|
M.označení | Start | Přistání | Délka letu | Poznámka |
---|---|---|---|---|
1997-073A | 19.11.1997 | 05.12.1997 | 15d16h34m | USMP-4, Spartan-201-4, 2 x EVA |
[ Popis letu | Obrázky | Experimenty | STS-87 v L+K 1/98 | STS-87 v NASA ]
Hlavními úkoly tohoto letu byly experimenty v mikrogravitaci v rámci USMP-4 (United States Microgravity Payload) a operace s modulem SPARTAN-201 určeného ke sledování atmosféry (korony) Slunce (vzhledem k poruše SPARTANu po vypuštění se pozorování neuskutečnila). Dále byl plánován výstup do otevřeného prostoru (EVA) za účelem ověřování montážních postupů pro ISS (International Space Station). Výstupy nakonec musely být uskutečněny dva, protože jeden z nich (první) musel být věnován ručnímu zachycení neovladatelného SPARTANu. Do kosmu vystoupili Scott a Doi. Zajímavým experimentem při druhém výstupu přitom byla zkouška volně létající kamery AERCam Sprint, která má tvar koule o průměru 35 cm (jen o málo větším než basketbalový míč) a hmotnost 16 kg. Těleso obsahuje dvě barevné televizní kamery (jeden objektiv o průměru 6 milimetrů a druhý o průměru 12 milimetrů), naváděcí elektroniku, dvanáct malých trysek na stlačený dusík a šest zábleskových diod na povrchu zviditelňující zařízení při pohybu ve stínu. Dálkové ovládání z paluby raketoplánu se provádí pomocí jednoduché anteny, dvojice laptopů a ručního ovladače. Maximální rychlost 25 centimetrů za sekundu. Lithiové baterie omezují délku letu na sedm hodin, což je normální doba trvání výstupu astronautů do volného kosmického prostoru. Kamera bude v budoucnu používána například k dokumentaci výstavby ISS.
Původní plán akcí na jednotlivé dny letu
Den 1. - Start (LC-39B, 19.11.1997, 19:46 UT [20:46 SEČ]), aktivace
USMP-4
Den 2. - Vypuštění SPARTAN-201, experimenty USMP-4, CUE
Den 3. - Experimenty USMP-4, CUE, SOLSE
Den 4. - Zachycení SPARTAN-201, experimenty USMP-4, CUE
Den 5. - Příprava EVA, experimenty USMP-4, CUE
Den 6. - EVA (6 hodin, Scott
a Doi), experimenty USMP-4,
CUE
Den 7. - 12. - Experimenty USMP-4, CUE
Den 13. - Tisková konference, experimenty USMP-4, CUE
Den 14. - Experimenty USMP-4, CUE, SOLSE
Den 15. - Deaktivace USMP-4 a CUE, úklid kabiny
Den 16. - Přistání na KSC
Skutečný průběh letu
Předstartovní operace
17.07.1997 - Přesun do OPF-2 (příprava orbiteru)
24.10.1997 - Přesun do VAB (připojení ET a SRB)
29.10.1997 - RollOut z VAB na LC-39A
05.11.1997 - TCDT (Terminal Count Down Test)
16.11.1997 - Začátek odpočítávání
Popis
letu
Raketoplán Columbia odstartoval k letu STS-87 přesně ve stanovený čas,
tedy 19.11.1997 v 19:46 UT (20:46 SEČ). Zvláštností tohoto startu bylo
to, že raketoplán byl už 6 minut po startu (ještě v průběhu hoření motorů
SSME) otočen z polohy "na zádech" do nové polohy tak, aby mohl
začít komunikovat s řídicím střediskem přes družice TDRS. Tento postup
má umožnit NASA zrušit sledovací stanici na Bermudách a tak ušetřit prostředky
pro jiné aktivity.
V podstatě nejdůležitější experiment letu – dvoudenní vypuštění sluneční observatoře, však bylo odloženo o 24 hodin. Důvodem jsou problémy, do kterých se dostala jiná evropsko-americká družice SOHO. Ve středu se totiž samovolně přepnula do klidového režimu. SPARTAN měl přitom svá pozorování koordinovat právě se sondou SOHO.
Sluneční
observatoř byla vypuštěna pomocí manipulátoru v noci z pátku na sobotu.
