|
| M.označení | Start | Přistání | Délka letu | Poznámka |
|---|---|---|---|---|
| 1975-044A | 24.05.1975 | 26.07.1975 | 62d23h20m | 2. posádka na Saljutu 4 |
Let druhé posádky na stanici Saljut 4, volací znak KAVKAZ start v 15.58 SEČ, korekce dráhy na 5., 6. a 18. oběhu. Ručně řízené spojení se stanicí bylo dokončeno dne 25. 5. v 19.21 SEČ, na 19. oběhu lodi a 2377. oběhu stanice. Stanice byla mimo oblast rádiového spojení se Zemí a za 3 min poté vstoupila do stínu Země. Kosmonauti přestoupili na stanici na 21. oběhu a začali oživovat její systémy.
Druhý pracovní den trval od 8.30 do 0.30 SEČ a vlivem, posunu roviny dráhy nad zemským povrchem byla pracovní doba posádky posunována kupředu o 1 h každé tři dny. V noci 27.5. provedly sovětské pozemní stanice pokusné laserové měření vzdálenosti stanice pomoci odrážečů umístěných na její střední části. Připravné práce skončily čtvrtý pracovní den, kdy byla výška dráhy stanice 344-356 km. Byly zahájeny biologické experimenty OAZIS (semena hrachu a cibule, regenerace spotřebované vody) a snímkování území SSSR. Astrofyzikální výzkumy (měření X-záření různých zdrojů a jejich časových variací) začaly 8. pracovní den, pozorování velkým slunečním dalekohledem 4.6. Každý sedmý den (4., 12., 19. pracovní den) aktivní odpočinek posádky. Během 14.-18. dne byla kromě slunečnílho výzkumu věnována pozornost především snímkování (Ukrajina, Kazachstán, Pamir, Sachalin, Kurily atd.). V dalším týdnu to byly především technické experimenty (prověrka termoregulačního systému, orientace, navigační měření).
Dne 18. 6. byla mimo stanovený program pozorována mohutná sluneční erupce. Po odpočinku 26. dne (19.6.) pokračovali kosmonauti v práci s rentgenovým dalekohledem a ve snímkování (Ukrajina, Povolží, Kavkaz, Střední Asie). Pokračovaly také intenzivní lékařsko-biologické experimenty a posádka průběžně cvičila. Komplex fotografického a spektroskopického průzkumu Země skončil 37. den letu. Během 39. dne kosmonauti poprvé pozorovali tzv. stříbřitá oblaka (ze Země jen těžko pozorovatelná) a sledovali je i v dalších dnech spolu s jižní polární září. Nová sluneční erupce byla zaregistrována 41. den. Komplexní výzkum Slunce byl ukončen 50. den (12.7.), technické experimenty pokračovaly až do závěru letu (zkoušky různých systémů orientace stanice, fotodokumentace jejího vnitřku po dlouhodobém letu, chlazení freonem, laserové sledování ze Země). Během letu lodi Sojuz 19 v rámci sovětsko-amerického projektu ASTP/EPAS bylo několikrát navázáno vzájemné rádiové spojení. Palubní systémy byly zkontrolovány 53. den (15.7.) a od 57. dne kosmonauti začali třídit získané materiály a přenášet je do návratové kabiny dopravní lodi.
Dne 25.7. byl na 5 s zapálen korekční motor lodi a na dalším oběhu proběhla korekce dráhy motorem stanice (nová výška dráhy 349-369 km). Po letu, jímž posádka překonala dosavadní sovětský rekord, se 26.7. v 11.56 SEČ dopravní loď oddělila od stanice (na 3351. oběhu). Kabina přistála téhož dne v 15.18 SEČ 56 km SV od městečka Arkalyk v Kazašské SSSR.
[ Obsah | Pilotované lety | Sojuz ]