---

Posádka :
Halsell,J.D.[VE] | Still[ová],S.[PL] | Voss[ová],J.E.[MS] | Gernhardt,M.[MS] | Thomas,D.A.[MS] | Crouch,R.[PS] | Linteris,G.[PS]

---

Popis letu

Let STS-83 měl být plně věnován experimentům v mikrogravitaci. Raketoplán Columbia proto ve svém nákladovém prostoru nese modul Spacelab, vybavený jako vědecká laboratoř pro pokusy v mikrogravitaci. Během dvou týdnů na oběžné dráze posádka měla provést celkem 33 experimentů, které měly zkoumat chování nejrůznějších materiálů a tekutin v beztížném stavu. Kosmonauti měli mimo jiné zkoumat procesy hoření v beztížném stavu. Na palubě raketoplánu byl také miniaturní skleník s asi 50 rostlinami, v němž byly zkoumány možnosti pěstování potravy ve vesmíru. Některá zařízení a postupy, která byla použita při tomto letu byla ověřována a vyvíjena pro mezinárodní orbitální stanici ISS.

Vzhledem k závadě na palivovém článku, byl let zkrácen na pouhé 4 dny. Mnoho experimentů se nepodařilo uskutečnit a proto vedení NASA rozhodlo o opakování tohoto letu pod názvem STS-94.

Původní plán akcí na jednotlivé dny letu

Den 1. - Start (KSC, LC-39A, 19:01 UT), aktivace Spacelabu a MSL-1
Den 2. - 14. - Experimenty v MSL-1
Den 15. - Experimenty v MSL-1, tisková konference
Den 16. - Deaktivace Spacelabu, úklid kabiny
Den 17. - Přistání na KSC

Skutečný průběh letu

Den 1. (04.04.1997)
Po jednodenním odkladu (potíže s tepelnou izolací) odstartoval raketoplán Columbia ke svému 22. letu v 19:21 UT [SELČ = UT + 2 hod.] (LC-39A). Start se uskutečnil za ideálního počasí: na kosmodromu bylo slunečno a vál lehký větřík. Dvacetiminutové zpoždění způsobily problémy, které se na poslední chvíli vyskytly kolem hermetičnosti kabiny. Čtyři a půl hodiny po úspěšném startu posádka otevřela v nákladovém prostoru raketoplánu laboratoř MSL-1 a zahájila první ze série 33 plánovaných experimentů. Kosmonauti se rozdělili na dvě směny, aby pokusy mohly probíhat nepřetržitě, a jedna směna se rovnou uložila ke spánku.

Den 2. (05.04.1997)
Na začátku dne se plně projevily velmi vážné problémy s palivovým článkem číslo 2. Hned po startu totiž začalo klesat napětí jím dodávané elektřiny. Protože předpisy NASA vyžadují perfektní funkci všech tří palivových článků v raketoplánu, začalo se uvažovat o drastickém zkrácení letu.

Den 3. (06.04.1997)
Řízení letu rozhodlo zkrátit let STS-83 na minimum a přistát už v úterý 08.04.1997. Situace s palivovým článkem se sice stabilizovala, ale technici nezjistili příčinu poruchy. K poškození pravděpodobně došlo v průběho startu. Posádka proto článek číslo 2 odstavila a ihned zahájila přípravy na přistání. Samozřejmě, že všechny experimenty v MSL-1 zatím běžely na plné obrátky, aby bylo maximálně využito zbývajícího času.

Den 4. (07.04.1997)
Probíhaly závěrečné experimenty v MSL a piloti připravovali raketoplán na přistání. Při testech se sice porouchal manévrovací motorek F3F, ale výpadek neohrozil návrat Columbie na Zemi. Také technici na Zemi měli starosti s udržováním příkonu zařízení Spacelabu na nižší úrovni a hlavně s poruchou na jednom počítači pro řízení experimentů na Spacelabu.

Den 5. (08.04.1997)
Posádka Columbie dostala povolení k přistání hned při první příležitosti. Po nominálním sestupu raketoplán ukočil let STS-83 přistáním na KSC na dráze 33 v 18:33 UT po 3 dnech 23 hodinách a 13 minutách.

V polovině dubna 1997 vedení NASA rozhodlo opakovat tento neúspěšný let na začátku července 1997 jako STS-83R - později přejmenovaném na STS-94 (cílovým datem startu je 01.07.1997). Ostatní lety plánované na zbytek tohoto roku byly odloženy takto : STS-85 z 17.07. na 07.08., STS-86 z 18.08. na 25.08. a STS-87 z 09.10. na 13.11.1997.