Na SPARTANu však ihned po uvolnění selhal systém orientace a stabilizace
a satelit se stal neovladatelným. Kosmonautka Kalpana Chawla[ová] se jej
pak několikrát pokusila zachytit. zpět. Všechny pokusy však byly neúspěšné.
Columbia se nakonec od SPARTANu vzdálila na cca 40 km a pokusy o jeho záchranu
pokračovaly až při výstupu do kosmického prostoru, který byl plánován na
noc z pondělí na úterý.
Výstup
se uskutečnil 25.11.1997 v 00:15 UT a byl úspěšný. Scott a Doi při něm
zachytili neovladatelnou družici ručně. Oba kosmonauti ve skafandrech se
postavili na protilehlé strany plošiny v nákladovém prostoru raketoplánu
a odtud uchopili SPARTAN, vážící 1350 kilogramů. Velitel raketoplánu Kevin
Kregel se předtím s Columbií přiblížil odspodu ke SPARTANu a manévroval
s raketoplánem tak, aby družice byla mezi Doiem a Scottem. Po uchopení
SPARTANu (v 02:00 UT), ho oba kosmonauti přidrželi tak, aby Kalpana Chawla[ová]
mohla pomocí manipulátoru RMS zachytit kotvičku na boku tělesa a ulořit
ho zpět do nákladového prostoru raketoplánu. Scott a Doi se po zachycení
družice věnovali části původně plánovaných úkolů souvisejících s fungováním
budoucí mezinárodní vesmírné stanice. Celý výstup trval téměř 8 hodin (7
hodin 45 minut). Kosmonautům se tak podařilo uskutěčnit většinu úkolů z
původního programu (neuskutečnil se však například experiment s volně létající
kamerou AERCam Sprint).
NASA
také zvažovala možnost pokusit se vypustit SPARTAN k volnému letu ještě
jednou, protože se ukázalo, že je v dobrém stavu, pouze před jeho uvolněním
k volnému letu nedošlo (omylem kosmonautů nebo chybou programu) k zapojení
všech jeho systémů. V neděli 30.11.1997 bylo ale nakonec rozhodnuto, že
SPARTAN znovu vypuštěn nebude. Důvodem byla malá zásoba paliva pro manévrování
raketoplánu a tím i velké riziko, že se SPARTAN při jakýchkoliv potížích,
už nepodaří zachytit.
V dalších dnech se všichni kosmonauti na palubě Columbie věnovali plánovaným experimentům.
V
pondělí odpoledne manažeři NASA rozhodli o tom, že Scott a Doi uskuteční
ještě jeden výstup do kosmu. Ve středu 03.12.1997 dopoledne znovu vystoupili
do nákladového prostoru Columbie a dokončili sérii experimentů zaměřených
na ověření postupů plánovaných pro stavbu mezinárodní kosmické stanice
ISS. Zatímco při prvním výstupu simulovali manipulaci s těžkou a rozměrnou
baterií pro ISS, nyní naopak zkoušeli přemisťovat malé těleso, reprezentující
drobné náhradní díly pro ISS. V průběhu této EVA také Scott ručně vypustil
volně létající kameru AERCam Sprint, kterou potom z kabiny raketoplánu
pomocí joysticku dálkově ovládal pilot Steve Lindsey. Kamera za 3 miliony
USD se v okolí raketoplánu pohybovala 1 hodinu a 12 minut. Po úspěšném
ověření její použitelnosti pro prohlídku kosmických těles ji Scott opět
zachytil. Příští verze kamery už by měla být vybaveny zařízením, které
jí umožní operovat i samostatně podle předem stanoveného programu bez přímé
účasti pilota. Scott a Doi ukončili EVA-2 ve 14:09 UT (15:09 SEČ) po 4
hodinách 59 minutách a 40 sekundách v otevřeném kosmu. V součtu s EVA-1
je to pak celkem 12 hodin 44 minut. Byly to vůbec první výstupy do nákladového
prostoru raketoplánu Columbia.
Čtvrtek
04.12.1997 byl věnován dokončování všech experimentů a přípravě na přistání.
To se uskutečnilo přesně podle plánu v pátek 05.12.1997 ve 12:20:04 UT
(13:20 SEČ) na dráze 33 KSC. Columbia přiletěla na Floridu přes severní
Mexiko, jižní Texas a Karibský záliv. I přes potíže s družicí SPARTAN byla
mise STS-87 označena za mimořádně úspěšnou.
[ Obsah | Pilotované lety | STS ]