|
M.označení | Start | Přistání | Délka letu | Poznámka |
---|---|---|---|---|
1970-029A | 11.04.1970 | 17.04.1970 | 5d22h55m | exploze nádrže kyslíku, oblet Měsíce bez přistání na jeho povrchu |
Články v L+K: | Odyssea ve znamení Vodnáře (L+K 13-16/1970) |
(přepis M.Filip) | Tabulka časů a událostí během letu (L+K 15-16/1970) |
Příčiny vzniku požáru (L+K 21/1970) | |
Ohlédnutí za letem Apolla 13 (L+K 17/1994) |
Apollo 13 bylo v pořadí pátou pilotovanou výpravou k Měsíci.
Mělo na něm přistát a zopakovat výzkum, který udělaly dvě předcházející
posádky.
Přistání bylo plánováno v terénu Fra Mauro.
O dva dny později 13. dubna se kosmonauti chystají ke spánku.
James Lovell a Fred Haise končí televizní přenos z kabiny lunárního modulu
Aquarius (Vodnář):
Zde posádka Apolla 13! Přejeme vám všem tam dole příjemný večer!
Poté
se oba přesunují do velitelské kabiny Odysseje.
Z letu, který měl trvat okolo 240 hodin, měli právě za sebou 55 hodin 55
minut.
V tom se do ticha rozlehla rána a Odyssea se zachvěla.
Ve sluchátkách pilotů začal ječet poplašný signál, a rosvítilo se varovné
světlo.
Problém, na první pohled přechodný, byl v elektrickém systému.
Apollo - Swigert: | Houstone! Máme zde nějaký problém...! |
Houston - Lousma: | Zde Houston! Opakujte prosím! |
Apollo: | Houstone! Měli jsme zde problém. Na okamžik byl přerušen hlavní rozvod proudu B. |
Chvilku ukazují přístroje, že napětí je v pořádku.
Avšak jeden ze tří palivových článků, které vyrábějí elektřinu pro velitelskou
loď, nefunguje.
Apollo - Lovell: | Ukazatel množství v kyslíkovém tanku číslo 2 je na nule. Podíval jsem se z okna v průlezu a něco z nás uniká. Nějaký plyn uniká z lodi do vesmíru! |
S takovouto situací se nikdo z kosmonautů ve výcvikovém programu nikdy
nesetkal.
Počítalo se sice s tím, že by mohl vypovědět jeden anebo dva palivové články
a jedna kyslíková nádrž.
Nikdy se však nenacvičoval případ, že by nefungovali všechny tři palivové
články a obě dvě kyslíkové nádrže.
Středisko pilotovaných letů svolalo řadu specialistů. Všechny americké rozhlasové a televizní stanice přerušily své pravidelné programy a zařadily zvláštní zprávy z Houstonu.
V Houstonu je něco po 23 hodině. Na místo bílého týmu nastupuje černá směna Glynna Lunneyho.
První rozhodnutí nového šéfa směny: Odpojit druhý palivový článek.
Kosmická loď neplní svou funkci a jedinou nadějí zůstává lunární modul.
Houston: | Máme pro vás návod, jak využít energie z lunárního modulu. |
Apollo - Swigeart: | Dobrá zpráva! Jak dlouho to bude trvat? |
Houston: | Ve velitelské sekci máme ještě elektřinu na 15 minut. Přestupte do lunárního modulu a oživte ho. |
Apollo - Swigert: | Právě jsem zaregistroval poplašný signál. Podpětí v rozvodu A.
Začínám na Odyssee vše vypínat. |
Lunneyho tým zjišťuje, na jak dlouho má posádka zásoby kyslíku a vody. Na návrat zpátky potřebuje nejméně 70 hodin. První hlášení vypadá tragicky: rezervy vydrží 38 hodin.
Kosmonauti Alan Shepard a Edgar Mitchell, se nastěhovali do jednoho
simulátoru kosmické lodi. Technici v něm vytvořili podmínky obdobné těm,
jaké byly na palubě poškozeného Apolla 13.
