Obsah > Pilotované lety > STS > STS-127 En/F-23

M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
2009-038A 15.07.2009 31.07.2009 15d16h45m ISS-2J/A (JEM EF, ELM-ES, baterie P6, DRAGONSAT, ANDE-2), 5xEVA


Posádka STS-127
Posádka :
Polansky,M.L.[VE] | Hurley,D.G.[PL] | Wolf,D.A.[MS] | Cassidy,C.J.[MS] | Payette[ová],J.[MS](Kanada) | Marshburn,T.H.[MS] |
Kopra,T.L.[MS] (na ISS) / Wakata,K.[MS](Japonsko) (z ISS)

[ Popis letu | Obrázky | Experimenty | STS-127 v L+K 9/2009 | STS-127 v NASA ]

Znak STS-127Popis letu :

Hlavním cílem tohoto letu k ISS byla doprava a montáž posledního dílu japonské laboratoře Kibo - JEM EF (Japanese Experiment Module - Exposed Facility) [ve zkratce JEF] a dočasné připojení palety JLM-ES (Japanese Logistics Module - Exposed Section) [ve zkratce JLE] se třemi experimenty, které byly přemístěny na JEF. Dalším úkolem mise byla částečná výměna posádky na ISS, kde Kopra vystřídal Wakatu v rámci dlouhodobé Expedice 20. Během letu se uskutečnilo celkem 5 výstupů do kosmu (EVA), všechny přes modul Quest. Během nich kosmonauti především připravili JEF a JLE k přenesení a instalaci, vyměnili celkem 6 bloků baterií v nosníku ITS-P6 (nové baterie přivezl raketoplán v nákladovém prostoru a staré baterie byla dopraveny na Zemi) a na plošinu ESP-3 (External Stowage Platform-3) uskladnili dovezená zařízení LDU (Linear Drive Unit), PM-2 (Pump Module-2) a SGANT (Space to Ground Antenna). Z nákladového prostoru raketoplánu byla také vypuštěna pouzdra DRAGONSAT a ANDE-2 obsahující každý dvě menší družice.

Pracovní dráha raketoplánu měla sklon 51,6° (jako dráha stanice ISS).

Plán akcí na jednotlivé dny letu

Den 1. - Start (KSC, LC-39A)
Den 3. - Připojení ke stanici ISS
Den 4. - EVA-1 (Wolf, Kopra) [příprava JEM EF k instalaci, vyklopení nosníku UCCAS]
Den 6. - EVA-2 (Wolf, Marshburn) [uskladnění LDU, PM-2 a SGANT na ESP-3]
Den 8. - EVA-3 (Wolf, Cassidy) [aktivace JEM EF, výměna 2 baterií v ITS-P6]
Den 10. - EVA-4 (Cassidy, Marshburn) [výměna 4 baterií v ITS-P6]
Den 13. - EVA-5 (Cassidy, Marshburn) [přepojení napájení CMG, úprava izolace na DEXTRE, instalace kamer na JEF]
Den 14. - Odpojení raketoplánu od ISS
Den 17. - Přistání na KSC

Skutečný průběh letu

Kresba umístění plošiny JEF v rámci ISSPředstartovní operace
10.04.2009 - Přesun z OPF do VAB (připojení ET a SRB)
17.04.2009 - RollOut z VAB na LC-39B (v rámci případné záchranné mise STS-400 pro STS-125)
31.05.2009 - Převezení z LC-39B na LC-39A
04.06.2009 - TCDT (Terminal Count Down Test)
10.06.2009 - Zahájení odpočítávání (na start 13.06.2009)
13.06.2009 - Odklad startu na 17.06.2009 (kvůli závadě na rampě)
17.06.2009 - Odklad startu na 11.07.2009 (opět stejná závada na rampě)
01.07.2009 - Testovací tankování nádrže ET (úspěšné ověření provedených oprav na ET a na rampě)
09.07.2009 - Zahájení odpočítávání (na start 11.07.2009)
11.07.2009 - Kvůli bouřce odklad startu na 12.07.2009
12.07.2009 - Kvůli bouřkám odklad startu na 13.07.2009
13.07.2009 - Kvůli bouřkám odklad startu na 15.07.2009

Průběh letu
Start raketoplánu Endeavour STS-127 byl naplánován na 13.06.2009 kolem 13:17 SELČ. Odpočítávání ale bylo zastaveno, když se při plnění externí nádrže ET objevila závada na spoji GUCP (Ground Umbilical Carrier Plate) k pozemnímu odsávacímu potrubí plynného vodíku. Start musel být odložen na středu 17.06.2009 v 11:40 SELČ.

