Cílem mise BepiColombo je detailně prozkoumat planetu Merkur pro upřesnění jeho celkového vývoje, složení, povrchových útvarů, magnetosféry a zbytků atmosféry.

Průběh letu

Start 20.10.2018 z Kourou raketou Ariane-5, jeden gravitační manévr u Země (10.04.2020), dva gravitační manévry u Venuše (15.10.2020 a 11.08.2021), šest gravitačních manévrů u Merkuru (01.10.2021, 23.06.2022, 19.06.2023, 04.09.2024, 01.12.2024 a 08.01.2025), oddělení spojených orbiterů MPO/MMO od přeletového modulu MTM (03.09.2026), zachycení spojených MPO/MMO na vysoce eliptické polární oběžné dráze kolem Merkuru (21.11.2026, cca 700 x 178000 km), postupné snižování dráhy pomocí motorů MPO, oddělení MMO od MPO (10.12.2026, MMO na pracovní dráze cca 600 x 12000 km s oběžnou dobou 9,3 hodiny), dosažení pracovní dráhy MPO (10.03.2027, cca 480 x 1500 km, oběžná doba 2,3 hodiny), zahájení vědeckých pozorování (06.04.2027).

Konstrukce sondy BepiColombo

Sonda se skládá z přeletového modulu MTM a dvou orbiterů MPO a MMO. Během přeletu byl orbiter MMO uložen ve stínící konstrukci MOSIF (Magnetospheric Orbiter Sunshield and Interface Structure).

MTM (Mercury Transfer Module)

Určen k pohonu sestavy při přeletu ze Země k Merkuru a k brzdění po příletu. Rozměry těla modulu 3,5 x 3,7 x 2,3 m. Vybaven jak standardním chemickým pohonem na Monomethylhydrazin a oxid dusičitý (24 motorků), tak i 4 iontovými motory. Chemický pohon MTM použil při odletu od Země a elektrický iontový pohon využíval během přeletu k Merkuru. Iontový motor QinetiQ 6 s tahem až 290 mN. MTM nesl i 3 monitorovací kamery M-CAM. Velké solární panely (rozpětí 30 m, plocha 42 m2, výkon 15 kW) k zásobování elektřinou jak pro vlastní iontový motor, tak pro obě hibernující družicové sondy. Po navedení na závěrečnou příletovou dráhu Merkuru se oba spojené orbitery odpojí od MTM (03.09.2026) a přeletový modul tím ukončí svou funkci.

MPO (Mercury Planetary Orbiter, ESA)

Hmotnost 1150 kg. Rozměry hlavního bloku 2,4 x 2,2 x 1,7 m. Solární panel dlouhý 7,5 m s plochou 8,2 m2. Radiátor pro regulace teploty široký 3,7 m. 16 stabilizačních a manévrovacích raketových motorků.

Vědecké vybavení MPO

• BELA (BepiColombo Laser Altimeter) [Švýcarsko, Německo]
• ISA (Italian Spring Accelerometer) [Itálie]
• MPO-MAG (Magnetometer) [Německo, Velká Británie]
• MERTIS (Mercury Radiometer and Thermal Imaging Spectrometer) [Německo]
• MGNS (Mercury Gamma ray and Neutron Spectrometer) [Rusko]
• MIXS (Mercury Imaging X-ray Spectrometer) [Velká Británie, Finsko]
• MORE (Mercury Orbiter Radio science Experiment) [Itálie, USA]
• PHEBUS (Probing of Hermean Exosphere by Ultraviolet Spectroscopy) [Francie, Rusko]
• SERENA (Search for Exosphere Refilling and Emitted Neutral Abundances (analyzátor neutrálních a ionizovaných částic)) [Itálie, Švédsko, Rakousko, USA]
• SIMBIO-SYS (Spectrometers and Imagers for MPO BepiColombo Integrated Observatory System (stereo kamery s vysokým rozlišením, spektrometr pro viditelné a blízké infračervené světlo)) [Itálie, Francie, Švýcarsko]
• SIXS (Solar Intensity X-ray Spectrometer) [Finsko, Velká Británie]

MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter, JAXA)

Japonská družice Merkuru určená především pro měření jeho magnetického pole. Hmotnost 225 kg. Válcovité tělo s výškou 1,1 m a průměrem 1,8 m. 4 měřicí antény dlouhé 15 metrů, 2 přístrojové nosníky o délce 5 metrů. Stabilizace rotací (15 otáček za minutu).

Vědecké vybavení MMO

• MGF (Mercury Magnetometer) [Rakousko]
• MPPE (Mercury Plasma Particle Experiment) [Japonsko]
• PWI (Plasma Wave Instrument) [Japonsko]
• MSASI (Mercury Sodium Atmospheric Spectral Imager) [Japonsko]
• MDM (Mercury Dust Monitor) [Japonsko]

[ Obsah | Nepilotované kosmické lety ]