Obsah > Pilotované lety > Mercury > MR 4 (Příběh Liberty Bell 7)

Příběh Liberty Bell 7

Kabina Mercury MR4 po vyzvednutí z mořského dnaČtenáři L+K znají řadu příběhů o hledání zbytků letadel ze 2. světové války, jejich vyzvednutí a případné jejich následné rekonstrukci. Hledání ztracených kosmických lodí zatím tak časté nebylo. Zájemci o kosmonautiku a o její historii však vědí, že jedna kosmická loď - kabina Liberty Bell 7 programu Mercury - se po svém letu ztratila na dně oceánu. Dejme slovo K. W. Gatlandovi, který popisuje let této kosmické lodi asi takto (1): Start suborbitálního letu kabiny Mercury - Liberty Bell 7 (MR - 4) s astronautem kpt. Virgilem I. Grissomem na palubě se po několika dnech odkladů pro déšť a špatné počasí uskutečnil dne 21. 7. 1961. Raketa Redstone urychlila kosmickou loď na rychlost asi 2,4 km/s. Kabina po oddělení dosáhla výšky 188,8 km. V beztížném stavu se kpt. Grissom nacházel kolem 5 min. Přitom převzal ruční řízení stabilizace lodi a zažehl brzdící rakety. Kabina pak přistála na padáku na hladinu Atlantského oceánu ve vzdálenosti asi 490 km od pobřeží Floridy. Po přistání na hladinu moře zůstal kpt. Grissom v kabině aby dokončil poletovou kontrolu některých přístrojů, zatímco nad ním již kroužil vrtulník námořní pěchoty Sikorsky HUS - 1, aby ho spolu s kosmickou lodí dopravil na loď USS Randolph. Grissom odstranil bezpečnostní pojistku ze vstupního poklopu lodi a chvíli nato se z neznámých důvodů iniciovaly výbušné nýty poklopu, které jej odpálily. Kabina se tak začala plnit vodou. Astronaut opustil kabinu a byl nucen určitou dobu plavat, než byl vytažen druhým vrtulníkem HUS - 1. První vrtulník měl v okamžiku odpálení poklopu sice kosmickou loď již upevněnou na záchytném laně. Kabina naplněná vodou byla značně těžká a v jednom momentě se vrtulník již jedním kolem dotýkal mořské hladiny. Nadto červená varovná signální kontrolka hlásila přehřívání motoru vrtulníku a tak se posádka rozhodla přerušit záchranou akci a kosmickou kabinu s částí lana odsekla. Kabina tak klesla na dno Atlantského oceánu do hloubky asi 4800 -5000 m. Později se však ukázalo, že varovná signálka měla poruchu a tak bylo varování klamné.

Kabina Mercury MR4 v kosmickém muzeu v Hutchinsonu , Kansas, ještě před restaurovánímKpt. Grissom byl v pořádku zachráněn na palubu USS Randolph. Kromě toho, že polkl značné množství mořské vody a přechodného vysokého pulsu byl v pořádku. Ztráta kabiny neměla pro další vývoj programu Mercury zase takový význam, neboť z průběhu letu existovala detailní telemetrická data, zachycující průběh funkce jak rakety Redstone tak chování kosmické lodi Mercury při její krátké návštěvě kosmického prostoru. Jediné důležité ztracené záznamy byl film registrující reakce astronauta během letu a stav palubních přístrojů po skončení letu.

Důvody proč došlo k otevření vstupního poklopu byly po dlouhou dobu diskutovány z různých hledisek, ale případ zůstal neobjasněn, stejně jako kabina setrvávala na dně Atlantiku. Zůstala tam dlouhých 38 let.

Pohled na spínače na palubní desceO jejím vylovení uvažoval dlouhou dobu Max Ary, který je ředitelem muzea kosmonautiky Cosmosphere (Kansas Cosmosphere and Space Center) ve městě Hutchinson v Kansasu. Jak si možná čtenáři L+K vzpomenou (L+K 69 (1993) č.5, s. 93), má toto muzeum na americkém středozápadě rozsáhlé sbírky věnované programům Mercury, Gemini a Apollo. Kromě toho zde mají restaurátorské oddělení pro opravy a údržbu kosmonautických exemplářů, ve kterém se restaurovala i velitelská sekce Odyssea z letu Apolla 13.

Max Ary se spojil s expertem na záchranu objektů na mořském dnu Curtem Newportem. Curt Newport má v tomto oboru značné zkušenosti. Hledal pomocí dálkově řízené miniponorky s manipulátory ROV (Remote Operated Vehicle) např. trosky Boeingu 747 letu TWA Flight 800 nebo raketoplánu Challenger. Pro televizní kanál kabelové TV Discovery Channel řídil expedici, při které se ROV přiblížil k vraku lodi RMS Titanic a filmoval jej.

