Kosmická mise MMX (Martian Moons eXploration), vedená japonskou agenturou JAXA, je zaměřena na průzkum marsovských měsíců Phobos a Deimos a má dopravit první vzorky z marsovského systému na Zemi (z měsíce Phobos).

Hlavní cíle mise

• Objasnění původu měsíců Phobos a Deimos: Zjistit, zda se jedná o zachycené asteroidy z vnějšího pásu planetek, nebo o pozůstatky (trosky) z obří kolize cizího tělesa s Marsem.
• Pochopení evoluce marsovského systému: Studium procesů transportu vody a organických látek v rané fázi vnitřní Sluneční soustavy.
• Nepřímý průzkum Marsu: Přivezené vzorky z Phobosu by měly obsahovat i prach vyvržený z povrchu Marsu při dopadech meteoritů za miliardy let.
• Technologický pokrok: Demonstrace technologií pro návratové mise do hlubšího kosmu, přistávání v extrémně nízké gravitaci a odběr vzorků.

Konstrukce sondy

Sonda se skládala ze tří hlavních modulů: pohonný modul (Propulsion Module), průzkumný a přistávací modul (Exploration Module) a návratový modul (Return Module). Výrobu zajistila společnost Mitsubishi Electric Corporation. Celková startovní hmotnost sondy byla 4480 kg. Sonda využívala dvouložkový chemický pohonný systém kombinující palivo monometylhydrazin (MMH) a okysličovadlo směs oxidů dusíku (MON-3). Pohonný modul byl vybaven hlavním motorem o tahu cca 500 N pro velké manévry a systémem menších trysek (RCS) o tahu 20 N pro stabilizaci a korekci dráhy. Elektrickou energii zajišťovala dvě křídla tenkovrstvých solárních článků s vysokou účinností. U Země (1 AU) byl maximální výkon solárních panelů až 3 kW, zatímco u Marsu (cca 1,5 AU) to bylo 1,2 až 1,4 kW. Ke komunikaci se Zemí využívala sonda pásma X a Ka. Při maximální opozici (vzdálenost Země-Mars cca 2,7 AU) byla standardní přenosová rychlost 32 kbps v pásmu X (které sloužilo převážně pro povely a telemetrii) a 128 kbps v pásmu Ka (které sloužilo pro odesílání objemných vědeckých dat ze sondy na Zemi). Komunikační komponenty dodala Evropská kosmická agentura ESA.

Vědecké přístroje sondy (Explortion Module)

• TENGOO: Teleskopická kamera s úzkým zorným polem pro detailní snímkování povrchu.
• OROCHI: Širokoúhlá multispěktrální kamera pro mapování odraženého slunečního světla v různých vlnových délkách.
• MIRS: Infračervený spektrometr dodaný francouzskou agenturou CNES pro analýzu minerálního složení a vody.
• MEGANE: Spektrometr gama záření a neutronů od americké NASA, určený k měření chemických prvků na povrchu.
• LIDAR: Laserový výškoměr pro měření topografie a vzdálenosti povrchu.
• MSA: Hmotnostní spektrometr iontů pro analýzu okolního plazmatu a iontů.
• CMDM a IREM: Detektor marsovského prachu a monitor radiačního prostředí.
• Odběrové systémy (C-Sampler & P-Sampler): Jádrový vrtný systém (koronární vzorkovač) a pneumatický systém pracující se stlačeným plynem pro bezpečný sběr regolitu.
• Idefix: Rover od DLR a CNES pro povrchový průzkum měsíce Phobos. Hmotnost roveru je 25 kg, čtyří jeho solární panely generují nejméně 60 Wh elektřiny na jeden den na Phobosu (cca 7 hodin), rychlost jízdy pod 1 cm/s. Rover nese čtyři hlavní přístroje:
  • NavCams (Navigation Cameras): Dvojice stereoskopických kamer pro navigaci a optický průzkum topografie povrchu.
  • WheelCams (Wheel Cameras): Kamery namířené přímo na kola roveru, které budou detailně snímat interakci lamel s regolitem a vlastnosti povrchové půdy v mikro-gravitaci.
  • miniRAD (Radiometer): Infračervený radiometr určený k měření povrchové teploty, tepelných vlastností a emisivity materiálu Phobosu.
  • RAX (Raman Spectrometer): Ramanův spektrometr který má laserem zkoumat mineralogické složení povrchu Phobosu a detekovat organické sloučeniny.

Průběh mise

• Start: Uskutečnil se 19.10.2026 v 19:41 UT z kosmodromu Tanegašima pomocí japonské nosné rakety H-3 (ve variantě 24L).
• Přílet k Marsu: Po necelém jednom roce letu sonda dorazí k Marsu v srpnu až září 2027 (oficiálně uváděno jako druhá polovina roku 2027).
• Činnost na místě (2027–2030): Sonda bude navedena na speciální tzv. kvazi-satelitní dráhu (QSO) kolem měsíce Phobos. Na přelomu let 2028 a 2029 vysadí z výšky 40 až 100 metrů v řízeném volném pádu rover Idefix. Ten bude 100 dní prozkoumávat povrch. Mateřská sonda následně uskuteční jedno až dvě krátká přistání, při kterých odebere minimálně 10 gramů materiálu. Poté provede průlety kolem měsíce Deimos.
• Návrat na Zemi: V srpnu 2030 sonda opustí marsovský systém. V roce 2031 se přiblíží k Zemi a uvolní návratové pouzdro, které přistane na základně Woomera v Austrálii.

Hlavní zdroje informací

• Oficiální stránky mise: JAXA - MMX Mission
• Informace o technických datech mise: JAXA MMX Leaflet PDF
• Podrobnosti o příspěvku ESA a komunikaci: ESA - MMX Factsheet
• Technické parametry roveru Idefix a testování: DLR - MMX Rover Facts and Figures
• Detaily o přistání roveru a jeho energii: CNES and DLR - Spacegroup Release

[ Obsah | Nepilotované kosmické lety ]