Hlavním vlivem je vzájemné gravitační působení hmotných těles vyjádřené již v 16. století Isaacem Newtonem jako zákon všeobecné gravitace.

Protože hmotnost družice je zanedbatelná vzhledem ke hmotnosti obíhaného tělesa (Země, Slunce, ...), platí pro její pohyb Keplerovy zákony. Podle prvního z nich se tělesa pohybují po kuželosečce (kružnici, elipse, parabole nebo hyperbole), v jejímž jednom ohnisku leží těžiště soustavy (např. Země - družice).
Bod, ve kterém je dráha nejblíže těžišti se nazývá pericentrum (u Země perigeum), nejvzdálenější bod se nazývá apocentrum (u Země apogeum). Vzdálenost pericentra od apocentra je tzv. velká poloosa oběžné dráhy. Mírou protáhlosti elipsy je číselná výstřednost (excentricita).
Všechny body dráhy leží v jedné rovině, kterou nazýváme rovina oběžné dráhy.

Kosmické rychlosti
První kosmická rychlost je rychlost, při které se přesně vyrovnává gravitační působení s odstředivou silou. Družice se pak pohybuje po kruhové dráze. Pro dráhu ve výši 200 km nad povrchem Země je to 7.784 km/s.
Pokud je rychlost vyšší než kruhová, družice se pohybuje po elipse. Vzroste-li rychlost tak, že se dráha změní na parabolu, mluvíme o únikové rychlosti, nebo také o druhé kosmické rychlosti. U povrchu Země činí 11.180 km/s.
Třetí kosmická rychlost je úniková rychlost vzhledem ke Slunci (tedy ze sluneční soustavy) a u Země je 16.67 km/s.
 

Parametry oběžné dráhy
velká poloosa		- vzdálenost pericentra od apocentra [km]
excentricita		- výstřenost dráhy (míra protáhlosti)
sklon dráhy		- úhel, který svírá rovina oběžné dráhy se základní rovinou (u Země rovina rovníku) [stupňů]
délka vzestupného uzlu		- úhel mezi směrem k jarnímu bodu (bod, ve kterém se nachází Slunce v okamžiku jarní rovnodennosti) a vzestupným uzlem dráhy (bod, ve kterém dráha protíná základní rovinu směrem z jihu na sever) [stupňů]
argument pericentra		- úhel. který svírá průvodič pericentra s průvodičem vzestupného uzlu [stupňů]
Doplňkový parametr
doba oběhu		- doba, za kterou družice vykoná jeden celý oběh [min]