---

Posádka :
Halsell,J.D.[VE] | Still[ová],S.L.[PL] | Voss[ová],J.E.[MS] | Gernhardt,M.[MS] | Thomas,D.A.[MS] | Crouch,R.K.[PS] | Linteris,G.T.[PS]

---

Popis letu :

Let STS-94 byl opakováním silně zkráceného letu STS-83 a vše, včetně posádky, zůstalo nezměněno. Let byl plně věnován experimentům v mikrogravitaci. Raketoplán Columbia proto ve svém nákladovém prostoru nesl modul Spacelab, vybavený jako vědecká laboratoř pro pokusy v mikrogravitaci. Během dvou týdnů na oběžné dráze posádka provedla celkem 33 experimentů, které zkoumaly chování nejrůznějších materiálů a tekutin v beztížném stavu. Kosmonauti mimo jiné zkoumali procesy hoření v beztížném stavu. Na palubě raketoplánu byl také miniaturní skleník s asi 50 rostlinami, v němž byly zkoumány možnosti pěstování potravy ve vesmíru. Některá zařízení a postupy, které byly použity při tomto letu jsou ověřovány a vyvíjeny pro mezinárodní orbitální stanici ISS.

Původní plán akcí na jednotlivé dny letu

Den 1. - Start (KSC, LC-39A), aktivace Spacelabu a MSL-1
Den 2. - 14. - Experimenty v MSL-1
Den 15. - Experimenty v MSL-1, tisková konference
Den 16. - Deaktivace Spacelabu, úklid kabiny
Den 17. - Přistání na KSC

Skutečný průběh letu

Předstartovní operace
09.04.1997 - Přesun do OPF-1 (příprava orbiteru)
04.06.1997 - Přesun do VAB (připojení ET a SRB)
11.06.1997 - RollOut z VAB na LC-39A
28.06.1997 - Začátek odpočítávání

Popis letu
Raketoplán Columbia odstartoval z rampy 39A 01.07.1997 v 18:02 UT (o 12 minut později proti původnímu plánu, kvůli špatnému počasí). Po otevření nákladového prostoru se posádka rozdělila na dva týmy. Červený tým (Halsell, Still[ová], Thomas a Linteris) šel spát, zatímco modrý tým (Gernhardt, Voss[ová] a Crouch) se pustil do aktivace experimentů MSL-1 ve Spacelabu.

Po probuzení červeného týmu nejprve Halsell a Still[ová] postavili ergometr, na kterém budou všichni členové posádky pravidelně cvičit. Thomas aktivoval experiment Large Isothermal Furnace (LIF) a Expedite the Processing of Experiments to the International Space Station (EXPRESS), zatímco Linteris pokračoval v aktivaci experimentů s růstem proteinových krystalů. Ve zbývajícím čase červený tým spouštěl Wireless Data Acquisition System (WDAS). To je zkouška bezdrátového přenosu údajů ze senzorů umístěných v nákladovém prostoru. Počítá se s využitím na stanici ISSA. Hlavní náplní práce modrého týmu bylo studium hoření v beztížném stavu.

V dalších dnech se posádka věnovala práci s vědeckými přístroji a dalším vybavením Columbie. Piloti si procvičovali přistávací manévr na zařízení Portable In-Flight Landing Operations Trainer (PILOT). PILOT je vlastně laptop s joystickem a simulačním programem. Vědci se zabývali nejrůznějšími experimenty ze souboru MSL. Tato pravidelná činnost byla prokládána některými zpestřeními. Například tiskovými konferencemi pro velké televizní stanice, zprávami o přistání a činnosti sondy Mars Pathfinder, nebo novinkami ze stanice Mir po kolizi s lodí Progress M-34. Halsell a Still[ová] také pravidelně navazovali spojení s radioamatéry po celém světě pomocí radiostanice SAREX (Shuttle Amateur Radio Experiment).

Práce probíhala bez větších problémů, let nebylo nutno zkrátit, takže tento let opravdu mohl dotáhnout do konce to, co se při letu STS-83 nestihlo. Nakonec byla tato mise označena za jednu z nejúspěšnějších vůbec.

Raketoplán Columbia přistál, po úspěšném dokončení experimentů, 17.07.1997 ve 12:47 UT na KSC. Celková doba trvání letu byla 15 dní, 16 hodin a 45 minut a raketoplán vykonal 250 oběhů kolem Země.