Obsah > Pilotované lety > STS > STS-94 Co/F-23
M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
1997-032A 01.07.1997 17.07.1997 15d16h45m MSL-1 (STS-83 Reflight)


Posádka STS-94
Posádka :
Halsell,J.D.[VE] | Still[ová],S.L.[PL] | Voss[ová],J.E.[MS] | Gernhardt,M.[MS] | Thomas,D.A.[MS] | Crouch,R.K.[PS] | Linteris,G.T.[PS]

[ Popis letu | Obrázky | Experimenty | STS-94 v L+K 16/97 | STS-94 v NASA ]


Znak STS-94Popis letu :

Let STS-94 byl opakováním silně zkráceného letu STS-83 a vše, včetně posádky, zůstalo nezměněno. Let byl plně věnován experimentům v mikrogravitaci. Raketoplán Columbia proto ve svém nákladovém prostoru nesl modul Spacelab, vybavený jako vědecká laboratoř pro pokusy v mikrogravitaci. Během dvou týdnů na oběžné dráze posádka provedla celkem 33 experimentů, které zkoumaly chování nejrůznějších materiálů a tekutin v beztížném stavu. Kosmonauti mimo jiné zkoumali procesy hoření v beztížném stavu. Na palubě raketoplánu byl také miniaturní skleník s asi 50 rostlinami, v němž byly zkoumány možnosti pěstování potravy ve vesmíru. Některá zařízení a postupy, které byly použity při tomto letu jsou ověřovány a vyvíjeny pro mezinárodní orbitální stanici ISS.

Původní plán akcí na jednotlivé dny letu

Den 1. - Start (KSC, LC-39A), aktivace Spacelabu a MSL-1
Den 2. - 14. - Experimenty v MSL-1
Den 15. - Experimenty v MSL-1, tisková konference
Den 16. - Deaktivace Spacelabu, úklid kabiny
Den 17. - Přistání na KSC

Skutečný průběh letu

Předstartovní operace
09.04.1997 - Přesun do OPF-1 (příprava orbiteru)
04.06.1997 - Přesun do VAB (připojení ET a SRB)
11.06.1997 - RollOut z VAB na LC-39A
28.06.1997 - Začátek odpočítávání

Start STS-94Popis letu
Raketoplán Columbia odstartoval z rampy 39A 01.07.1997 v 18:02 UT (o 12 minut později proti původnímu plánu, kvůli špatnému počasí). Po otevření nákladového prostoru se posádka rozdělila na dva týmy. Červený tým (Halsell, Still[ová], Thomas a Linteris) šel spát, zatímco modrý tým (Gernhardt, Voss[ová] a Crouch) se pustil do aktivace experimentů MSL-1 ve Spacelabu.

Po probuzení červeného týmu nejprve Halsell a Still[ová] postavili ergometr, na kterém budou všichni členové posádky pravidelně cvičit. Thomas aktivoval experiment Large Isothermal Furnace (LIF) a Expedite the Processing of Experiments to the International Space Station (EXPRESS), zatímco Linteris pokračoval v aktivaci experimentů s růstem proteinových krystalů. Ve zbývajícím čase červený tým spouštěl Wireless Data Acquisition System (WDAS). To je zkouška bezdrátového přenosu údajů ze senzorů umístěných v nákladovém prostoru. Počítá se s využitím na stanici ISSA. Hlavní náplní práce modrého týmu bylo studium hoření v beztížném stavu.

Still[ová] pracuje s laptopem ve SpacelabuV dalších dnech se posádka věnovala práci s vědeckými přístroji a dalším vybavením Columbie. Piloti si procvičovali přistávací manévr na zařízení Portable In-Flight Landing Operations Trainer (PILOT). PILOT je vlastně laptop s joystickem a simulačním programem. Vědci se zabývali nejrůznějšími experimenty ze souboru MSL. Tato pravidelná činnost byla prokládána některými zpestřeními. Například tiskovými konferencemi pro velké televizní stanice, zprávami o přistání a činnosti sondy Mars Pathfinder, nebo novinkami ze stanice Mir po kolizi s lodí Progress M-34. Halsell a Still[ová] také pravidelně navazovali spojení s radioamatéry po celém světě pomocí radiostanice SAREX (Shuttle Amateur Radio Experiment).

Přistání STS-94Práce probíhala bez větších problémů, let nebylo nutno zkrátit, takže tento let opravdu mohl dotáhnout do konce to, co se při letu STS-83 nestihlo. Nakonec byla tato mise označena za jednu z nejúspěšnějších vůbec.

Raketoplán Columbia přistál, po úspěšném dokončení experimentů, 17.07.1997 ve 12:47 UT na KSC. Celková doba trvání letu byla 15 dní, 16 hodin a 45 minut a raketoplán vykonal 250 oběhů kolem Země.


Aktualizováno : 17.09.1997

[ Obsah | Pilotované lety | STS ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.