Obsah > Pilotované lety > Apollo > Apollo 8 > Obrázky z letu Apollo 8

Převoz Saturnu V s Apollem 8 na startovací rampu 39APřevoz Saturnu V s Apollem 8 na startovací rampu 39A
Posádka Apolla 8 před startem (21.12.1968)Posádka Apolla 8 před startem (21.12.1968)
Start Apolla 8 (21.12.1968)Start Apolla 8 (21.12.1968)
Země z Apolla 8Země z Apolla 8
Měsíční povrch poprvé fotografovaný kosmonautyMěsíční povrch poprvé fotografovaný kosmonauty
Východ Země nad povrchem MěsíceVýchod Země nad povrchem Měsíce
Kabina Apolla 8 po přistání (27.12.1968)Kabina Apolla 8 po přistání (27.12.1968)
Posádka Apolla 8 po přistání (27.12.1968)Posádka Apolla 8 po přistání (27.12.1968)
  Dodatky z L+K:
Pohled na část SM Apolla 8 – instalace nádrží s kyslíkem a vodíkem. (L+K č.17/1969) Pohled na část SM Apolla 8 – instalace nádrží s kyslíkem a vodíkem. (L+K č.17/1969)
Přistání Apolla 8 – 27.12.1968 – snímek NASA (L+K č. 2/1970) Přistání Apolla 8 – 27.12.1968 – snímek NASA (L+K č. 2/1970)
Na tomto grafu vidíte závislost zrychlení (vnitřní stupnice) či přetížení v jednotkách g (vnější stupnice) v závislosti na čase. Všimněte si náhlého skoku 445,60 vteřiny po startu. V tomto okamžiku se snížil směšovací poměr z hodnoty 5,56:1 na 4,38:1 a tím se snížil i celkový tah stupně S-II, ale zlepšilo se využití paliva (vzrostl specifický impuls). (L+K č. 4/1970)

Jak rychle nabírá výšku a rychlost raketa Saturn V a jakému přetížení je její posádka vystavena, vidíte z následujících grafů. Trojúhelníky s číslem označují na časové ose okamžiky vypnutí prvního stupně S-IC (1), druhého stupně S-II (2) a třetího stupně S-IVB (3). Hodnoty platí pro nosnou raketu AS-503, se kterou letěla Bormanova posádka k Měsíci.

Na tomto grafu vidíte závislost zrychlení (vnitřní stupnice) či přetížení v jednotkách g (vnější stupnice) v závislosti na čase. Všimněte si náhlého skoku 445,60 vteřiny po startu. V tomto okamžiku se snížil směšovací poměr z hodnoty 5,56:1 na 4,38:1 a tím se snížil i celkový tah stupně S-II, ale zlepšilo se využití paliva (vzrostl specifický impuls). (L+K č. 4/1970)

Závislost inerciální rychlosti na čase. V okamžiku startu nemá raketa nulovou inerciální rychlost, protože rotuje společně se Zemí východním směrem. (L+K č. 4/1970) Závislost inerciální rychlosti na čase. V okamžiku startu nemá raketa nulovou inerciální rychlost, protože rotuje společně se Zemí východním směrem. (L+K č. 4/1970)
Tak se měnila vzdálenost a výška rakety AS-503

Tak se měnila vzdálenost a výška rakety AS-503.

Kosmická loď byla navedena na parkovací dráhu 694,98 vteřiny po startu ve vzdálenosti 2 577,30 km od místa startu a ve výši 191,36 km nad povrchem Země, nad bodem o souřadnicích 53,292° W, 32,649° N. (Data a grafy převzaty z publikace Marshall Space Flight Center: “Saturn V Launch Vehicle Flight Evaluation Report - AS-503 Apollo 8 Mission", NASA-TMX-61651, MPR-SAT-FE-69-1. Huntsville, Ala., 1969.) (L+K č. 4/1970)


Aktualizováno : 12.07.2003

[ Obsah | Pilotované lety | Apollo | Apollo 8 ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.