---

Posádka : Young,J.W.[VE] | Duke,Ch.M.[PL] | Mattingly,T.K.[PL]

---

ANTONÍN VÍTEK, CSc. , ing JOSEF KRUPIČKA, CSc.

Méně hladce než Apollo 15 však proběhla následující expedice - Apollo 16 - na kterou se vydali 16. dubna 1972 v 17.54 UT velitel John W. Young, pilot velitelského modulu Thomas K. Mattingly a pilot LM Charles M. Duke. Start, cesta k Měsíci i navedení na dráhu ve výši 19-108 km manévry LOI-1 (19. dubna ve 20.23 UT) a LOI-2 (20. dubna v 00.39 UT) oddělení LM, nazvaného Orion, narozdíl od "patnáctky" proběhlo bez problémů.

Pak však přišla studená sprcha. Během příprav motoru SPS, kterým měla být mateřská loď Casper navedena na přibližně kruhovou vyčkávací dráhu, zjistil Mattingly závadu na záložním řídicím systému. Vzhledem k tomu bylo odloženo přistání LM na povrchu Měsíce a začalo se uvažovat o předčasném návratu k Zemi. Nakonec se však technici dali obměkčit, takže LM, řízený Youngem a Dukem, přistál 21. dubna v 02.26.36 UT v oblasti Cayleovy planiny asi 85 km od kráteru Descartes.

V 16.52 UT vyrážejí oba astronauti na první vycházku.

"Zde jste, vy tajemné neznámé vysokohorské pláně u Descarta," deklamuje Young. "Apollo 16 se chystá změnit vaši tvářnost."

"Tony," huláká Duke méně obřadně na capcoma, "tenhle první krok po Měsíce je nadevšecko. Johoho, je to tak obrovský, že tomu nemohu uvěřit!"

Chvíli trvalo, nežli byl vyložen Rover, následovala instalace malého dalekohledu s kamerou ve stínu LM a po vztyčení vlajky ještě instalace laboratoře ALSEP Teprve po čtyřech hodinách perné dřiny si astronauti přišli na své. Odjeli Roverem na plánované místo sběru vzorků, kde se asi hodinu zabývali geologií.

Po ní následovala zkouška jízdních vlastností LRV, nazývaná dokonce i oficiálně "Grand Prix".

Zatímco Young sedí za volantem, Duke dokumentuje průběh zkoušky šestnáctimilimetrovou kamerou. "Jezdí skoro jen po dvou," dělá rozhlasového reportéra. "Ale práší se mu skvostně od všech čtyř kol. V zatáčce dostanou zadní kola smyk, utrhnou se a jedou jako po sněhu.

Tak zase zpátky, Johne. Člověče, takovýho závodníka jsem ještě neviděl.

Hej, když vjede do kráteru, tak poskakuje jako kůzle. Teď projíždí ostré zatáčky sem a tam. Fuj. To bylo zastavení. Kola se prostě zablokovala. Hurá!"

Po této ukázce závodnického umění a po 7 hodinách a 11 minutách byla vycházka ukončena.

Druhý výstup astronauti zahájili 22. dubna v 16.34 UT.

Rover tentokrát vyrazil směrem k jihu a na rovině dělal sedm až osm kilometrů za hodinu. Na úpatí Stony Hill se však jeho rychlost podstatně snížila: Young vybral širokou muldu a hnal vozidlo vzhůru do desetistupňového svahu. Po necelých pěti kilometrech výprava zarazila u kráteru Crown ve výši asi 250 m nad místem přistání. "Kamenná hora" dělala čest svému jménu. V měkké půdě byly všude kolem rozesety kupy hranatých balvanů.

Hodinový pobyt zde přinesl astronautům bohatou geologickou kořist, takže po návratu z cesty, při které urazili 11,5 km, mohli po 7 hodinách a 23 minutách s pocitem dobře vykonané práce za sebou uzavřít průlez LM.

Třetí vycházka začala 23. dubna v 15.24 a trvala 5 hodin 40 minut. Vedla tentokrát na sever ke kráteru North Ray. Při zpáteční cestě byl za cenu utrženého blatníku překonán dosavadní rychlostní rekord Roveru: s kopce ho Young hnal rychlostí 17 km/h, tedy o 5 km/h vyšší, než byla maximální konstrukční rychlost. Po 11,4 km jízdy se astronauti vrátili zpět k LM.

Na závěr předvedl ještě Young pokus o skok vysoký, ale v prostředí se sníženou gravitací švih přehnal a skončil kotrmelcem na zádech.

Start z povrchu zpět na oběžnou dráhu kolem Měsíce (24. dubna v 01.26 UT) snímala televizní kamera na Roveru jako lahůdku pro diváky na Zemi. Spojení s mateřskou lodí v 03.35 UT proběhlo hladce a vzorky i astronauti se přestěhovali z Oriona do Caspera.

Pobyt na oběžné dráze kolem Měsíce byl vzhledem k vyřazení záložního řízení SPS zkrácen. Po vypuštění malé družice zapálila osádka Caspera 25.dubna v 02.16 UT hlavní motor služební sekce. Manévr provedený za odvrácenou stranou Měsíce navedl kosmickou loď bezpečně na dráhu k Zemi.

Apollo 16 přistálo 27. dubna v 19.45 UT v Tichém oceánu, kde je očekávala letadlová loď USS Ticonderoga.