Prvně jmenovaný přístroj UIT o hmotnosti 473 kg vyvinulo Goddard Space Flight Center v Greenbeltu. Tento dalekohled je schopen pořizovat snímky oblastí o průměru až 20 obloukových minut. Ritchey-Chrétienův dalekohled o průměru 320 mm je vybaven dvěma fotografickými kamerami, pracujíácími v oborech 120-170 nm resp. 125-320 nm. Každá kamera má možnost zvolit podle potřeby jeden ze šesti filtrů.

Druhý teleskop HUT připravila Johns Hopkins' University, po níž také nese své jméno. Na rozdíl od UIT nemá tento přístroj o hmotnosti 787 kg pořizovat snímky, ale spektra. Hlavní zdrcadlo o průměru 914 mm,pokovené iridiem, soustřeďuje světlo do spektrografu, pracujícího v rozsahu vlnových délek od 85 do 185 nm resp. 42,5 až 92,5 nm s rozlišením 0,3 nm.

Poslední z těchto tří přístrojů je určen k měření polarizace ultrafialového světla. Primární zrcadlo má průměr 508 mm. Spektrální rozlišení je 0,6 nm v oblasti 140 až 320 nm. Zařízení postavili technici na University of Wisconsin a jeho hmotnost činí 726 kg.

Mezi paletami s výše uvedenými přístroji a přetlakovou kabinou se v nákladovém prostoru nacházelo klimatizované válcové pouzdro, tzv. "iglú", které chrání elektroniku vědeckých přístrojů před přehřátím.

Zadní část nákladového prostoru byla vyhrazena pro širokopásmový rentgenový dalekohled BBXRT (Broad Band X-Ray Telescope), umístěný na zvláštní konstrukci TAPS (Two-Axis Pointing System). Dalekohled o hmotnosti přibližně 680 kg byl sestaven v Goddard Space Flight Center a měl za úkol zkoumat pozůstatky supernovy SN 1987a, která se objevila ve Velkém Magellanově mračnu. Do sestavy dalekohledů byl pojat až později. Jeho detektory jsou chlazeny tuhým argonem, který technici vložili do přístroje až těsně před ukončením prací v OPF. BBXRT je schopen detekovat záření v oboru od 0,3 do 12 keV. Mezitím probíhaly již od 14. března 1990 v sousední hale č. 2 budovy OPF přípravy raketoplánu Atlantis k vojenskému letu STS-38.

I když nebyly splněny všechny předletové plány, je objem získaného materiálu obrovský a jeho vyhodnocení a zpracování potrvá několik let. Na 135 objektech se uskutečnilo přibližně 400 pozorování (viz tabulku). Nejzajímavějším zachyceným objektem byla shora uvedená kataklyzmická proměnná Z Cam, sledovaná přístrojem HUT. Dalším v pořadí zájmu je kvasar 3C273, o němž se předpokládá, že může být velmi masivní černou díru s hmotností kolem 106 hmotností Slunce. Ultrafialový dalekohled UIT sice spotřeboval jen asi polovinu své zásoby filmu, ale předpokládá se, že na jeho přibližně 900 snímcích bude nalezeno několik tisíc nových, dosud neznámých galaxií a kolem jednoho tisíce bílých trpaslíků. Mezi zajímavé objekty patřil i extrémně jasný a velmi vzdálený kvasar 1700+64, již zmiňovaný pozůstatek supernovy SN 1987a a hvězdokupa Abell 2246. Významným objektem, pozorovaným fotopolarimetrem WUPPE, byla např. velmi mladá hvězda HD 200775, která je ještě obklopena původní mlhovinou z níž vznikla. Poznatky získané při tomto pozorování mohou přispět k vyjasnění procesů, jimiž vznikají hvězdy. Z bližších objektů nalézajících se v naší sluneční soustavě uveďme kromě Jupitera ještě kometu Lévy 1990c.

K zajímavostem, které sledoval rentgenový dalekohled BBXRT, patří nesporně obří eliptická galaxie NGC 1399 v souhvězdí Chemická pec (Fornax) na jižní obloze. Na základě sledování její plynné obálky bude možno stanovit jak hmotnost této galaxie, tak souhrnné chemické složení.

Přehled astronomických pozorování
----------------------------------------------------
Přístroj            Počet objektů  Počet pozorování
----------------------------------------------------
HUT                       75              101
UIT                       64               89
WUPPE                     70               88
BBXRT                     76              116
----------------------------------------------------
celkem                   135              394
----------------------------------------------------