Pohled na část kontrolek z palubní deskyS lokalizací kabiny Liberty Bell byla ovšem ta potíž, že se přece jen přesně nevědělo, kam vlastně kabina dopadla. Newport odhadl, že by se kabina mohla nacházet v oblasti o ploše asi 60 km2 ve vzdálenosti 144 km severovýchodně od Bahamských ostrovů. V dubnu 1999 se konečně uskutečnila výprava pro hledání místa kabiny na mořském dně, na jejímž financování se i tentokráte podílel televizní kanál Discovery Channel(2). Po sedmi dnech sondování mořského dna pomocí sonaru a po vytypování asi 88 možných cílových objektů se 1. 5. začalo se zkoumáním těchto cílů pomocí ROV ”Magellan 725”. Šťastnou náhodou se ukázalo, že hned první z prohlížených objektů je hledaná kabina Mercury, ležící na mořském dně se stále čitelným nápisem ”United States” na boku. Ale hned v dalším okamžiku v důsledku poněkud vyšších vln došlo k přetržení řídícího kabelu a ROV skončil také na dně Atlantiku. Nový ROV ”Ocean Discovery” byl však smontován v rekordním čase a expedici se podařilo znovu vyrazit na moře ještě před obdobím hurikánů. K výpravě se přidal ještě Jim Lewis, který se v roce 1961 řídil záchranný vrtulník, snažící se kabinu zachránit a Guenter Wendt, který byl technikem NASA na startovní rampě při startu rakety Redstone s V. Grissomem. Po několika týdnech na moři se podařilo znovu kabinu Liberty Bell 7 lokalizovat a ROV zachytil kabinu do smyčky kevlarového lana, kterým byla kabina vytažena na palubu záchranné lodi. Jakmile byla kosmická kabina umístěna na palubě záchranné lodi, byla nejprve sejmuta část teflonového lana, které muselo být při záchranné akci v roce 1961 přeseknuto. Newport jej ukázal pilotovi vrtulníku Jimu Lewisovi se slovy: ”Myslím, že jste zde něco ztratil”. Kabina pak byla umístěna do kovového kontejneru a při dopravě do Port Canaveral byla zalévána slanou vodou, aby v horkém klimatu nevyschla a případná rez neztvrdla.

Některé nalezené předměty v kabině Mercury MR4: mince, mýdlo v zataveném plastikovém obalu, kapesní nůž, kovový kryt detonátoru výbušných nýtů výstupního poklopuPři prvním ohledání bylo v kabině vidět směsici písku s řadou předmětů. Některé Grissomovy osobní předměty i jeho padák se zachovaly, jiné byly slanou vodou kompletně zničeny. V palubním manuálu se ještě zachovaly Grissomovy poznámky z kontroly jednotlivých položek.

Shodou okolností došlo k vylovení kabiny 20. 7. 1999, v den 30. výročí přistání kosmické lodi Apollo 11 na Měsíci. Další hrou náhod dorazila loď s vylovenou kosmickou lodí v Port Canaveral 21. 7. 1999, na den přesně, ale o 38 let později od okamžiku, kdy V. Grissom nedaleko odtud v Liberty Bell 7 odstartoval. V Port Canaveral očekával příjezd záchranné lodi s kabinou též mladší bratr astronauta V. I. Grissoma Lowell Grissom (65 let), který návrat lodi Liberty Bell 7 komentoval slovy: ”Myslím, že by Gus(3) byl skutečně potěšen, kdyby mohl vidět Liberty Bell opět doma. Byl to jediný stroj, který se mu nepodařilo dovést domů”.

Checklist (kontrolní seznam úkonů po přistání) s Grissomovými poznámkamiCelá záchranná akce byla pro TV Discovery Channel zdokumentována a stala se součástí dvouhodinového televizního filmu ”In Search of Liberty Bell 7”, kde se nejprve připomíná program Mercury a let V. Grissoma. Pak se film věnuje dokumentování záchranné expedice M. Aryho a C. Newporta. Kanál Discovery Channel uvedl premiéru tohoto filmu v prosinci 1999.

Z Port Canaveral byla kosmická loď Liberty Bell 7 dopravena do restaurátorského oddělení muzea Cosmosphere v Hutchinsonu, kde se jí ujal tým šesti restaurátorů. Restaurování kosmické lodi bylo naplánováno na 6 měsíců, tj. do 28. 2. 2000. Během té doby byla loď rozebrána na jednotlivé součástky, kterých je více než 25 000. Všechny tyto díly, každý šroubek či nýt, musely být vyčistěny a nakonzervovány. Poté byla loď opět postupně smontována. Podle šéfa restaurátorského týmu Grega Buckinghama přirozeně nešlo o to uvést kabinu do letového stavu, ale zachovat ji jako muzejní exponát připomínající počátky amerického pilotovaného programu. Celou činnost restaurátorského týmu mohli sledovat návštěvníci muzea přes průhlednou stěnu.

