---

Posádka :
Carr,G.P.[VE] | Pogue,W.R.[PL] | Gibson,E.G.[KV]

---

Popis letu : (P.Lála, A.Vítek - Malá encyklopedie kosmonautiky)

Závěrečná, třetí expedice na stanici Skylab 1. Úkola letu byly rozšířeny o sledování Kohoutkovy komety a let proti původnímu plánu prodloužen (Gibson byl sluneční fyzik).

Raketa Saturn IB odstartovala v 15:01 SEČ, ke spojení se stanicí obíhající ve výši 430 km došlo po řadě manévrů krátce po 23. h. Po odpočinku začali přenášet 850 kg užitečného zatížení na stanici a zapínat její systémy. Kosmonaut Pogue zvracel a posádka se to snažila kontrolnímu středisku zatajit. Zdravotní stav všech kosmonautů se však záhy upravil.

Dne 20.11. doplnili kapalinou poškozený chladicí systém (oprava trvala 5,5 h).

Výstup kosmonautů Pogua a Gibsona byl povolen 22.11. Trval 6 h 35 min a kromě běžné výměny kazet (také desek citlivých na X-paprsky pro pozorování Kohoutkovy komety) opravili částečně anténu mikrovlnného detektoru a snímali okolí stanice.

Dne 23.11. přestal pracovat jeden z gyroskopů používaných pro změny orientace stanice v prostoru. kosmonauti proto museli omezit snímkování Země, které vyžadovalo neustálé natáčení stanice.

Dne 24.11. byla provedena korekce dráhy tryskami dopravní lodi, poté výměna jedné z obrazovek řídicího panelu slunečního dalekohledu ATM. Posádka pozorovala baryový oblak vypuštěný raketou Black Brant nad Aljaškou 27.11., ze tří laserových paprsků vyslaných z Goddard Space Flight Center však zahlédla pouze jeden.

Následující den byly pořízeny první snímky Kohoutkovy komety.

Dne 19.12. se projevilo kolísání v dalším ze dvou zbývajících gyroskopů, doprovázené slyšitelným šramotem (zřejmě se zadřelo ložisko).

Dne 24.12. bylo sledováno částečné zatmění Slunce a další den vystoupili Carr a Pogue znovu ze stanice, aby mohli fotografovat Kohoutkovu kometu. Přes potíže s klimatizací skafandrů byl výstup prodloužen na 7 h. Kometa prolétla ve vzdálenosti 21 mil. km od Slunce 28.12. a byla automaticky sledována přístroji stanice.

Kosmonauti Carr a Gibson sledovali kometu ještě při dalším výstupu ze stanice 29.12., který trval 3,5 h.

V době 15. - 19.01.1974 stanice vůbec nevstupovala do zemského stínu, což vyvolalo určité zvýšení teploty na palubě. Poruchy na druhém gyroskopu se opět projevily 22.01., a proto bylo uvažováno o zkrácení letu a opět se omezilo snímkování Země. Několikrát byla vyzkoušena manévrovací jednotka AMU, prověřovaná již předchozí posádkou. Kosmonauti dostali povolení dokončit celý plánovaný let.

Poslední výstup do kosmu trvající 4,5 h zahájil Carr a Gibson 03.02. v 16:19 SEČ. Vyňali poslední kazety s filmem (asi 38000 snímků Slunce a komety), demontovali některé detektory a zkoumali zamoření okolí stanice.

Korekcí provedenou tryskami dopravní lodi 06.02. bylo zvýšeno apogeum dráhy na 456 km, což mělo zvýšit životnost stanice z původních 5 na 6-8 let.

Po přenesení všech získaných materiálů (75000 snímků z ATM, 17000 snímků Země, 30 km magnetofonových pásků, biologické aj. materiály) kosmonauti přestoupili do dopravní lodi a 08.02. v 11:34 SEČ se oddělili od stanice. Provedli ještě její závěrečnou inspekci z kosmu a v 16:17 SEČ 08.02. přistáli v cílové oblasti JZ od San Diega asi 5,2 km od hlídkující lodi "New Orleans", na jejíž palubu byli v kabině vytaženi.

Zdravotní stav byl po rekordním letu (překonán r. 1978 posádkou lodi Sojuz 26) opět lepší než u předchozích posádek.

Byl to předposlední let kosmické lodi typu Apollo (viz program Sojuz-Apollo).