Těsnění v GUCP bylo opraveno a nové odpočítávání doběhlo až ke konci plnění externí nádrže ET, ale pak se opět projevila stejná závada jako před několika dny, tedy únik plynného vodíku poblíž vyústění k pozemnímu odsávacímu zařízení. Start musel být opět zrušen a odložen o téměř celý měsíc až na noc z 11. na 12.07.2009.

V následujících dnech byla pravá příčina úniků vodíku nalezena (nesouosost desky s otvorem uzávěru vodíku v ET) a odstraněna (výměna za ohebnejší uzávěr a instalace dodatečných vyrovnávacích "podložek"). Ve středu 1.7.2009 pak proběhlo testovací tankování nádrže ET pro STS-127 a dopadlo dobře. Po natankování kapalným kyslíkem a kapalným vodíkem byla v okolí nádrže ET naměřena maximální koncentrace plynného vodíku jen 12 ppm (12 částic v milionu), zatímco při obou předchozích pokusech o start koncentrace vodíku přesáhla 60000 ppm (6%). Limit je 40000 ppm (4%).

Posádka STS-127 krátce před startem (15.07.2009)Start STS-127 byl potvrzen na 11.7.2009 ve 23:39 UT (u nás už mělo být 12.7.2009 v 01:39 SELČ). Předpověď počasí ale nebyla dobrá (jen 40% šance na vyhovující podmínky pro start, obavy byly z letních bouřek). Obavy se potvrdily a krátce před plánovaným zahájením plnění externí nádrže ET kapalným kyslíkem a kapalným vodíkem přišla do oblasti kosmodromu bouřka a několik blesků udeřilo i v bezprostřední blízkosti startovací rampy LC-39A. Start byl z toho důvodu odložen o 24 hodin, aby technici měli čas prověřit všechny systémy rampy i raketoplánu.

Nový termín startu byl stanoven na 12.7.2009 ve 23:13.54 UT (13.7.2009 v 01:13:55 SELČ). Předpověď počasí byla tentokrát lepší a dávala 70% šanci na vyhovující podmínky pro start. Odpočítávání tentokrát doběhlo až do T-9 minut, ale pak se ke kosmodromu opět přiblížily bouřky a start musel být odvolán a odložen na další den.

V pondělí 13.7.2009 odpočítávání opět doběhlo až do T-9 minut, ale pak musel být start kvůli bouřkám u KSC opět odvolán a odložen, tentokrát až na 16.07.2009.

Ve středu 15.07. bylo v průběhu odpočítávání počasí opět dost špatné, ale nakonec se zlepšilo natolik, že raketoplán Endeavour STS-127 mohl úspěšně odstartovat 16.07.2009 v 00:03:10 SELČ. Při vzletu sice opět odpadlo pár částic izolace z externí nádrže ET, ale podle dosavadních zjištění přitom Endeavour nebyl významněji poškozen.

Po dvou dnech sbližovacích manévrů se raketoplán úspěšně připojil ke stanici ISS v pátek 17.07.2009 v 19:47 SELČ. Postupně byly otevřeny všechny průlezy a obě posádky se setkaly v ISS kolem 21:55 SELČ. Poprvé v historii bylo naráz na jednom umělém kosmickém tělese celkem 13 lidí. Brzy po vstupu do stanice se Tim Kopra stal oficiálně členem Expedice 20 a naopak Koichi Wakata ukončil svou činnost v rámci dlouhodobé posádky ISS.

V dalších dnech čekalo kosmonauty přenášení nákladu mezi raketoplánem a stanicí a také celkem 5 výstupů do kosmu.