Diváci mohli sledovat restaurátorský tým při práci přes průhlednou stěnuNa první pohled byla kabina v dobrém stavu. Vnější povrch kabiny nebyl vůbec zkorodovaný a bylo na něm čitelné i namalované jméno lodi Liberty Bell 7. Vnitřní konstrukce lodi však nesla stopy po korozi zejména v místech spojení dvou různých kovů. Ve slané mořské vodě fungovaly tyto spoje jako elektrický článek a tak zkorodovaly. I když některé přístroje na palubní desce byly zničeny pobytem ve vodě, jiné se zachovaly v dobrém stavu. Pérové mechanizny některých spínačů byly též ještě funkční. Zachovalé spínače a přístroje byly po konzervaci namontovány zpět do palubní desky ve stavu, v jakém se nacházely po vylovení kabiny. Zničené přístroje byly pouze nahrazeny plexisklem.

Grissomovo sedadlo, vyrobené přesně na jeho postavu včetně pásů pro připoutání, bylo nepoškozené. Palubní osmistopý magnetofon včetně pásky byl nalezen celkem v dobrém stavu. Kanistr v jeho balíčku pro přežití stále obsahoval vodu, která do něj byla naplněná před letem. Kapesní elektrická svítilna přežila pobyt ve slané mořské vodě, pouze její vypínač zkorodoval.

Pohled na restaurovanou kabinu Mercury MR4V kabině byl nalezen v látkovém obalu Grissomův kontrolní seznam úkonů po přistání (checklist) s tužkou, kterou zaznamenával polohu přepínačů po ukončení letu. Na dně kabiny byl nalezen Grissomův nůž, tzv Randallův nůž pro přežití, který si chtěl Grissom vzít sebou a tak jej vyňal z místa na vnitřní straně výstupního poklopu a položil si jej do kabiny před tím, než se poklop otevřel. Prohlídka kabiny však neobjasnila otázku, proč došlo k odpálení výbušných nýtů a k předčasnému otevření poklopu(4). Na tuto otázku by mohla dát odpověď snad jen prohlídka samotného výstupního poklopu. Ten se však Newportově týmu nepodařilo na dně moře nalézt.

Vnitřek kabiny byl zaplněn pískem a lasturkami smíchaným s řadou Grissomových osobních věcí. Písek, o objemu asi 300 dm3, byl pečlivě přesypán přes síto. Nalezl se zde kovový kryt detonátoru výbušných nýtů výstupního poklopu. Dále se nalezlo asi 50 mincí v hodnotě deseti centů, z nichž některé nesly iniciály či jiné značky. Grissom je zřejmě vezl sebou pro přátele a známé. Nejde však o tzv. Rooseveltovy deseticenty s rokem 1961, připomínajícím letopočet letu, které chtěl Grissom rozdávat jako suvenýry.

Pohled na restaurovanou kabinu Mercury MR4Řada z předmětů, nalezených v kabině, byla vystavena v blízkosti restaurátorské dílny tak, aby si je mohli návštěvníci muzea detailněji prohlédnout.

Po ukončení rekonstrukce bude kosmická loď Liberty Bell 7 po tři roky putovat po celých Spojených státech jako součást putovní expozice organizované televizní stanicí Discovery Channel aby potom skončila jako trvalý exponát v hale kosmického muzea Cosmosphere v Hutchinsonu.

(lek)

Betty Grissomová na Cape Canaveral Air Force Station při vzpomínce na zahynulé astronauty z Apollo1 dne 27. 1. 2001(1)K. W. Gatland: Spacecrafts and Boosters (Iliffe Books Ltd., London 1964).

(2)TV kanál Discovery Channel je jednou ze dvou největších sítí kabelové televice v USA, jejímiž klienty je na 77,3 mil. domácností v USA. Patří společnosti Discovery Communications Inc.

(3)Virgil Ivan Grissom (3. 4. 1926 - 27. 1. 1967), zvaný ”Gus”, zahynul při požáru vzniklém během pozemní zkoušky lodi Apollo 1 (viz např. Biografický slovník VI. díl - Kosmonauté (Dokumentační přehled 3/80, ČTK, Praha 1980)).

Další použité materiály: Florida Today Space Online 072199k, 110999a, 121299h.

Bratr V. Grissoma Lowell Grissom u restaurované kabiny Mercury MR4(4)Poznámka: Co se týče záhady kolem předčasného otevření poklopu, Greg Buckingham si myslí, že k odpálení výbušných nýtů skutečně nedošlo. Prohlídka okolí vstupního otvoru do kabiny neukázala stopy po výbuchu nýtů. Kromě toho vedle otvoru byl pruh titanového povrchu kabiny prohnut asi o 1,5 cm. Z toho Buckingham usuzuje, že při dopadu kabiny došlo k částečné deformaci okolí vstupního krytu, která postupně vyrážela nýty jeden po druhém jako zátky z lahve. Jde samozřejmě jen o hypotézu.

Putovní expozice kosmické lodi Liberty Bell 7 byla zahájena v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě 17. 6. 2000.

Vyšlo v časopise Letectví a kosmonautika LXXVI (2000) č. 15-16, s. 1031 (pro MEK text poskytl autor článku).


Aktualizováno : 26.07.2002

[ Obsah | Pilotované lety | Mercury ]

Pokud není uvedeno jinak, jsou použité fotografie z NASA (viz. Using NASA Imagery) a dalších volně přístupných zdrojů.