Posádka : Kizim,L.D.[VE] | Makarov,O.G.[PI] | Strekalov,G.M.[KV]
|
| M.označení | Start | Přistání | Délka letu | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1980-094A | 27.11.1980 | 10.12.1980 | 12d19h08m | 9. návštěva / GO systémů Saljutu 6 |
První let zdokonalené kosmické lodi v třímístné variantě. Velitelem byl Leonid Denisovič KIZIM (první let, nar. 5.8.1941, v oddílu od r.1965), palubním inženýrem Oleg Grigorjevič MAKAROV (třetí kosmický let, nar. 6.1.1933, v oddílu od r.1966) a třetí člen posádky Gennadij Michajlovič STREKALOV (první let, nar. 28.10.1940, v oddílu od r.1973) měl funkci kosmonaut-výzkumník. Volací znak posádky byl KAJAK. Hlavním úkolem byly další zkoušky zdokonalené kosmické lodi (viz. popis letu SOJUZ T-2) a generální oprava stanice SALJUT 6.
Nosná raketa byla vypuštěna v 15.18 SEČ a navedla loď na předběžnou dráhu. Dráha byla dosažena po standardní dvouimpulsové korekci. Manévrování během letu ke stanici i vlastní spojení řídila (na rozdíl od předchozího letu SOJUZ T-2) palubní automatika. Loď se připojila 28.11. v 16.54 SEČ k přednímu spojovacímu uzlu stanice (na 18. oběhu lodi a 18 232. oběhu stanice). SALJUT 6 pracoval sice v bezpilotním režimu, ale k zadnímu spojovacímu uzlu byla dosud připojena zásobovací loď PROGRESS 11. Loď SOJUZ T-3 byla 10. tělesem, které se připojilo k přednímu uzlu. Dalších 20 spojení připadá na zadní spojovací uzel - celkový počet je tedy 30, ale čtyřikrát se přitom jednalo o přepojení lodi ze zadního na přední uzel. Během třinácti pilotovaných expedicí se na stanici dostalo celkem 24 kosmonautů, z toho tři dvakrát (Rjumin, Romaněnko a Makarov). Přestože plánovaná životnost stanice byla jeden rok, byla při při letu "kosmických opravářů" v provozu už tři roky. Kosmonauti proto měli speciální vybavení pro opravu základních systémů (řídicího, energetického a termoregulačního), se kterou se původně vůbec nepočítalo.
Pracovní den 29.11. začal po odpočinku v 10 hod. a skončil ve 21 hod. SEČ. Kosmonauti začali uvádět do provozu systémy stanice a vypínat systémy dopravní lodi. Teplota na palubě byla 21° C, tlak 780 torr. Byly zahájeny biologické experimenty v aparatuře SVETOBLOK, do které byly vloženy vzorky rostliny Arabidopsis a semena hrachu, lnu a pšenice. Rostliny jsou různě osvětlovány a umístěny v různě zpracovaných půdách. Následující den, 30.11. prověřili kosmonauti stav řídicího systému stanice v režimu ruční orientace a prohlédli a fotografovali znečištění iluminátorů. Dne 1.11. připravili opravu termoregulačního systému odříznutím a uvolněním přístrojového panelu. Kontrolovali a vyměňovali také další části opotřebované aparatury. Současně byl zahájen pravidelný experiment v aparatuře SPLAV, který pokračoval i následující den. Tavena byla slitina kadmium - rtuť a tellur. Pátý pracovní den (2.12.) začal technologický experiment i na aparatuře SPLAV. Měření teploty, vlhkosti a dalších parametrů byly součástí experimentu MIKROKLIMAT.
Na konci prvního týdne letu (3.12.) kosmonauti začali opravovat řídicí systém stanice. Vyměnili potřebné bloky elektroniky a prověřili činnost nových. Pomocí plynového (hélium-neónového) laseru byl poprvé proveden holografický záznam procesu rozpouštění krystalů cukru. Tento unikátní experiment byl nazván GOLOGRAMMA. Po vyvolání filmu na Zemi a jeho osvětlení laserem je možné studovat záznam třírozměrně. Ve dnech 2. a 3.12. byly v aparatuře KRISTALL zpracovány dva vzorky polovodičového materiálu galium - vizmut a pokračovaly biologické experimenty. Dne 4.12. kosmonauti opravili telemetrický systém a večer zkontrolovali systém pro automatické doplnění paliva ze zásobovacích lodí Progress. Osmý pracovní den (5.12.) kosmonauti zkontrolovali stav telemetrického systému po jeho opravě a opravili komutátor řídicího systému stanice. Skončil experiment začatý 1.12., při kterém byl v aparatuře SPLAV vyroben monokrystal polovodičového materiálu kadmium, rtuť a tellur.
Nejsložitější byla oprava termoregulačního systému, kterou posádka provedla 6.12. Kosmonauti přepilovali potrubí s chladicí kapalinou, přičemž vzniklé piliny a kapky kapaliny byly pečlivě zachyceny, aby nepoškodily aparaturu stanice. Na uvolněná místo vložili nový blok čtyř čerpadel, která tak nahradila původní opotřebovanou aparaturu (původní čerpadla nebylo možné odstranit, a proto zůstala po opravě jako stále průchozí součást chladícího okruhu). Tentýž den opravili kosmonauti měnič napětí v systému kompresorů pro doplňování paliva unifikovaného pohonného systému stanice.
Jako příprava na návrat na Zemi byl 7.12. prověřen řídicí systém dopravní lodi a pevnost konstrukce stanice, při zatížení prověřena v experimentu AMPLITUDA. Stav krevního systému palubního inženýra při cvičení na ergometru byl sledován tentýž den (velitel prošel touto kontrolou 5.12., třetí člen posádky další den). Úklid stanice a nakládání získaného materiálu včetně vzorků opotřebované aparatury začalo 8.12. Ve druhé polovině dne byla motorem lodi PROGRESS 11 provedena korekce dráhy komplexu. Dráha byla zvýšena na 290 - 370 km, perioda byla 90,8 min. Nepotřebná zásobovací loď se oddělila od stanice 9.12. v 11.23 SEČ a 11.12. řízeně zanikla nad Pacifikem.
Kosmonauti ukončili svůj pobyt na stanici 10.12., kdy ji převedli opět do bezpilotního režimu. Přestoupili do lodi SOJUZ T-3, prověřili stav jejích systémů a v 7.10 SEČ se od stanice oddělili. Podle nové metodiky sestupu se pak nejprve oddělila orbitální část dopravní lodi s nepotřebným odpadem (zanikla až 26.1.1981 po 60 dnech letu). Zbytek lodi byl naveden na sestupnou dráhu okolo 9.35 SEČ zapálením motoru. Po oddělení od přístrojové části vstoupila kabina s kosmonauty v 10.03 SEČ do atmosféry a 10.12. v 10.26 SEČ měkce přistála v cílové oblasti 130 km od Džezkazganu v Kazašské SSR. Kosmonauti pak byli letecky dopraveni k odpočinku na kosmodrom. Do Moskvy se vrátili 15.12. a 24.12. byli vyznamenáni v Kremlu.
[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz T ]