---

Posádka :
Brown,C.L.[VE] | Lindsey,S.W.[PL] | Robinson,S.K.[MS] | Parazynski,S.E.[MS] | Duque,P.[MS](Španělsko - ESA) | Mukai[ová],Ch.[PS](Japonsko - NASDA) | Glenn,J.H.[PS]

---

Popis letu :

Hlavní událostí letu STS-95 byla přítomnost Johna Glenna, prvního amerického kosmonauta, na palubě. To zajistilo letu velkou publicitu a zájem o tento let se přiblížil dobám Apolla (počtem akreditovaných novinářů, počtem návštěvníků KSC, přítomností prezidenta při startu). Glennovi bylo 77 let a během letu studoval vliv mikrogravitace na proces stárnutí. Kromě toho se uskutečnila řada experimentů v modulu Spacehab (SM), byla vypuštěna a znovu zachycena sluneční observatoř Spartan 201, v nákladovém prostoru bylo zařízení Hubble Orbital Systems Test (HOST) pro ověřování přístrojů pro kosmický teleskop HST, astronomická observatoř International Extreme Ultraviolet Hitchhiker-3 (IEH-3) a řada dalších experimentů.

Pracovní oběžná dráha měla sklon 28,45° a výšku 555 km.

Původní plán akcí na jednotlivé dny letu

Den 1. - Start (LC-39B, 29.10.1998, 19:00 UT (20:00 SEČ), okno 2,5 hodiny), aktivace Spacehabu
Den 2. - Vypuštění družice PANSAT (Petite Amateur Navy Satellite)[součást IEH]
Den 4. - Vypuštění observatoře Spartan 201, 1. tisková konference
Den 6. - Zachycení observatoře Spartan 201
Den 8. - 2. tisková konference
Den 10. - Deaktivace Spacehabu, přistání na KSC (06.11.1998 17:04 UT)

Skutečný průběh letu

Předstartovní operace
15.06.1998 - Přesun do OPF-2 (příprava orbiteru)
14.09.1998 - Přesun do VAB (připojení ET a SRB)
21.09.1998 - RollOut z VAB na LC-39B
07.-09.10.1998 - TCDT (Terminal Count Down Test)
26.10.1998 - Začátek odpočítávání

Popis letu
Raketoplán Discovery úspěšně odstartoval s mírným zpožděním 29.10.1998 v 19:19:34 UT (20:19:34 SEČ). Zpoždění bylo způsobeno drobnými technickými problémy s tlakem v kabině a neautorizovaným letadlem ve startovacím prostoru. Několik sekund před vzletem se uvolnil poklop o rozměrech 457×559 mm a hmotnosti 5 kg, kryjící prostor s brzdicím padákem a odpadl. Navedení na oběžnou dráhu manévrem OMS-2 ve 20:04 UT bylo úspěšné a Glenn, sedící na obytné palubě raketoplánu, zvládl zrychlení 3g zcela bez problémů. Následně byly ve 20:50 UT otevřeny dveře nákladového prostoru s radiátory termoregulačního systému a kosmonati dostali zelenou k zahájení činnosti na oběžné dráze.

Jako první přišla na řadu aktivace experimentů, umístěných v modulu Spacehab.

V dalších dnech probíhal let podle plánu. Robinson a Parazynski testovali RMS. Duque a Naito-Mukai[ová] připravovali manipulační box na obytné palubě k experimentům. Glenn zahájil v experimentu MEPS výrobu mikrokapslí s protirakovinným lékem. V pátek 30.10.1998 v 18:45 UT vypustila posádka z nákladového prostoru raketoplánu malou družici PANSAT - Petite Amateur Naval Satellite (1998-064B) pro testování nových telekomunikačních technologií.

V neděli 01.11.1998 v 18:59 UT pak byla k dvoudennímu samostatnému letu uvolněna sluneční observatoř Spartan 201-5 (1998-064C). Několik minut poté, po ověření správné činnosti družice, Brown odmanévroval raketoplán do bezpečné vzdálenosti. Vzdálenost byla pak během dne udržována mezi 10 až 15 km. Před zahájením odpočinku byla vzdálenost ke Spartanu zvýšena na více než 50 km.

Glenn v neděli také hovořil s americkými studenty. Během třicetiminutového spojení se Zemí odpovídal na dotazy studentů ze střední školy v New Concord.

V dalších dnech se stal hlavním studijním objektem právě John Glenn. Kolegové mu odebírali vzorky krve a sám kosmonaut si odebíral vzorky vlastní močí. Posloužily ke studiu adaptace tak starého člověka na beztížný stav. Dále Glenn polykal pilulky a vstřikoval si injekce, aby se zjistilo, jak jeho svalstvo v beztížném stavu zpracovává protein. To má pomoci lépe porozumět procesům stárnutí na Zemi a zabránit oslabování svalstva pacientů dlouhodobě upoutaných na lůžko. Glenn byl ve spánku připojen k třiadvaceti senzorům, které měřily činnost jeho mozku, pohyb svalstva a očí a podobně. Kosmonaut rovněž spolkl ve velké tabletě vysílač a teploměr. Vysílač nepřetržitě vysílal signály o Glennově vnitřní teplotě na přijímač, který měl umístěný za zápěstí.

V úterý 03.11.1998 se raketoplán opět přiblížil ke sluneční observatoři a ve 20:48 UT Robinson zachytil družici Spartan 201-5 (1998-064C) manipulátorem RMS. Ve 21:05 UT byla družice Spartan uložena do lůžka v trupu a zajištěna. Také další experimenty na palubě raketoplánu i v laboratoři Spacehab probíhaly nadále úspěšně.

Dne 04.11.1998 Robinson za asistence Parazynskiho vyzvedl manipulátorem RMS družici Spartan 201 z lůžka a použil ji k vyzkoušení systému OSVS. Pokračovaly materiálové, biologické a fyziologické experimenty.

Ani při tomto letu nebyla ošizena média. Kosmonauti vystupovali v přímých přenosech z oběžné dráhy v různých televizních pořadech. Např. ve čtvrtek 05.11.1998 se v 18:10 UT uskutečnila tisková konference a ve 20:40 UT měla posádka rozhovor s viceprezidentem Al Gorem.

V pátek 06.11.1998 se už posádka STS-95 začala chystat k návratu na Zemi. Brown a Lindsey prověřili stav systémů raketoplánu; u jedné z trysek RCS byla zjištěna netěsnost, proto byla odpojena od systému. Postupně byly ukončeny všechny experimenty a všechny volné předměty v kabině byly pečlivě upevněny. Před koncem pracovního dne byla sklopena do nákladového prostoru parabolická anténa pro pásmo Ku.

Přistání bylo stanoveno na 07.11.1998. Přestože meteorologům dělal starosti silný boční vítr, dali souhlas k přistání už při první příležitosti. V 13:17 byly uzavřeny dveře nákladového prostoru a v 15:53 UT proběhl brzdicí manévr (t=280 s). Po bezchybném průletu atmosférou raketoplán Discovery dosedl na KSC na dráhu 33 SLF v sobotu 07.11.1998 v 17:03:31 UT (18:03:31 SEČ).

Celkově lze tento let hodnotit jako celkem bezproblémový, úspěšný (bylo provedeno přes 80 experimentů) a také populární.