Kromě těchto hlavních akcí sledovala osádka raketoplánu povrch Země, např. pohyb lodí po oceánech na základě brázdy tvořící se za jejich kýlem. V obytném prostoru byla umístěna aparatura EDS (Energy Deposition Spectrometer) pro sledování absorpce pronikavého záření z radiačních pásů Země. Jednalo se o pravou lidskou lebku, jejíž vnitřek - mozkovna - nesla přibližně sto různých detektorů kosmického záření, především nukleárních detekčních emulzí.

Kromě této unikátní aparatury se klasickými dozimetry pro srovnání měřil tok těžkých iontů a elektronů v obytných prostorách raketoplánu.

V rámci technických experimentů kosmonauti ověřovali nové astrooptické a elektronické navigační zařízení, umožňující přesnější určení okamžité polohy raketoplánu i jeho orientace v prostoru.

Studovalo se také znečištění kosmického prostoru plyny, unikajícímu z raketoplánu.