Náklad raketoplánu Challenger při letu STS-10 (41-B) byl smíšený; sestával ze dvou telekomunikačních družic, výnášených za úplatu, západoněmecké modulární platformy pro přístroje SPAS-01A, malých autonomních užitečných zatížení GAS i vlastních experimentů organizace NASA.

Telekomunikační družice Westar 6

Standardní družice typu Hughes HS-376, která měla být navedena stupněm PAM-D na přechodovou dráhu ke geostacionární. Družice je válcového tvaru o průměru 2160 mm a délce 2740 mm ve startovní poloze (s vyklopenými anténami a vysunutým válcovým prodloužením pláště se slunečními bateriemi 6840 mm), má startovní hmotnost zhruba 1150 kg (620 kg na výsledné dráze); včetně stupně PAM-D a kolébky asi 4400kg. Na palubě nesla 24 převáděče pro pásmo C, které měla firma Western Union využívat pro vnitrostátní telekomunikace v rámci USA. Uvnitř těla družice je zabudován apogeový motor Thiokol Motor Star 30. Pro závadu motoru Star 48 stupně PAM-D se však družice nedostala na požadovanou přechodovou dráhu (měla být umístěna na stacionární dráze nad rovníkem, nad bodem o zeměpisné délce 91° z. d.). Cena družice byla 35 mil. dolarů, poplatek za vypuštění 10 mil. dolarů, ostatní náklady 30 mil. dolarů. Ztráta družice byla kryta pojistkou na celkovou částku 105 mil. dolarů.

Telekomunikační družice Palapa B-2

Telekomunikační družice stejného typu jako předchozí. Nesla 24 převáděče pro regionální telekomunikace v oblasti jihovýchodní Asie a pro vnitrostátní telekomunikace pro Indonésii. Majitalem a provazavatelem je indonéská státní společnost Perumtel. Pro analogickou závadu na motoru Thiokol Morton Star 48 se též nedostala na plánovanou dráhu. Původně měla být umístěna na stacionární dráze nad bodem o souřadnicích 113° v. d. Ztráta družice byla kryta pojistkou ve výši asi 85 mil. dolarů.

Cílová družice

Jako cílové těleso pro nácvik setkání raketoplánu s nespolupracujícím tělesem měla sloužit balónová družice a průměru 2,0 m z polyesterové fólie, s povrchem pomalovaným střídavými tmavými a světlými pruhy a s radiolokačně odrazivým pokovením. Uvnitř bylo umístěno přibližně 90 kg zátěže. Balón, uložený ve válcovém pouzdře, měl být nafouknut stlačeným dusíkem, ale při nafukování prasknul. Vyrobila jej firma Space Data Corp.

Manévrovací jednotky MMU

Na přední stěně nákladového prostoru byly zavěšeny dvě autonomní manévrovací jednotky MMU (Manned Maneuvering Unit), vyrobené firmou Martin Marietta. Pohotovostní hmotnost jedné MMU činí 154kg; včetně kosmonauta, jeho skafandru a systému zabezpečení životních podmínek činí letová hmotnost kolem 320kg. Jednotka je vybavena celkem 24 dusíkovými tryskami, rozdělenými do dvou nezávislých skupin po 12 tryskách; každá skupina může plně zabezpečit manévrovací schopnosti MMU, Tah jedné trysky činí 7,6 N; čtyři současně zapnuté trysky se používají pro translační manévry, dvě pro rotační. Zrychlení při translačních manévrech činí přibližně 0,01 g. Dusík je skladován ve dvou válcových nádržích o rozměrech 254 x 762 mm při 20 MPa. Každá nádrž obsahuje 13 kg dusíku. Celková zásoba 26 kg stačí na změnu rychlosti kosmonauta o 20 m/s; to představuje nejméně 2 hodiny velmi intenzívního nebo 4 hodiny normálního provozu. Dusík lze po "zaparkování" MMU v nákladovém prostoru doplňovat ze zásob na raketoplánu. Zdvojená elektronika je zásobována dvěmi stříbrozinkovými bateriemi. Pro stabilizaci polohy kosmonauta se vedle plynových trysek využívají i tři gyroskopy, což vede ke snížení spotřeby dusíku. Ovládací letové prvky jsou na konci výklopných opěrek rukou; u pravé ruky má kosmonaut rotační páku (RHC), ovládající rotaci podle všech tří os (klopení, klonění a zatáčení); u levé má translační páku (THC), umožňující změny rychlosti ve všech šesti směrech (vpřed, vzad, vlevo, vpravo, nahoru, dolů). Cena jedné jednotky činí 10 mil. dolarů; celkové vývojové náklady byly zhruba 45 mil. dolarů.

Modulární platforma SPAS-01A

Šlo o opakované použití západoněmecké univerzální platformy SPAS-01, které bylo použito při letu STS-7 (viz L+K 59, 1983, č. 18, s. 703-4). Kromě materiálových pokusů MAUS a prototypu zařízení pro dálkový průzkum Země MOMS byla na horní základně SPAS umístěna kotvička, simulující záchytný bod na družici SMM a maketa elektronického bloku družice SMM, který budou kosmonauti při letu 41-C opravovat.

Maketa palivového systému družice Landsat D

Na boku nákladového prostoru byla připevněna maketa části družice Landsat D s přírubou plnícího potrubí pohonných hmot pro stabilizační a korekční systém družice a pro nácvik plnících operací.

Autonomní užitečné zatížení GAS

V nákladovém prostoru byl větší počet válcových kontejnerů GAS (Get-Away Special) s drobnými experimenty, vynášenými na oběžnou dráhu za uznávací poplatek 3000 až 10 000 dolarů.