|
| Start | M.označ. | Hmotnost | Popis |
|---|---|---|---|
| 26.11.2011 | 2011-070A | 3893 kg | - velký rover pro povrchový průzkum Marsu |
Hlavním
úkolem roveru Curiosity je zjistit, zda v přistávací oblasti na Marsu (kráter
Gale) byly nebo jsou podmínky pro (mikrobiální) život. Rover měl na Marsu fungovat
nejméně 2 roky a ujet několik kilometrů. Start sondy se uskutečnil 26.11.2011
a přistání na Marsu proběhlo úspěšně 06.08.2012. Rover i v roce 2018 funguje dobře
a pokračuje v průzkumu oblasti.
Celková hmotnost sondy MSL při startu je cca 3900 kg, z toho přeletová část má hmotnost cca 600 kg, přistávací systém cca 2400 kg a rover cca 900 kg.
Samotný rover Curiosity má délku 3 metry (bez manipulátoru), šířku 2,8 metru a výšku 2,1 metru (s kamerovým stožárem). Kola (je jich celkem 6) mají průměr 50 cm a rover je schopen překonávat překážky vysoké až 75 cm. Očekávaná rychlost je kolem 30 metrů za hodinu.
V přední části roveru je manipulátor (Robotic Arm) o délce cca 2 metry, na jehož konci je otočný karusel s vrtákem a několika vědeckými přístroji.
Napájení roveru je zajištěno radioizotopovým termoelektrickým generátorem MMRTG (Multi-Mission Radioisotope Thermoelectric Generator) o elektrickém výkonu cca 110 W a hmotnosti cca 45 kg. Projektovaná životnost generátoru je přes 14 let. Napájecí systém je doplněn dvěma Li-Ion akumulátory (každý s kapacitou 42 Ah) pro pokrytí dočasných energetických špiček. Generátor MMRTG slouží i k vytápění sondy (součást termoregulace pro udržování vhodné teploty elektroniky a přístrojů).
Komunikační systém pracuje v pásmech X (pro přímé spojení se Zemí přenosovou rychlostí 180 až 800 bitů/sec) a UHF (pro rychlejší retranslační spojení přes sondy MRO, Mars Odyssey a Mars Express).
Řídicí systém obsahuje dva 200 MHz procesory RAD 750, každý s 256 MB RAM a 2 GB flash paměti.
Vědecké
přístroje (celková hmotnost 75 kg):
Inženýrské přístroje:
Start sondy MSL z Cape Canaveral (LC41) nosnou raketou Atlas 5 (541) se uskutečnil 26.11.2011 v 16:02 SEČ).
Během přeletu od Země k Marsu byly provedeny 4 korekční manévry (v plánu jich bylo 6, ale některé bylo možno vynechat).
Na Marsu (v kráteru Gale na souřadnicích 4,5° j.š. a 137,4° v.d.) rover Curiosity úspěšně přistál 06.08.2012 (v 7:17 SELČ). Způsob přistání byl zcela nový a unikátní. Po klasickém zbrzdění pomocí tepelného štítu a padáků bylo přistání (od výšky cca 1,5 km) dokončeno pomocí speciální raketové plošiny (SkyCrane), pod kterou byl rover Curiosity zavěšen na lanech. Po dosednutí roveru byla lana přeseknuta a plošina SkyCrane se zbytky paliva odletěla do bezpečné vzdálenosti (cca 650 m) kde tvrdě dopadla na povrch Marsu. Rover byl naopak ihned připraven k činnosti a pár sekund po přistání odeslal první snímky svého okolí. Vědecký průzkum povrchu Marsu byl zahájen cca 14 dní po přistání, po kontrole a aktivaci všech přístrojů a vybavení roveru.
Kráter Gale o průměru asi 155 km je v blízkosti nížiny Elysium Planitia. Uvnitř kráteru se nachází hora Mount Sharp (o výšce přes pět kilometrů) na jejímž úpatí rover Curiosity přistál. Podle dálkového průzkumu má hora vrstevnaté podloží a v okolí byly zaznamenány jíly a sulfáty. Je tedy možné, že v této oblasti bylo v dávných dobách jezero. Právě tuto domněnku měla Curiosity (mimo jiné) prozkoumat a potvrdit nebo vyvrátit.
Tvůrci sondy očekávali, že rover Curiosity bude na Marsu pracovat alespoň jeden tamní rok (téměř dva pozemské roky, přesněji 687 pozemských dní) a ujede přitom vzdálenost alespoň 20 km. Skutečnost ale byla mnohem lepší a rover pokračoval v činnosti i v roce 2018.
Fotogalerie snímků z mise MSL/Curiosity
|
|
|
 Porovníní snímků z MRO před a po přistání Curiosity (07.08.2012) |
 Místa dopadu a přistání různých částí sondy MSL (07.08.2012) |
 První linearizovaný snímek Mount Sharp z Curiosity (06.08.2012) |
 Odhozený tepelný štít na snímku z kamery MARDI při sestupu (06.08.2012) |
Připraveno podle Press kitu MSL a podle http://mars.jpl.nasa.gov/msl/
[ Obsah | Nepilotované kosmické lety | Program Mars (USA) | Program Mars (Rusko) ]