Nejprve zjišťují možnosti zamezení úniku kyslíku. Na žádost kontrolorů
z řídícího sálu vypojují různé elektrické systémy - a odborníci vyzbrojení
počítači analyzovali jejich efekt.
Na základě těchto zkoušek mohl Houston označit, které další méně důležité
systémy mohou kosmonauti vypnout.
Za této situace poklesne spotřeba energie na 15-20 ampérů. Potom by jim
stačila voda na 143 hodin.
Tuto vodu potřebuje posádka nejen k zahnání své žízně, ale především k
chlazení elektroniky.
Apollo 13 letělo k Měsíci po takzvané nenávratové dráze. To znamená, že kdyby nedošlo k její úpravě loď se nedostane na zpáteční trasu k Zemi. Okamžitý návrat nepřichází v úvahu. Velitelská sekce nemá pro něj dostatek energie.
Houston: | Uděláte korekci dráhy v době, kdy budete schováni za Měsícem . A přistanete v T + 132 hodin v Atlantiku. |
V Houstonu se radí specialisté. Swigert s tímto řešením nesouhlasí.
Houston: | Haló! Aquarie! Chceme vás seznámit s plánem na nejbližší dobu. V tomto okamžiku je nejdůležitějším činitelem spotřeba vody v Lunárním Modulu. Abychom spotřebu udrželi na minimum, uděláme v 61. hodíně korekci o 5 metrů za sekundu z nenávratné dráhy na návratnou. A pak vypnete primární navigační systém. Další manévr bude v 79. hodině. |
Nikdy se nepočítalo s tím, že by mohl být lunární modul záchraným člunem
pro kosmonauty.
A že by jeho motory měly navádět celou kosmickou loď na zpáteční dráhu.
Proto se musela tato akce nejprve vyzkoušet v simulátorech.
Shepard a Mitchell ověřovali v trenažéru zamýšlenou akci. Přesně tak,
jak to navrhují počítače pro manévr Apolla 13.
Na kosmodromu na mysu Canaveral zkoušel tento výkon v simulátoru kosmonaut
Richard Gordon.
A ve městě Bethpage ve státě New York zkoušejí manévr dva inženýři společnosti
Grumman, která modul vyrobila.
Tři nezávislé zkoušky měli ukázat, jakou mají ztroskotanci naději na návrat.
Zakrátko všichni oznámily Lunneyemu: Ano, tato korekce je možná!
Dvě hodiny po půlnoci, středa 14. dubna.
Kosmonaut John Young, který slouží jako spojař v černém týmu, radostně
oznamuje kamarádům výsledky zkoušek. Současně jim předává pokyny pro tento
manévr. Od okamžiku havárie jsou totiž všechny letové plány, které veze
posádka s sebou, zbytečné. Od okamžiku havárie rozhoduje operativně o každém
dalším postupu houstonské velitelství.
Apollo 13 se dostává na dráhu, která je má přivést po 152 hodinách celkového
letu do Indického oceánu.
Přistálo by tedy v sobotu dopoledne.
Loď musí být uvedena do rotace! Jinak ji budou sluneční paprsky nestejnoměrně zahřívat.
Pomalé otáčení Apolla běžně zajišťovaly trysky orientačních motorů servisního
modulu, řízené z velitelské kabiny.
To bylo ovšem vyloučeno. Tento úkol museli rovněž obstarat pomocné motorky
lunárního modulu.
Kosmonauti odpočívají. Na Zemi pokračoval poplach v neztenčené míře. Houston burcoval stovky odborníků ze střediska NASA, továren a univerzitních laboratoří. Museli být připraveni vyřešit jakýkoliv nový problém.
Apollo 13 by mohlo dorazit zpátky na Zemi již za 60 hodin, v T + 118.
V tomto případě by muselo odhodit servisí modul a potom zapnout na několik
desítek sekund motor přistávací části lunárního modulu.
Možností letu velitelské lodi bez servisní sekce se dosud nikdo nezabýval.
