|
M.označení | Start | Přistání | Délka letu | Poznámka |
---|---|---|---|---|
1963-015A | 15.05.1963 | 16.05.1963 | 1d10h20m | 4.americký orbitální let (22 oběhů Země) |
Články: | Mercury MA-9 ”Faith 7” (přípravy, průběh a výsledky letu, KV 1963-1964) |
(přepis M.Filip) | MERCURY MA-9 (výběr z knihy o Mercury, KV 1964) |
Závěrečný let programu, start ve 14:04 SEČ.
Během letu pozorování světelného zdroje (4,5 kg), který se oddělil od kabiny.
Na 19. oběhu zjištěna závada v automatice, proto kosmonaut řídil ručně sestup atmosférou a přistál necelých 6 km od hlídkující lodi "Kearsage" u ostrova Midway v Pacifiku.
Cooperova kabina měla oprati kabině kosmonauta Schirry 109 změn. Mnohé přístroje byly nahrazeny výkonnější nebo lehčí verzí. Skafandr byl opatřen novou přílbou a byl zlepšen chladicí systém. Byl odstraněn těžký periskop a různé přístroje pro telemetrická měření, Místo toho tu byla větší zásoba kyslíku a vody.
Základním úkolem letu bylo zjistit vliv dlouhodobého stavu beztíže na kosmonauta, ocenit jeho pracovní schopnost a ověřit modifikovanou loď. Cooper sledoval pozemní světelný zdroj a vypuštěnou kouli se zábleskovým majákem. Ověřovala se možnost použití světelných zdrojů na Zemi a ve velkých výškách jako výchozích bodů pro navigační systémy kosmické lodi na středním a závěrečném úseku jejího sestupu do atmosféry. Kosmonaut také měřil aerodynamický odpor kabiny a teplotu uvnitř lodi.
Start proběhl po několika odkladech až 15.05.1963. Den předtím strávil Cooper v kabině lodi šest hodin při posledním neúspěšném pokusu o start. Když se pak kosmonaut znovu dostal do kabiny, nalezl na přístrojové desce miniaturní kladívko. Zhotovil ho Allan Shepard a vysvětlil Cooperovi, že ho tam dal proto, aby mohl rozbít každé světlo, které bude signalizovat nějakou poruchu ...
Brzy po startu nastaly potíže s regulací teploty ve skafandru. Cooper musel každých 10 až 15 minut znovu a znovu seřizovat teplotu, takže nemohl spát a odpočívat.
Těžkosti měl i s pitnou vodou, která byla vytlačována ze zásobníku příliš silně. Nemohl také dostat vodu do sáčků s dehydrovaným jídlem. Proto během celého letu nejedl nic jiného než piškoty a ovocné keksy.
Během letu se měl uskutečnit první televizní přenos z paluby lodi. Pokus se však nezdařil.
Při pozorování hlásil Cooper takové podrobnosti, že to lékaře do určité míry šokovalo. Hovořil o jedoucích vozidlech na silnicích a o kouři z komínů, viděl malé letiště a vyschlé jezero v Kalifornii.
Na konci letu vypadla celá automatika, jež měla umožnit přistání. Cooper musel přejít na ruční řízení. Stabilizoval polohu lodi k zemskému povrchu a v přesně určený okamžik (1 den, 9 hodin, 59 minut a 15 sekund po startu) stiskl tlačítko na zážeh brzdicích raket. První raketa začala pracovat okamžitě a další dvě byly automaticky zapáleny v intervalu po pěti sekundách.
Asi dvanáct minut musel kosmonaut udržovat orientaci kabiny ručně. Zajišťoval, aby se nekývala ze strany na stranu a přesně udržovala stanovený sklon k zemskému povrchu. Když se dostal z mrtvé zóny rádiového příjmu, zaslechl hlas Scotta Carpentera : "Co děláš, Coop?" a odpověděl : "Mám plné ruce práce se sestupem!"
36 minut se Cooper nacházel v kabině plovoucí na hladině moře. Pak byla kabina dotažena k letadlové lodi "Kearsage" a vyzvednuta jeřábem. Cooper otevřel vstupní otvor a lékař mu ještě v kabině změřil puls. Pak kosmonaut vystoupil na palubu.
Lékař Dr. Pollard konstatoval po letu, že Cooper byl po přistání pobledlý a trpěl přechodnou závratí. Ztratil na váze 3,3 kg.
21.05.1963 převzal Cooper z rukou prezidenta Kennedyho medaili NASA za zásluhy.
[ Obsah | Pilotované lety | Mercury ]