Obsah > Pilotované lety > Mercury > MA 6 (Friendship 7)
M.označení Start Přistání Délka letu Poznámka
1962-003A 20.02.1962 20.02.1962 4h55m 1.americký orbitální let (3 oblety Země)


Glenn
Posádka :
Glenn,J.H.[PL]
[ Popis letu | Obrázky | Experimenty | MA 6 v NASA ]

Znak MA 6První americký orbitální let.

Start ve 14:47 UT. Astronaut během letu pozoroval drobné prachové částečky kolem lodi ("světlušky"). Postupně se projevily malé závady na automatickém stabilizačním zařízení. Pro chybný signál o uvolnění tepelného krytu nebyly odděleny vyhořelé brzdicí rakety.

Kabina přistála s odchylkou 80 km v cílové oblasti 350 km od ostrova San Juan a byla vylovena čekající lodí "Noa".


Orbitálnímu letu předcházely dva pilotované suborbitální lety:

05.05.1961 14:34 UT - MR-3 [Mercury Redstone] alias Freedom 7, velitel Alan Bartlett Shepard, Jr., max. výška 187.5 km, dolet 488 km, trvání 15 min 28 s, přistání v Atlantském oceánu, USS Lake Champlain;

21.07.1961 13:30 UT - MR-4 [Mercury Redstone] alias Liberty Bell 7, velitel Virgil Ivan Grissom, max. výška 190.4 km, dolet 486 km, trvání 15 min 37 min, přistání v Atlantském oceánu, kabina utonula, astronaut zachráněn, USS Randolph. Kabina byla v roce 1999 vylovena a zrestaurována (viz. článek Příběh Liberty Bell 7 [ek])


Glenn nastupuje do kabinyPopis letu :

V období od 20.12.1961 do 20.02.1962 musel být start MA 6 kvůli nejrůznějším potížím odložen celkem desetkrát. Raketa Atlas s kosmickou lodí Friendship 7 se konečně zvedla ze startovací plošiny až na jedenáctý pokus 20.02.1962. Po navedení na oběžnou dráhu Glenn ohlásil, že snáší let vcelku dobře, kromě zvýšené teploty v kabině.

Už na prvním obletu byl však na Zemi zachycen telemetrický signál o uvolnění tepelného ochranného štítu. Glennovi to nechtěl nejdříve nikdo oznámit. Začaly bleskové rozhovory mezi řídicím střediskem, leteckou továrnou v St. Louis (která kabinu vyrobila) a ústředím nasa ve Virginii. konečně bylo nalezeno řešení. Tři lana, kterými jsou připoutány brzdicí rakety, obepínají rovněž kryt a přidržují ho. Dokud jsou na kabině tato lana, bude tam držet i ochranný štít. Původní program však počítal s jejím odhozením ještě mimo atmosféru. Nikdo nevěděl, jak nebezpečné muže být, když brzdicí rakety zůstanou na kabině při průletu atmosférou.

Glenn v kabině na oběžné drázePři druhém a třetím obletu se závady začaly množit. Porouchalo se zařízení automatické stabilizace kabiny a Glenn musel přejít na ruční řízení. Další vážnou závadou bylo zvýšení teploty v lodi na 41° C. Program letu původně počítal s fotografováním v infračervené a ultrafialové oblasti spektra, kosmonaut měl zaznamenat řadu pozorování pouhým okem, měl pozorovat počasí žlutým filtrem a měl sníst větší dávku potravin. Z tohoto plánu však nebylo splněno téměř nic. Většinu času musel Glenn strávit tím, že se plně soustředil na ruční stabilizační systém. Největším nebezpečím byl ale uvolněný tepelný štít.

Glenn u své kosmické lodi po přistáníKrátce před zahájením brzdicího manévru doporučilo řídicí středisko Glennovi, aby neodhazoval brzdicí rakety a vysvětlili mu podrobně, co se stalo. Glenn věděl, že to je velmi nepříjemná porucha, nezbývalo mu však nic jiného, než odpálit brzdicí rakety. Sestup pak proběhl v rudé záři hořících zbytků brzdicích raket. Sám Glenn později popsal závěrečnou fázi svého letu takto : "Bylo mi jasné, že se něco trhá na okraji kabiny. Hořící sedmi a osmipalcové kousky se trhaly a svištěly kolem okénka ... Snažil jsem se sedět bez hnutí, abych uvolňoval co nejméně dodatečného tepla z valstního těla. Potil jsem se však odshora až dolů. Když jsem spatřil kusy brzdicích raket, napadlo mne, zda se skutečně ten ochranný beryliový štít nepoškodil. Když se to tak vezme dohromady, mohl to být velmi ošklivý den ..."

Je nesporné, že největší zásluhu na úspěchu prvního amerického kosmického letu měl samotný plukovník Glenn (hned po přistání byl povýšen). Stal se národním hrdinou a v roce 1964 odešel z NASA do politiky.

V roce 1998 se Glenn opět podíval do vesmíru jako člen posádky letu STS-95.


Aktualizováno : 26.07.2002

[ Obsah | Pilotované lety | Mercury ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.