Jak se bude takové soulodí chovat?
Odborníci, kteří se shromáždili v menších místnostech přiléhajících k sálu
letové kontroly, dávají během krátké chvíle poměrně příznivou odpověď.
Let ani řízení Apolla se po odhození servisního modulu nezmění, a ani prochlazení
nebude příliš velké.
Další varianta, při níž by let trval celkem 130 hodin, nebyla již tolik
příznivá. Po zbrzdění by nezůstalo v přistávacím stupni modulu takřka žádné
palivo pro případné další korekce dráhy. A Apollo by mířilo do Atlantiku,
kde není připravena záchranná flotila.
Po mnoha konzultacích a úvahách volí Lunney třetí možnost. Krátce po průletu
okolo Měsíce zapne kosmická loď motor spodního stupně modulu. V tomto případě
přistane v pátek pozdě večer po 142 hodinách letu na obvyklém místě v Pacifiku.
Aby mohlo pozemní velitelství vypočítat přesně činnost motoru pro druhou
korekci, musí znát polohu Apolla 13.
Palubní navigační přístroje by k tomu potřebovaly příliš velký příkon elektřiny.
Sextantu také nelze použít, protože okno, u něhož je přimontován, zavalil
drobounký kosmický sníh (zmrazený kyslík, který unikl z nádrží). Šťastnou
shodou okolností se inženýr Alfred Lunde, rodem Nor, zabýval novou nouzovou
metodou navigace. Orientací kosmické lodi na trati k Měsíci pomocí zaměření
středu průzoru kabiny na střed disků Slunce a Země. Lundeovu studii okamžitě
prověřují houstonské počítače a aplikují ji na situaci Apolla 13. Výsledky
předává Houston kosmonautům.
Řetězová reakce
Americká vláda žádá Austrálii, aby uvedla do provozu obrovský radioteleskop
v Perkesu.
Apollo 13 totiž z úsporných důvodů nepužívá silných vysílaček, nýbrž slabších
aparatur. Mateřská letadlová loď Iwo Jima urychleně plula k předpokládanému
místu přistání. Francie a Anglie nabídli své lodi pro záchrané akce. Předseda
rady ministrů A. Kosygin informoval prezidenta R. Nixona, že jeho vláda
dala všem civilním a vojenským orgánům pokyn poskytnout v případě potřeby
jakoukoliv pomoc.
Ve velitelské sekci havarované lodi prudce klesala teplota.
V lunárním modulu zase stoupal obsah vydýchaného kysličníku uhličitého
v ovzduší. Klimatizační systém Aquaria není na tak dlouhý pobyt kosmonautů
zařízen. Je tam pouze jedna patrona s hydroxidem lithným, který stačí čistit
atmosféru 40 osobohodin. Patrony z velitelské kabiny se nehodí pro aparaturu
lunárního modulu.
Houston začal tento problém okamžitě řešit.
Houston: | Aquarie, zde Houston! Vypracujeme metodu na použití nadrží s hydroxidem lithným z velitelské sekce, abychom mohli soustavně čistit atmosféru od kysličníku uhličitého.... |
Ve středu ráno oznamuje pozemní velitelství posádce, že jí nadiktuje návod ke zhotovení absorpčního systému pro lunární modul.
Čistící systém Odysseje byl napojen na systém Aquaria. V absorbéru velitelské sekce bylo totiž dostatek hydroxidu lithného. Na spojení obou systémů stačily hydičky z měsíčních skafandrů, kus tvrdého papíru a lepící páska. Místa spojení nakonec Lovell ucpal vlastními ponožkami - jako těsnění. Vážný problém s kysličníkem uhličitým byl vyřešen báječnou improvizací, na kterou přišli na Zemi.
Jedno nebezpečí bylo zažehnáno, a vzápětí se vynořilo druhé. Tuto řetězovou reakci Houston očekával a na její řešení mobilizoval na deset tisíc odborníků.
Hrozí další exploze. Pohonné látky pro přistávací motor modulu, jsou
z nádrží vytlačovány plynným héliem.