Kopra při výstupu EVA-1 (18.07.2009)První výstup do kosmu (EVA-1) se uskutečnil už na sobotu 18.7.2009 od 18:19 SELČ. Dave Wolf a Tim Kopra při výstupu především připravili externí japonskou plošinu JEF k přenesení (sejmutím tepelné izolace propojovacích uzlů a odpojením teperační kabeláže). Wolf dále upravil izolaci, která bránila dobrému výhledu kamery na japonském manipulátoru JRMS a rekonfiguroval vozík CART na hlavním nosníku stanice. Kopra postupně v nákladovém prostoru raketoplánu odpojil kabeláž od nosiče ICC (Integrated Cargo Carrier), který bude vyzdvižen a dočasně připevněn na konstrukci stanice, sejmul tepelnou izolaci z experimentu MAXI (Monitor of All-sky X-ray Image), vyzvedl nářadí na modulu Z1 a upravil překryty stykovacích mechanizmů CBM na modulech Harmony a Unity. Oba kosmonauti pak společně pracovali na vyklopení držáku UCCAS (Unpressurized Cargo Carrier Attachment System) na nosníku P3 (tento držák se nepodařilo úplně vyklopit a zajistit při misi STS-119 v březnu 2009). Pomocí nového, speciálně vyvinutého nástroje, se kosmonautům tentokrát podařilo držák UCCAS úspěšně uvolnit, úplně vyklopit a zajistit (na UCCAS bude při některém z budoucích letů raketoplánu umístěna paleta s náhradními díly pro stanici). Pro nedostatek času bylo rozhodnuto, že původně plánované vyklopení podobného držáku PAS na S3 se při EVA-1 neuskuteční a místo toho kosmonauti nainstalovali několik překrytů na kabely, které vedou elektřinu ze stanice k připojeným raketoplánům. Výstup EVA-1 skončil ve 23:51 SELČ a trval tedy 5 hodin a 32 minut. Ještě během výstupu také došlo k přenesení plošiny JEF z nákladového prostoru raketoplánu pomocí manipulátorů SRMS (raketoplánový) a SSRMS (staniční), které si plošinu vzájemně dvakrát předaly (aby staniční SSRMS mohl překročit z modulu Harmony na mobilní transportér MT na hlavním nosníku stanice). Plošina JEM byla nakonec pomocí SSRMS dopravena až k modulu Kibo a roboticky připojena na jeho externí uzel.

V neděli 19.7.2009 byla plošina ICC s náhradními díly pro stanici vyzdvižena z nákladového prostoru raketoplánu a pomocí SRMS a SSRMS přemístěna na dočasnou pozici v konstrukci stanice. V dalších dnech byly při výstupech do kosmu některé díly z ICC přemístěny na plošinu ESP-3 a ICC obsahovala také baterie (akumulátory), které byly vyměněny v P6. Zbytek neděle strávili kosmonauti většinou údržbou a opravami stanice (opravovali americkou toaletu a běhací dráhu).

Wolf při výstupu EVA-2 (20.07.2009)Výstup EVA-2 proběhl 20.07.2009 od 17:27 SELČ. Wolf a Marshburn při něm především přenesli několik velkých náhradních dílů z ICC na ESP-3. Konkrétně šlo o tzv. SGANT (Space-to-Ground Antenna), což je zařízení s velkou parabolickou anténou pro spojení stanice se Zemí v pásmu Ku, čerpadlo amoniaku PM (Pump Module) pro aktivní termoregulační (chladicí) systém stanice a jednotku LDU (Linear Drive Unit) pro pohon mobilního transportéru MT na hlavním nosníku stanice. Náhradní díly jsou určeny na dobu, kdy už ke stanici ISS nebudou létat raketoplány. Přenášení náhradních dílů skončilo se zpožděním cca jedné hodiny proti plánu, takže původně plánovaná instalace přední kamery na externí plošině JEF byla odvolána a kosmonauti se místo toho před koncem výstupu věnovali fotodokumentaci, instalaci různých kousků dodatečné tepelné izolace a úklidu nářadí a jiného vybavení. Výstup byl ukončen 21.07.2009 v 00:20 SELČ (trval 6 hodin 53 minut).

