Přetížení
Před startem působí na na všechny předměty zemská gravitace, která nutí padat ke středu Země s normálním tíhovým zrychlením g = 9.81 m/s². Toto přetížení se označuje jako 1 g.
Startuje-li raketa svisle vzhůru, sčítá se zrychlování rakety s gravitačním zrychlením. Startuje-li tedy raketa např. se zrychlením 20 m/s² činí celkové přetížení 3 g.
Fyziologické působení přetížení na člověka se projevuje dvěma směry. Jednak ztěžuje pohyby těla a jednak působí přelévání krve v těle (překrvení a odkrvení). Nejmenší výdrž má lidské tělo ve směru nohy - hlava (negativní přetížení). V tomto směru člověk trvale nevydrží ani 1 g. V opačném směru (hlava - nohy) vydrží po dobu až stovky sekund přetížení až 3 g. Nejlépe člověk snáší přetížení ve směru hruď - záda (po dobu desítek sekund snese 15 až 20 g). V této poloze proto obvykle létají kosmonauti.

Beztíže
Po navedení na oběžnou dráhu se celé kosmické těleso i s případnými kosmonauty dostává do dynamického stavu beztíže. To znamená, že gravitační a odstředivé síly jsou vyrovnány. Všechna tělesa volně "padají" v gravitačním poli.
Nejrůznější vnější síly (odpor atmosféry, rotace tělesa, tlak slunečního záření, pohyby posádky) způsobují, že stav beztíže není dokonalý. Mluvíme o tzv. mikrogravitaci.