Obsah > Pilotované lety > Sojuz > Sojuz 28

M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
1978-023A 02.03.1978 10.03.1978 7d22h18m 2.návštěva na Saljutu 6 / 1.mezinárodní


Posádka Sojuzu 28 (kredit snímku ČTK / Jiří Kruliš)
Posádka : Gubarev,A.A.[VE] | Remek,V.[KV](ČSSR) [snímek ČTK / Jiří Kruliš]

[ Popis letu | Obrázky | Experimenty | Sojuz 28 - aktualita v L+K 5/1978 | S československou vlajkou na rukávu (L+K 7-15/1978) ]

Znak Sojuzu 28Popis letu : (podle Přehledů kosmonautiky 1978 se svolením RNDr. P. Lály CSc)

      Let první mezinárodní posádky na družicovou stanici SALJUT 6. Velitelem posádky byl Alexej Alexandrovič GUBAREV (47 let, velitel lodi SOJUZ 17), kosmonautem-výzkumníkem Vladimír REMEK (30 let, občan ČSSR).

      Nosná raketa byla vypuštěna v 16.27.50 SEČ a za 530 s navedla kosmickou loď na dráhu. Na 4. a 5. oběhu byla provedena dvouimpulsová korekce dráhy, která zvýšila její výšku na 269 - 309 km a vzdálenost obou těles se zmenšila z původních 10 000 km na 5000 km. Po odpočinku (od 2 do 9 hod. SEČ dne 3.3.) byla na 17. oběhu provedena další dvouimpulsová korekce, která zvýšila apogeum dráhy na 357 km a vzdálenost od SALJUTu 6 zmenšila na 25 km. Závěrečné manévrování i spojení bylo provedeno automaticky. Obě tělesa se spojila 3.3. v 18.10 SEČ na 18. oběhu lodi a 2455. oběhu stanice nad oblastí Altaje, asi 10 min. po vstupu do stínu Země. Po prověrce hermetičnosti a propojení všech systémů vstoupili kosmonauti Remek a Gubarev 3.3. ve 21.33 SEČ na palubu stanice SALJUT 6, kde byli kosmonauté Romaněnko a Grečko.

      Znak mezinárodního letu Sojuz 28Během sedmi pracovních dní (každý den začínal v 6 a končil ve 21 hod. SEČ) pomohli základní posádce v jejich vědeckém programu, provedli řadu televizních reportáží a také šest experimentů, které připravili čs. odborníci. Rozmnožování řas v podmínkách kosmického letu bylo sledováno v experimentu CHLORELLA - 1, srovnání subjektivního pocitu tepla s objektivním měřením teploty na povrchu těla bylo náplní experimentu TEPELNÁ VÝMĚNA - 2 (experiment č. 1 byl proveden na biologické družici KOSMOS 936). Okysličování tkání kosmonautů bylo měřeno přístrojem OXYMETR s autonomním napájením (ve zdroji došlo k poruše a kosmonauti ho pohotově nahradili sadou monočlánků). Psychologický stav kosmonautů před startem, během letu i po přistání byl sledován pomocí dotazníku SUPOS - 8. Kosmonaut V. Remek také sledoval vizuálně změny jasnosti hvězd při jejich západu za zemským obzorem (experiment EXTINKCE) jako přípravu na konstrukci fotometru pro objektivní sledování stavu vysoké atmosféry. Experiment MORAVA-SPLAV využíval sovětské tavicí pece SPLAV-01 k roztavení a pomalému regulovanému chladnutí (po dobu asi 45 hod.) vzorku materiálu připraveného v ústavu fyziky pevných látek ČSAV. Experiment SPLAV 1 obsahoval vzorky chloridu měďného a olovnatého a chloridu stříbrného a olovnatého. Další pokusy (SPLAV II a KRISTALL I a II) byly provedeny během letu druhé základní posádky v létě 1978. Během kritických fází pokusu bylo nutné omezit všechny rušivé vlivy - stanice byla pasivně stabilizována pomoci gravitačního gradientu a kosmonauti odpočívali.

Vladimír Remek (vlevo) a Alexej Gubarev v průlezu zadního spojovacího uzlu makety Saljutu (snímek ČTK / Jiří Kruliš)      Poprvé náš kosmonaut hovořil z vesmíru česky 4.3. od 14.53 SEČ při televizní reportáži, ve které popisoval princip experimentu MORAVA-SPLAV. Další česky vedená reportáž byla vysílána tentýž den při přeletu nad Prahou (v 19.55.30 SEČ). Lékařská kontrola stavu kosmonautů byla prováděna stejně jako u základní posádky aparaturou POLINOM-2M, byl používán i vakuový oblek ČIBIS a veloergometr. Dne 4.3. byl naměřen u Gubareva a Remka puls 61 a 53 tepů za min., tlak 130/60 a 135/55 mm Hg. V. Remek také často pozoroval zemský povrch (zejména ledovce a sníh v horách), dne 5. 3. byla vysílána první mezinárodní tisková konference z paluby komplexu SOJUZ 27 - SALJUT 6 - SOJUZ 28. Dne 8.3. byla výška dráhy komplexu 338 - 357 km, perioda 91,3 min. Tento den byl dnem aktivního odpočinku celé posádky, během něhož kosmonauti ukládali a třídili získaný materiál, intenzivně cvičili, poslouchali hudbu a odpočívali. Vědeckotechnické experimenty byly ukončeny 9. 3. a výsledky dosavadní práce všech čtyř kosmonautů byly uloženy v přistávací části lodi SOJUZ 28, nepotřebné zařízení v orbitální části, která během sestupu zanikla.

      Poslední pracovní den 10.3. začal jako obvykle v 6 hod. Po rozloučení s hlavní posádkou přestoupil Gubarev a Remek v 8.17 SEČ na palubu SOJUZu 28, který se oddělil v 11.23 od stanice na jejím 2561. oběhu. Oficiální délka společného letu komplexu byla 164 hod. 35 min, 6 s. Na dalším oběhu nad jižním Atlantikem byl ve 13.54.34 SEČ zapálen na 198 s brzdící motor a tím zahájen sestup z oběžné dráhy. Ve 14.16.05 se loď pyrotechnicky rozdělila na tři části a kabina s kosmonauty vstoupila do hustých vrstev atmosféry ve 14.22 a po dobu 7 min. bylo přerušeno rádiové spojení vlivem silné ionizace vzduchu kolem brzdící se kabiny. Hlavní padák se podle plánu rozevřel ve 14.30.45 SEČ ve výšce asi 7 km.

Vladimír Remek v rozhovoru se zpravodajem Čs. televize krátce po přistání (snímek ČTK / Karel Mevald)      Kabina měkce přistála 10.3. ve 14.45.45 asi 135 km severně od Arkalyku v přistávací oblasti v Kazachstánu. Vrtulníky dopravily kosmonauty do Arkalyku a odtud se letadlem vrátili do hotelu Kosmonaut na Bajkonuru. Kosmonauti Romaněnko a Grečko ukončili svůj rekordně dlouhý 96denní let 16.3.1978. Všichni kosmonauti odletěli 10.4. do Hvězdného městečka u Moskvy a následující den byli vyznamenáni nejvyššími sovětskými řády v Kremlu. Do Československa přiletěli 27.4.1978 a byli přijati a vyznamenáni na Pražském hradě.

 


Aktualizováno : 30.12.2014

[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz ]


Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.