V pondělí 21.07.2009 kosmonauti na ISS nejprve pomocí staničního manipulátoru SSRMS přenesli paletu JLE s japonskými externími experimenty na konec nově instalované plošiny JEM a později téhož dne ještě pomocí SSRMS uchopili nosič ICC (obsahující náhradní akumulátory) na jeho dočasné pozici u P3 a umístili ho na konci SSRMS co nejblíže nosníku P6, kde byly akumulátory měněny při následujících výstupech EVA-3 a EVA-4.

Wolf a Cassidy při výstupu EVA-3 (22.07.2009)Wolf a Cassidy zahájili výstup EVA-3 ve středu 22.7.2009 v 16:32 SELČ (přepojením skafandrů na vnitřní zdroje). Během výstupu nejprve přípravili kontejnery s experimenty na paletě JLE k jejich pozdějšímu přenesení na plošinu JEF, udělali ještě pár drobnějších prací (přemístění držadel na Harmony a upevnění kabeláže na Destiny) a pak se věnovali hlavnímu úkolu - výměně bloků akumulátorů v nosníku P6. V plánu bylo vyměnit 4 bloky (z celkem 6 na P6). Kosmonautům se ale podařilo demontovat jen 3 bloky akumulátorů, 2 z nich nahradit novými a 2 staré uložit na ICC k dopravě na Zemi. Jeden starý blok zůstal v dočasné pozici na stojanu na P6 (a jeden slot v P6 zůstal prázdný). Řídicí středisko po 5,5 hodinách výstupu a po vyhodnocení stavu zásob ve skafandrech kosmonautů rozhodlo, že výstup EVA-3 je třeba co nejdříve ukončit. Kosmonauti nechali práci nedokončenu a vrátili se do přechodové komory. Výstup skončil ve 22:31 SELČ (trval 5 hodin a 59 minut).

V žádném ze tří dosavadních výstupů do kosmu v rámci STS-127 se nepodařilo splnit úplně všechny plánované úkoly. V dalších výstupech tedy bylo co dohánět. Výstupy EVA-4 a EVA-5 byly obsahově a časově částečně přeplánovány.

Hlavní náplní práce na ISS ve čtvrtek 23.07.2009 bylo přenášení 3 kontejnerů s experimenty z palety JLE na plošinu JEF (pomocí japonského manipulátoru JEMRMS). Jako první byl přenesen experiment MAXI (Monitor of All-sky X-ray Image). Druhým přeneseným zařízením byl ICS (Inter-orbit Communication System), který umožní nezávislé spojení japonského řídicího střediska v Cukubě se všemi částmi modulu Kibo (přes japonskou telekomunikační družici DRTS [Data Relay Test Satellite]). Posledním přenášeným experimentem byl SEDA-AP (Space Environment Data Acquisition Equipment-Attached Payload) pro měření kosmického prostředí v okolí stanice. Přenášení šlo trochu pomaleji, než předpokládal plán, ale nakonec proběhlo vše úspěšně.

Cassidy a Marshburn při výstupu EVA-4 (24.07.2009)Výstup EVA-4 zahájili Cassidy a Marshburn 24.07.2009 v 15:54 SELČ. Hlavním cílem výstupu bylo dokončit výměnu zbývajících 4 bloků akumulátorů v nosníku P6. Výměna sice trvala více než 6 hodin, ale byla úspěšná. Nosník ITS-P6 tak obsahoval kompletní sadu nových akumulátorů (6 bloků) které by měly vydržet nejméně do roku 2015 (akumulátory jsou nikl-vodíkové [NiH2], mají garantovanou životnost nejméně 6,5 roku a 38000 nabíjecích a vybíjecích cyklů, každý blok akumulátorů má hmotnost cca 170 kg, rozměry 1 x 0,9 x 0,5 m a každý blok je schopen pojmout 8 kWh elektrické energie). Výměnou akumulátorů byl splněn jeden z důležitých úkolů mise STS-127. Výstup EVA-4 skončil ve 23:06 SELČ (trval 7 hodin a 12 minut).

V sobotu 25.7.2009 měli kosmonauti na ISS volný den. Během dne se sice porouchalo americké zařízení na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry stanice (a hrozila kvůli tomu nutnost předčasného odpojení raketoplánu), ale technici na Zemi nalezli vhodný způsob manuálního řízení zařízení tak, aby jeho funkčnost nebyla omezena. Žádná oprava ani údržba na stanici tedy nebyla potřeba a mise STS-127 pokračovala dál normálně.

