Obsah > Pilotované lety > STS > STS-86 At/F-20
M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
1997-055A 26.09.1997 06.10.1997 10d19h21m 7. spojení s Mirem, Spacehab


Posádka STS-86 (bez Wolfa)
Posádka :
Wetherbee,J.D.[VE] | Bloomfield,M.J.[PL] | Titov,V.G.[MS](Rusko) | Parazynski,S.E.[MS] | Chrétien,J.L.[MS](Francie) | Lawrence[ová],W.B.[MS] | Wolf,D.A.[MS] / Foale,M.C.[z Miru]

[ Popis letu | Obrázky | Experimenty | STS-86 v L+K | STS-86 v NASA ]


Znak STS-86Popis letu

Hlavním cílem tohoto letu bylo 7. spojení se stanicí Mir. Během společného letu posádka dopravila na Mir vodu a další zásoby, především nový palubní počítač. Astronaut Wolf vystřídal Foaleho v dlouhodobém letu. Doplňkové experimenty byly uloženy v modulu SPACEHAB-DM, a také v kabině raketoplánu. Po připojení k Miru uskutečnili Parazynski a Titov výstup do kosmu (EVA), aby ze spojovacího modulu (Docking Module) odmontovali zařízení experimentu MEEP (Mir Environmental Effects Payload) a přenesli ho do raketoplánu k dopravě na Zemi a k vyhodnocení.

Původní plán akcí na jednotlivé dny letu

Den 1. - Start (LC-39A, 26.09.1997, 02:34 UT), aktivace Spacehabu
Den 2. - Stíhání Miru, experimenty ve Spacehabu
Den 3. - Spojení s Mirem (27.09.1997, 19:55 UT), uvítání, experimenty ve Spacehabu
Den 4. - Překládání nákladu, experimenty ve Spacehabu
Den 5. - Překládání nákladu, experimenty ve Spacehabu
Den 6. - Překládání nákladu, experimenty ve Spacehabu, příprava EVA
Den 7. - EVA (01.10.1997, 5 hodin, Parazynski a Titov)
Den 8. - Tisková konference a rozloučení, inventura přeneseného nákladu
Den 9. - Odpojení od Miru, obhlídka modulu Spektr, volný čas
Den 10. - Úklid kabiny, příprava na přistání
Den 11. - Deaktivace Spacehabu, přistání na KSC

Poškozený modul SpektrSkutečný průběh letu

Předstartovní operace
24.05.1997 - Přesun do OPF-3 (příprava orbiteru)
11.08.1997 - Přesun do VAB (připojení ET a SRB)
18.08.1997 - RollOut z VAB na LC-39A
10.09.1997 - TCDT (Terminal Count Down Test)
22.09.1997 - Začátek odpočítávání

Popis letu
Před startem STS-86 se (vzhledem k problémům na Miru) zvedla vlna odporu k vyslání dalšího amerického kosmonauta k dlouhodobému pobytu na Miru. Administrátor NASA Daniel Goldin proto vedl intenzivní konzultace se zkušeným pilotem někdejšího amerického kosmického programu Tomem Staffordem a s dalšími experty, kteří vypracovali nezávislé analýzy o bezpečnosti Miru. Konečné rozhodnutí o výměně Wolf-Foale, všeobecně očekávané s velkým napětím, padlo po dlouhých diskusích pouhých 13 hodin před startem. Americký kosmonaut David Wolf nahradil na palubě ruské orbitální stanice Mir Michaela Foalea, jak bylo plánováno.

"Budeme pokračovat podle plánu nejen proto, že jde o bezpečný krok, ale také z toho důvodu, že jedině pobytem na Miru můžeme získat tak důležité vědecké i lidské zkušenosti." uvádí se v prohlášení Daniela Godina.

Ruské řídící středisko již ve středu oznámilo, že hodlá udržovat Mir i nadále v chodu, a to bez ohledu na to, zda k němu Spojené státy vyšlou dalšího kosmonauta.

Start STS-86Atlantis úspěšně odstartoval 26.09.1997 v 02:34 UT (04:34 SELČ) a byl naveden na základní oběžnou dráhu. V okamžiku startu STS-86 prolétal Mir nad jižní Evropou. Po bezchybném průběhu přibližování, se Atlantis připojil k Miru v sobotu 27.09.1997 v 19:58 UT (21:58 SELČ). Velitel amerického raketoplánu Atlantis Jim Wetherbee a jeho protějšek z ruské orbitální stanice Mir Anatolij Solovjov ve 21:45 UT (23:45 SELČ) otevřeli spojovací tunel mezi oběma tělesy. Okamžitě poté předal Wetherbee svému ruskému partnerovi nový palubní počítač, který má nahradit vadný centrální počítač na Miru, v jehož funkci došlo v posledních týdnech k řadě výpadků. Máme pro vás ještě řadu dalších dárků, řekl prý Wetherbee se širokým úsměvem posádce Miru. Na palubu ruské stanice se pak z Atlantisu postupně přechodovým modulem přemístilo všech zbývajících šest kosmonautů. Podle starého slovanského zvyku byli všichni přivítáni chlebem a solí.