Tato látka je chována ve velké termosce a měla být již dávno vypotřebována.
Jenže lunární modul letí stále s lodí, héliová nádrž se stále více prohřívá,
stoupá v ní tlak a za několik hodin vyrazí tlakovou pojistku. Bylo pravděpodobné,
že exploze může ovlivnit dráhu letu.
A ještě jeden poplach! Baterie číslo dvě na přistávacím stupni lunárního modulu nepracuje dobře. Pečlivá kontrola ukazuje, že baterie je v pořádku, zato špatně ukazuje její kontrolka.
Pokus o záchranu trojice statečných kosmonautů sledoval celý svět.
Do Houstonu přišel telegram z Hvězdného městečka : Posádce Apolla 13.....
My, sovětští kosmonauti, sledujeme váš let velmi pozorně a vzrušeně a ze
srdce vám přejeme šťastný návrat.
Ve středu večer se posádka připravuje na poslední jemné doladění dráhy své lodi.
Tlak v héliové nádrži dosahuje kritického stavu. Houston varoval kosmonauty,
aby zůstali v pohotovosti.
Ve čtvrtek dvě hodiny po půlnoci se předpověd splnila.
Naštěstí se nestalo nic vážného. Výbuch pouze loď uvedl do rychlejší rotace. Místo původních tří otáček za minutu nyní Apollo rotuje desetkrát rychleji.
Teplota na palubě lodi prudce klesla.
V lunárním modulu je 12 stupňů Celsia, ve velitelské sekci pouze tři stupňe
Celsia.
Při současném režimu má posádka dostatek elektřiny - na dobu nejméně o dvacet hodin delší, než předpokládá nynější letový plán. Proto velitelství kosmonautům doporučuje, aby si v Aquariu trochu přitopili.
Apollo - Lovell: | Celá jedna strana modulu je pryč. Vypadá to, že to sebralo i ventily motoru pomocné sekce (SPS). |
Houston: | SPS také odešel? |
Apollo - Haise: | Skoro to tak vypdá. Ja tam jen tmavohnědý pruh, trosky........ |
Posádka se chystá k návratu. Oživuje přístroje velitelské sekce, přenáší údaje z počítače Aquaria do počítače Odysseje.
Ve velitelském sále houstonského střediska ukazují hodiny 12.07:44.
Kranzova směna bouří nadšením . Její šéf si slavnostně zapaluje cigáro
a obléká si brokátovou vestu, kterou nosí tradičně po úspěšném přistání.
Manželky a matky kosmonautů si utírají oči plné štěstí. V amerických kostelích
znějí zvony. Richard Nixon děkuje sovětské vládě za nabídku pomoci při
záchranných operacích.
Ve Středisku pilotovaných letů byla vytvořena komise pro vyšetření příčin
havárie.
Druhý
den uvítal americký prezident kosmonauty v Honolulu.
Za jejich statečné chování jim udělil Medaile svobody. Později dostávají
vyznamenání i mnozí pracovníci houstonského pozemního velitelství.
Naprosto přesná příčina výbuchu jednoho kyslíkového tanku na Apollu
13 se nikdy nezjistila.
Servisní modul, který není uzpůsoben k návratu na Zemi, shořel v atmosféře.
Přesto určila vyšetřovací komise nejpravděpodobnější důvod.
Výbuch byl způsoben požárem, který vznikl od elektrického zkratu uvnitř
kyslíkové nádrže. Došlo k vážnému poškození izolace kabelů uvnitř tanku.
Když se potom v 55. hodině po startu tyto dva kabely náhodou dotkly, přeskočila
jiskra s katastrofálními následky.
Šetření se účastnilo okolo 300 odborníků, přišlo na milion dolarů a závěrečná zpráva má 931 stran textu.
Podle knihy KOLUMBOVÉ VESMÍRU od Karla Pacnera (1976) připravil Petr Hrozek.
[ Obsah | Pilotované lety | Apollo ]