JPL sondy Lunar Flashlight bylo pomocí infračervených laserů a spektrometru zmapovat zásoby ledu v trvale zastíněných oblastech poblíž jižního pólu Měsíce. Kromě toho sonda technologicky ověřovala parametry nového pohonného systému s nejedovatým jednosložkovým palivem AF-M315E. S pohonným systémem ale byly za letu problémy, sonda se nedostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce a její hlavní mise tak nebyla splněna.

Průběh letu

6U cubesat Lunar Flashlight odstartoval 11.12.2022 z Cape Canaveral nosnou raketou Falcon-9R jako sekundární náklad, spolu s japonským lunárním přistávacím modulem HAKUTO-R. Obě tělesa byla raketou Falcon dopravena na balistickou přeletovou dráhu k Měsíci (Ballistic Lunar Transfer [BLT]). Let po balistické přeletové dráze trval přes 3 měsíce, ale tento způsob minimalizuje spotřebu paliva pro navedení na cílovou NRHO dráhu kolem Měsíce (která měla mít oběžnou dobu cca 7 dní, výšku 15 x 70000 km a sklon 90°). Během BLT přeletu měl ale Lunar Flashlight problémy se svým pohoným systémem takže kolem Měsíce jen proletěl. Původně měl vlastním pohonem přejít na polární oběžnou dráhu kolem Měsíce a pomocí infračervených laserů a spektrometru zde pak až 2 roky mapovat rozložení vodního ledu u jižního pólu Měsíce. K tomu už ale nedošlo.

Konstrukce sondy

Lunar Flashlight byl 6U CubeSat (základní rozměry 10 x 20 x 30 cm) o hmotnosti cca 14 kg. Byl vybaven rozvíratelnými solárními panely. Radiová komunikace se Zemí probíhala v pásmu X přenosovou rychlostí nejméně 10 kb/s. Hlavním vědeckým vybavením byal infračervený spektrometr a čtveřice infračervených laserů, pracujících v různých vlnových délkách (které vodní led pohlcuje). Laserové paprsky měly ozařovat zastíněné oblasti Měsíce a podle síly odrazu mělo být určeno, kde se nachází led.

Inovativní pohonný systém byl z velké části vyroben pomocí 3D tisku a především využíval nové "zelené" (nejedovaté) jednosložkové palivo AF-M315E. Tento pohonný systém měl být využit jak pro korekční manévry během přeletu k Měsíci, tak pro navedení na NRHO dráhu kolem Měsíce. Nebyl ale dostatečně spolehlivý a mise sondy kvůli tomu byla neúspěšná.



Aktualizováno : 26.04.2023

[ Obsah | Nepilotované kosmické lety | Lunar Flashlight na webu NASA JPL ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.