V něděli 26.7.2009 proběhlo hlavně přenesení už prázdné japonské palety JLE z plošiny JEF zpět do nákladového prostoru raketoplánu (pomocí manipulátorů SSRMS a SRMS) k dopravě na Zemi.

Cassidy a Marshburn při výstupu EVA-5 (27.07.2009)Pátý výstup do kosmu (EVA-5) zahájili Cassidy a Marshburn v pondělí 27.07.2009 ve 13:33 SELČ (cca o hodinu dříve proti plánu). Během výstupu postupně přepojili napájecí kabeláž gyroskopů CMG na Z1 (aby byl každý CMG napájen z jiného okruhu), upravili a sejmuli část tepelné izolace manipulátoru SPDM (DEXTRE) a nainstalovali dvě kamery na plošině JEF. Původně se měli ještě pokusit vyklopit konstrukci PAS (Payload Attachment System) na nosníku S3, ale řídicí středisko rozhodlo, že se místo toho kosmonauti budou věnovat jiným úkolům na podporu budoucích výstupů. Před koncem výstupu EVA-5 tedy Cassidy a Marshburn ještě nainstalovali na povrch plošiny JEF a modulu JEM (Kibo) několik dodatečných madel a držáků vybavení, upravili a upevnili kabeláž na povrchu stanice a přemístili vybavení pro další výstupy (úchyty nohou, nářadí) do výhodnějších pozic. Výstup EVA-5 skončil v 18:27 SELČ (trval 4 hodiny a 54 minut).

Celkově při pěti výstupech do kosmu při STS-127 udělali kosmonauti nakonec skoro vše, co bylo plánováno, kromě vyklopení celkem tří konstrukcí PAS. To zbylo na posádky dalších misí. Na konstrukce PAS budou uchyceny např. palety EXPRESS s vnějším vybavením stanice. K ISS budou palety EXPRESS dopraveny při zbývajících zásobovacích letech raketoplánu ke stanici.

Odpojení raketoplánu od stanice ISS proběhlo v úterý 28.07.2009 v 19:26 SELČ.

Stanice ISS při odletu raketoplánu Endeavour STS-127 (28.7.2009)Zatímco raketoplán se ve středu 29.07.2009 pomalu vzdaloval od stanice a probíhala závěrečná kontrola stavu jeho tepelné ochrany, k ISS (na zadní port modulu Zvezda) se v ručně řízeném režimu úspěšně připojila nákladní kosmická loď Progress M-67 (ve 13:12 SELČ, v posledních fázích převzal ruční řízení Padalka).

Z nákladového prostoru raketoplánu byla 30.7.2009 ve 14:34 SELČ vypuštěna malá družice DRAGONSat (Dual RF Astrodynamic GPS Orbital Navigator Satellite) složená ze dvou studentských pikodružic Bevo-1 a AggieSat-2 (obě jsou z univerzit v Texasu). Obě družice se měly později vzájemně oddělit k samostatnému letu, ale pro závadu zůstaly spojeny. Cílem družic bylo ověřit možnosti GPS měření polohy na oběžné dráze pro autonomní sbližování a spojování (budoucích družic). Také další malá družice ANDE-2 (Atmospheric Neutral Density Experiment 2) byla v 19:23 SELČ úspěšně vypuštěna z nákladového prostoru raketoplánu. Krátce po vypuštění se družice rozdělila na dva základní díly, dvě koule o průměru cca 0,5 m. Těžší koule měla název Castor (50 kg) a lehčí Pollux (25 kg). Cílem experimentu (připraveném vojenskou námořní výzkumnou laboratoří USA) bylo měření hustoty horních vrstev atmosféry (sledováním rozdílů ve změnách dráhy obou koulí). Koule také posloužily jako testovací objekt pro radarovou pozemní síť.

Přistání raketoplánu Endeavour STS-127 na letišti SLF na KSC proběhlo úspěšně a bez problémů při první plánované příležitosti v pátek 31.07.2009 v 16:48:08 SELČ.


Aktualizováno : 04.12.2011

[ Obsah | Pilotované lety | STS ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.