---

Posádka :
Searfoss,R.A.[VE] | Altman,S.D.[PL] | Linnehan,R.M.[MS] | Williams,D.R.[MS](Kanada) | Hire[ová],K.P.[MS] | Buckey,J.C.[PS] | Pawelczyk,J.A.[PS]

---

Popis letu :

Neurolab byla vlastně laboratoř Spacelab, vybavená pro experimenty zkoumající vliv mikrogravitace na nervový systém. Cílem experimentů bylo lépe pochopit mechanismy, odpovědné za změny chování a pracovního režimu v kosmu. Konkrátně experimenty studovaly adaptaci vestibulárního a centrálního nervového systému, schopnosti smyslů a vývoj nervového systému ve stavu beztíže. Celkem bylo provedeno 26 experimentů. Na jejich přípravě se podíleli vědci z 9 zemí (např. USA, Kanada, Francie, Německo, Japonsko).

Původní plán akcí na jednotlivé dny letu

Den 1. - Start (LC-39B, 17.04.1998, 18:19 UT (20:19 SELČ), okno 2,5 hodiny), aktivace Spacelabu
Den 2. - 15. - Experimenty ve Spacelabu (Neurolab)
Den 16. - Úklid kabiny, příprava na přistání, deaktivace Spacelabu
Den 17. - Přistání na KSC (03.05.1998)

Skutečný průběh letu

Předstartovní operace
05.12.1997 - Přesun do OPF-3 (příprava orbiteru)
16.03.1998 - Přesun do VAB (připojení ET a SRB)
23.03.1998 - RollOut z VAB na LC-39B
30.03.1998 - TCDT (Terminal Count Down Test)
13.04.1998 - Začátek odpočítávání
16.04.1998 - Start odložen o 24 hodin (porucha signálového procesoru Columbie)

Popis letu
Raketoplán odstartoval po jednodenním odkladu 17.04.1998 v 18:19 UT (20.19 SELČ). Odklad byl vynucen poruchou jednoho ze dvou komunikačních signálových procesorů (Network Signal Processor - NSP) v orbiteru Columbia. Procesor bylo nutno vyměnit a to si vyžádalo téměř 8 hodin práce techniků a návrat odpočítávání do stavu T -11 hodin. Pak už šlo ale všechno bez problémů a sestava STS-90 odstartovala. Zajímavostí vzletu bylo pokusné zapálení manévrovacích motorů OMS na 102 sekund, okamžitě po odhození startovacích motorů SRB. Byla to součást ověřování možností zvýšení nosnosti raketoplánu.

Navedení na dráhu bylo úspěšné, takže kosmonauti se mohli brzy pustit do aktivace experimentů. Kromě kosmonautů byla na palubě i celá řada pokusných zvířat a brouků. Všichni (včetně kosmonautů) sloužili jako objekty výzkumů. Konkrétně se jednalo o 18 březích myší, 152 krys, 60 šneků, 75 šnečích vajíček, 233 rybek, a také 824 mláďat cvrčků ve třech různých stářích a 690 vajíček, ze kterých by se měl okřídlený hmyz vylíhnout během letu. Tento hmyz má totiž velmi dobrý orientační smysl, takže je u nich možné bezprostředně studovat vliv beztížného stavu na nervový systém.

V dalších dnech se posádka Columbie plně soustředila na experimenty v Neurolabu. Ze všech se stali opravdoví "pokusní králíci". Množství snímačů, drátů a monitorů bylo neuvěřitelné a výzkumy běžely i v průběhu spánku. Kosmonauti spali obloženi detektory všeho možného, přičemž se studovala aktivita mozku, svalů a srdce během spánku ve stavu beztíže. Větší problémy se přitom nevyskytovaly a experimenty pokračovaly dobře.

První větší problém se objevil v sobotu 25.04.1998 v 03:45 UT, kdy přestal pracovat primární regenerativní pohlcovač CO₂ a hrozilo podstatné zkrácení letu. Posádce se však v noci ze soboty na neděli zařízení podařilo opravit (závada byla v netěsnícím ventilu) a tak vše dále pokračovalo podle plánu. Astronauti nicméně nebyli bezprostředně ohroženi, protože mohli nasadit k větrání dvacet osm nádrží s hydroxidem lithia, které kysličník uhličitý chemickou cestou absorbují.

Celý další týden vše probíhalo bez problémů a kosmonauti pokračovali ve vědeckých experimentech.

Teprve ke konci letu se vyskytly podstatnější poruchy. Problémy nastaly s energetickým systémem Columbie a také s chladicím systémem APU-3. K plánovanému prodloužení letu nedošlo kvůli vývoji počasí na Floridě a Columbia přistála na KSC (RW-33) v neděli 03.05.1998 v 16:09 UT (18:09 SELČ) po velmi úspěšném vědeckém letu.