Hlavní náplní prvního pracovního dne po spojení obou těles bylo samozřejmě stěhování nákladu. Mezi prvními předměty, které z raketoplánu putovaly na palubu Miru, bylo na míru vyrobené křeslo pro Američana Davida Wolfa.Opačným směrem pak putovalo křeslo, vědecké záznamy a osobní předměty Michaela Foaleho, jenž na Miru pracoval více než čtyři měsíce a již se těší na Zemi, kde na něj čeká manželka a dvě děti.

Nový počítač pro MirRaketoplán přivezl celkem 2720 kilogramů nákladu - více než kdykoli v minulosti. Rusko-americká posádka, která Mir dlouhodobě obývá, se dočkala mimo jiné čerstvé zásoby pitné vody, nových elektrických baterií, speciálního krytu, který by měl pomoci utěsnit poškozený obal jednoho z modulů stanice, a především nového palubního počítače, který má nahradit nespolehlivý starý výpočetní systém Miru. Přesluhující počítač způsobil vrásky kosmonautům i řídícímu středisku naposledy jen několik hodin před spojovacím manévrem, když část systému začala vykazovat chyby. Zbývající část počítače nicméně dokázala udržet stabilitu Miru, bez čehož by spojení s Atlantisem bylo nemožné.

Ve středu 01.10.1997 proběhly dvě důležité akce. První byla úspěšná výměna palubního počítače na Miru (v cca 17:30 SELČ) za náhradní, přivezený raketoplánem. Druhou akcí byl výstup Parazynského a Titova do otevřeného kosmu. Byla to první EVA ruského kosmonauta v americkém skafandru. Výstup začal v 17:29 UT (19:29 SELČ) a proběhl bez problémů. Parazynski po ukončení EVAHlavním cílem bylo sejmutí čtyř technologických experimentů MEEP (Mir Environmental Effects Payload) ze spojovacího modulu Miru. Desky MEEP obsahovaly přes 1000 vzorků nejrůznějších materiálů a také lapače mikrometeoritů. Po jejich odmontování a uložení do nákladového prostoru raketoplánu, kosmonauti připevnili na spojovací modul zařízení Solar Array Cap pro možné použití při budoucích ruských výstupech do kosmu za účelem oprav modulu Spektr. Nakonec ještě Parazynski a Titov otestovali několik funkcí manévrovacích jednotek SAFER (Simplified Aid for EVA Rescue), které slouží k zajištění návratu kosmonauta k raketoplánu po nechtěném oddálení. Je to vlastně jednodušší a levnější obdoba MMU (Manned Maneuvring Unit). Výstup byl ukončen ve 22:30 UT, tedy po 5 hodinách a 1 minutě. Byl to už 39. výstup do kosmu v programu Space Shuttle.


Poslední zamávání před uzavřením průlezuPo dokončení překládání nákladu a oficiálním rozloučení uzavřeli velitelé raketoplánu a Miru ve čtvrtek 02.10.1997 v 22:45 UT, po šesti dnech společného letu, průlezy přechodového modulu. Atlantis se odpojil od Miru v pátek 03.10.1997 v 17:28 UT (19:28 SELČ). Po 134 dnech na palubě ruské stanice se tak vrací na Zem americký kosmonaut Michael Foale, kterého nahradil na zhruba stejnou dobu David Wolf.


Mir viděný při odletu STS-86Ještě než Atlantis opustil Mir, oblétal tři čtvrtě hodiny kolem Spektru, a to ve vzdálenosti asi 80 metrů. To posádce vybavené speciálními teleobjektivy umožnilo, aby pod všemi úhly bedlivě sledovala modul poškozený 25.června při srážce se zásobovací lodí Progress. Během uvedených 45 minut velitel Miru Anatolij Solovjov dvakrát vpustil do modulu stlačený vzduch, aby posádce Atlantisu umožnil lokalizovat místo, kudy uniká ze Spektru atmosféra. Atlantis ukončil inspekční oblet Miru ve 20:16 UT a poté se definitivně od komplexu vzdálil.

Ruští odborníci poté oznámili, že objevili dvě trhliny, které byly způsobeny při červnové kolizi s nákladní lodí Progress. Jedna trhlina byla zjištěna u spojení jednoho ze solárních panelů k vědeckému modulu Spektr a další na spojení mezi modulem Priroda a lodí Sojuz. Zástupce ředitele letů Viktor Blagov také oznámil, že kosmonauti vystoupí do kosmického prostoru 20.října a pokusí se opravit poškozenou solární baterii na Spektru.

Podle NASA obě posádky zaznamenaly únik vzduchu doprovázeného úlomky, ale přesnější určení poškozeného místa bude možné až po důkladné analýze snímků, které pořídili američtí kosmonauti.

Atlantis po přistání na KSCAtlantis měl původně přistát v noci z neděle na pondělí, ale kvůli špatnému počasí (nízké oblačnosti a silnému větru), bylo přistání odloženo o jeden den. Pak už všechno vyšlo, takže let STS-86 skončil úspěšným přistáním v pondělí 06.10.1997 ve 21:55 UT (23:55 SELČ) na dráze 15 KSC (let trval 10 dní 19 hodin 21 minut).

Příští start raketoplánu Atlantis by měl být až STS-92 začátkem roku 1999 (třetí let raketoplánu ke stanici ISS, modul Z1). Do té doby se Atlantis podrobí plánované generální opravě Orbiter Maintenance Down Period (OMDP) v Palmdale (Kalifornie).


Aktualizováno : 03.12.1997

[ Obsah | Pilotované lety | STS ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.