(jkj)

(L+K č.5 / 1978)

Koncem záři loňského roku, když byla na oběžnou dráhu kolem Země uvedena družicová stanice Saljut 6, nikdo z nás netušil, že právě této stanici je souzeno zahájit novou etapu v historii kosmonautiky.

Saljut 6, první družicová stanice druhé generace se dvěma spojovacími uzly, se záhy po svém startu stala cílem dopravní lodě Sojuz 25 (start 9.10. 1977) s osádkou ve složení velitel V. V. Kovaljonok, palubní inženýr V. V. Rjumin, která měla za úkol stanici oživit a zabydlit. Oběma kosmickým nováčkům se však nepodařilo loď se stanici spojit a po několika marných pokusech se po dvoudenním letu vrátili v návratové kabině své lodě zpět na Zemi.

Po důkladném zhodnocení příčin, které vedly k předčasnému návratu Sojuzu 25, byla 10. prosince 1977 vypuštěna k družicové stanici Saljut 6 další pilotovaná dopravní kosmická loď - Sojuz 26. Osádka této lodě, velitel Jurij Romaněnko a palubní inženýr Georgij Grečko, se úspěšně se stanicí spojila a přestoupila na její palubu. Ke spojení však bylo použito druhého spojovacího uzlu, namontovaného do prostoru přepracované pohonné sekce.

Vzhledem k dalším plánovaným experimentům s družicovou stanicí vystoupili 20. prosince 1977 oba kosmonauti z družicové stanice do volného vesmíru a G. Grečko při výstupu překontroloval mechanismus spojovacího uzlu, s nímž se bezúspěšné pokoušela spojit osádka Sojuzu 25. Protože na mechanismu uzlu nebyla shledána žádná závada, mohl 10. ledna letošního roku program pokračovat dalším startem pilotované dopravní kosmické lodě Sojuz 27. Také její osádka, velitel Vladimír Džanibekov a palubní inženýr Oleg Makarov, se úspěšné spojila s družicovou stanicí Saljut 6. Poprvé v historii kosmonautiky tak obíhalo kolem naší planety těleso složené ze dvou kosmických lodí a družicové stanice, na jejíž palubě pracovaly současné dvě osádky. Po šestidenním pobytu v kosmu, při němž byla provedena celá řada společných experimentů, se V. Džanibekov a O. Makarov šťastně vrátili na Zemi. K návratu použili kosmické lodě Sojuz 26, která dopravila na družicovou stanici J. Romanénka a G. Grečka. Vlastní kosmickou loď nechali Džanibekov s Makarovem připojenou k družicové stanici Saljut 6; v této lodi se pravděpodobné bude vracet Romaněnko s Grečkem.

Další etapa jedinečného kosmického experimentu začala 20. ledna. Ten den vzlétla z bajkonurského kosmodromu bezpilotní nákladní dopravní loď Progress 1, jejímž úkolem byla doprava materiálů, přístrojů a pohonných hmot pro motory na družicovou stanici Saljut 6. V neděli 22. ledna se uskutečnilo první spojení automatické dopravní kosmické lodě s pilotovanou družicovou stanicí v historii kosmonautiky a deset dnů po něm první tankování ve vesmíru. Prázdná nákladní loď byla později odhozena a zanikla v atmosféře Země.

Tento úspěšný pokus otevřel před sovětskou kosmonautikou nové možnosti využití družicových stanic s lidskou osádkou v zájmu vědy a pro potřeby národního hospodářství.

Let družicové stanice Saljut 6 s kosmonauty J. Romaněnkem a G. Grečkem na palubě však ještě nekončí a není proto vyloučeno, že se dočkáme dalších překvapení. V některém z nejbližších čísel L + K se k letu stanice vrátíme podrobnějším článkem.

Podrobný popis průběhu letu družicové stanice Saljut 6 a kosmických lodí Sojuz 25, Sojuz 26, Sojuz 27, Progress 1 a Sojuz 28 najdete v článku: ,,S československou vlajkou na rukávu", který vyšel v L+K č.7 až 15 /1978.

Fotografie k článku “Poprvé se dvěma osádkami”: (Snímky: ČTK, Kresba: M.Balous)

1. Družicová stanice Saljut 6 se dvěma kosmickými loděmi typu Sojuz

2. Osádka Sojuzu 26. V popředí G. Grečko, za. ním velitel J. Romaněnko

3. V. Džanibekov (vpředu) a O. Makarov před letem Sojuzu 27